Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Martin Janeček v pořadu 90´ ČT24 o fungování Finanční správy, EET a kontrole korunových dluhopisů

19. 5. 2017

Zdroj: 90' ČT24 | Datum: 18.5.2017

* A mimochodem byl to právě český premiér, který žádal nově nastupujícího ministra financí o to, aby dohlédl, že je finanční správa nestranná. Kdo jiný by měl být tedy naším hostem, než generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Pane řediteli, vítejte v Devadesátce.

Dobrý večer.

* S jakými očekáváními tedy vyhlížíte nástup nového ministra financí? Nebo je vám to zcela lhostejné?

Tak lhostejné mi to rozhodně není, protože samozřejmě do nějaké míry určitě budeme muset spolupracovat a já s tím nemám nejmenší problém. My jsme připraveni všechny ty otázky, které se tady kladou, zodpovídat a vysvětlovat. Máme naprosto čisté svědomí.

* Já jsem před malou chvílí nastínil slova premiéra, ptá se na ně divák Ondřej: "Premiér úkoloval případného nového ministra, aby dohlížel na to, jak finanční správa postupuje při kontrole korunových dluhopisů. Je v kompetenci premiéra takto úkolovat ministra a v kompetenci ministra, aby dohlížel na práci finanční správy? Jak to je?

Tak já bych se nerad pouštěl do těchto hodnocení. Rozhodně, pokud mě pan ministr požádá o nějaké doložení vysvětlení, tak tak bude finanční správa postupovat a bude činit. Může...

* No, a na druhou stranu...

Může tam probíhat třeba nějaká dohlídka nebo nějaká forma kontroly, je to naprosto standardní věc. Koneckonců finanční správa je stabilně kontrolovaná třeba i Nejvyšším kontrolním úřadem. Máme víceméně permanentně v průměru dvě kontroly souběžně probíhající od Nejvyššího kontrolního úřadu, takže to není tak, že by si finanční správa dělala, co by mohla chtít. Prostě to není absolutně pravda. Kontrolováni jsme, musíme se zodpovídat a budeme tak činit, ale je třeba si uvědomit, že jsme tady v nějakém režimu mlčenlivosti v podstatě na úrovni bankovního tajemství a nemůžeme ty věci veřejně dokládat, a to je takový pomyslný náhubek, který nám brání v tom, abychom více obhajovali svoji činnost.

* Ano, jak vy tedy jako šéf této instituce budete reagovat na to, že premiér tedy zde zakládá veřejně podezření, že nepracujete buďto v souladu se zákonem nebo, řekněme, zcela tak, jak byste pracovat měli. Je vůbec ve vaší moci, a zda i vy to chcete nějakým způsobem, třeba své pracovníky hájit?

Já se samozřejmě snažím maximálně kolegy a finanční správu hájit. Ty limity, které tady máme, ty už jsem zmínil. Ty slova pana premiéra já osobně chápu tak, že prostě v podstatě volá po tom, aby na ty věci bylo dohlédnuto, a v této rovině s tím nemáme absolutně problém a jsme připraveni cokoliv dokládat orgánům a kontrolním pracovníkům, kteří mají kompetenci nás kontrolovat.

* Rozumím. Já s dovolením dodám teď trochu formální kontext tomu, o čem hovoříme. Na čem konkrétně finanční správa zakládá svou nezávislost. Třeba na tom, kdo se vlastně může stát generálním ředitelem Generálního finančního ředitelství. Tak prosím. Kandidát musí podle zákona o státní službě projít výběrovým řízením a ve funkci pak může skončit buď na vlastní žádost třeba ze zdravotních důvodů, anebo kvůli hrubému porušení zákona, nebo opakovanému nedostatečnému služebnímu hodnocení. Před rokem 2015 ovšem ředitele jmenovala, a také odvolávala vláda na návrh ministra financí. Podle zákona o státní službě může být ředitelem pouze současný nebo bývalý zaměstnanec orgánů finanční správy, územního finančního orgánu nebo ministerstva. A na takové pozici musel přitom strávit aspoň 5 let, zároveň má vysokoškolské vzdělání, není členem žádné politické strany, anebo hnutí. Právě takový je Martin Janeček, generální ředitel Generálního ředitelství finanční správy. Na pochyby premiéra ptá se i divačka, která se podepsala jako Jana M. a ptá se na to, zda zatím není třeba snaha zastrašit finanční správu, aby dala ruce pryč od karuselových podvodů a začala opět šetřit drobné živnostníky, zda správně zaúčtovali špachtle. Tak dobrá, tak cítím tam jistou míru ironie, ale k tomu gró té otázky. Vy jste se někdy zamýšlel nad tím, že byste mohl být zastrašován, cítil jste se někdy tak?

Je pravda, že ten poslední vývoj, kterého jsme tady svědky, je zcela nebývalý a určitě to nejsou podmínky, v kterých se dobře pracuje. Já bych to nějakým způsobem nechtěl nijak personifikovat nebo vztahovat to k nějaké konkrétní osobě je bezesporu jisté, že naši činnost určitě některým nemusí zcela vyhovovat, protože ten růst daňového inkasa, které se nám daří dosahovat, a to významně, v podstatě nad ten růst hospodářský, se kterým se přirozeně vybírá více daní, tak to se nám daří a určitě se nabízí otázka, zda ty peníze někomu nechybí. Takže do toho mediálního prostoru se potom mohou dostávat v podstatě nějaké takovéto tlaky a ta diskuse, kam se potom stáčí pochybnosti, které vznikají, možná někde uměle živené, k tomu může docházet a věřím tomu, že se tyto věci brzy zklidní.

* Mimochodem, když už jste na to narazil a odvozujete od počtu nebo od hodnoty vybraných daní úspěšnost, tak co je vlastně tou mírou? Je to hodnota vybrané daně nebo výše vybrané daně anebo je to třeba férovost a spravedlnost při jejím vybírání?

Tak férovost a spravedlnost, to musí být klíčovým atributem vždycky. Já aspoň chápu činnost finanční správy v podstatě ze dvou úhlů, jednak je naší povinností poskytovat tu veřejnou službu v podstatě našim klientům, těm všem občanům, podnikatelům, kteří si chodí plnit své daňové povinnosti, které jim zákony ukládají, podávají daňové přiznání, platí daně, potřebují nějakou formu pomoci, to je v podstatě taková ta, nechci to říkat ošklivě, ta byrokratická stránka celé té věci, kdy prostě vyplňujete to přiznání. Pro tyhle ty účely finanční správa dlouhodobě třeba jezdí i do obcí vybírat a pomáhat s těmi daňovým přiznáními. Který jiný správní orgán něco podobného dělá? Zavedli jsme třeba dvoustránkové přiznání čistě pro zaměstnance, abychom usnadnili tu nepříjemnou záležitost s formulářem. Každý formulář člověka otravuje i mě otravuje, já formuláře taky nemám rád a snažíme se připravit projekty, abyste v podstatě mohl daňové přiznání podávat v naprosté většině případů na jedno kliknutí, právě třeba u těch zaměstnanců, od kterých máme potom data třeba od jejich zaměstnavatelů, takže tyhle ty věci se připravují a chceme jich dosáhnout. Druhá stránka té činnosti, kterou vykonáváme, je ta, kdy něco kontrolujeme, možná i vymáháme a děláme ty méně oblíbené činnosti. Jsou to v podstatě dva póly našeho konání a nelze je úplně slučovat. Naprosté gró toho kontaktu s veřejností je ta přátelská stránka věci podle mého názoru. I když můžu vám tady ukazovat statistiky, jak nám počty kontrol za několik let spadly de facto na polovinu, takže kontrolujeme polovinu, děláme polovinu daňových kontrol, přitom ty kontroly jsou efektivnější, vymáháme větší finanční prostředky, než jsme v minulosti vymáhali a tak dále, takže se snažíme zlepšovat v obou těchto směrech. Samozřejmě za ty příjemné věci moc chváleni nejsme. Za ty druhé jsme kritizováni.

* Ano, tak právě na tu více kritizovanou stránku se pojďme podívat podrobněji. Já s dovolením doplním, podle čeho se vlastní finanční správa rozhoduje, kde provést a kde neprovést daňovou kontrolu. Řídí se samozřejmě plánem kontrol, zjištěními vlastní vyhledávací činnosti nebo třeba i podněty z vnějšku a navíc provádí i tematické a mimořádné kontrolní akce, no, a jednotliví správci daně pak postupují podle předem stanovené náplně práce a v mezích zákonem svěřených kompetencí. Jejich činnost schvalují a kontrolují nadřízení pracovníci, tak praví zákon, ale, pane řediteli, s dovolením, stalo se někdy, že by za vámi nebo za někým z vašich přímých podřízených přišel politik a řekl: "Podívej se sem."

Nemám tuhle tu zkušenost, tohle to bych i odmítl. Stává se nám, že dostáváme podněty třeba i anonymní a ze zákona jsme povinni se tím zabývat, to neznamená, že to běžíme okamžitě kontrolovat. Prostě ten pracovník, který dostane k vyřízení takovýto podnět, třeba anonymní, tak se seznámí s jeho obsahem a můžu říci, že asi tak v 99 případech se odkládá ad acta, protože jsou to dost často takové ty, řekněme, možná až sousedské nevraživosti a podobné věci, ne úplně milého charakteru. Nepopírám, že v několika málo případech jsme dostali zajímavé podněty, které se potvrzovaly i dalšími zjištěními, které tam byly třeba uvedeny, správce daně ze zákona má povinnost soustavně vyhledávat daňová rizika a těmi se zabývat a podle těchto principů fungujeme.

* No, a s námi teď ve spojení by měl být Tomáš Goláň, daňový poradce a, pokud to tak mohu říct, velký kritik činnosti finanční správy. Přeju dobrý večer do Zlína, pokud se slyšíme.

Dobrý večer.

* Tak mě by zajímalo, zda můžeme tedy verifikovat nějakým způsobem slova generálního ředitele, že ano, tak jsou tu, jsou tu tedy případy, kdy se jedná o sousedské udání, nakonec se tedy nic neprokáže a většina té agendy, které dělá finanční správa je vlastně pozitivní.

S takovými případy já se vůbec nesetkávám. Ke mně se dostávají až ty situace, kdy je to hraniční a nějakým způsobem ti lidé si nevědí rady a dostanou se do nějakých prekérních situací. Z mé praxe jsem zvyklý na to, že dneska ta finanční správa v podstatě každého válcuje, dneska mají na to připravené metodické pokyny a ty metodické pokyny již jasně dávají najevo, jak se dívají na poplatníky. To znamená, pokud se metodický pokyn jmenuje Kombajn, Cep nebo Ohrada na bílé koně, tak už předem dává najevo, že prostě každý ten poplatník je podezřelý. V mém případě, co se potkávám s kontrolami, tak není tam ten klientský přístup. Někteří ti správci daně jsou samozřejmě příjemní a říkají: "Ano, pane Goláň, víte, my za to nemůžeme, to jde z vrchu, jako my tohle vůbec nechceme," ale většina těch případů je takových, že se snaží z těch poplatníků vyždímat maximum, zastrašit je, aby zaplatili i to, co vlastně podle zákona nemusí.

* Ano, pokud se bavíme tedy o tom metodickém případu Kombajn, nebo metodickém pokynu Kombajn, o kterém hovoříte, tak tam se jednalo o kontrolní hlášení o dani z přidané hodnoty. My se k tomu samozřejmě dostaneme, ale pojďme se nejprve bavit možná o fyzických osobách. Tak máte i takové případy, kdy by snad bylo podezření, že někoho snad kontrolovala finanční správa způsobem, který by nebyl přijatelný, nebyl zákonný?

Tak samozřejmě takové případy se objeví. U těch fyzických osob je to vždycky horší v tom, že ta fyzická osoba je sama, nemá právní oddělení, nemá odborníky, nemá daňové poradce, ten člověk třeba má vzdělání instalatéra a není vůbec obeznámený z fungováním korporací a podobných situací. To znamená, pokud se potom dostane do kontroly a finanční úřad mu tvrdí, že měl vědět, že jeho dodavatel nedává třeba uzávěrky do sbírky listin a tohle mu klade k tíži a říká: "Ano, to jste mohli vědět, že to je podvod," je to velice zajímavé, protože člověk, instalatér nemůže vědět o nějaké sbírce listin. Navíc, když není právnická osoba, tak nikdy do té sbírky listin ani nešel.

* Pane řediteli, jak moc se tedy držíte předpisů, jak moc můžete i osobně modifikovat své rozhodnutí? Podle situace toho kterého klienta?

Tak já nevím, do jaké míry se běžný instalatér může dostávat do těchto situací, co tady pan Goláň popisuje, protože, tohle to nějaké zkoumání, které tady bylo naznačeno, víceméně trošku míří na to, jestli tam nedochází třeba k nějakému řetězovému nebo karuselovému podvodu a tam se jedná zpravidla o větší částky a běžný řemeslník se do těchto situací vůbec nedostává. Myslím si, že by bylo férovější se bavit o konkrétních případech, abychom se k tomu mohli vyjádřit, protože takto obecně můžu zase já říkat, že to nenastává a tak dále, takže to je takové tvrzení proti tvrzení, prostě naprosto abstraktní. To, jakým způsobem ten pracovník postupuje podle daňového řádu a kontroluje, provádí tam třeba nějaké důkazní řízení v souladu s těmi hmotnými předpisy třeba daní z příjmů, daní z přidané hodnoty a tak dále, takže primárně...

* Já bych s dovolením možná jeden konkrétní příklad přidal, ale nebude se týkat úplně fyzické osoby, protože minulý pátek vystoupil na tiskové konferenci ministr financí stále ještě Andrej Babiš a řekl, že aktuálně jsou v Agrofertu 3 kontroly, jsou tam už několik týdnů, zatím neřekl tedy, k čemu dospěly, ale mě by zajímalo, proč se kontroluje Agrofert vlastně až teď? To má nějakou souvislost s tím, že premiér mluvil o tom, že by rád, aby finanční správa měřila všem stejným metrem, i takto může vypadat třeba inspirace finanční správy v tom provést nebo neprovést nějakou kontrolu?

Já nemám zbavení mlčenlivosti vyjadřovat se k jakékoliv konkrétní firmě v tuhle tu chvíli, to zaprvé, a kdybych porušoval mlčenlivost, tak u každého toho případu to mám asi tak za půl milionu korun pokuty, takže doopravdy to nepřipadá v úvahu. Nevím ani o tom, které firmy, jak četně jsou kontrolovány a tak dále. Tohle je nějaká veřejná informace, kterou…

* Přesně věta, kterou řekl Andrej Babiš, ano.

...které není asi absolutně důvod nevěřit a jaká konkrétní kontrola, čeho se tam provádí, určitě byly zmiňovány i ty korunové dluhopisy, které se staly nějakým tématem, tak s největší pravděpodobností toto tam probíhá, ale prostě, k jaké konkrétní kontrole, z jakého plánu kontrolní činnosti, tam dochází, tak bych měl být zbaven mlčenlivosti, abych se o tomhle tom mohl bavit a hlavně si sehnat...

* To není zbavení mlčenlivosti, když vlastně ministr financí sám to potvrdí?

Ne, to má jasná procesní pravidla a musel by dotyčný daňový subjekt zbavit protokolárně správce daně mlčenlivosti, aby se s tím dalo dále nakládat, takže v tuhle tu chvíli já můžu komentovat maximálně to, co zaznělo do médií.

* Jakým způsobem se rozhoduje ten který daňový kontrolor, zda vlastně daňovou kontrolu provést, i když nemá podezření nutně, že by něco muselo být špatně, objevují se, řekněme, nárazové kontroly, něco snad jako silniční kontrola?

Ano, máme i prejudikováno, že v podstatě můžeme dělat i namátkové kontroly, což děláme v podstatě zcela mimořádně a velmi zřídka, existují tady totiž plány kontrolní činnosti, má to z hlediska systému finanční správy jasně daná pravidla právě, aby toho nemohl nikdo nadužívat a zneužívat a tak dále, to znamená, existuje nějaký plán kontrolní činnosti, který se samozřejmě může v čase modifikovat, protože finanční správa získává třeba další podněty, může přijít třeba něco od policie, může přijít nějaká informace třeba z mezinárodní výměny informací, kterou vyhodnocujeme, zjišťujeme, že tam je třeba větší riziko, než jsme si původně mysleli a může tam být nějaká vyšší priorita, jít, provést nějakou kontrolu, místní šetření, některý úkon, takže můžeme vyhodnotit nějaké data třeba dneska z těch analytických systémů, které se budují, takže takto se s tím pracuje.

* Tomáš Goláň, daňový poradce, je stále s námi ve spojení. S dovolením využiju jeden dotaz, který nám přišel. Pan Václav naráží na to, že údajně zaslechl, že někteří referenti kontroly finančního úřadu se občas podřeknou, že musí něco najít, to můžeme verifikovat? Stává se to, máte ty zkušenosti?

Samozřejmě ty zkušenosti mám, ale chtěl bych se vrátit ještě před tím k tomu, co řekl pan Janeček. Ten případ s tím instalatérem je konkrétní, je z Moravskoslezského kraje, takže bych si nedovolil tady mluvit obecně. Tam v tom Moravskoslezském kraji u tohoto případu jsem dokonce zažil, že svědkovi vyhrožovali, že nesprávná a křivá svědecká výpověď je trestným činem, což je absolutně něco nemožného, protože to nejsou orgány činné v trestním řízení. Teď bych se vrátil k tomu dotazu. U toho dotazu samozřejmě pracovníci jsou motivováni tabulkami, takže tyhle tabulky jsou stanovené, kolik toho musí za rok doměřit, podle toho mají osobní ohodnocení a to ty lidi jakýmsi způsobem tlačí do toho, aby hlava nehlava ty daně doměřovali, takže to, co slyšel ten pán, je samozřejmě pravda.

* Tak, pane Janečku, mimochodem, když nějaký kontrolor pochybí, máte nějakou šanci to zjistit jinak než přes klasickou kontrolu správními soudy?

Máme samozřejmě systém vnitřní kontroly, daňový subjekt, pokud není spokojen s nějakým nálezem, tak se zpravidla odvolává, takže primárně to přehodnocuje vlastně ten samotný finanční úřad. Pokud tomu sám nevyhoví takzvaně v autoremeduře, tak se to odvolání postupuje Odvolacímu finančnímu ředitelství, které je sice součástí finanční správy, ale je to druhoinstanční orgán, který v podstatě vydává rozhodnutí o tom odvolání, které je následně právě žalovatelné, je naprosto běžné, že jak na té prvoinstanční úrovni a zejména na té druhoistanční úrovni dochází třeba k přehodnocení toho nálezu, je snižován, také ten systém je koncipován tak, že dokud rozhodne ten druhoinstanční orgán, tak tam je odklad splatnosti té daně, pokud je tam něco doměřováno, takže ten systém v podstatě podle mého názoru je nastaven správně.

* A stává se tedy, že byste takto interním šetřením přišli na to, že vaši pracovníci snad nějak na běžné bázi nepřekračují své pravomoci?

Nejsem schopen vám teď žádné statisticky tady dokládat, nebudu se tvářit, že v rámci celé organizace nemůže nastat nějaká chyba. Samozřejmě může. Snažíme se o to, aby toto riziko bylo naprosto minimální.

* Tak díky aspoň za takovouto odpověď, pane řediteli. Díky také vám, pane Goláni, zatím ovšem neodcházejte, ještě se spojíme v dalších minutách vysílání. Protože my se teď budeme věnovat velmi konkrétním záležitostem, které se řeší s ohledem na finanční správu.

* Tak nejprve už zmíněné korunové dluhopisy. To je další téma, kterým se aktuálně zabývá finanční správa. Jaké firmy je vlastně v minulých letech vydaly? Jaké teď dost pravděpodobně tedy čelí kontrole? To zjišťoval Antonín Šimůnek.

Dobrý večer. Korunové dluhopisy se v roce 2012 nedanily. Státu by se totiž odváděly peníze za každý jednotlivý cenný papír. Při 15procentní sazbě by vycházela daň 15 haléřů, to ale dělá po zaokrouhlení na celé koruny nulu. Korunové dluhopisy bylo možné vydávat a nakupovat už od roku 1993, jenže firmám ani investorům nebylo jasné, jak by na takovou praxi nahlížel finanční úřad. To jim ukázalo ministerstvo financí u emise spořících dluhopisů pro občany v listopadu 2011, aby je zatraktivnilo, vydalo je v nominální hodnotě jedné koruny s tím, že se z výnosů do státní kasy nic odvádět nebude. Jak na to zareagovaly firmy, vidíte v tabulce, zatímco v roce 2011 se objevilo jen 6 emisí korunových dluhopisů, v roce 2012 jich bylo rázem 525. Ministerstvo proto změnilo zákon a od roku 2013 musely být korunové dluhopisy daněny standardně 15 procenty. Rázem taky klesl počet emisí na 15 a v dalších letech jich bylo ještě méně. Agrofert nebyl zdaleka jedinou firmou, která korunové dluhopisy v roce 2012 vydala. Největším emitentem byla Komerční banka, která jich vytvořila za 25 miliard. Dluhopisy ale vydávaly i další banky nebo taky třeba ČD Cargo. Pojďme se teď podívat, o kolik stát v případě výnosů z korunových dluhopisů přišel na daních. K přesnému číslu je velmi těžké dojít, pokud si ale vezmeme modelový příklad dluhopisů v hodnotě jedné miliardy s výnosem 5 procent, přichází státní kasa o 7,5 milionů ročně. Víme, že v roce 2012 vydaly firmy korunové dluhopisy za 164 miliard. Každé mají jiný výnos, ale pokud bychom pro náš odhad počítali s výnosem pětiprocentním, dojdeme ke ztrátě ve výši skoro 1 a čtvrt miliardy každý rok. Andrej Babiš nakoupil dluhopisy Agrofertu za 1,5 miliardy. Část z nich mimochodem získal v době, kdy už několik měsíců byl ministrem financí. Výnos mají 6 procent, což dělá 90 milionů ročně. Pokud by se tyto peníze zdanily, stát by z nich získal každý rok 13,5 milionu. Agrofert, který byl tehdy v Babišově vlastnictví, navíc ušetřil další peníze na odvodech, protože si prodejem dluhopisů snížil daňový základ.

* Antonín Šimůnek shrnuje problematiku korunových dluhopisů. Antoníne, mockrát díky. A šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček stále s námi ve studiu. Kontroluje teď tedy finanční správa všechny emitenty korunových dluhopisů? Soukromé emitenty?

Kontroluje všechny emitenty.

* A kontrolovala je v minulých letech?

Kontrolovala je tím systémem, který jsem vám vysvětloval před chvílí. Prostě pracovali jsme s těmi riziky, pokud zjišťujeme, že dochází někde k nějakému třeba vysokému úroku, tak se to zahrnuje do plánů kontrolní činnosti a pracuje se s tím. Zavedla finanční správa třeba v minulosti mezi spojenými osobami to hlášení, abychom dokázali právě detekovat takovéto situace a právě od roku 2015 ta úspěšnost třeba v té oblasti převodních cen, právě toho přelévání zisků z jednoho místa na druhé, je ohromná a finanční správa je v této oblasti úspěšná. Takže tímto, způsobem určitě finanční správa kontrolovala. V podstatě od té doby, kdy veřejnost de facto si žádá prověření tohoto tématu, tak se finanční správa rozhodla, že zkontroluje, respektive prověří všechny tyto emise, které v tom rozhodném období byly emitovány. Asi bych mohl uvést v tuto chvíli, že těch subjektů v podstatě, protože tady se bavíme jenom o těch elektronických emisích, existují i listinné emise, je přes 1500, nikoliv 500.

* A už teď kontrolujete všechny?

Probíhá kontrola všech těchto situací, kdy to riziko existuje. V podstatě máme připravené sestavy, kdy de facto se tam odškrtávají jednotlivá riziková témata třeba, zda ten úrok byl správný, nebyl správný, test nízké kapitalizace. Zneužití práva, v tuhle chvíli tam patrně jsou podaná už i nějaká trestní oznámení a v minulosti už tam byla podána trestní oznámení.

* A to, že patrně teď jsou, tak teď už třeba můžete říct, že právě tento nový test, tato nová kontrola na popud veřejnosti, jak jste to popsal vy, tak už má některé výsledky tedy, dá se říct, kolik jich je?

V tuto chvíli vám to z hlavy neřeknu, rozhodně jsme připraveni veřejnost informovat o těch výsledcích. Kvůli tomu je ta sestava připravená a budeme to samozřejmě muset anonymizovat, abychom neporušili mlčenlivost, nicméně jsme připraveni odprezentovat tu tabulku, která bude mít 1519, tuším, řádků a budou tam jednotlivá ta zjištění, abychom dokázali veřejnosti, že jsme se tím zabývali. Tohle je doopravdy zcela mimořádná tematická kontrola, která nemá v dějinách finanční správy podle mě srovnání s ničím, když se doopravdy na toto takto zaměřujeme. My jsme se tím zabývali, i předtím, než bylo toto téma na přelomu ledna a února medializováno. Od té chvíle, kdy se to dostalo hodně do diskuse, jsme s tím velice intenzivně pracovali, což jsme se snažili několikrát vysvětlovat poměrně neúspěšně a právě jsme si rizikovými analýzami vybrali ty případy, kdy doopravdy tam problém teoreticky může být, řekněme, pro diváky asi nejjednodušší kritéria jsou vyšší úrok a velká emise, ale v tuhle tu chvíli jsme přistoupili k tomu, že doopravdy provedeme kontrolu u všech.

* A co třeba kritérium oprávněnosti vydávání? Protože teď mě opravte, jestli se pletu, ale korunové dluhopisy u soukromých firem mohou být vydávány pouze v případě, že šlo o rozvoj společnosti, nikoli o daňovou optimalizaci. Je to tak?

Ano, ty diskuse tady probíhaly, ale v první řadě, vlastně váš kolega to tady říkal a popisoval tu situaci, že vlastně tahle ta forma je umožněna zákonem. Samozřejmě může to mít celou řadu dalších podivností, které tam mohly být vytvořeny, a já se tady nechci pouštět do nějaké složité technické diskuse, to už se mi jednou nepovedlo, takže to nechci opakovat. A může, a to jsme i říkali, že pokud zjistíme třeba to zneužití práva, pokud ta kritéria dovodíme, tak samozřejmě i tyto principy budeme aplikovat.

* Mně nejde o složitou technickou diskusi, mně jde vlastně o jednoduchou odpověď na dotaz, který mimochodem klade divák, který se představil jako Milan a ten mluví o Agrofertu, ale můžeme to anonymizovat. Proč daná společnost...

/Nesrozumitelné/.

* Dobrá. Tak proč daná společnost nevydala třeba stokorunové dluhopisy, když potřebovala peníze. To by holt v tomto případě Andrej Babiš, ale v našem anonymním případě jakýkoli jiný majitel musel platit daně. Tak to je primární úvaha i vašich kontrolorů nebo nikoli?

S touhle úvahou samozřejmě musíme pracovat, to souhlasím. Nicméně pokud doopravdy ten třeba vlastník finanční prostředky má, pořídí si ty korunové, teda pořídí...

* Vydá.

Jeho společnost vydá korunové dluhopisy, ty korunové dluhopisy doopravdy potřebuje, protože provádí nějaké investice a je tam férový úrok a jsou tam naplněny všechny ty další podmínky zákona k dani z příjmů, to znamená, že tam je třeba naplněn ten test nízké kapitalizace a všechny tyhle ty věci, s kterými asi diváky nemá smysl v tuhle tu chvíli obtěžovat, tak je to v podstatě legální, byť s tím můžeme nebo nemusíme souhlasit, ale ten zákon to prostě umožňuje a my musíme postupovat podle zákona. Tohle nám ukládají prostě zákony České republiky. Pokud se tam zjistí samozřejmě nějaké neobvyklosti, jiné další, tak může být vyhodnocováno, že tohle to nebylo v pořádku a může z toho vyplynout třeba nějaké doměření daně, rozporování toho a tak dále. To téma je velice složité. Je to, řekněme, nějaká daňová výhoda, které ty daňové předpisy umožnily. To, jak tady bylo naznačováno, proč to vzniklo a tak dále, do toho já se nemíním pouštět. K tomu nejsem kompetentní, každopádně v podstatě na úrovni toho zákona toto zakázat bylo velice jednoduché a dalo se to udělat jednou jedinou větou.

* Tak prosím, už jen tedy stručně, pokud se nechcete pouštět do dalších diskusí. Kdy se můžeme těšit na tu statistiku na onu tabulku?

Já si myslím, že do prázdnin minimálně nějaká data zveřejněna budou.

* Budeme se těšit, budeme to sledovat.

* Pravděpodobný nástupce Andreje Babiše na postu ministra financí Ivan Pilný považuje elektronickou evidenci tržeb za vhodný nástroj k potlačení šedé ekonomiky. Řekl to ve včerejší Devadesátce ČT 24. V zákoně je ale podle něj chaos a nedostatky, které bude potřeba odstranit.

Je potřeba se podívat na tu metodiku a zkusit ten chaos nějakým způsobem vyřešit tak, aby nezasahoval ty lidi, kteří postižení být neměli, tam je celá řada chyb, které se prostě neměly stát, je to ale u každého zákona, který je takhle složitý, se to samozřejmě nějakým způsobem vyvíjí a ta situace momentálně není nějak utěšená a rozhodně budu požadovat po těch zodpovědných pracovnících, aby tu metodiku srovnali a přišli tak s metodikou, která bude jasná, konkrétní a která se nebude příliš měnit, řekněme, do otevření znovu toho zákona, k čemuž pravděpodobně dojde.

* Tak tolik slova tedy dost možná nastupujícího ministra financí a se mnou už je teď ve studiu Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky. Dobrý večer.

Dobrý večer.

* Co pro vás vyplývá z těchto slov nastupujícího ministra? Jak výrazné ty změny budou, když se budou týkat pouze metodiky, nikoli zásahu do samotné legislativy, která se elektronické evidence tržeb týče.

Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby tato slova byla začátkem změny trendu, který podnikatelská veřejnost v posledních letech pozoruje. Totiž finanční správa často plošně pohlíží na všechny podnikatele jako na potenciální podvodníky, jejichž zájmem je krátit příjmy státu o daně a takovýto pohled na poplatníka, nikoliv jako na klienta, ano, ale jakéhosi soupeře, nepřítele takřka výhradně, není moc dobrý.

* Promiňte, ale elektronickou evidenci tedy nezavedla finanční správa, tu zavedli politici.

Ne, hovoříte o metodice a například problematika metodiky právě naplňuje to, jakým způsobem finanční správa bezprostředně to které ustanovení zákona aplikuje v praxi. Například bylo by dobré, kdyby se na přípravě některých metodik mohli intenzivněji i v dnešní době podílet buď odborníci mimo finanční správu, nebo i podnikatelé. Hovoříme-li o elektronické evidenci tržeb, například taková věc, jako takové sankční nápravné opatření, které tam je, uzavření provozovny za jaksi jisté nekonání nebo neplnění povinností té osoby, která má evidovat a uzavření provozovny, je třeba velmi precizně na lékárnických vážkách měřit, protože když se to udělá necitlivě, tak je to v podstatě ekonomická smrt toho podnikatele.

* Pane řediteli Janečku, tak možná tedy máte logicky příležitost reagovat. Už se někdy teď po zkušenostech s EET k uzavření provozovny kvůli neplnění povinností, chystá změna metodiky, kterou nastínil pan Pilný?

Já si myslím, že teďka bychom moc předbíhali, já si myslím, že bude potřeba si vyslechnout úkoly od budoucího ministra financí a jaké má představy a v tuhle tu chvíli jako na to nejsem doopravdy schopen reagovat.

* A prosím, tady možná objasnit, nakolik tedy finanční správa skutečně sama si může měnit metodiku dohlížení nad plněním principu elektronické evidence?

Zákon je vždycky napsán nějakou, řekněme, obecnější formou a je naprosto běžné, že se výkladově metodicky prostě upřesňuje to, co se tím myslí a aplikuje v praxi a sjednocuje. Kdyby veškeré jednotlivé kroky byly podchyceny nějakou normou, tak bychom měli tolik zákonů, že by nebylo v lidských silách je absolutně přečíst ani pro ty největší odborníky na ta daná témata nejspíš. Takže tohle je naprosto běžná legislativní praxe a aplikační praxe, která je naprosto standardní. Já, co se týče těch uzavřených provozoven, jestli se nepletu, tak došlo asi ke dvěma nebo ke třem takovýmto rozhodnutím v rámci finanční i celní správy dohromady. Nicméně, úplně se neztotožňuji s panem Minčičem v tom, že se má jednat o nějakou ekonomickou smrt toho subjektu, toho podnikatele. Protože smysl tohoto opatření je doopravdy, pokud se někdo chová tak, že odmítá plnit povinnosti vyplývající z toho zákona, přičemž jeho konkurent, který sídlí třeba 20 metrů od něho, si tyto povinnosti řádně plní a vlastně nepomohla ani třeba nějaká kontrola, nějaká třeba peněžitá sankce a trvale porušuje tuto zákonnou povinnost, tak smyslem tohoto opatření je v podstatě uzavřít tu provozovnu do chvíle, než tam dojde k té nápravě. K té nápravě tam může dojít teoreticky během 24 hodin a to podnikání tam může v podstatě následně probíhat dál, ale není to o tom v podstatě, že tam dochází k tomu konci, ale doopravdy jenom o tom, aby byl nástroj, jak přimět teoreticky někoho, kdo si tyto povinnosti nechce plnit. Vezmeme-li si, že v tom systému dneska je cirka 150 tisíc podnikatelů, kteří si řádně plní tyto povinnosti, tak to číslo, tuším dvou nebo tří případů, si myslím, že je vše vypovídající.

* Tak nakolik toto jsou tedy lékárenské váhy, pane Minčiči?

No, já jsem mířil tam, že pokud je mi známo a neznám pochopitelně úplně všechny detaily, jak je uvnitř řízena finanční správa, ale pokud je mi známo, tak na margo nebo na téma jaksi uzavření provozovny je snad v metodice jeden odstaveček a přitom jde o velmi závažnou věc. Oproti tomu je, a co jako zástupce Hospodářské komory tady chci zmínit a co jsem povídal, je to, a zaznělo to i v předchozích příspěvcích, je takový spíše plošný, široký záběr finanční správy při vyhledávání, řekněme, neplatičů, respektive těch, kteří, a skutečně tací i mezi podnikateli v uvozovkách jsou, kteří daně neplatí nebo se placení daní vyhýbají. Že ta plošnost, nikoliv adresnost, nikoliv jaksi vybírat, zacílit a zaměřit se někam, kterou bych očekával právě od dnešního pana generálního ředitele, o němž vím, že byl jako dobrým analytikem, který dokázal najít a vytipovat, pravda, v oblasti především DPH, že jo, ale nejsou všechny daně jenom DPH, třebas konkrétní problematický subjekt a podobně. Čili na místo té adresnosti, vůči které by nikdo nic nenamítal, je tady zpravidla široká fronta, všichni podnikatelé jsou možná potenciálně připraveni podvádět, tak vnímáme dnešní přístup finanční správy k podnikatelům. Možná to není objektivně pravda, ale subjektivně to tak rozhodně vnímám.

* Mimochodem, pane řediteli, to je, byť nepřesná, tak parafráze i věty, která zazněla v takový dramatický oblouk v oné reportáži Reportérů České televize, že každá firma vlastně může být bílým koněm. Tak není to přílišná presumpce viny?

Prosím vás, tak si můžeme jít přehrát celou tu reportáž, já jí mám nahranou na diktafonu minimálně celou tu diskusi, protože tam se doopravdy diskutovaly ty složitosti celého toho problému daně z přidané hodnoty, a když se podíváte do minulosti, tak jsme tady měli velké problémy, to bylo ještě před tím, než jsem třeba byl generálním ředitelem Ecoll Invest a jiné ohromné problémy, které vznikly, a v podstatě tato velká firma se stala v tom systému bílým koněm. Poslední dobou žádný takto velký problém tady nemáme, takto velké riziko a my jsme tomu rádi. To, co říká pan doktor, to mě úplně netěší, můžeme se tedy subjektivně bavit o tom, jak tuto oblast vylepšit, protože rozhodně takto to není myšleno a jestliže EET, elektronická evidence tržeb, ta povinnost je víceméně uložena všem, kteří přijímají tržby v hotovosti, tak to neznamená, že všichni, co přijímají tržby v hotovosti, jsou podezříváni, že snad krátí tržby. My víme o tom, že naprostá většina z nich tržby nekrátí, nicméně nemůžeme říct, ty tu evidenci mít budeš, ty ji mít nebudeš. Proto byl parlamentem schválen tento zákon, který ukládá plošně, aby všichni tuto povinnost měli a v podstatě začal se psát čistý list a narovnávat toto prostředí přece.

* Ano, bohužel ale tato diskuse se bude muset odehrát už mimo kamery České televize. Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství, byl s námi. Mockrát díky za návštěvu, mějte se hezky.

Děkuji za pozvání.

* A diskutoval také Ladislav Minčič, který reprezentuje Hospodářskou komoru České republiky. Mockrát díky. Na shledanou.

Bylo mi ctí.