Sdělení

Zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, byly schváleny také změny v zákoně o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Změny zákona o DPH jsou uvedeny jako Část osmá, Čl. XI. zákona č. 545/2005 Sb., a představují v podstatě 3 okruhy změn a doplňků zákona, z toho první dva zahrnují změny vzájemně související a třetí obsahuje jednotlivé, spolu nesouvisející změny. Jedná o

nový zvláštní režim pro dodávání zlata (nový §92a),

možnost opravy základu daně a výše daně u předplacených služeb, pokud je tato částka použita na jiná plnění (zejména se týká § 42 a 77),

různé (doplnění přílohy č. 2, změny v § 57 a § 61, upřesnění podmínek u bezúplatného dodání reklamních a propagačních předmětů bez daně v § ).

1. Zvláštní režim pro dodávání zlata – § 92a

V textu zákona je za § 92 doplněn nový § 92a, dále pak je v zákoně provedena řada souvisejících změn, zejména jsou doplněny odkazy na nový paragraf.

Podstatou nového zvláštního režimu je přenesení povinnosti přiznat daň z osoby, která zlato dodává, na osobu, které je zlato dodáno. Tento režim funguje jak z hlediska povinnosti přiznat daň, tak možnosti uplatnit nárok na odpočet daně, z hlediska vystavování daňových dokladů a dalších povinností takto:

Plátce, který dodává zlato, vystaví daňový doklad, který oproti běžnému daňovému dokladu neobsahuje výši daně, tento doklad však musí obsahovat sdělení, že výši DPH je povinen doplnit a přiznat odběratel. Plátce, kterému bylo zlato dodáno si může uplatnit nárok na odpočet DPH nejdříve v tom daňovém přiznání, ve kterém přiznal DPH z přijaté dodávky zlata. Kupující tedy uvede ve svém daňovém přiznání z tohoto plnění DPH na výstupu, a zároveň v tomto přiznání uplatní nárok na odpočet při splnění všech zákonných podmínek.

Jedná se o podobný režim přenosu daňové povinnosti, který plátci DPH již znají u některých služeb nakupovaných v zahraničí nebo při pořizování zboží z jiných členských států.

Hlavní principy zvláštního režimu podle § 92a:

• Za zlato se pro účely tohoto zvláštního režimu považuje zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu a dále investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5 zákona (u něhož se plátce rozhodl při jeho dodání uplatnit daň na výstupu místo osvobození od daně). Zvláštní režim podle § 92a zákona se nevztahuje na zlato opracované, jako jsou například šperky.

• Zvláštní režim použije plátce, pokud dodává zlato jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě. Pokud plátce dodává zlato osobě, která není plátcem, zvláštní režim se na něj nevztahuje. Zvláštní režim přenáší odpovědnost za povinnost přiznat daň na výstupu na kupujícího, pokud je kupujícím plátce daně.
  
  Pokud je zlato dodáváno osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě, vzniká těmto osobám povinnost registrace a tyto osoby se stávají plátci dnem dodání tohoto zlata a jsou povinny podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata, takže se vždy jedná o obchodování se zlatem výhradně mezi plátci daně.
  
  Tento režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.

• Oznamovací povinnost: Plátci, který dodává zlato jinému plátci, je uložena povinnost oznámit příslušnému správci daně vždy své první dodání zlata každému plátci, kterému je zlato dodáváno. Tuto povinnost má plátce nejpozději do dne prvního dodání každému plátci. To znamená, že před první dodávkou zlata oznámí plátce svému správci daně odběratele – plátce, kterému zlato dodává. Další dodávky tomuto plátci již správci daně neoznamuje.

• Daňové doklady: Plátce, který dodává zlato, vystaví daňový doklad, který oproti běžnému daňovému dokladu neobsahuje výši daně, navíc však tento doklad oproti běžnému daňovému dokladu obsahuje váhu a ryzost zlata a sdělení, že výši daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno. Plátce, kterému je zlato dodáno, je povinen výši daně doplnit na daňovém dokladu a současně odpovídá za správnost této vypočtené daně.

• Povinnost přiznat daň a nárok na odpočet daně: Plátci, kterým je zlato dodáno, jsou povinni přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tímto dnem je podle ustanovení § 21 odstavec 4 písm. a) b) při prodeji podle kupní smlouvy den dodání, v ostatních případech den převzetí. Přijetím platby nevzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu.
  
  Plátci vzniká nárok na odpočet daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, tj. plátce přizná daň na výstupu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu bylo zlato dodáno, a současně v tomto daňovém přiznání uplatní nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně může uplatnit i později, ale nemůže ho uplatnit dříve, než ve zdaňovacím období ve kterém mu z tohoto plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

2. Možnost opravy základu daně a výše daně u předplacených služeb, pokud je tato částka použita na úhradu jiných plnění

Tyto změny byly navrženy a schváleny zejména proto, že se rozšířilo používání úhrady z částek za předplacené služby (formou nákupu karet nebo „dobíjením“ kreditu u telefonních služeb), kdy při pořízení karty nebo připsáním kreditu je přiznána daň z předplacených služeb (u telefonních služeb daň odpovídající sazbě 19 %), ale pak ve skutečnosti je úhrada použita buď na služby osvobozené od daně (např. hry po telefonu) nebo na plnění, která nejsou předmětem daně (zasílání finančních darů prostřednictvím dárcovských SMS), popř. za plnění podléhající snížené sazbě daně. Po novele je umožněno provádět opravu základu daně a tím i výše daně, pokud ke změně v použití přijaté úhrady dojde – viz § 42 odst. 1 písm. d) zákona.

V návaznosti na tuto změnu je pak provedena i změna v § 42 odst. 7 zákona, podle které se oprava základu a výše daně u telekomunikačních služeb provádí tak, že plátce vystaví doklad, který se vystavuje při opravě základu daně a výše daně pro osobu, která není plátcem daně (pouze s některými náležitostmi podle § 42 odst. 6 zákona), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tento doklad se nedoručuje a plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy takto vystavených dokladů.

Další související změnou je i úprava § 77 odst. 2 zákona, podle kterého je plátce daně, který uplatnil nárok na odpočet daně z platby, která byla následně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění (s jinou sazbou daně) nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, povinen provést opravu odpočtu daně.

S možností provést s účinností od 1.1.2006 opravy základu a výše daně je spojeno i přechodné ustanovení, podle kterého nelze tuto opravu provést za ta plnění, u nichž byla daň jakýmkoliv způsobem vrácena ze státního rozpočtu. Toto omezení se týká zejména těch sbírek, u nichž vláda ČR rozhodla o vrácení částek odpovídajících DPH vybrané i z částek určených jako finanční dary (např. u sbírek na pomoc obětem vln tsunami v jihovýchodní Asii, Vysokým Tatrám po vichřici apod.).

3. Další změny

a) Bezúplatné dodání reklamních a propagačních předmětů (§ 13 odst. 10 písm. c)

Podle úpravy platné do 31.12.2005 platilo, že za dodání zboží, a tedy za předmět daně, se nepovažovalo poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty, který (kromě dalších podmínek) splňoval podmínku, že nebyl předmětem spotřební daně. Novelou bylo z této podmínky vyňato tiché víno, což znamená, že tento výrobek je možné při splnění ostatních podmínek stanovených zákonem o DPH poskytnout bezúplatně bez DPH, i když je předmětem spotřební daně. Pro úplnost uvádíme, že tichým vínem se rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem podle § 93 odst. 2 a které jsou vymezeny v § 93 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

b) § 57 – Výchova a vzdělávání

V § 57 odst. 1 písm. a) zákona se doplňuje, že výchovou a vzděláváním, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, se rozumí i výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku. Věcně v tomto případě nedochází oproti předchozí úpravě k žádné změně, toto ustanovení má pouze upřesňující charakter.

c) § 61 -Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

V § 61 písm. b) zákona, podle kterého je od daně osvobozeno poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, byla doplněna i výchova (dětí a mládeže).

d) Doplnění přílohy č. 2 (služby ve snížené sazbě daně)

V příloze č. 2 se doplňují nově „Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.“.