Daň z nabytí nemovitých věcí 2020
NSS zamítl kasační stížnost Finanční správy ve věci daně z nabytí nemovitých věcí. Předmětem řízení u NSS byl spor o právní otázku způsobu stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí v situaci, kdy součástí obchodního závodu vloženého do společnosti byly nemovité věci. Sporná právní otázka tedy zněla, zda lze vklad části obchodního závodu, jehož součástí jsou nemovité věci, podřadit pod množinu „nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu nebo jeho části“ a určit nabývací hodnotu pro účely daně z nabytí nemovitých věcí pomocí zjištěné ceny podle § 23 písm. a) bodu 4. zákonného opatření nebo pod množinu „vklad nemovité věci do kapitálové společnosti“ a určit nabývací hodnotu pomocí zvláštní ceny podle § 18 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. NSS dospěl k závěru, že pravidlo obsažené v § 12 odst. 4 zákonného opatření „nepřebíjí“ pravidla obsažená v předchozích odstavcích tohoto ustanovení a rozhodující pro klasifikaci určité transakce pro účely zdanění daní z nabytí nemovitých věcí je právě obsah dané smlouvy, tedy charakter plnění. Na základě toho dospěl NSS k závěru, že pokud šlo skutečně o nabytí vlastnického práva k části obchodního závodu ve smyslu § 23 písm. a) bodu 4. zákonného opatření, bylo třeba jako nabývací hodnotu využít výlučně zjištěnou cenu, tedy podle jeho § 16 právě cenu zjištěnou podle zákona o oceňování majetku.
NSS se vyjádřil k otázce, zda na první úplatné nabytí bytové jednotky v rodinném domě dopadá osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2019. NSS dospěl k odlišnému právnímu názoru, než zastávaly orgány Finanční správy. Orgány Finanční správy vycházely při aplikaci osvobození ze znění § 7 odst. 1 písm. c) zákonné opatření Senátu, ve znění účinném do 31. 10. 2019. NSS svým analogickým výkladem vyplnil mezeru v zákoně spočívající v neuvedení rodinných domů ve výčtu nemovitých věcí, ve kterých je bytová jednotka osvobozena a připustil osvobození prvního úplatného nabytí bytových jednotek v rodinných domech.
NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze v otázce, zda na první úplatné nabytí bytové jednotky v rodinném domě dopadá osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2019. NSS dospěl k odlišnému právnímu názoru, než zastávaly orgány Finanční správy. Orgány Finanční správy vycházely při aplikaci osvobození ze znění § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření Senátu, ve znění účinném do 31. 10. 2019, kdy osvobození podléhaly jen jednotky v bytových domech. NSS zrušil jak rozhodnutí Městského soudu v Praze, tak rozhodnutí OFŘ. NSS plně odkázal na rozsudek sp. zn. 4 Afs 89/2020, kde analogickým výkladem vyplnil mezeru v zákoně spočívající v neuvedení rodinných domů ve výčtu nemovitých věcí, ve kterých je bytová jednotka osvobozena a připustil osvobození prvního úplatného nabytí bytových jednotek v rodinných domech.
NSS se vyjádřil k otázce, zda na první úplatné nabytí bytové jednotky v rodinném domě dopadá osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2019. NSS dospěl k odlišnému právnímu názoru, než zastávaly orgány Finanční správy. Orgány Finanční správy vycházely při aplikaci osvobození ze znění § 7 odst. 1 písm. c) zákonné opatření Senátu, ve znění účinném do 31. 10. 2019. NSS svým analogickým výkladem vyplnil mezeru v zákoně spočívající v neuvedení rodinných domů ve výčtu nemovitých věcí, ve kterých je bytová jednotka osvobozena a připustil osvobození prvního úplatného nabytí bytových jednotek v rodinných domech.
Podstatou sporu bylo posouzení právní otázky vyměření daně z převodu nemovitostí v případě zpochybnění platnosti kupní smlouvy, přičemž v době rozhodování probíhalo o této otázce řízení před civilními soudy. Správce daně v rámci předběžné otázky posoudil věc tak, že vznikl předmět daně z převodu nemovitostí. Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl. NSS v daném případě shledal kasační stížnost důvodnou a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě i rozhodnutí OFŘ z důvodu nesprávně posouzené otázky vlastnického práva, přičemž konstatoval, že otázka vlastnického práva musí být správcem daně postavena najisto nebo se má vyčkat pravomocného rozhodnutí civilních soudů.
NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil postup Finanční správy v oblasti daně z nabytí nemovitých věcí. Podstatou sporu byla otázka, zdali kupní smlouvou převedená bytová jednotka ve stavbě – polyfunkční objekt, který nenaplňuje definici bytového domu dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. (tj. méně než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a stavba není primárně určena k trvalému bydlení, ale k více účelům), je dle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření osvobozena od daně z nabytí nemovitých věcí či nikoliv. Výklad Finanční správy je v tomto případě konzistentní a udává, že toto osvobození dopadá výhradně na jednotky nacházející se ve stavbě bytového domu a nikoli ve stavbě víceúčelové.
NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdit praxi Finanční správy ve věci výkladu § 7 odst. 1 písm. a) zákonného opatření, který upravuje věcné osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí u nových staveb. Konkrétně, zda uvedené osvobození v případě pozemku, jehož součástí je nová stavba rodinného domu, dopadá výhradně na pozemek, jehož součástí je tato novostavba nebo rovněž na společně převáděný pozemek, z něhož byl pozemek zastavěný novostavbou vydělen a který s ním tvoří jeden funkční celek (dům se zahradou). Výklad Finanční správy je v tomto případě konzistentní a udává, že toto osvobození dopadá výhradně na pozemek, jehož součástí je novostavba.
