• Kdo je subjektem kompenzačního bonusu
• Co je předmětem kompenzačního bonusu
• Příklad posouzení převažující části příjmů z významně dotčené činnosti
• Výše kompenzačního bonusu a bonusová období
• Vyloučení z nároku na kompenzační bonus
• Žádost o kompenzační bonus

Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je fyzická osoba - společník společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše 2 společníky fyzické osoby nebo může mít i více společníků, pokud jsou členy jedné rodiny. Přitom členy jedné rodiny se zde rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Nově mohou být subjektem kompenzačního bonusu i společníci s podílem ve společnosti s ručením omezeným vyjádřeným kmenovým listem. Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být jednatel s.r.o., pokud není současně jejím společníkem.

Společník musí být zároveň ke dni 22. listopadu 2021 rezidentem České republiky nebo, jedná-li se o rezidenta členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí tento naplnit předpoklad, že za zdaňovací období 2021 nebo 2022 (podle toho, jaké bonusové období do tohoto zdaňovacího období spadá) úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky bude činit alespoň 90 % všech jeho příjmů (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou).

Pokud je společnost s ručením omezeným v průběhu bonusového období v úpadku či v likvidaci, nevzniká na kompenzační bonus nárok. Naopak překážkou není skutečnost, že je v úpadku přímo samotný společník společnosti s ručením omezeným.

Jak v případě společnosti s ručením omezeným, tak v případě jejího společníka musí platit, že v bonusovém období se nejednalo o nespolehlivého plátce či nespolehlivou osobu podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Vzniku nároku na kompenzační bonus nebrání, pokud je společník společnosti účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Nárok na kompenzační bonus nevzniká společníkovi v případě, kdy společnost s ručením omezeným, které je společníkem, nepřekročila, co se týče obratu za žádné z 2 posledních skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období, částku 120 000 Kč. V případě nově vzniklé společnosti, která dosud nemá skončené své první zdaňovací období, musí existovat alespoň předpoklad, že její obrat za toto první zdaňovací období překročí částku 120 000 Kč.

Pokud je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše uvedených podmínek ve vztahu ke každé společnosti samostatně.

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je, že výkon činnosti společnosti s ručením omezeným byl významně dotčen (viz dále).

Co je předmětem kompenzačního bonusu

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny.

Ukazatel významného dotčení činnosti společnosti s ručením omezeným

Splnění podmínky, že výkon činnosti společnosti s ručením omezeným je těmito skutečnostmi (případně dalšími skutečnostmi vzniklými v důsledku ohrožení zdraví či krizových, mimořádných nebo ochranných opatření) významně dotčen, je posuzováno prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti. Tento test se provádí porovnáním výše příjmů v tzv. srovnávacím a srovnávaném období, přičemž:

• srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období
• srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci
  • rozhodného období (tj. období od 1. června 2021 do 31. října 2021) nebo
  • období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném z 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období (v případě, kdy společnost s ručením omezeným vznikla později než první den srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala).

Součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.

Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody, než dopadem krizových, mimořádných nebo ochranných opatření, péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě subjektu kompenzačního bonusu.

Příjmem se pro účely výpočtu rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát (viz vyhláška č. 500/2002 Sb.). Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. K jiným výnosům vykazovaným ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tj. k ostatním provozním výnosům (zejména výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), k finančním či mimořádným výnosům se nepřihlíží. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny. Subjekty, které v soustavě tzv. podvojného účetnictví neúčtují, musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy.

V případě, kdy společnost s ručením omezeným vykonává více činností, může docházet k významnému dotčení jejich výkonu ze stejného či z různých důvodů. Ať již subjekt deklaruje významnost dotčení výkonu jedné či více činností, nárok na kompenzační bonus vzniká vždy pouze jednou.

POZOR: Pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus společníka společnosti s ručením omezeným, který žádá o kompenzační bonus z důvodu nařízené karantény nebo izolace, se činnost společnosti s ručením omezeným považuje za významně dotčenou vždy v tom kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa nebo izolace tohoto společníka, a to za podmínky, že tento společník je v dané dny účasten nemocenského pojištění. V tomto případě tedy není nutné provádět u společnosti s ručením omezeným výše popsaný srovnávací test poklesu příjmů.

Test majoritních příjmů z významně dotčených činností

Další podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je splnění testu majoritních příjmů z významně dotčené činnosti (nebo činností). Subjekt jej bude provádět za srovnávací období určené podle výše uvedených pravidel (viz § 8 odst. 3, odst. 4 písm. b) nebo odst. 5 ZoKB).

Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností společnosti s ručením omezeným, jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího období, u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu.

POZOR: Vymezení příjmů pro účely provádění testu majoritních příjmů je tedy odlišné od vymezení příjmů pro účely deklarace významného dotčení činnosti pomocí testu poklesu příjmů alespoň o 30 % porovnáním jejich výše ve srovnávacím a srovnávaném období.

S ohledem na to, že podnikatelská činnost je v tomto případě vykonávána prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, je nutné test převažujících příjmů z dotčených činností aplikovat i k dané společnosti. V konečném důsledku tak jde o test ve dvou krocích: nejprve je třeba posoudit, zda převažující příjmy z činnosti dané společnosti s ručením omezeným pocházejí z činnosti nebo činností významně dotčených. Pokud je tento test kladný, lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Stejně jako u osob samostatně výdělečně činných jsou přitom brány v potaz pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů a dále příjmy společníka připadající mu dle jeho podílu ve společnosti. Pokud i z pohledu společníka je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus.

Pokud vzhledem ke specifikům situace (činnosti) nebude možné u společnosti s ručením omezeným předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, lze u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka prokázat převažující intenzitu zásahu do majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti. Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se vychází ze základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Příklad posouzení převažující části příjmů z významně dotčené činnosti

Společnost s.r.o. (dále jen „společnost“) provozuje restauraci a internetový obchod s alkoholem. Podmínku významně dotčené činnosti splňuje pouze provoz restaurace Společnost má dva společníky – fyzické osoby, kdy podíl společníka A ve společnosti činí 30 % a podíl společníka B ve společnosti činí 70 %. Pro zjednodušení předpokládáme, že společnost i společníci splňují všechny ostatní podmínky dané ZoKB. Tento příklad má za cíl ilustrovat pouze testování podmínky převažující části příjmů u společnosti a u jednotlivých společníků.

Veškeré příjmy společnosti ve srovnávacím období činily 589 000 Kč. Z toho příjmy plynoucí z provozu restaurace činily 500 000 Kč a příjmy z provozu e-shopu s alkoholem činily 89 000 Kč.

V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným, kdy ve srovnávacím období podíl příjmů společnosti z činnosti významně dotčené (provoz restaurace) na celkových příjmech společnosti činí více než 84 % (500 000/589 000 = 0,8489). Podmínka převažující části příjmů je tak u společnosti splněna a lze tak přejít k druhému kroku, tj. testování u jednotlivých společníků.

U společníka A činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník A také příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů v celkové výši 80 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 50 000 Kč, dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč a dle § 10 ZDP v celkové výši 10 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka A dle ZoKB relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 170 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 150 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka A není na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, není splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka A.

U společníka B činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 350 000 Kč (70 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník B také příjmy dle § 6 ZDP v celkové výši 8 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 20 000 Kč a dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka B dle ZoKB relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 68 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy z významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 350 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka B je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka B.

Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.
Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.

Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových, mimořádných nebo ochranných opatření.

Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který vznikl subjektu nárok na kompenzační bonus.

Výsledná částka kompenzačního bonusu odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu dní v rámci stanoveného období, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti skutečně správcem kompenzačního bonusu přiznán.

POZOR: Celková výše kompenzačního bonusu připadající na kalendářní den bonusového období však nesmí překročit tzv. limitní částku, která se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů společnosti s ručením omezeným podle § 8 odst. 1 ZoKB ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů společnosti s ručením omezeným podle § 8 odst. 1 ZoKB ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období, vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

Pokud je kompenzační bonus subjektu kompenzačního bonusu poskytován pouze z důvodu fikce významného dotčení činnosti společnosti s ručením omezeným podle § 8 odst. 6 ZoKB (v důsledku karantény či izolace subjektu kompenzačního bonusu, který po dobu jejího nařízení je účasten nemocenského pojištění), výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla tomuto subjektu karanténa či izolace nařízena, a to podle počtu dnů, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti přiznán správcem kompenzačního bonusu z tohoto důvodu.

Vyloučení z nároku na kompenzační bonus

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona o zaměstnanosti. Nárok na kompenzační bonus subjektu nevzniká také za ty dny, za které již obdržel kompenzační bonus z jiného titulu (tj. jako OSVČ či jako osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr).

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout za kalendářní den pouze jednou bez ohledu na počet činností, které byly významně dotčeny a bez ohledu na počet společností s ručením omezeným, kterých je žadatel společníkem.

Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího.

Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad podle místa pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), za bonusové období až po jeho uplynutí a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:
Za první bonusové období do 1. března 2022.
Za druhé bonusové období do 1. dubna 2022.

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

• aplikace Online finanční úřad nebo aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO), jež jsou dostupné na adrese www.mojedane.cz - v těchto aplikacích lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
• datové schránky,
• e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu, je nutné dodržet maximální velikost přílohy e-mailu a to 4 MB,

v listinné podobě prostřednictvím:

• provozovatele poštovních služeb,
• podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.
• Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje) musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:
  1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
  2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
  3. identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu,
  4. určení jedné nebo více činností společnosti s ručením omezeným, které byly v bonusovém období významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření,
  5. průměrnou měsíční výši příjmů ve srovnávacím období a výši příjmů ve srovnávaném období (jedná se o příjmy podle § 8 odst. 1, tj. tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti),
  6. údaj o době trvání nařízené karantény či izolace v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti právě v důsledku nařízené karantény či izolace,
  7. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.
Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období včetně pokynů k jejich vyplnění jsou k dispozici na na www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022) > Žádost. K dispozici je také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus pro rok 2022. Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na dotazy ke kompenzačnímu bonusu 2022.