Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Reakce na článek Martina Ťopka na serveru ihned.cz

Generální finanční ředitelství touto cestou reaguje na článek vydaný 27. 10. 2018 na serveru ihned.cz „Past v podobě daňových úlev na vědu a výzkum: Finanční správa zabaví i peníze od evropských fondů“. Redaktor v článku uvádí několik nepřesných údajů vytržených z kontextu. Je zde třeba odlišovat dvě oblasti, o kterých je řeč a které článek směšuje volně dohromady.

Za prvé ve věci odvodu je třeba zdůraznit, že rozhodnutí stanovující odvod za porušení rozpočtové kázně a související příslušenství jsou pravomocná a tedy vykonatelná. V tuto chvíli jsou předmětem soudního přezkumu, proto se k jejich výši a důvodům nebude finanční úřad znovu blíže vyjadřovat. Správce daně pouze opakuje, že při vyměření daně disponoval dostatečnými důkazními prostředky ve vztahu k porušení rozpočtové kázně, jež byly předloženy spolu s podnětem poskytovatele, zejména odbornými posudky dvou externích hodnotitelů a vyjádřením agentury CzechInvest.

Druhou oblastí je pak výkon exekuce přikázáním pohledávky z bankovního účtu daňového subjektu. V případě, že by zdroj zabavených peněžních prostředků měl mít vliv či dopad do exekuce, je to právě dlužník, který je povinen doložit a prokázat, že se jedná o prostředky, které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Pokud je tedy dlužník schopen prokázat (zpravidla listinami), že prostředky na účtu nepodléhají výkonu rozhodnutí, nebude výkon rozhodnutí ohledně této částky proveden.

Za stěžejní je však třeba považovat skutečnost, že na podporu svých tvrzení doložil daňový subjekt pouze sken torza anglicky psané smlouvy čítající toliko stranu 1, 2, 3 a 23, ze kterého však není nijak patrné, jaké jsou podmínky - technické, časové a platební - pro financování daného projektu. Tedy svá holá tvrzení neopíral v návrhových řízeních o žádné relevantní podklady či důkazy.

Není pravdou, že by finanční úřad „totálně ignoroval“ jakoukoliv snahu o domluvu se subjektem. Finanční úřad se snažil několikrát se subjektem komunikovat, ale ten neprokázal a nedoložil souvislost mezi projektem H2020 a finančními prostředky zajištěnými správcem daně z jeho bankovního účtu. Z tohoto důvodu není na místě osočování, že by Finanční správa zabavovala peníze od evropských fondů. Pan Ťopek využil ve svém článku pouze část vyjádření Finanční správy, které mu bylo poskytnuto, proto níže přikládáme vyjádření celé.

Redaktorovi Martinu Ťopkovi jsme poskytli k jeho dotazům následující vyjádření:

Proč FS nevyhověla žádosti o šetření na místě a rozhodla takzvaně od stolu pouze na základě jakéhosi nedodaného dokumentu? Proč se FS nesnažila získat maximum informací o skutečném stavu věci mj. právě šetřením na místě?
S těmito námitkami se správce daně vypořádal v průběhu vyměřování odvodu za porušení rozpočtové kázně a také v průběhu odvolacího řízení. Podrobně se k tomu vyjádřilo OFŘ v rámci rozhodnutí o odvolání. Zjednodušeně jde o to, že správce daně při vyměření daně disponoval dostatečnými důkazními prostředky, jež byly předloženy spolu s podnětem poskytovatele, zejména odbornými posudky dvou externích hodnotitelů a vyjádřením agentury CzechInvest. Vzhledem k vysoké a specifické odbornosti vyžadované pro posouzení kvality realizace projektu by šetření provedené na místě pracovníky správce daně postrádalo účel.

Proč FS dostatečně nebrala v potaz, že její rozhodnutí ohrožuje na životě další projekty a proč se rozhodla trvat na zabavení prostředků pro porušení rozpočtové kázně? Jaké byly argumenty pro toto rozhodnutí? Proč jste nepočkali, až rozhodne soud či jste nepřistoupili na splátky v zájmu dalších projektů?
Platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně a na penále s prodlením odvodu nabyly právní moci a jsou vykonatelné. Správce daně tedy má podle zákona povinnost činit kroky směřující k vybrání daně. Povolení posečkání nebo splátek je vázáno na splnění zákonných podmínek, které však daňový subjekt v tomto případě nesplnil, jak je velmi podrobně odůvodněno v rozhodnutí o posečkání. Především daňový subjekt žádným způsobem nedoložil svá tvrzení, že prostředky na jeho účtech jsou účelově vázané prostředky evropské dotace z projektu H 2020, ani schopnost dlužnou daň v budoucnu splácet.

Kontrolujete u zabavených peněz jejich zdroj a rozlišujete například peníze z evropských fondů?
Pokud jde o exekuci na peněžní prostředky, u té obecně není dopředu řešen exekučním orgánem (soudem, soudním exekutorem, správcem daně) jejich zdroj, při vymáhání jde především o vlastnictví zabavovaného majetku či minimálně předpoklad toho, že peněžní prostředky patří dlužníkovi. Pokud exekuované prostředky nepodléhají ze zákona exekuci např. z důvodu, že nejsou majetkem vlastníka, neboť pocházejí z jiného zdroje, je to řešeno následně po nařízení exekuce, a to na návrh dlužníka, který je povinen doložit a prokázat, že se jedná o prostředky, které nepodléhají výkonu exekučního rozhodnutí. Pokud je tedy dlužník schopen prokázat, že prostředky na účtu nepodléhají výkonu rozhodnutí, nebude výkon rozhodnutí ohledně této částky proveden.

Kolikrát FS zabavila peníze z evropských zdrojů, určené na jiné projekty, než jakých se týkala kontrola rozpočtové kázně či jiný typ kontroly?
K tomuto nedochází, neboť pokud je správci daně jasně prokázána povaha těchto peněžních prostředků, nejsou exekuovány, potažmo použity na úhradu nedoplatků. Vzhledem ke stejným procesním pravidlům je to shodné i u exekuce prováděné soudy nebo soudními exekutory. 

Aplikační služby