Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Nejčastější dotazy ke skupinové registraci k DPH

Registrace

Jak naloží správce daně se žádostí o skupinovou registraci v případě, kdy zjistí, že některý z členů skupiny nesplňuje zákonné podmínky §5a ZDPH ? Zamítne správce daně žádost jako takovou, nebo skupinu zaregistruje s těmi členy, kteří podmínky splňují?

Pokud bude podána přihláška k registraci skupiny čítající např. 5 budoucích členů a správce daně zjistí, že podmínky dle § 5a zákona o DPH splňují pouze např. 3 budoucí členové, musí být návrh ze strany daňového subjektu doplněn – zúžen počet členů skupiny, neboť přihláška tak, jak byla podána, by musela být zamítnuta. Správce daně nemůže rozhodnout bez součinnosti s daňovým subjektem tak, že bude registrovat jinou než navrhovanou skupinu osob (tj. jiný počet členů skupiny). Rozhoduje se vždy o celém návrhu (přihlášce) jako celku. Správce daně nemůže rozhodovat o tom, že některého člena nezahrne do skupiny, takové rozhodnutí nemá oporu v zákoně, neboť se nejedná o  řízení o jednotlivých navrhovaných členech, ale o registraci skupiny jako celku vymezené přihláškou k registraci skupiny.

Pokud bude žádost o registraci skupiny zamítnuta, je možné dodat opravenou verzi či zcela nový návrh tak, aby byl schválen ještě ten samý rok jako první přihláška?

Pokud je již obecně o podání (tj. nikoliv jen o přihlášce k registraci, ale i jiných podáních v daňovém řízení) rozhodnuto, nelze již podání opravovat. Oprava podání přichází v úvahu pouze do vydání rozhodnutí o něm, v zásadě by se však i tak nemělo jednat např. o takovou opravu:
po 31. 10. 2008, která by rozšiřovala počet členů skupiny, když přihláška k registraci skupiny musí být podána do 31.10.2008. Pokud by byl podán nový návrh, pak tento nový návrh musí být podán ve lhůtě do 31.10.2008 tak, aby mohla být registrace provedena s účinností k 1.1.2009, neboť se jedná o nové řízení, pro které platí všechny podmínky stanovené zákonem o DPH (tj. i lhůta pro podání stanovená v § 95a odst. 2).

Jaký je termín pro vyslovení konečného verdiktu pro MF, že danou žádost schvaluje či zamítá?

Je tento termín pro MF závazný?

O přihlášce k registrace rozhoduje místně příslušný finanční úřad skupině (viz § 93a zákona
o DPH), tj. nikoliv Ministerstvo financí. Ministerstvo financí vykonává obecně metodickou činnost ve vztahu k územním finančním orgánům, tj. nemá pravomoc rozhodovat o konkrétních přihláškách k registraci. Zákonem nejsou stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí o přihlášce k registraci. Pokynem D-308 vydaným Ministerstvem financí, který je dostupný na internetových stránkách České daňové správy, je stanovena pořádková lhůta pro rozhodnutí v délce 30 dnů od podání přihlášky u příslušného správce daně. Do této lhůty se ovšem nepočítá doba dožádání podle ustanovení § 5 zákona o správě daní a poplatků, doba doplňování podání podle ustanovení § 21 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků, doba prověřování údajů při registraci podle ustanovení § 33 odst. 11 zákona o správě daní a poplatků. Běh lhůt se staví ode dne odeslání požadavku (výzvy) do dne obdržení odpovědi. Běh lhůt se staví i po dobu soustřeďování či doplňování stanovisek a podkladů od daňových subjektů, ostatních správců daní, či jiných osob, která jsou nezbytná pro vyřízení podání. Ke stavění běhu lhůt může dojít i opakovaně. Je-li podání daňovým subjektem doplněno a toto doplnění je správci daně doručeno jeden měsíc a méně před uplynutím stanovené lhůty, lhůta pro vyřízení se prodlužuje o jeden měsíc ode dne doručení doplnění finančnímu úřadu příslušnému k rozhodnutí. Obdobně se postupuje při opakovaném doplnění. Ve složitých a odůvodněných případech může stanovenou lhůtu prodlužovat ředitel územního finančního orgánu příslušného k rozhodnutí, nejvýše na dvojnásobek původní lhůty k vyřízení. Jak již shora uvedeno, lhůty stanovené pokynem D-308 mají pořádkový charakter, není s nimi spojen zánik práva vydat rozhodnutí, popř. povinnost rozhodnout kladně.

Prosíme o vysvětlení pojmu Smluvní zástupce (řádek č. 03 přihlášky) - v textu je používán pojem, který není nikde (ani v zákoně).

Pojem smluvní zástupce – smluvní zastoupení je běžně používaným pojmem v občanském právu a jedná se o zastoupení na základě plné moci – viz § 31 a násl, občanského zákoníku. Se smluvním zastoupením počítá i zákon o správě daní a poplatků, který v § 10 odst. 3 stanoví: „Daňový subjekt se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zástupce. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Není-li rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, je tato plná moc pro daňové řízení neomezená.“ I v pokynech k vyplnění je uvedeno, že toto zastoupení je nutno doložit plnou mocí.

Vyplňuje zastupující člen skupiny kromě přihlášky k registraci skupiny i „List člena skupiny?“

Zastupující člen skupiny vyplní svoje identifikační údaje pouze na přihlášce k registraci k DPH pro skupinu.

Je nutno podat žádost o zrušení stávající registrace k DPH za jednotlivé členy skupiny?

Registraci zruší správce daně z moci úřední v souladu s ustanovením  106 odst. 7 písm. c zákona o DPH. Člen skupiny není samostatnou osobou povinnou k dani, neboť dle ustanovení § 5c odst. 1 zákona o DPH práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobám, které se staly členy skupiny, přecházejí na skupinu dnem registrace skupiny.

Je možné za skupinu spojených osob považovat osoby jež jsou dle § 5a (4) ZDPH spojené jinak. A to tak, že jednu společnost vlastní 2 majitelé (fyzické osoby) každý z 50 % a každý z nich dále vlastní jednu další společnost. Je možné všechny tyto 3 společnosti považovat za skupinu podle ZDPH a zaregistrovat ji ke skupinové registraci k DPH?

Podle ustanovení § 5a odst. 4 zákona o DPH jsou jinak spojenými osobami osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. V daném případě jsou obdobné příklady řešeny ve zveřejněné „Informaci ke skupinové registraci“, která je dostupná na Internetu Ministerstva financí. Informace ke skupinové registraci.

Jak postupovat při registraci skupiny v případě, kdy jeden z potenciálních členů skupiny dosud není plátce. Je možné postupovat tak, že se tento neplátce uvede jako člen skupiny již v přihlášce k registraci podané do 31. 10. 2008?

Pokud je budoucím členem skupiny osoba, která není plátcem a tato osoba bude uvedena v přihlášce k registraci k DPH pro skupiny podle zákona o DPH podané do 31.10.2008, stane se od 1.1.2009 členem skupiny registrované za plátce DPH dle ustanovení § 95a zákona o DPH.

Je možné, aby se členem skupiny stali plátci s různým zdaňovacím obdobím?

Budoucími členy skupiny mohou být plátci jak s měsíčním, tak se čtvrtletním zdaňovacím obdobím. Po registraci skupiny za plátce DPH dle ustanovení § 95a zákona o DPH je zdaňovacím obdobím skupiny kalendářní měsíc ( § 99 zákona o DPH ).

Může se stát osoba identifikovaná k dani členem skupiny? Konkrétně jedná-li se o osobu uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Jelikož samostatně se tyto osoby plátci stát nemůžou,  jak je to v případě jejich členství ve skupině?

Stávající znění zákona o DPH členství ve skupině osoby identifikované k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, umožňuje.

Kdy vyplňuje budoucí člen skupiny smluvního zástupce na Listu člena skupiny? Stává se smluvní zástupce zastupujícího člena skupiny automaticky smluvním zástupcem skupiny?

Smluvní zástupce na listu člena skupiny (tj. u člena, který není zastupujícím členem skupiny) se vyplňuje především v případě, kdy je toto podání – list člena skupiny (tj. souhlas s přistoupením do skupiny a s tím, že zastupujícím členem skupiny bude osoba uvedená v přihlášce k registraci) činěno prostřednictvím smluvního zástupce. Pokud je člen skupiny zastupován u správce daně ve věci jeho daňových povinností (tj. nikoliv však v záležitostech skupiny), pak zde smluvního zástupce neuvádí.
Dle zákona o dani z přidané hodnoty jedná jménem skupiny (jako daňového subjektu) zastupující člen, který toto své oprávnění může samozřejmě dále přenést na smluvního zástupce. Přitom se v případě jednání zastupujícího člena skupiny jménem skupiny nejedná o smluvní zastoupení ve smyslu § 10 zákona o správě daní a poplatků. Oprávnění přenést právo jednat ve věcech vytvořené skupiny má tato osoba (zastupující člen skupiny) až po vytvoření dotčené skupiny, proto nelze říci, že smluvní zástupce, který byl zmocněn před vytvořením skupiny k jednání v daňových záležitostech této osoby, je automaticky smluvním zástupcem skupiny. Pokud chce být skupina resp. tedy její zastupující člen zastupován (ve smyslu § 10 zákona o správě daní a poplatků) v záležitostech souvisejících se skupinovou registrací smluvním zástupcem, je potřeba, aby v přihlášce k registraci skupiny uvedl tuto skutečnost (v základní části – přihlášce k registraci v rámci údajů o zastupujícím členu skupiny) a přiložil plnou moc jasně formulovanou pro zastupování ve věcech dotčené skupiny.

Místní příslušnost

Prosím o vysvětlení věty pokynu „…Místní příslušnost ke správci daně je u skupin určena zákonem dle sídla zastupujícího člena. U ostatních členů skupiny bude delegována resp. stanovena místní příslušnost ke stejnému správci daně (s výjimkou daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí). ..“ .

Znamená to, že spolu s daní z přidané hodnoty přejde pro členy skupiny, kteří byli místně příslušní k jinému správci daně, místní příslušnost i k daním z příjmů? Z kterého ustanovení zákona to vyplývá? Nebo se jedná o úřední pokyn pro finanční úřady?

Změna místní příslušnosti u daně z příjmů a daně silniční neplyne ze samotného zákona, k její změně dojde na základě rozhodnutí Ministerstva financí, které plánuje z důvodu hospodárnosti  daňového procesu vydat rozhodnutí dle § 4 odst. 14 zákona o správě daní a poplatků, o stanovení místní příslušnosti jinak (tj. jinak než jak je obecně stanoveno v ust. § 4 odst. 1, 3, 4), a to tak, že místně příslušným správcem daně pro správu daně z příjmů a daně silniční u členů skupin bude finanční úřad příslušný ke správě DPH skupiny.
Zároveň upozorňujeme na skutečnost, že Ministerstvo financí plánuje vydat rozhodnutí o stanovení místní příslušnosti jinak dle § 4 odst. 14 zákona o správě daní a poplatků i pro některé typy skupin – konkrétně pro skupiny, jejichž zastupujícím členem je banka, pojišťovna, nebo stavební spořitelna se sídlem v územní působnosti Finančního úřadu pro Prahu 2, pro Prahu 3, pro Prahu 4, pro Prahu - Jižní Město, v Praze – Modřanech, pro Prahu 5, pro Prahu 6, pro Prahu 7, pro Prahu 8, pro Prahu 9 nebo pro Prahu 10, resp. se sídlem v zahraničí, která má zřízenu v územní působnosti těchto FÚ organizační složku, bude Ministerstvem financí stanovena místní příslušnost pro správu skupin na FÚ pro Prahu 1. Tj. pokud bude např. vytvořena skupina ve složení ABC bank a.s se sídlem v Praze 5 (banka dle zákona o bankách), ABC services s.r.o. se sídlem v Praze 6, jejímž zastupujícím členem bude ABC bank a.s., pak bude příslušný pro správu DPH takto vytvořené skupiny Finanční úřad pro Prahu 1).

Pokud se přesouvá místní příslušnost i pro účely daně z příjmů, musí poplatník, který se stává členem skupiny podniknout nějaké kroky, či FÚ tuto přeregistraci zajistí na základě podané žádosti o založení skupiny na příslušném FÚ.

Poplatník nemusí činit žádné kroky. Změna v registraci bude provedena z úřední povinnosti.

Společnost má sídlo v A, místní příslušnost byla již v minulosti delegována ministerstvem z Finančního úřadu v A na Finanční úřad v B. Pokud bychom se rozhodli pro skupinovou registraci a zastupujícím členem by byla zmíněná společnost, byl by místně příslušným finančním úřadem skupiny Finanční úřad v B?

Pokud byla delegována místní příslušnost u zastupujícího člena skupiny, nemá tato delegace dopad na místní příslušnost skupiny (jako samostatného daňového subjektu odlišného od zastupujícího člena skupiny, byť zastupující člen jedná jménem této skupiny), neboť zákon o DPH v ust. § 93a uvádí, že místní příslušnost skupin se odvíjí od sídla, místa podnikání nebo provozovny zastupujícího člena, tj. zákon nestanoví, že by místně příslušným finančním úřadem skupiny byl vždy finanční úřad, který je v rozhodném okamžiku příslušný zastupujícímu členu skupiny (viz např.  zmíněná delegace místní příslušnosti u zastupujícího člena skupiny). Je samozřejmě možné, aby bylo Ministerstvem financí vydáno rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti u skupiny, předpokladem je ovšem podání návrhu ze strany daňového subjektu, resp. podnětu ze strany správce daně.

Ostatní

Lze provést skupinovou registraci dvou fyzických osob podnikajících ve sdružení, přičemž jedna FO má 60 % podíl a druhá 40 %?

Považuje se sdružení fyzických osob (dle § 829 a následujících občanského zákoníku) za skupinu (dle § 5a zákona o dani z přidané hodnoty)?

Podle § 5a zákona o DPH se spojenými osobami rozumí kapitálově nebo jinak spojené osoby. Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. Ani jednu z uvedených variant fyzické osoby podnikající ve sdružení nesplňují, proto skupinovou registraci provést nelze.

Pokud si jednotliví členové skupiny budou mezi s sebou dodávat zboží nebo poskytovat služby, jedná se o zdanitelné plnění s uplatněním DPH na výstupu nebo o vnitropodnikové plnění jež není předmětem daně - tedy bez uplatnění DPH na výstupu a bez uvádění v daňovém přiznání k DPH?

Zahrnují se obraty mezi společnostmi ve skupině (nepodléhající DPH) do přiznání k DPH a podléhají záznamní povinnosti?

Jak se vypořádají daňové povinnosti a nadměrné odpočty mezi společnostmi ve skupině a jak se toto vypořádání bude účtovat?

Podle § 5a odst. 1 zákona o DPH se skupina považuje za samostatnou osobou povinnou k dani. Skupina (její zastupující člen) podává jedno daňové přiznání. Plnění poskytovaná mezi jednotlivými členy skupiny nejsou předmětem daně, nejsou proto zahrnovány do daňového přiznání. Podle § 100 odst. 5 zákona o DPH je každý člen skupiny povinen vést evidenci plnění uskutečněných pro ostatní členy skupiny.

Informace žádným způsobem neřeší podávání dodatečných daňových přiznání k DPH za období před vznikem skupiny. Dodatečná daňová přiznání budou podávaná stejným způsobem jako řádné daňové přiznání za poslední zdaňovací období před vznikem skupiny (tzn. daňové přiznání bude obsahovat údaje o původním plátci DPH avšak podepisovat ho bude zastupující člen skupiny) či bude postup speciálně upraven. Doporučujeme tuto problematiku detailněji popsat tak, aby z informace byl zřejmý jednoznačný postup.

Přiznání za poslední zdaňovací období předcházející vzniku skupiny bude podávat zastupující člen s tím, že podá  daňová přiznání samostatně za každého člena skupiny (na přiznání budou uvedeny údaje o původním plátci DPH, nově členovi skupiny). Stejným způsobem bude po vzniku skupiny postupováno u dodatečných nebo pozdě podaných běžných přiznání za zdaňovací období před vznikem skupiny.

Je možno považovat za spojené osoby dle § 5a, odst. 2 ) zákona o DPH č. 235 / 2004 Sb tzv. sesterské společnosti? To znamená, je možno vytvořit skupinu dle § 5a , odst. 1) zákona o DPH č. 235/2004 Sb. ze společností se sídlem v tuzemsku, jejichž shodný majoritní vlastník (ve výši 100 % základního kapitálu) má sídlo v jiném členském státě EU?

Sesterské společnosti v uvedeném případě nelze považovat za spojené osoby a nemohou vytvořit skupinu (členem skupiny musí být vždy i příslušný spojující článek).

Na daňových dokladech a v evidenci pro daňové účely se uvádí pouze DIČ skupiny nebo DIČ skupiny i DIČ původní?

Podle § 28 odst. 11 se na daňových dokladech vystavených skupinou nebo pro skupinu uvedou identifikační údaje dotčeného člena skupiny a DIČ skupiny.

Jedna ze společností ve skupině krátí odpočet daně koeficientem, jak se postupuje při sestavení přiznání za skupinu?

Skupina si stanoví zálohový koeficient podle předběžného odhadu (§ 76 odst. 6 zákona o DPH) na základě údajů jednotlivých členů skupiny za kalendářní rok předcházející registraci skupiny.  Správce daně v případě pochybností o výši zálohového koeficientu zahájí vytýkací řízení podle § 43 zákona o správě daní a poplatků.

Stačí jako důkazní prostředek splnění podmínky jinak spojených osob výpis z obchodního rejstříku vytištěný z internetu nebo je třeba přiložit originál výpisu z krajského soudu, který vede obchodní rejstřík?

Splnění podmínek rozhodných pro registraci skupiny tak jak jsou uvedeny v ustanovení § 5a zákona o DPH je nezbytné prokázat důkazními prostředky v souladu s ustanovením § 31 zákona o správě daní a poplatků. Výpis z obchodního rejstříku vytištěný z internetu má pouze informativní charakter.

Aplikační služby