Zdanění příjmů z úspor

V červnu 2003 Evropská unie přijala Směrnici Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen Směrnice). Původně měla být Směrnice v praxi uplatňována již od 1. ledna 2005. Rada EU však rozhodla, že vzhledem k nemožnosti splnění všech nutných správních a procesních podmínek Směrnice do 1. ledna 2005 (zejména uzavření mezinárodních smluv s třetími a závislými zeměmi), je nutné původní termín posunout. Ustanovení Směrnice se tedy v praxi začnou provádět od 1. července 2005. V souvislosti s aplikací této Směrnice v praxi se na Ministerstvo financí ČR obrací veřejnost s dotazy. Základní otázky a odpovědi k této problematice jsou v obecné rovině níže uvedeny.

Co je Směrnice o zdanění příjmů z úspor?

Směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě vyplácených úroků je v podstatě konsensus mezi členskými zeměmi upravující vzájemnou automatickou výměnu informací o příjmech z úspor daňových rezidentů EU, kteří obdrží příjmy z úspor ve formě vyplácených úroků v jiném členském státě EU než je stát, ve kterém jsou daňovými rezidenty. Základním cílem Směrnice je zajištění efektivního zdanění příjmů plynoucích z úspor ve formě úroků vyplacených v jedné členské zemi EU skutečným vlastníkům, kteří jsou daňovými rezidenty v jiné zemi EU, a to v souladu s daňovými předpisy této jiné členské země. Na základě této Směrnice musí platební zprostředkovatelé ze zemí aplikujících tuto Směrnici poskytovat informace daňovým správám ostatních zemí alespoň jednou za rok a nebo aplikovat srážkovou daň na vyplácené úroky.

Jak bude Směrnice uplatňována v České republice?

Jednou z podmínek provádění Směrnice je, že členské a další smluvní země musí principy Směrnice přijmout a zveřejnit v příslušných právních předpisech. Do českého zákona o daních z příjmů byla tato Směrnice implementována prostřednictvím § 38fa. K uveřejnění rozsahu požadovaných údajů, tvaru a formátu hlášení, stejně tak jako sjednocení postupů při aplikaci ustanovení § 38fa zákona o daních z příjmů a Směrnice je ministerstvem vydáván Pokyn D-282. K naplnění cíle Směrnice se zavádí specifická forma automatické a automatizované výměny informací v souladu s principy Směrnice Rady 77/799/EHS, která byla implementována v České republice zákonem o mezinárodní pomoci při správě daní.

Kdo je tzv. "platební zprostředkovatel" ve smyslu Směrnice?

Platebním zprostředkovatelem je právnická nebo fyzická osoba, obecně finanční instituce, která příjem úrokového charakteru vyplácí, poukazuje nebo připisuje jeho úhradu, stejně tak jako zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch skutečného vlastníka. Platební zprostředkovatel je povinen podávat hlášení vždy v elektronické podobě ve formátu stanoveném Ministerstvem financí (viz Pokyn D-282).

Co znamená "příjem z úspor"?

Příjem z úspor lze obecně definovat jako příjem z vyplacených nebo na účet připsaných úroků týkajících se dluhových pohledávek jakéhokoli druhu, tzn. zajištěných či nezajištěných zástavním právem, nesoucích nebo nenesoucích právo podílet se na ziscích dlužníka, týkajících se však také vládních dluhových cenných papírů a příjmů z dluhopisů a obligací včetně prémií a zisků s těmito cennými papíry spojených. Pod pojem příjem úrokového charakteru je také zahrnuta výplata úroků časově rozlišených (naběhlých) nebo kapitalizovaných při prodeji, refundaci nebo vykoupení dluhových pohledávek. Za příjmy úrokového charakteru jsou rovněž považovány příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem (UCITS) nebo obdobným fondem kolektivního investování v zahraničí a příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo obdobného investičního nástroje při splnění určitých podmínek.

Jiné druhy příjmů jakými jsou například dividendy či penze nejsou touto Směrnicí upraveny.

Platí tato Směrnice jak pro fyzické i právnické osoby?

Tato Směrnice platí pouze pro fyzické osoby. Jakékoli úrokové příjmy právnických osob nejsou předmětem automatické výměny informací dle této Směrnice. Směrnice definuje tzv. skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru, kterým je fyzická osoba, které je úrok vyplácen, poukazován nebo připisován, anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťováno. Tato osoba má povinnost vůči platebnímu zprostředkovateli prokázat skutečnosti mající vliv na jeho klasifikaci jako skutečného vlastníka úrokového příjmu.

Platí tato Směrnice pouze pro země EU?

Automatizovaná pravidelná výměna informací platí pro všechny země EU. Pouze Belgie, Rakousko a Lucembursko budou v rámci tzv. přechodného období místo výměny informací uplatňovat daň vybíranou srážkou u zdroje. Na základě dalších smluv uzavřených pro splnění tohoto cíle Směrnice bude pět tzv. "třetích zemí" (Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví a Knížectví Andorra) a deset závislých nebo přidružených území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Nizozemí (Jersey, Guernsey, Ostrov Man, Anguilla, Montserrat, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Turks & Caicos, Nizozemské Antily a Aruba) taktéž od 1. července 2005 uplatňovat Směrnici buď automatickou výměnou informací nebo aplikací daně vybírané srážkou.

Které země se tedy budou podílet na automatické pravidelné výměně informací?

Seznam zemí, které budou provádět automatickou výměnu informací je uveden v tabulce č. 1.

Které země budou srážkovou daň na příjem z úspor srážet a jak?

Seznam států, které budou srážet daň u zdroje je uveden v tabulce č. 2. Tyto státy budou po dobu přechodného období ve vztahu k daným příjmům z úspor uplatňovat daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby, jejíž výnos bude ve výši 75 % převáděn do státu, ve kterém je skutečný vlastník příjmů z úroků daňovým rezidentem. 25 % výnosu vybrané srážkové daně zůstává ve státě, ve kterém byl úrok vyplacen. Sazby daně vybírané srážkou se postupně zvyšují z 15 % na 20 %, resp. 35 % ve třech obdobích.

Sazba daně ve výši	se uplatní v období
15 %	1. 7. 2005 - 30. 6. 2008
20 %	1. 7. 2008 - 30. 6. 2011
35 %	od 1. 7. 2011

Jaká informace bude poskytnuta zemi investora?

Na základě ustanovení Směrnice sdělí kompetentní úřad smluvního státu platebního zprostředkovatele (plátce úrokového příjmu) informace týkající se identifikace příjemce úrokových příjmů a konkrétní úrokové platby kompetentnímu úřadu smluvního státu, ve kterém je skutečný vlastník daňovým rezidentem. Informace, které bude povinen český platební zprostředkovatel poskytnout finančnímu úřadu v České republice, jsou obsaženy ve vzoru "Hlášení platebního zprostředkovatele o příjmech úrokového charakteru obdržených skutečným vlastníkem", který je přílohou Pokynu D-282.

Jak bude prakticky uplatněna Směrnice v případě, kdy český daňový rezident obdrží úrokový příjem ze zahraničí?

Pokud fyzická osoba obdrží úrokový příjem ze státu, který bude provádět automatickou výměnu informací (Tabulka č. 1), český daňový rezident zdaní zahraniční příjem v rámci svého daňového přiznání s uplatněním příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Správce daně obdrží informaci o výši příjmu a osobě příjemce ze zahraničí a bude moci ověřit správnost podaného přiznání.

Pokud však úrokový příjem bude vyplacen ve státě, který nebude provádět automatickou výměnu informací (Tabulka č. 2), bude tento příjem podléhat v zahraničí srážkové dani ve výši 15 % a to bez ohledu na sazbu daně, která by měla být normálně aplikována dle relevantní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (smlouva o zamezení dvojímu zdanění obvykle stanoví srážkovou daň pro úroky v nulové výši). Skutečný příjemce úrokového příjmu, český daňový rezident, zahrne úrokový příjem do základu daně z příjmů fyzických osob a svoji vypočtenou daňovou povinnost v České republice sníží o daň sraženou v zahraničí dle této Směrnice. Je-li celková daňová povinnost nižší než srážková daň zaplacená v souladu s touto Směrnicí vzniká poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek na dani.

Státy, které budou provádět automatickou výměnu informací

• Česká republika
• Dánsko
• Estonsko
• Finsko
• Francie
• Irsko
• Itálie
• Kypr
• Litva
• Lotyšsko
• Maďarsko
• Malta
• Německo
• Nizozemsko
• Polsko
• Portugalsko
• Řecko
• Slovensko
• Slovinsko
• Španělsko
• Švédsko
• Velká Británie
• Anguilla
• Aruba
• Kajmanské ostrovy
• Montserrat

Státy, které budou srážet daň u zdroje

• Belgie
• Lucembursko
• Rakousko
• Švýcarsko
• Andorra
• Lichtenštejnsko
• Monako
• San Marino
• Britské Panenské ostrovy
• Guernsey
• Ostrov Man
• Jersey
• Nizozemské Antilly
• Turks a Caicos