Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dotazy a odpovědi k pomoci společníkům malých s. r. o.

Lhůta pro podání žádosti uplynula dne 30. 11. 2020.
Aktuální informace ke kompenzačním bonusům naleznete zde.


ke dni 31. 7. 2020

16.
Jaký postih mě čeká, když mi byl přiznán a vyplacen kompenzační bonus ve vyšší částce, a navíc z jiného titulu, než na který mám nárok (žádal jsem z titulu OSVČ, ale splňuji podmínky nároku na kompenzační bonus pouze z titulu výkonu činnosti na dohodu)?

Správce bonusu na základě zjištěných skutečností doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu mezi částkou původně vyměřeného kompenzačního bonusu a částkou nově přiznanou. Tento rozdíl jste povinen vrátit. Z rozdílu mezi původně neoprávněně čerpanou částkou kompenzačního bonusu a nově přiznanou částkou kompenzačního bonusu nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se z něj úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval s vyplacenými finančními prostředky. Nepřesáhne-li úrok z prodlení za jedno bonusové období v úhrnu částku 200 Kč, nevzniká Vám povinnost jej hradit.

17.
Pokud jsem uhradil úrok z prodlení za neoprávněně čerpaný kompenzační bonus, kde následně bylo správcem bonusu zjištěno, že jsem na něj měl přecijen v části nárok (vykonával jsem činnost na dohodu), dostanu část úroku automaticky zpět?

Úrok zaplacený za čerpání kompenzačního bonusu z nesprávného titulu, tj. například v situaci kdy byla žádost nejprve nesprávně podána jako žádost OSVČ, následně žadatel vrátil kompenzační bonus a zaplatil úrok z prodlení, a po přijetí novely zákona o kompenzačním bonusu správně požádal o kompenzační bonus jako osoba pracující na dohodu, správce bonusu na žádost vrátí za podmínek dle daňového řádu (tj. například pokud nemá žadatel jiné nedoplatky) do 30 dní od obdržení této žádosti.


ke dni 14. 7. 2020

15.
Lze prostřednictvím e-mailu podat ve vztahu ke kompenzačnímu bonusu i jiná podání, než žádost o kompenzační bonus (žádost o posečkání, odvolání,…)?

E-mailem (za splnění zákonných podmínek) lze podat pouze žádost o kompenzační bonus, vč. změny této žádosti. Jedná se o výjimku z obecných pravidel podávání v daňových věcech zavedenou zákonem o kompenzačním bonusu. V ostatních daňových záležitostech (např. právě žádosti o posečkání, odvolání atd.) lze podání učinit v souladu s daňovým řádem písemně, ústně do protokolu či elektronicky (nikoliv e-mailem), blíže viz „Postup při vyřizování podání“. Pro elektronickou komunikaci se správcem daně doporučujeme využít elektronickou podatelnu správce daně (www.daneelektronicky.cz), konkrétně zde dostupnou aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu ČR.


ke dni 26. 6. 2020

13.
Jsem jediným jednatelem malé s. r. o., která byla založena na podzim roku 2017 jako tzv. ready-made s. r. o. Tuto společnost jsem zakoupil v lednu 2018 a zůstala neaktivní až do září 2019, kdy začala vyvíjet aktivní obchodní činnost. Příjmy mé s. r. o. od září 2019, kdy společnost začala být aktivní, do konce roku 2019 činily 150 tisíc Kč a za měsíce leden až únor 2020 činily příjmy více jak 90 tisíc Kč. V rámci Programu podpory pro společníky malých s. r. o. splňuji všechny zákonné požadavky na získání této podpory. Splňuji, prosím, i tzv. příjmový test, tedy minimální prokazatelný obrat společnosti ve výši 180 000 Kč za rok 2019 (nebo předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021, v případě že s. r. o. vznikla až v průběhu roku 2019, popřípadě začátkem roku 2020), pokud příjmy mé s. r. o. byly od září 2019 do února 2020 více než 240 tisíc Kč a předpoklad naplnění požadavku na příjmy v roce 2020 ve výši 180 tisíc Kč je jednoznačně reálný.

Zákon o kompenzačním bonusu v § 2a odst. 4 písm. a) stanoví pro s. r. o. jako jednu z podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období překročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, překročí částku 180 000 Kč.

Zde je důležité připomenout, že dle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví se ročním úhrnem čistého obratu rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Přitom dle důvodové zprávy je v tomto ustanovení zakotven požadavek dosažení minimálního obratu s. r. o. jako forma garance toho, že se jedná o společnost elementárně životaschopnou a vyvíjející ekonomickou aktivitu alespoň v minimálním přiměřeném rozsahu. Limitem je dosažení stanovené výše ročního úhrnu čistého obratu s. r. o. (resp. takový předpoklad v případě s. r. o., která ještě neukončila první zdaňovací období, po jehož celou délku vykonává činnost). Od předpokládaného obratu se limit odvíjí pouze u s. r. o., která ještě neskončila své první zdaňovací období dle zákona o daních z příjmů, které by předcházelo bonusovému období. Pro s. r. o., která již má ukončené zdaňovací období podle zákona o daních z příjmů, které bezprostředně předcházelo bonusovému období, je relevantní vždy pouze roční úhrn čistého obratu za toto skončené zdaňovací období (tento údaj je položkou daňového přiznání a poplatník daně z příjmů jej musí znát). V případě, že byla Vaše společnost založena již před rokem 2019, pak za předpokladu, že jejím zdaňovacím obdobím je např. kalendářní rok, je pro naplnění podmínky tzv. „příjmového testu“ rozhodující výše ročního úhrnu čistého obratu za poslední skončené zdaňovací období předcházející bonusovému období. Pokud za toto období není zákonný limit splněn, nárok na kompenzační bonus nevzniká.

14.
Společnost má zapsaného společníka M. F. – obchodní podíl 50 % a dále společný obchodní podíl – rovněž 50 %, o který se dělí pan M. F. s dalšími 2 podílníky (L. D., J. S.). Splňuje tato s. r. o. podmínky § 2a odst. 1 písm. a) ZKB? Pokud ano, má nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek) pouze M. F., nebo i L. D. a J. S.? Pokud by byli všichni tři podílníci členy jedné rodiny, splňovala by tato s. r. o. podmínky § 2a odst. 1 písm. b)? Pokud ano, mají všichni tři nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek)?

V případě spolupodílníků podílu v s. r. o. by měl být tento podíl pro účely ZoKB chápán jako „jeden společník“ (podle § 32 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci). V uvedeném případě tak pro účely ZoKB má zmíněná s. r. o. dva společníky – jedním společníkem je pan M. F. a druhým společným společníkem jsou M. F. + L. D. + J. S. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek tak mohou vzniknout dva nároky na kompenzační bonus – jeden u pana M. F. (500 Kč/den) a jeden by měl u správce daně nárokovat správce společné věci u spolupodílu (také 500 Kč/den za společníka, tj. dohromady za tři spolupodílníky jednou 500 Kč/den). Pro nárok na kompenzační bonus v případě spolupodílu by měli zákonné podmínky splňovat všichni tři spolupodílníci, neboť dohromady tvoří jednoho společného společníka.


ke dni 19. 6. 2020

10.
Jsme čtyři společníci rodinného s.r.o., já, můj bratr, naše matka a bratr matky (náš strýc). Máme nárok na kompenzační bonus?

Subjektem kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným je společník s.r.o. založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše dva společníky, nebo více společníků, kteří jsou členy jedné rodiny. Musí se vždy jednat o fyzické osoby a podíl společníků nesmí být představován kmenovým listem. Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být členem jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna v linii matky, kdy její subjektivní rodinu tvoříte Vy a Váš bratr (jedná se u obou o příbuzenství v linii přímé), a její bratr (jedná se o sourozence). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne všem společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

11.
Podnikáme v rámci společnosti s ručením omezeným, ale je nás více společníků než dva. Jedná se o mne, mého partnera (uzavřeno registrované partnerství) a mou dceru s předchozího manželství. Můžeme se považovat za členy jedné rodiny podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna po Vaší linii, kdy Vaši subjektivní rodinu tvoří Váš registrovaný partner a Vaše dcera (jedná se o příbuzenství v linii přímé). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

12.
Jsme čtyři vlastníci (společníci) společnosti s ručením omezeným, já, moje žena, můj syn (manželka není jeho matka) a manželčin otec. Jsme „rodinné“ s.r.o. podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě lze subjektivní rodiny vymezit takto:

  1. Vaše subjektivní rodina: Vy + manželka + Váš syn + tchán (podmínka není splněna mezi Vámi a tchánem)
  2. Subjektivní rodina manželky: manželka + manžel + syn manžela + otec (podmínka není splněna mezi manželkou a synem manžela)
  3. Subjektivní rodina syna manžela: syn + otec + manželka otce + otec matky (podmínka není splněna mezi Vaším synem, Vaší manželkou a manželčiným otcem)
  4. Subjektivní rodina otce manželky: otec manželky + zeť + dcera + syn zetě (podmínka není splněna mezi otcem manželky, zetěm a jeho synem)

Protože ani pro jednu subjektivní rodinu neplatí, že by byla tvořena všemi společníky zároveň, nelze společníky považovat za členy jedné rodiny a na kompenzační bonus Vám ani žádnému jinému společníkovi Vaší společnosti nevznikne nárok.

 


ke dni 9. 6. 2020

8.
Žadatel o kompenzační bonus (dále jen KB) je společníkem tří s.r.o. Jedno s.r.o. má dva společníky a v době hrozby onemocněním „COVID“ měla tato společnost, za kterou je žádáno o KB, z důvodu krizových opatření omezen provoz. Zbylá dvě s. r. o. jsou vícečetná, tj. mají více než dva společníky a nejde o členy jedné rodiny. Tyto dvě společnosti po dobu nouzového stavu standardně fungovaly, nedošlo u nich k omezení činnosti v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření. Má žadatel na bonus nárok?

Ano, za předpokladu, že budou splněny další podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus jak ve vztahu k osobě společníka, tak ve vztahu ke společnosti, jejíž provoz byl v době hrozby onemocněním „COVID“ omezen, může si žadatel o bonus požádat. V žádosti bude uvedena ta společnost, ve vztahu k níž jsou zákonné podmínky (zejména co do počtu společníků a omezení činnosti nad míru obvyklou z důvodu mimořádné situace) splněny.
Skutečnost, že další společnosti, v nichž je žadatel společníkem, mají více než dva společníky (nejde o členy jedné rodiny) a po dobu nouzového stavu standardně fungovaly, není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus. Podání žádosti ve vztahu k těmto dvěma konkrétním společnostem je však vyloučeno.

9.
Má nárok na KB osoba, která vedle s. r. o., ve které je společníkem a kde splňuje veškeré zákonné podmínky nároku na KB, je ještě jednatelem v jiném s. r. o., kde je nemocensky pojištěna z titulu funkce jednatele?

Dle § 5 písm. a) bodu 16 zákona o nemocenském pojištění se za zaměstnance pro účely tohoto zákona považuje jednatel společnosti s ručením omezeným, jestliže mimo pracovněprávní vztah pro ni vykonává práci. V uvedeném případě tedy vykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v jiné společnosti s ručením omezeným, než ve které je společníkem. Podle § 2a odst. 2 písm. b) zákona o kompenzačním bonusu se nejedná o subjekt kompenzačního bonusu a na kompenzační bonus není nárok.

 


ke dni 5. 6. 2020

7.
Jsem společníkem ve čtyřech společnostech s ručením omezeným. Ve třech s. r. o. jsme vždy dva společníci a ve čtvrté s. r. o. je nás pět společníků (nejedná se o členy jedné rodiny). Mohu požádat o kompenzační bonus za s. r. o., kde jsou podmínky maximálního počtu společníků (dva), i další stanovené podmínky splněny, nebo mi nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že ve čtvrté s. r. o. je nás společníků více?

V případě, že je fyzická osoba společníkem ve více s. r. o., posuzuje se splnění podmínek stanovených pro subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. (§ 2a odst. 1 až 4 zákona o kompenzačním bonusu) výlučně ve vztahu k osobě žadatele a té společnosti, které se žádost týká (ve vztahu k níž bylo společníkem o kompenzační bonus požádáno, tedy společnosti, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu). Případné nesplnění podmínek jinou společností, v níž je žadatel také společníkem (např. jiná společnost, v níž je žadatel také společníkem má více než dva společníky, je v likvidaci, nebo nespolehlivým plátcem apod.), není rozhodující (správce bonusu jej nezkoumá).

 


ke dni 4. 6. 2020

5.
Může společník s. r. o. čerpat kompenzační bonus, když se od 1. 4. 2020 registroval na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti? Jako společník figuruje ve společnosti i nadále a splňuje podmínky obratu, jen se jedná o cestovní ruch, který byl zasažen v plné míře.

Subjektem kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) je fyzická osoba, která je společníkem s. r. o. založené za účelem dosažení zisku, která má:

a) nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo

b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem.

Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo tyto podmínky splňoval ke dni 12. března 2020 a nevykonával činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou zaměstnání v s. r. o., které je společníkem. Pro účely určení období a požadované částky kompenzačního bonusu je nutno vzít v potaz fakt, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (§ 3 odst. 3 písm. b) zákona o kompenzačním bonusu).

 

6.
V zákoně o kompenzačním bonusu je uvedeno, že subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem. Směřuje výjimka pouze na tu s. r. o., z jejíhož titulu uplatňuje společník kompenzační bonus? Pokud by měl současně společník i další s. r. o. a v ní byl též zaměstnancem, pak by podmínku nesplnil? Nebo tento souběh zaměstnání nevadí?

Pokud má žadatel více s. r. o., ve kterých je společníkem, potom zaměstnání v jakékoli z nich jej nediskvalifikuje z nároku na kompenzační bonus. Podmínka tak, jak je v zákoně ukotvena, není vztažena k té s. r. o., za kterou žádá, ale k jakékoliv s. r. o., kde je subjekt kompenzačního bonusu (společník, který žádá) společníkem.

 


ke dni 29. 5. 2020

1.
Společník je interesován ve třech s. r. o. Ve společnosti č. 1 však není společníkem, je zde pouze zaměstnancem a na základě zaměstnání je účasten nemocenského pojištění. Ve společnosti č. 2 a 3 je společníkem i zaměstnancem. O kompenzační bonus žádá v souvislosti s výkonem činnosti společnosti č. 3, jejíž činnost byla v důsledku situace související s koronavirem omezena. Činnost společnosti č. 1 a 2 nebyla situací významněji dotčena. Má na kompenzační bonus nárok?

Společník není subjektem kompenzačního bonusu, neboť vykonával činnost, v jejímž důsledku byl účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec (byl v rozporu s § 2a odst. 2 písm. b) zákona o kompenzačním bonusu zaměstnán ve společnosti č. 1, kde není současně společníkem, tuto činnost lze vyhodnotit jako zaměstnání u kteréhokoli jiného zaměstnavatele). Ačkoli tedy předmět kompenzačního bonusu existuje, protože činnost společnosti č. 3 byla významně omezena, kompenzační bonus nebude přiznán, neboť nebyly naplněny podmínky stanovené pro subjekt kompenzačního bonusu.

 

2.
Mám malé s. r. o., kde jsme dva společníci. Mám žádost podávat za s. r. o. nebo za fyzickou osobu a na který finanční úřad?

Žádost podává každý ze společníků sám za sebe jako fyzická osoba, tedy nikoli jako s. r. o. Místní příslušnost se řídí nikoli příslušností společnosti s ručením omezeným, ale příslušností žadatele, tj. dle místa trvalého bydliště fyzické osoby.