26/26.01.05

Předkládá:

Ing. Marie Konečná, CSc., daňová poradkyně, č. osvědčení 294

Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osvědčení 1757

 

Tento příspěvek navazuje na příspěvek „Vazba daní a účetnictví na změny v oblasti DPH od 1.5.2004“ projednávaný na Koordinačním výboru konaném dne 19.5.2004. V rámci tohoto příspěvku bychom se chtěli zabývat dalšími praktickými otázkami, které v souvislosti s novým zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH (dále je „EZDPH“) v praxi nastávají.

Chtěli bychom opětovně zdůraznit, že našim cílem není upozorňovat na to, co se v EZDPH „nepovedlo“, ale získat stanovisko MF ČR k některým sporným otázkám, u nichž se v současné době objevují v praxi různé výklady. Jde nám o to, aby plátci měli informaci, jaký výklad v těchto věcech bude uplatňovat MF ČR a minimalizovaly se tak potencionální problémy v rámci následných daňových řízení a usnadnil se tím plátcům náběh na nový systém DPH. S tím souvisí i to, že jednotlivé problémové okruhy jsou popsány relativně stručně bez dlouhých právních analýz se záměrem vysvětlit podstatu problému.

2. Odvod DPH z titulu používání automobilů zaměstnanci k soukromým účelům (§ 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“))

Na Koordinačním výboru konaném dne 25.2.2004 byl mimo jiné projednáván příspěvek od Mgr. Edity Ševcovicové a Ing. Tomáše Plešingra, Stanovení základu daně při soukromém použití vozidla s nárokem na odpočet daně. Stanovisko MF ČR k této problematice je následující (viz. zápis z jednání Koordinačního výboru konaného dne 25.2.2004):

„Stanovisko MF

Odbor 18 souhlasí s návrhem, aby v případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro účely nesouvisející s podnikáním (využití pro soukromé účely zaměstnancem, kterému je vozidlo v majetku firem poskytováno k užívání – osoby s příjmy ze závislé činnosti, popř. osoby pobírající funkční požitky) byl základ daně stanoven podle skutečného použití vozidla ve vazbě na počet ujetých km. Výjimkou jsou však případy, kdy je vozidlo zapůjčeno zaměstnanci pro konkrétní účel a na určené období (dovolená, na stavbu apod.), kdy je třeba vycházet z ceny ve vztahu ke konkrétnímu časovému období.“

Výše uvedený závěr však vycházel ze ZDPH platného do 30.4.2004. Domníváme se, že na základě § 13 odst. 4 písm. a) EZDPH a § 13 odst. 5 EZDPH ve spojení s § 36 odst. 6 písm. b) EZDPH (z hlediska základu daně) je možné dovodit, že výše uvedený závěr bude v platnosti od 1.5.2004. Za určitou změnu je možné považovat to, že základním řešením by v souladu s § 72 odst. 5 EZDPH měl být postup, kdy v těchto případech bude poměrně krácen nárok na odpočet DPH na vstupu (samozřejmě pouze u motorového vozidla a ne například u následných oprav tohoto motorového vozidla). Pokud bude zřejmé, že motorové vozidlo, u nějž je nárok na odpočet DPH na vstupu, bude v souladu s § 6 odst. 6 ZDP poskytnuto bezplatně zaměstnanci, bude možné stanovit vhodný poměr, v němž bude nárok na odpočet DPH na vstupu pokrácen (například v poměru pracovních dnů vůči všem dnům roku). V tomto případě by již nedocházelo k následnému dodanění na výstupu. Teprve v případě, kdy plátce toto základní řešení nezvolí nebo zvolit nemůže (například auto je přiděleno zaměstnanci k použití dle § 6 odst. 6 ZDP až po té, co byl odpočet uplatněn v plné výši) by došlo k dodanění na výstupu, jak je uvedeno výše.

Výjimkou by byla pouze situace, kdyby zaměstnanec za použití auta platil jakoukoliv částku (byť minimální, která by nebyla cenou obvyklou), kdy by základem daně byla tato částka, kterou zaměstnance hradí zaměstnavateli (§ 36 odst. 1 ZDP).

Nad rámec výše citovaného příspěvku bychom považovali za důležité potvrdit, že DPH, která bude z tohoto titulu zaměstnavatelem odváděna, bude považována za daňově relevantní náklad, a to na základě § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP (viz pokyn D-190 K § 24 odst. 2 zákona body 4. a 5.).

Závěr k části 2. Odvod DPH z titulu používání automobilů zaměstnanci k soukromým účelům (§ 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“))

1) Platí, že i od 1.5.2004 se dodaňování DPH z titulu používání automobilů zaměstnanci k soukromým účelům (§ 6 odst. 6 ZDP) bude vztahovat pouze na ty automobily, u nichž byl uplatněn nárok na odpočet DPH na vstupu (viz. § 13 odst. 4 písm. a) EZDPH a § 13 odst. 5 EZDPH). Základním řešením by v souladu s § 72 odst. 5 EZDPH mělo být v těchto případech poměrné krácení nároku na odpočet DPH na vstupu (samozřejmě pouze u motorového vozidla a ne například u následných oprav tohoto motorového vozidla). Pokud bude zřejmé, že motorové vozidlo, u nějž je nárok na odpočet DPH na vstupu, bude v souladu s § 6 odst. 6 ZDP poskytnuto bezplatně zaměstnanci, bude možné stanovit vhodný poměr, v němž bude nárok na odpočet DPH na vstupu pokrácen (například v poměru pracovních dnů vůči všem dnům roku). V tomto případě by již nedocházelo k následnému dodanění na výstupu. Teprve v případě, kdy plátce toto řešení nezvolí nebo zvolit nemůže (například auto je přiděleno zaměstnanci k použití dle § 6 odst. 6 ZDP až po té, co byl odpočet uplatněn v plné výši) by došlo k dodanění na výstupu, jak je uvedeno výše.

2) Z hlediska základu daně bude i od 1.5.2004 v zásadě postupováno tak, jak je uvedeno ve výše citovaném zápise (§ 36 odst. 6 písm. b) EZDPH). Výjimkou bude situace, kdy by zaměstnanec za použití auta platil jakoukoliv částku (byť minimální, která by nebyla cenou obvyklou), kdy by základem daně byla tato částka, kterou zaměstnanec hradí zaměstnavateli (viz. § 36 odst. 1 ZDP).

3) DPH, kterou bude zaměstnavatel z důvodů bezplatného používání automobilů zaměstnanci k soukromým účelům odvádět, bude na straně zaměstnavatele daňově relevantním nákladem na základě § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP.

 

Stanovisko MF:

Daň z přidané hodnoty, kterou bude zaměstnavatel odvádět z důvodu bezplatného používání motorového vozidla zaměstnancem k soukromým účelům, nebude na straně zaměstnavatele akceptována pro účely zjištění základu daně z příjmů podle § 24 odst. 1. Jedná se o výdaj, který nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele a ke kterému by nebyl povinen, pokud by zaměstnanci neposkytoval dotčené vozidlo k soukromým účelům. Tento závěr není v rozporu s vysvětlivkami k § 24 odst. 2 písm. ch) Pokynu D-190, neboť podmínkou pro daňovou uznatelnost odvedené DPH je její souvislost s daňově uznatelnými výdaji/náklady, což v dané situaci není splněno. Pokud by zaměstnanec použití dotčeného motorového vozidla zaměstnavateli hradil, bylo by možné zaměstnavatelem odváděnou DPH uznat s využitím § 24 odst. 2 písm. zc), tj. do výše úhrady od zaměstnance. V případě krácení odpočtu na vstupu se postupuje shodně jako při pořízení nebo užívání osobního automobilu, u kterého nebyl uplatněn nárok na odpočet, tj. nevzniká povinnost zaměstnavateli odvádět DPH a nevzniká problém s posouzením takového výdaje/nákladu.

Doplňující stanovisko MF ČR:

V případě krácení odpočtu na vstupu se postupuje shodně jako při pořízení nebo užívání osobního automobilu, u kterého nebyl uplatněn nárok na odpočet, tj. náklady (výdaje) související s krácením odpočtu na vstupu jsou daňově uznatelným výdajem buď jako náklad provozního charakteru nebo jako součást vstupní ceny motorového vozidla.

 

V Praze dne 27.7.2005

 

Ing. Dana Trezziová
Náměstkyně ministra financí