Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Reakce Finanční správy na článek Lukáše Taragela na Podnikatel.cz „Některé části kontrolního hlášení nemají smysl, ke kontrole totiž nejdou využít"

Finanční správa se důrazně ohrazuje proti tvrzením, uvedeným v článku autora Lukáše Taragela „Některé části kontrolního hlášení nemají smysl, ke kontrole totiž nejdou využít“ na serveru Podnikatel.cz z 11.8.2016.

Dotyčný autor v době vydání článku ve Finanční správě již nepracoval; od jeho výroků se distancujeme.

Autor ve svém článku polemizuje s některými oddíly kontrolního hlášení, o kterých tvrdí, že jsou buď zbytečné, anebo že je nelze pro kontroly využít. Po přečtení těchto řádků nezbývá než s lítostí konstatovat, že autor má základní mezery ve znalostech zákona o dani z přidané hodnoty a následně vyvozuje závěry, které jsou nepravdivé nebo zmatečné.

Jako příklad lze uvést autorův údiv nad evidencí přijatých plnění z jiného členského státu, kdy dle autora má správce daně k dispozici tyto údaje v souhrnném hlášení. V tomto případě se však jedná o dvě naprosto odlišné věci! V souhrnném hlášení se vykazují obecně uskutečněná plnění s povinností přiznat daň v jiném členském státě, nikoliv přijatá plnění s povinností přiznat daň v tuzemsku, jako je tomu v oddíle A.2 kontrolního hlášení. Souhrnné hlášení představuje také nástroj mezinárodní spolupráce při správě DPH. Tuto výměnu informací přes kontrolní hlášení zajistit nelze!

Další nepochopení podstaty a smyslu kontrolního hlášení lze demonstrovat na autorově námitce, že plnění vykazovaná v oddílu A.3. jsou osvobozena od daně, a tudíž je nelze využít při páchání daňových podvodů. V tomto případě správce daně požaduje údaje o obchodování s investičním zlatem, kde je sice uskutečněné plnění osvobozeno od daně, ale s nárokem na odpočet daně. Tedy i u těchto transakcí hrozí riziko páchání daňových podvodů, spočívajících ve vylákání finančních prostředků prostřednictvím nadměrných odpočtů DPH.

Dále zmiňovaná neexistence přímých párovacích údajů v případě souhrnně vykazovaných plnění do limitu 10 tis. korun nutně neznamená nemožnost využití takovýchto dat obecně pro správu DPH. I tyto údaje správce daně pečlivě analyzuje.

Nejistota autora článku z hlediska určení vzniku povinnosti podání kontrolního hlášení z titulu přijetí zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty přede dnem jeho uskutečnění (§ 101c odst. 1 písm. b) zákona o DPH), pramení pouze z nedostatečné znalosti souvisejících pokynů k vyplnění kontrolního hlášení, neboť odpovědi na vznesené otázky zde lze beze zbytku nalézt.

Finanční správa ubezpečuje plátce DPH i veřejnost, že všechny části kontrolního hlášení rozhodně smysl mají. Díky kontrolnímu hlášení dostává Finanční správa potřebná data ve správné struktuře a v reálném čase tak, aby mohla včas rozkrýt složité daňové podvody a byla schopna předejít vyplácení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů DPH. A to zcela jistě smysl má.

Aplikační služby