Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Lidé nebyli na EET a kontrolní hlášení připravení. Chci zlepšit naši pověst, říká nová šéfka Finanční správy

Autor: Tereza Čemusová | Zdroj: Český rozhlas | Datum: 5. 2. 2019

Rozhovor s Tatjanou Richterovou, generální ředitelkou Finanční správy ČR

"Martin Janeček je velice chytrý a zdatný. Jedinou jeho nevýhodou byl mladý věk, v němž vstupoval do funkce. Myslím si, že nebyl připraven na to, že jeho restriktivní metody budou přijímány tímto způsobem,“ hodnotí působení svého předchůdce v rozhovoru pro iROZHLAS.cz nová šéfka Finanční správy Tatjana Richterová. Veřejnost podle ní nebyla připravená na EET ani na kontrolní hlášení. Za prioritu si vytkla právě zlepšení pověsti berních úředníků.

*Podle aktuálního zjištění Hospodářských novin úředníkům Finanční správy byly vypláceny odměny, když doměřili vyšší daň. Budete chtít udělat nějakou plošnou kontrolu, zda podobné přísliby odměn nejsou i v jiných oblastech daňové správy, protože toto se týkalo vědy a vývoje?
K těm odměnám bych chtěla upřesnit, že byl vydán Generálním finančním ředitelstvím na vědu a výzkum v roce 2016 obecný příslib, kde byly vymezeny podmínky, za jakých lze získat cílovou odměnu při splnění určitých kritérií. Následně jednotlivé finanční úřady v rámci republiky tu cílovou odměnu převzaly a vypsaly některé přísliby jednotlivým pracovníkům. My na ředitelství samostatnou evidenci těchto vydaných příslibů a následně vyplacených odměn jako takovou nemáme. Hlídal se limit vyplacených odměn. Dobou mého nástupu k 1. lednu jsem se dohodla s řediteli a vlastně i s personální ředitelkou, že zastavíme podepisování těchto příslibů při dalších kontrolách na vědu a výzkum. Takže k 1. lednu by už neměl být podepsán žádný příslib pro pracovníky úřadu.

*Chápu to tedy správně, že toto podle vás není správný způsob, jak motivovat práci úředníků?
Není.

*Přebíráte Finanční správu v době, kdy je pod velkým tlakem, ať už mediálním, nebo ze strany odborné veřejnosti. Jak hodnotíte pozici, ve které se nacházíte?
Jak jste správně řekla, Finanční správa je v tomto období ve velice nepříznivé situaci. Je negativně vnímána občany, odbornou veřejností i daňovými poplatníky. Ani atmosféra v rámci Finanční správy není úplně příznivá, protože negativní medializací pracovníci ztrácejí chuť k práci a jejich představení musí vyvíjet obrovské úsilí, aby zajistili nějakou motivaci. To jsou dva důležité atributy, které po svém příchodu sem vnímám.
Paradoxem je, že i když vybírají pracovníci daně ve vyšších částkách, tak je to veřejností vnímáno spíše jako negativní – právě s odkazem na silně restriktivní, až likvidační postupy pracovníků.

*Co to způsobilo? Změnilo se jen vnímání, nebo i práce úředníků? Jak jste si to vyhodnotila?
Vyhodnotila jsem si to tak, že Finanční správa by měla být otevřenější. Ve Finanční správě funguje 16 tisíc lidí, řídíme se zákonem o Finanční správě a dalšími zákony. A naši pracovníci postupují v rámci těchto právních norem. Je ale fakt, že v určitých obdobích vždy nějakým způsobem – podle toho, jaký je ministr financí – jsme buď více, či méně proklientští. Prostě musíme nějakým způsobem přizpůsobit svoji praxi tomu, jak to nastaví vláda, a nějakým způsobem k tomu přistupovat.
Nedomnívám se, že by tato vláda řekla, že máme být vůči podnikatelům přísnější. Vyplynulo to z toho, že jsme zavedli instituty, které byly svým způsobem výjimečné (elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení, pozn. red.). A veřejnost asi nebyla v takové míře připravena na to, že činnost Finanční správy se bude tímto způsobem zaměřovat.

*K těm konkrétním institutům, které jste zavedli, se ještě dostanu. Ale zajímá mě, jaké jsou vaše úkoly pro následující měsíce? Nepamatuji si totiž, že by se kdy objevovala tak ostrá hodnocení na účet vašich pracovníků jako slova o „finančním gestapu“.
Mé priority jsou kroky, které povedou ke zlepšení tváře Finanční správy vůči veřejnosti a k otevřené komunikaci s médii. A další úkol, který před sebou mám, je oddělit přístup Finanční správy k daňovým poplatníkům, kteří si plní svoje daňové povinnosti a zbytečně je neobtěžovat zejména nějakými nesmyslnými daňovými kontrolami. Ale cíleně se zaměřovat na základě analytických dat tam, kde tedy ty kontroly smysl mají. To jsou nejzákladnější věci po tom měsíci tady.

*Jak osobně hodnotíte působení vašeho předchůdce? Zažila jste vícero ředitelů – Jana Knížka, krátce tu byl Jiří Žežulka a pak Martin Janeček. Myslím, že přístup pana Knížka a pana Janečka se alespoň navenek velmi lišil. Ke komu byste se chtěla spíše přiblížit?
Myslím, že někde mezi. Oba moji předchůdci měli určité vize, které byly poplatné právě stavu, ve kterém se nacházela tato republika. V každém případě pan inženýr Janeček je velice chytrý a velice zdatný. Už jsem to několikrát řekla, že jedinou jeho nevýhodou byl mladý věk, v němž vstupoval do funkce. A svým způsobem si myslím, že nebyl připraven na to, že jeho restriktivní metody budou přijímány tímto způsobem. Určitě nebyla správná vyjádření o daňových poplatnících a myslím si, že v mnoha případech to tak ani nemyslel. Bylo to nešťastné. Ale každý ten ředitel odvedl dobrý kus práce a myslím si, že po každém tu zůstalo něco, z čeho Finanční správa těžila a bude těžit dál.

*Váš předchůdce Martin Janeček jednou pro Českou televizi uvedl, že „každý může být potenciálním bílým koněm“, tedy že každý může být podezřelý. Souhlasíte s tím?
Bez komentáře.

*Nechcete to komentovat?
Nechci. Mně to přijde asi nesprávné, protože opravdu nemůžeme považovat daňové subjekty za podvodníky. Ale nechci to komentovat, protože já nevím, v jaké souvislosti to vyřkl.

*Přece jenom vám pár „strašáků ve skříni“ nechal. Například odměny za doměrky, které jste nyní musela řešit a neměla jste na tom pravděpodobně žádnou vinu…
Myslím si, že není vhodné odměňovat pracovníky Finanční správy dle dosažení nějakých doměrků. Vypisovat nějaké odměny na to, že dosáhneme určitých doměrků, to určitě není správná cesta.

*Andrej Babiš (ANO) si při vstupu do vlády dal za cíl zvýšit daňové inkaso. Je úkolem Finanční správy vybrat co nejvíce na daních, nebo být spíše servisním orgánem pro daňové poplatníky?
Zákon o Finanční správě jasně stanoví, že máme povinnost vybrat daň ve správné výši. To je ta základní podmínka. Hodně záleží také na dobrovolnosti placení daně, jakou formou to budeme dělat, jak budeme propagovat placení daní my, školy, vláda. Ale v každém případě se budeme snažit vybírat daně tak, aby byly vybrány správně.

*Jedním z témat, která se v médiích v posledních letech řeší, jsou zajišťovací příkazy. Naposledy jsme na serveru iROZHLAS.cz informovali o případu společnosti Frigoprima, kdy Nejvyšší správní soud rozhodl, že zajišťovací příkazy byly neodůvodněné. Často soud upozornil na řadu chyb, kterých se úředníci dopustili. Když se na to díváte zpětně, čtete rozsudky, vnímáte to stejně?
Vnímám to tak, že vždycky vydávání zajišťovacích příkazů bylo poplatné době. Zajišťovací příkazy byly v daňovém řádu a předtím v zákoně o správě daní a poplatků vždy, pak se přidal ještě zajišťovací příkaz do zákonu o DPH, který tedy je využíván takhle nešťastně nejvíc.
V každém případě to považuji za účinný nástroj. Samozřejmě že se musí vážit podmínky, kdy a za jakých okolností se využívá. V roce 2015 a 2016 byla rozhodovací praxe soudů zcela odlišná. Zajišťovací příkazy jsme vlastně neměli podrobené takové kritice jako dnes, což považuji za vývoj správního soudnictví. A samozřejmě je to v pořádku, protože ty firmy se mají právo bránit, mají právo reagovat. My musíme mít zase jasné důkazy, že dochází ke zcizování majetku nebo že je to, jak my říkáme „prázdná schránka“ nebo „neživá firma“. Samozřejmě že je potřeba k tomu přistupovat obezřetně.
My jsme k tomu už v začátku měli připravenou metodiku, která prošla určitým vývojem zejména na základě toho, jak se vyvíjela soudní praxe. Teď upravujeme metodiku z roku 2017 o nějaké menší dílčí úpravy a předpokládám, že ji vydáme v co nejkratší době. Ale to jsou opravdu jen zpřesňující úpravy v tom smyslu, aby pracovníci uměli posoudit ty důvody pro vydání.

*Zmínila jste, že se měnila rozhodovací praxe soudů. Podle vyjádření Nejvyššího správního soudu na náš dotaz je jejich praxe konstantní. Pokud oni rozhodují stále stejně, musela být tedy chyba v nastavení metodiky. A tím, že jste metodiku měnili, tak jste museli připustit, že váš postup nebyl správný.
Já vůbec nemám ambici hodnotit Nejvyšší správní soud, já to říkám, jak to vnímám já. Ale nejednalo se jen o Nejvyšší správní soud, protože prvostupňovým orgánem je krajský soud.
V minulosti, ale i v dnešní době, jsme hodně vyhrávali u krajských soudů a pak jsme ty spory prohráli u Nejvyššího správního soudu. Takhle jsem to myslela. Samozřejmě ta metodika byla nějakým způsobem nastavená v nějaké době. To, jestli byla správná, nebo nesprávná… v té době jsme to tak nějak nezkoumali a přijali jsme ji tak, jak byla daná.

*Ta nová metodika je už vaše práce, nebo se na ní začalo pracovat ještě za vašeho předchůdce?
Je to ještě za mého předchůdce. Ono opravdu nejde o žádnou výraznou změnu. Jde jen o zpřesnění. Není to nová metodika, to v žádném případě.

*Zmínila jste, že se snažíte vyhledávat „prázdné schránky“, ty podvodníky. Ale zajišťovací příkazy, o kterých se bavíme, nedopadaly na „prázdné schránky“, ale na fungující firmy. Není tedy tohle chyba?
Já jsem použila ten termín „prázdná schránka“ z toho důvodu, že v době, kdy provádíme kontrolu v rámci řetězce, tak přes tu firmu přetékají nějaké peníze a my je najdeme. A to jsou právě ty případy, o kterých se nemluví, kdy jsou zajišťovací příkazy úspěšné, protože proti nám nikdo nečiní žádné opravné prostředky. Veřejnost vnímá až ty poškozené firmy, ale my opravdu vydáváme zajišťovací příkazy i úspěšně, kdy nás soudy nějakým způsobem podpoří a dají nám za pravdu.

*Vy jste po svém nástupu řekla, že Finanční správa nebude firmy zbytečně zatěžovat. Co konkrétně považujete v tom, co dělají finanční úřady, za „zbytečné zatěžování“?
Myslím to z pohledu kontrol. Že u nich nebudeme zahajovat kontroly, když vidíme, že jsou zcela v pořádku. Protože dnes už skutečně z kontrolních hlášení nebo z našich dat jsme schopni nějakým způsobem vyspecifikovat, kde dochází k nestandardnímu jednání. Takže nebudeme cílit na daňové subjekty tam, kde to je vše v pořádku.

*Je pro vás „zbytečným zatěžováním“ například elektronická evidence tržeb (EET) nebo kontrolní hlášení DPH?
V žádném případě se nedomnívám, že by jak EET, tak kontrolní hlášení byly zbytečným zatěžováním. Oba tyto instituty jsou významné pro činnost Finanční správy. EET opravdu určitým způsobem narovnává podnikatelské prostředí a z těch čísel, které máme za rok 2018, vyplývá, že se tržby u jednotlivých podnikatelů zvýšily. Zajímavé je, že se u nich zvýšily i mzdy. Není žádným tajemstvím, že zvláště v restauračních službách se určitá část mzdy vyplácí na ruku. I v tomto si myslím, že došlo k nápravě.

*Zaznamenala jste ale sama to, že na některé opravdu drobné podnikatele to dopadlo negativně? Například na venkově...
Je potřeba vážit, kde se ten obchod nachází. My z pohledu Finanční správy máme povinnost kontrolovat dodržování zákona o ET a opravdu jsme kontrolovali, jestli je využívána v souladu se zákonem.
Faktem je, že v malých vesnicích ten obchod nekvete tak jako ve větších městech. Takže chápu, že mohly nastat skutečnosti, že se zavíraly obchody, protože už se jim to nevyplatilo, majitelé si spočetli poměr nákladů, výdajů, a že nakupovat další zařízení není pro ně rentabilní. Ale to nebyl smysl elektronické evidence jako takové. My ten zákon musíme uplatňovat stejně ve všech oblastech a regionech. Pokuty udělujeme až při závažném porušení zákona, a zejména když nedochází k odesílání evidence k nám. Zejména ty vyšší pokuty udělujeme, když se ukáže, že je to opakované porušení zákona.
Podle protokolů k pokutám za EET podnikatelé i jejich poradci mají opravdu velmi často pocit, že postih nebyl za závažný přestupek – třeba zaevidovali o pár sekund později – nebo mají pocit, že od úředníků při kontrole to nebylo férové chování.

*Vy jste řekla, že chcete změnit vnímání Finanční správy. Nebudete tedy chtít prověřit i to, že nedochází k takovýmto pochybením?
Myslím si, že každý kraj má svého ředitele a ten nějakým způsobem garantuje, jak dochází ke kontrolní činnosti. Faktem je, že zákon o ET je nový zákon, kdy i pracovníci finančních úřadů se učili postupovat, protože je to trochu jiný režim kontroly než při běžné daňové kontrole.
Je to věc vývoje. Samozřejmě nemůžu vyloučit, že nedojde k nějakému pochybení ze strany pracovníka. Ale myslím si, že je dost nástrojů na to, aby se to napravilo. Pracujeme na tom pořád, nějakým způsobem školíme pracovníky. Doufám, že nějakým způsobem najdeme hranici, co je správné a co není správné. A je důležité říci, že dostáváme i kladné ohlasy v tom smyslu, že i podnikatelé jsou rádi, že EET je, že jejich konkurenti, kteří prodávali za nižší ceny, teď už za nižší ceny neprodávají. Takže opravdu došlo k narovnání podnikatelského prostředí.

*Budete chtít nějakým způsobem řešit i práci Odvolacího finančního ředitelství (OFŘ) jako orgánu, kam se podnikatelé odvolávají nejdříve? Protože i přes ně velmi často projdou chyby, které poté u soudů neobstojí.
Odvolací finanční ředitelství, podle toho, co se medializuje, opravdu působí, že rozhoduje nesprávně.
Já statistiku nemám, ale jsem o tom přesvědčená, protože jsem pracovala na finančním úřadě v Praze a v Ústí nad Labem. Ale spory, které Odvolací finanční ředitelství řešilo, jsme i vyhrávali. Nebyly to jen prohrané spory a myslím si, že OFŘ v současné době vrací mnoho případů buď k dopracování, nebo k došetření jednotlivým finančním úřadům. To je ta druhá stránka, kterou veřejnost nevidí. A myslím si, že dělá svoji práci dobře. My pro ně jednak vytváříme metodiku a provádíme tam i dohlídkovou činnost, takže máme mechanismy pro to, abychom tuto činnost hlídali. Není to úřad, který by stál mimo dosah Finanční správy.

*To, kdy Odvolací finanční ředitelství nezafungovalo a soud následně vyhodnotil postupy Finanční správy za chybný, jsou podle vás spíše ojedinělé případy?
U těch zajišťovacích příkazů asi nemůžu říci, že to bylo ojedinělé. Tam ze statistik vyplývá, že hodně zajišťovacích příkazů zejména z předchozího období asi ještě před jednáním u soudu jsou a tady asi nevyjdeme zcela jako vítězové. I když jsme některé ty případy přehodnotili a už jsme je nějakým způsobem napravili nebo stáhli. Takže bych to nepovažovala za ojedinělé, ale ani za systémové pochybení.
Znovu říkám, že soudní praxe se nějak vyvíjí, rozhodování soudců a zdůvodnění v jednotlivých rozsudcích se samozřejmě u nás rozkládají, analyzujeme si je, je tady utvořena pracovní skupina pro zajišťovací příkazy, kde jsou zástupci jak finančního úřadu, Generálního finančního ředitelství i Odvolacího finančního ředitelství, a tam se ta praxe pro vydávání a posuzování zajišťovacích příkazů nějakým způsobem upravuje.

*Někdy to vypadá, že Finanční správa věnuje hodně energie drobným podnikatelům, možná u zajišťovacích příkazů středním firmám. Ale není moc vidět, že by řešila velké daňové podvody. Jak chcete změnit toto?
U EET kontrolujeme nejen fyzické osoby, ale i právnické osoby. Nemám tu statistiku, ale ke kontrolám dochází i u velkých. Myslím si, že v rámci Daňové kobry se ty úspěchy objevily, jenom nebyla tak velká propagace.
Dohodli jsme se, že připravíme pro média i veřejnost nějaké statistiky, nějaké výsledky naší činnosti, které odprezentujeme na našem webu. Chtěli bychom tím prokázat, že naše výsledky činnosti nejsou jenom chybné, ale že ve většině případů jsme úspěšní v doměřování daně.

*Je to tedy podle vás jen o špatné komunikaci?
A špatné prezentaci. Chtěli bychom se setkávat více s novináři, aby měli možnost se zeptat, popřípadě my měli možnost jim předložit i ty nejlepší případy. Provádíme kontroly i na převodní ceny, jak jste o tom mluvila. To už je opravdu významný rozměr. Ale faktem je, že v posledních dvou třech letech se kontroly spíše přenesly na oblast DPH zejména z důvodu, že jsme začali využívat potenciál kontrolního hlášení. Ale u té dani z příjmu také provádíme kontroly, není to tedy v takovém měřítku jako v DPH.

*Někteří daňoví poradci a odborníci z Komory daňových poradců, nebo z různých unií mi říkali, že mají pocit, že váš předchůdce nebyl tolik otevřený setkávání, kde by mu sdělili své výtky. Máte vy v plánu se na nějaké pravidelné bázi potkávat s daňovými odborníky a vyslechnout si i jejich postřehy z druhé strany?
Já mám mezi daňovými poradci mnoho známých a kamarádů a vždy jsem k nim přistupovala otevřeně, vždycky jsme si byli nějakým způsobem schopni vykládat ty problémy. Komoru daňových poradců považuji za jednoho z nejbližších partnerů Finanční správy, stejně tak Svaz účetních a další profesní komory, se kterými vždy probíráme záležitosti, které by se mohly dotknout nějakého zdaňování.
Myslím si, že se o tom tolik nemluví, ale uvnitř Finanční správy jsou ty kontakty celkem propracované i nezávisle na tom, kdo řídí Finanční správu. Ale je třeba to zviditelnit v tom, že máme opravdu společný cíl - abychom postupovali vůči daňovým subjektům objektivně a Komora zase věděla, jaké naše postupy jsou.

*Když říkáte, že jste v kontaktu s daňovými poradci, co vám říkali v posledních letech? Vnímala jste tu kritiku Finanční správy i od nich?
Ano, vnímala.

*Předpokládám, že ji budete chtít promítnout do své práce?
Určitě. My jsme se s paní prezidentkou komory oficiálně i neoficiálně setkaly a určitě si natavíme parametry a vrátíme to do toho, co tu bylo vždycky. Ale v každém případě je důležité, aby zaznělo, že i za pana Janečka probíhaly koordinační výbory, probírala se problematika. Tu praxi zavedl pan ředitel Knížek a myslím, že funguje i dál.

 


ČEMUSOVÁ, Tereza. Lidé nebyli na EET a kontrolní hlášení připravení: Chci zlepšit naši pověst, říká nová šéfka finanční správy. IROZHLAS.cz [online]. 5.2.2019 [cit. 2019-02-05]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/financni-sprava-zajistovaci-prikazy-nova-reditelka-tatjana-richterova-rozhovor_1902050730_tec

Aplikační služby