Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Informace k možnosti žádat o prominutí příslušenství daně z příjmů ze závislé činnosti vykonávané na palubách lodí a člunů provozovaných ve vnitrozemské a mezinárodní dopravě v Nizozemsku

Případy, na které se Informace vztahuje:

[druh daně]

Daň z příjmů ze závislé činnosti vykonávané na palubách lodí a člunů provozovaných v mezinárodní a vnitrozemské vodní dopravě v Nizozemsku.

[subjekt a předmět daně]

Poplatník dle § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kterému vznikla povinnost podat daňové tvrzení k dani z příjmů fyzických osob z titulu příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP vykonávané na palubách lodí a člunů v mezinárodní a vnitrozemské vodní dopravě v Nizozemí. Tyto příjmy jsou dle Smlouvy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Sbírka zákonů č. 138/1974, dále jen „Smlouva“) zdaňovány pouze v České republice (dále jen „příjem lodníka“). Jedná se tedy o případy, kdy poplatník svoji daňovou povinnost vyplývající z výše uvedeného nesplnil a tyto příjmy v České republice nezdanil v řádném termínu stanoveném v § 136 zákona č. 280/2011 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

[období]

Případy, kdy bylo zahájeno daňové řízení do 31. 12. 2016, ve věci správného zdanění příjmů lodníka z Nizozemí.

[úroky, které lze prominout]

V případech, kdy poplatník v rozporu s daňovými předpisy České republiky ve zdaňovacích obdobích 2013, 2014 a 2015 v České republice nezdaňoval příjmy ze závislé činnosti vykonávané na palubách lodí a člunů provozovaných v mezinárodní a vnitrozemské vodní dopravě v Nizozemí a následně, tj. opožděně podal daňové tvrzení, vzniká poplatníkovi z titulu úhrady splatné daně až po dni její splatnosti povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti. Pokud bylo poplatníkovi správcem daně povoleno posečkání úhrady daně v souladu s § 156 daňového řádu, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit úrok z posečkané částky daně, a to dle § 157 daňového řádu. Penále podle § 251 daňového řádu v daném případě nevzniká.

[prominutí úroku]

Při vzniku úroku ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí úroku z prodlení podle § 259 a násl. daňového řádu v souladu s Pokynem GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně (dále jen „Pokyn“), jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 2/2015 či na webových stránkách Finanční správy České republiky.

 

Obecné podmínky pro prominutí příslušenství daně

Dle čl. VII. části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 4 lze žádat o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky pouze v případě úroku vzniklého ode dne 1. 1. 2015. Úroky vzniklé před tímto datem nelze prominout.

V obecné rovině žádost o prominutí příslušenství daně správce daně posuzuje následovně:

  • Správce daně prověří, zda u daňového subjektu nenastaly okolnosti závažného porušení daňových nebo účetních předpisů podle § 259c odst. 2 daňového řádu, pro které by bylo nutné žádost bez dalšího zamítnout. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v čl. III. 2. A. Pokynu.
  • Pro možnost prominout úroky z prodlení nebo úroky z posečkané částky musí být naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů prodlení, jak to vyžaduje § 259b odst. 2 daňového řádu. Tyto ospravedlnitelné důvody jsou stanoveny v čl. III. 3. A. Pokynu.

Nad rámec Pokynu lze ve shora jednoznačně vymezených případech spatřovat ospravedlnitelný důvod prodlení i v této okolnosti:

 Ospravedlnitelný důvod prodlení  Procentuální ohodnocení

 Poplatník věrohodně prokáže, že mu úřední osoba správce daně
poskytla chybně informaci ohledně režimu zdaňování příjmů lodníků

 z Nizozemí

 100 %
 Poplatník podal daňové tvrzení ve věci zdanění příjmů lodníků
z Nizozemí do 31. 10. 2016
 100 %
 Poplatník podal daňové tvrzení ve věci zdanění příjmů lodníků
z Nizozemí dobrovolně bez výzvy k podání daňového tvrzení podle
§ 145 daňového řádu
 100 %
 Poplatník podal daňové tvrzení ve věci zdanění příjmů lodníků
z Nizozemí po výzvě k podání daňového tvrzení podle § 145 daňového
řádu po 31. 10. 2016
 50 %

Ospravedlnitelné důvody uvedené výše se vztahují na běžný úrok z prodlení i na úrok z posečkané částky daně.

Finanční správa přistoupila k vymezení těchto časově a věcně omezených ospravedlnitelných důvodů pro prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkání vzhledem k těmto mimořádným důvodům:

  • smlouva o zamezení dvojího zdanění s Nizozemím je ve svém ustanovení čl. 16 odst. 3 výjimečná tím, že do speciální úpravy zdanění příjmů ze závislé činnosti zahrnuje i příjmy ze zaměstnání vykonávaného na plavidlech ve vnitrozemské vodní dopravě, což je v porovnání s ostatními smlouvami o zamezení dvojího zdanění ojedinělá úprava;
  • ve většině případů se jedná o dlouhé časové období mezi lhůtou, kdy měla být daň z příjmů lodníka z Nizozemí v České republice přiznána a okamžikem, kdy byla daň stanovena ve správné výši;
  • jde o skupinu poplatníků, kteří mohli objektivně mít za to, že své daňové povinnosti mají splněny ve státě zdroje příjmů, a to například na podkladě informací od nizozemských zaměstnavatelů;
  • jde o skupinu poplatníků, kteří z důvodu časté nepřítomnosti v České republice nestihli v některých případech včas reagovat na informace vydané Finanční správou České republiky v dané věci.

Je-li naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů prodlení, pak podle § 259b odst. 3 daňového řádu platí, že při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Tyto skutečnosti jsou definovány v čl. III. 3. B. Pokynu včetně procentního zhodnocení. Žádá-li daňový subjekt o zohlednění své ekonomické nebo sociální situace, musí ji v žádosti doložit.

Nakonec je v rámci rozhodování o žádosti vždy nutné zohlednit četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu. Způsob, jakým správce daně posuzuje "četnost porušování povinností při správě daní", je upraven v čl. III. 3. C. Pokynu. Při posuzování četnosti porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu v rámci rozhodování o žádosti podané z výše uvedených důvodů se nepřihlíží k bodu 5 čl. III. 3. C. Pokynu.

O prominutí příslušenství daně musí daňový subjekt požádat formou žádosti. Na žádost o prominutí příslušenství daně podle § 259a nebo § 259b daňového řádu neexistuje speciální tiskopis, tzn., že se jedná o podání, u kterých daňový řád nepředpokládá konkrétní formu. Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat požadavky uvedené v § 70 daňového řádu, především pak z podání musí být zřejmé: kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Žádost jakožto podání lze učinit následujícími způsoby (§ 71 odst. 1 daňového řádu):

  • písemně,
  • ústně do protokolu,
  • datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
  • datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Pro činění podání vůči správci daně elektronicky lze využít buď datovou schránku nebo společné technické zařízení správců daně, kterým je aplikace EPO (aplikace Elektronické podání pro Finanční správu), dostupná na adrese www.daneelektronicky.cz.

Žádost se podává nebo doručuje na místně příslušný finanční úřad, který se v případě fyzických osob určuje podle jejich místa pobytu. Místem pobytu bude ve většině případů místo trvalého pobytu občana České republiky (§ 13 daňového řádu). V rámci místně příslušného finančního úřadu je pak spis k daním jednotlivých daňových subjektů umístěn na územním pracovišti tohoto finančního úřadu podle pravidel obsažených v pokynu GFŘ-D-23, jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 1/2016. Žádost však lze podat na jakémkoliv územním pracovišti finančního úřadu.

Při rozhodování o žádosti vychází správce daně převážně z tvrzení a důvodů uváděných daňovým subjektem, proto je do žádosti nutné uvést všechny relevantní skutečnosti. Již k samotné žádosti je třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné.

Dále ještě upozorňujeme že:

  • Podle položky 1, bodu 1 písm. d) sazebníku, který je přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky 3 001 Kč a více. Poplatek lze uhradit např. vylepením kolkové známky na žádost či v hotovosti na pokladně územního pracoviště příslušného finančního úřadu. Zaplacený správní poplatek je nevratný a nevrací se ani v případě zamítavého rozhodnutí o prominutí či zastavení řízení pro nesplnění procesních podmínek.
  • Prominout penále, úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí. V případě, kdy by nebyla daň uhrazena, by žadatel nejen neuspěl se svou žádostí o prominutí, ale přišel by i o zaplacený správní poplatek. Pokud poplatník požádal o posečkání úhrady daně popř. její rozložení na splátky podle § 156 daňového řádu, může o prominutí úroku z posečkání požádat, ale o žádosti správce daně rozhodne až po úhradě daně.

Přílohy

  • Informace k žádosti o prominutí příslušenství daně z příjmů ze záv. činnosti vykonávané v lodní dopravě v Nizozemsku

Aplikační služby