Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Dotazy a odpovědi

Odvody za porušení rozpočtové kázně

Kdo může být příjemcem prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo státních fondů?

Příjemcem prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo státních fondů (dotace nebo návratná finanční výpomoc) může být právnická i fyzická osoba, která splňuje podmínky dané schváleným programem či právním předpisem a které je poskytovatelem poskytnutí dotace přiznáno. V této souvislosti je třeba upozornit, že dotace a návratné finanční výpomoci lze poskytovat také na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Kdo je oprávněn poskytovat peníze ze státního rozpočtu?

Oprávněnost poskytovat dotace či návratné finanční výpomoci řeší ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., které ve svém § 14 odst. 2 říká „Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce ČR, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon“. Je však třeba upozornit, že se stále jedná o dotace poskytované ze státního rozpočtu, případně ze státních fondů. Dotace a jiné formy finančních výpomocí mohou samozřejmě ze svých rozpočtů vyplácet i orgány samosprávy. V těchto případech se však při poskytování i kontrole dotací postupuje podle zákona č. 250/2000 Sb., jež nespadá do kompetence Finanční správy ČR.

Existuje veřejně přístupná informace o poskytnutých dotacích ze státního rozpočtu?

Ano, taková možnost samozřejmě existuje. Pro potřeby široké veřejnosti byly zpřístupněny údaje v Centrálním registru dotací, jehož úkolem je evidovat dotace a návratné finanční výpomoci, které byly poskytnuty ze státního rozpočtu a státních fondů. Tento registr, včetně otevřených strojově čitelných dat, je dostupný na webových stránkách http://cedr.mfcr.cz.

Co je považováno za porušení rozpočtové kázně?

Porušení rozpočtové kázně definuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v § 44 odst. 1, přičemž u většiny příjemců se jedná o zadržení nebo neoprávněné použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv. Zjednodušeně řečeno, jde o porušení povinnosti stanovenou příjemci právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo porušením podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty.

Jaké sankce následují po zjištění porušení rozpočtové kázně?

Za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen uhradit odvod a penále, jejichž výše je definována v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v § 44a odst. 4 až 10. Odvod a penále se odvádí vždy prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu.

Jaké opravné prostředky lze využít po vyměření odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně?

Proces správy odvodů za porušení rozpočtové kázně podléhá zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád. Proto je možné po vyměření odvodu a penále uplatnit všechny řádné i mimořádné opravné prostředky dané tímto právním předpisem (odvolání, obnova řízení, přezkum, rozklad). Navíc pak lze podat žádost o prominutí odvodu i penále dle § 44 a odst. 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Kdo je oprávněn odvod a penále za porušení rozpočtové kázně prominout?

Tato pravomoc je dána Generálnímu finančnímu ředitelství, které dle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo z části prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b). Žádost se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil (§ 44a odstavec 13).

Může finanční úřad poskytovat informace o kontrolách použití prostředků ze státního rozpočtu?

Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně se řídí zákonem č. 280/2000 Sb., daňový řád, proto je poskytování informací striktně omezeno, a to povinností mlčenlivosti v ustanoveních § 52 až 55. Výsledky kontrolní činnosti (jako např. výše odvodu a důvody pro jeho vyměření) správce daně poskytuje na základě výjimek uvedených v daňovém řádu a dále v § 44a odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který umožňuje na vyžádání informace sdělit správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto prostředků. Je samozřejmé a zákonem stanovené, že zpráva o daňové kontrole je vždy projednávána s kontrolovaným subjektem.

Aplikační služby