Sdělení v souvislosti s uložením pracovní povinnosti studentům pro poskytování sociálních služeb po dobu nouzového stavu
Na základě usnesení vlády ČR ze dne 13. března 2020 č. 207 o zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu nouzového stavu byla v souladu s § 35 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon), uložena pracovní povinnost studentům pro poskytování sociálních služeb.
V důvodové zprávě k původně navrženému a schválenému ustanovení § 35 krizového zákona je uvedeno, že povinné poskytnutí věcných prostředků a povinný výkon pracovní povinnosti, či pracovní výpomoci je zásah do vlastnického práva, respektive do základních práv a svobod povinné osoby. Toto omezení je u povinných subjektů řešeno poskytnutím odpovídající náhrady za vzniklou újmu.
Peněžní náhradu za nařízený povinný výkon pracovní činnosti podle krizového zákona lze posoudit jako peněžitou náhradu za vzniklou újmu (majetkového charakteru).
S ohledem na skutečnost, že v běžné situaci by za výkon práce náležela mzda, odměna, resp. náhrada mzdy, která by podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), podléhala zdanění, nemůže být tato náhrada „mzdové újmy“ osvobozena od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, a to z důvodu, že se jedná o náhradu za ztrátu příjmu dle bodu 1 tohoto ustanovení.
Předmětná peněžní náhrada za „mzdovou újmu“ se posoudí jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Za předpokladu, že poplatník (student) učinil u plátce daně na příslušné zdaňovací období Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v souladu s ustanovením § 38k zákona o daních z příjmů, může si uplatnit u zaměstnavatele (krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy) měsíční slevy na dani (základní sleva na poplatníka, sleva na studenta příp. další).
Při stanovení výše zmíněných peněžních náhrad je třeba přihlédnout ke všem nákladům, jež povinnému k pracovní činnosti v této souvislosti vznikly. Peněžní náhrada by mohla v úhrnu představovat nejen odměnu za výkon pracovní povinnosti, ale i náhradu dalších případných nákladů (např. za dopravu na místo výkonu pracovní činnosti apod.). Náhrady za další vzniklé případné náklady jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, a to jako náhrady za vzniklou majetkovou újmu.
