Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

ČÁST A) Podmínky vzniku nároku na kompenzační bonus u osoby samostatně výdělečně činné

Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), přičemž zahrnuty jsou jak osoby, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní, tak osoby, které ji vykonávají jako vedlejší, jakož i osoby spolupracující. Překážkou není skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Podmínkou získání kompenzačního bonusu je, že žadatel byl osobou samostatně výdělečně činnou dle zákona o důchodovém pojištění ke dni 5. října 2020, nebo žadatel byl osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. březnu 2020.

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která byla v bonusovém období nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobu podle § 106a a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je, že výše vymezený subjekt kompenzačního bonusu splní další podmínky týkající se předmětu kompenzačního bonusu (viz dále).

Co je předmětem kompenzačního bonusu

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může získat kompenzační bonus za výkon samostatné výdělečné činnosti v bonusovém období, pokud tato činnost byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru nebo v důsledku přijetí krizových opatření, a to konkrétně zejména z důvodu

  1. nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
  2. karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa nebo izolace“) subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
  3. péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
  4. omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
  5. omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Ukazatel významného dotčení činnosti

Splnění podmínky, že výkon činnosti OSVČ je těmito skutečnostmi (případně dalšími skutečnostmi vzniklými v důsledku ohrožení zdraví či krizových opatření) významně dotčen, je posuzováno prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti. Tento test se provádí porovnáním výše příjmů v tzv. srovnávacím a srovnávaném období, přičemž:

  • srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období
  • srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období; lze-li takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí
    (v případě, kdy se subjekt stal osobou samostatně výdělečně činnou později než v první den takto určeného srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou)

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.

Příjmem se pro účely výpočtu rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát (viz vyhláška č. 500/2002 Sb.). Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. K jiným výnosům vykazovaným ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tj. k ostatním provozním výnosům (zejména výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), k finančním či mimořádným výnosům se nepřihlíží. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny. Subjekty, které v soustavě tzv. podvojného účetnictví neúčtují, musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy.

V případě, kdy OSVČ provádí více činností, může docházet k významnému dotčení jejich výkonu ze stejného či z různých důvodů. Ať již subjekt deklaruje významnost dotčení výkonu jedné či více činností, nárok na kompenzační bonus vzniká vždy pouze jednou.

POZOR: Samostatná výdělečná činnost subjektu kompenzačního bonusu se za významně dotčenou považuje vždy v tom kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa nebo izolace tohoto subjektu, a to za podmínky, že tento subjekt je v dané dny účasten nemocenského pojištění. V případě, kdy je důvodem omezení výkonu činnosti OSVČ v bonusovém období karanténa nebo izolace, tedy není nutné provádět výše popsaný srovnávací test poklesu příjmů.

Test majoritních příjmů z významně dotčené činnosti

Další podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je splnění testu majoritních příjmů z významně dotčené činnosti (nebo činností). Subjekt si může zvolit, zda jej bude provádět za srovnávací období určené podle výše uvedených pravidel (viz § 8 odst. 3 nebo 4 ZoKB) nebo za rozhodné období, kterým je v případě OSVČ období od 1. června 2020 do 30. září 2020 (viz § 5 odst. 4 ZoKB).

Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností, jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího, případně v rámci rozhodného období příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu.

POZOR: Vymezení příjmů pro účely provádění testu majoritních příjmů je tedy odlišné od vymezení příjmů pro účely deklarace významného dotčení činnosti pomocí testu poklesu příjmů porovnáním jejich výše ve srovnávacím a srovnávaném období.

Pokud OSVČ vzhledem ke specifikům své situace (činnosti) nebude moci předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, může prokázat převažující intenzitu zásahu do své majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti. Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se bude vycházet ze základu daně podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Jestliže subjekt přerušil v bonusovém období svou podnikatelskou činnost v důsledku dopadu epidemie koronaviru, nejedná se o překážku vzniku nároku na kompenzační bonus a bonus bude přiznán i za ty dny bonusového období, kdy byla činnost přerušena. I v případě, že subjekt v důsledku dopadu epidemie koronaviru přerušil činnost dříve než v bonusovém období (avšak po 12. 3. 2020), nemusí ji pro účely získání kompenzačního bonusu v průběhu bonusového období obnovovat.

Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 1. února 2021 do 28. února 2021.

Druhým bonusovým obdobím je období od 1. března 2021 do 31. března 2021.

Třetím bonusovým obdobím je období od 1. dubna 2021 do 30. dubna 2021.

Čtvrtým bonusovým obdobím je období od 1. května 2021 do 31. května 2021.

Vláda může nařízením stanovit další bonusové období do 31. prosince 2021, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových opatření.

Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který vznikl subjektu nárok na kompenzační bonus.

Výsledná částka kompenzačního bonusu odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu dní v rámci stanovených období, za které může subjekt bonus žádat.

POZOR: Celková výše kompenzačního bonusu za bonusové období však nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše tržeb z prodeje výrobků, zboží či služeb ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z prodeje výrobků, zboží či služeb ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období.

Pokud je kompenzační bonus subjektu poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti v důsledku karantény či izolace, výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla karanténa či izolace nařízena.

Vyloučení z nároku na kompenzační bonus

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Nárok na kompenzační bonus OSVČ nevzniká také za ty dny, za které již obdržela kompenzační bonus z jiného titulu (tj. jako společník společnosti s ručením omezeným či jako osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr).

Je vyloučen souběh kompenzačního bonusu za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru SARS CoV-2. Výjimkou je podpora poskytovaná v rámci programu Antivirus a podpora, která slouží k úhradě nájemného.

Souběh nároků na kompenzační bonus a jejich započtení

Vlivem částečného překryvu bonusových období tak, jak jsou vymezena podle původní a aktuální právní úpravy, může docházet k situaci, kdy v období od 1. do 15. února 2021 vznikne u jednoho a téhož subjektu souběh dvou nároků na kompenzační bonus.

V případě, že vznikl subjektu za stejný kalendářní den současně nárok na kompenzační bonus podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 a na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., provede se při jejich předepsání vzájemné započtení.

Vždy musí být zachováno pravidlo, že maximální částka, kterou lze v takovém případě za jeden kalendářní den čerpat, je 1 000 Kč.

Praktické příklady

Příklad č. 1:

OSVČ provozuje od září roku 2018 restauraci. Tato činnost je dominantním zdrojem jejích příjmů (vedle ní měla v minulosti příjmy z nájmu). V důsledku krizových opatření, která byla vládou přijata, byla její činnost významným způsobem omezena. Po dobu, kdy platí zákaz poskytování služeb v provozovnách, funguje restaurace pouze prostřednictvím výdejního okénka, pro obědová menu si tak chodí pouze stálí zákazníci, kteří v okolí restaurace bydlí a pracují. Provozovatel restaurace žádá o kompenzační bonus za únor 2021. V minulosti si požádal o kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., za šesté bonusové období (tj. za období od 24. ledna 2021 do 15. února 2021).

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupoval provozovatel restaurace následovně:

  1. Vyhodnotil, že vzhledem k tomu, že byl ke dni 5. října 2020 osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty, je subjektem kompenzačního bonusu.
  2. Shledal, že důvody, pro které nemůže svou činnost vykonávat ve standardním rozsahu, jsou důvody mající původ v krizových opatřeních souvisejících s epidemií koronaviru. Uzavření resp. omezení provozu provozovny a omezení poptávky po službách jsou dokonce v zákoně výslovně zmiňovány jako relevantní důvod, pro který lze bonus nárokovat.
  3. Dále provedl test poklesu příjmů, aby zjistil, zda provoz restaurace je činností, která byla z výše uvedených důvodů významně dotčena. Nejprve určil intervaly pro srovnávané a srovnávací období. Vzhledem k tomu, že žádá o bonus za první bonusové období, jímž je kalendářní měsíc únor 2021, je

    • srovnávaným obdobím = období měsíce ledna 2021
    • srovnávacím obdobím = období listopadu 2018, prosince 2018 a ledna 2019
      nebo = období listopadu 2019, prosince 2019 a ledna 2020

      Vzhledem k tomu, že období v listopadu 2018 až ledna 2019 byla restaurace teprve v záběhu a tržby zatím nedosahovaly standardu, zvolil si provozovatel jako srovnávací období listopad 2019 až leden 2020.
    • Následně přistoupil k samotnému provedení testu:
    • tržby z dotčené činnosti ve srovnávaném období: 80 000
    • tržby z dotčené činnosti ve srovnávacím období: (230 000 + 450 000 + 310 000): 3 = 330 000

      Porovnáním těchto částek došel k závěru, že tržby z dotčené činnosti poklesly o více než 50 % (v tomto případě konkrétně o 76 %). Lze uzavřít, že podmínka významného dotčení výkonu dané činnosti je splněna.
  4. Dále provedl test majoritních příjmů, tedy porovnal výši příjmů z dotčené činnosti (provozu restaurace) s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, a to za srovnávací období (při výběru mezi srovnávacím a rozhodným období preferoval období srovnávací, a to z toho důvodu, že v rozhodném období měl vedle příjmů z provozu restaurace, které byly vzhledem k platným opatřením již poměrně nízké, také příjmy z nájmu).

    • příjmy z dotčené činnosti ve srovnávacím období: 1 010 000 Kč
      (vedle tržeb ve výši 990 000 Kč měl navíc mimořádný příjem dle § 7 ZDP ve výši 20 000 Kč)
    • příjmy z ostatních činností ve srovnávacím období: 0 Kč
  5. Porovnáním těchto částek došel k závěru, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující část jeho celkových příjmů (v tomto případě dokonce 100%). Lze uzavřít, že zákonná podmínka je splněna.

    Po provedení kroků dle bodů 2) až 4) může provozovatel konstatovat naplnění předmětu kompenzačního bonusu.

  6. Vzhledem k tomu, že provozovatel nečerpal v bonusovém období žádnou z podpor, jejichž souběh s výplatou kompenzačního bonusu by byl neslučitelný a ani nepobíral podporu v nezaměstnanosti, má nárok na kompenzační bonus za všechny kalendářní dny bonusového období.

    Počet dní: 28      Částka na den: 1 000 Kč      Celková částka: 28 000 Kč

    V případě OSVČ nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit rozdíl průměrné výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávaném období.

    330 000 – 80 000 = 250 000      250 000 > 28 000

    V daném případě není třeba konečnou výši nároku korigovat (snižovat).

    Provozovatel má podle ZoKB nárok na kompenzační bonus ve výši 28 000 Kč za první bonusové období.
  7. Provozovatel splňuje podmínky pro výplatu kompenzačního bonusu dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (ve výši 28 000 Kč) a zároveň splnil též podmínky pro výplatu kompenzačního bonusu dle zákona č. 461/2020 Sb. (ve výši 11 500 Kč).

    Vzhledem k tomu, že bonusová období podle výše uvedených úprav se částečně kryjí (obě období zahrnují dny 1. – 15. února 2021) a souběh dvou kompenzačních bonusů za tyto dny není možný, je třeba provést vzájemné započtení částek obou nároků – ve výsledku může subjekt za každý z těchto kalendářních dnů obdržet maximálně 1 000 Kč (nikoli tedy 1 500 Kč, což by byla částka odpovídající součtu obou nároků za kalendářní den).

    V situaci, kdy provozovatel výplatu kompenzačního bonusu podle zákona č. 461/2020 Sb. ve výši 11 500 Kč obdržel před vyřízením žádosti o kompenzační bonus dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, přičemž z této částky připadá 7 500 Kč na období 1. – 15. února 2020, obdrží z původně nárokovaných 28 000 Kč již pouze 20 500 Kč.

Příklad č. 2:

OSVČ provádí v rámci své živnosti založené v lednu 2020 malířské a natěračské práce, a to převážně u svých klientů. Vlivem epidemické situace, kdy je kontakt osob omezen řadou hygienických opatření, došlo k výraznému poklesu poptávky po jeho službách. V době od 3. do 18. března 2021 navíc nemohl činnost vykonávat kvůli nařízené karanténě. Po těchto zkušenostech a při vidině dalšího trvání krizových opatření se svou rozhodl činnost k 20. březnu přerušit a intenzivně hledá zaměstnání. OSVČ hodlá žádat o kompenzační bonus za období března 2021. Kromě výkonu samostatné činnosti měl v létě 2020 příjmy z nájmu a též z dohod o provedení práce.

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupoval subjekt následovně:

  1. Vyhodnotil, že vzhledem k tomu, že byl ke dni 5. října 2020 osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty, je subjektem kompenzačního bonusu. Přerušení činnosti v průběhu bonusového období nemá v tomto směru žádný vliv.
  2. Shledal, že důvody, pro které nemůže svou činnost vykonávat ve standardním rozsahu, úzce souvisí s epidemií koronaviru. Vzhledem k tomu, že kromě nařízené karantény je dalším z důvodů omezení výkonu jeho činnosti v průběhu bonusového období též pokles poptávky po jeho službách, může aspirovat na bonus ve výši 1000 Kč na den, musí ovšem splnit podmínku významného dotčení činnosti (viz dále).
  3. Subjekt provedl test poklesu příjmů, aby zjistil, zda výkon jeho činnosti byl z důvodu poklesu poptávky po jeho službách významně dotčen. Nejprve určil intervaly pro srovnávané a srovnávací období. Vzhledem k tomu, že žádá o bonus za druhé bonusové období, jímž je kalendářní měsíc březen 2021, je
    • srovnávaným obdobím období měsíce února 2021
    • srovnávacím obdobím by mělo být období prosince 2018, ledna 2019 a února 2019
      nebo období prosince 2019, ledna 2020 a února 2020

      Ovšem vzhledem k tomu, že subjekt začal provozovat živnost až od ledna 2020, nemůže výše uvedené měsíce pro účely stanovení srovnávacího období využít. V této situaci lze jako srovnávací období využít kterékoli období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl osobou samostatně výdělečně činnou. Subjekt si tedy jako srovnávací období určil červen 2020 až srpen 2020, kdy došlo k dočasnému rozvolnění některých krizových opatření.
    Následně přistoupil k samotnému provedení testu:
    • tržby z dotčené činnosti ve srovnávaném období: 12 000
    • tržby z dotčené činnosti ve srovnávacím období: (30 000 + 20 000 + 40 000) : 3 = 30 000

      Porovnáním těchto částek došel k závěru, že tržby z dotčené činnosti poklesly o více než 50% (v tomto případě konkrétně o 60 %). Lze uzavřít, že podmínka významného dotčení výkonu dané činnosti je splněna.
  4. Dále provedl test majoritních příjmů, tedy porovnal výši příjmů z dotčené činnosti s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, přičemž pro tyto účely preferoval variantu jeho provedení za rozhodné období (místo za srovnávací).
    • příjmy z dotčené činnosti v rozhodném období: 110 000 Kč
      (k příjmům za červen až srpen 2020 ve výši 90 000 Kč připočetl příjmy za září 2020 ve výši 20 000 Kč)
    • příjmy z ostatních činností v rozhodném období: 95 000 Kč
      (jedná se o příjmy z nájmu a z dohod o provedení práce za červen, červenec a srpen 2020)
    Porovnáním těchto částek došel k závěru, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující část jeho celkových příjmů. Lze uzavřít, že zákonná podmínka majority příjmů je splněna.
    Po provedení kroků dle bodů 2) až 4) může provozovatel konstatovat naplnění předmětu kompenzačního bonusu.
  5. Vzhledem k tomu, že provozovatel nečerpal v bonusovém období žádnou z podpor, jejichž souběh s výplatou kompenzačního bonusu by byl neslučitelný a ani nepobíral podporu v nezaměstnanosti, má nárok na kompenzační bonus za všechny kalendářní dny bonusového období.

    Počet dní: 31      Částka na den: 1 000 Kč      Celková částka: 31 000 Kč

    V případě OSVČ nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit rozdíl průměrné výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše tržeb z významně dotčených činností ve srovnávaném období.

    30 000 – 12 000 = 18 000      18 000 < 31 000

    V daném případě je třeba konečnou výši nároku korigovat (snižovat).

    Provozovatel má podle ZoKB nárok na kompenzační bonus ve výši 18 000 Kč za druhé bonusové období.

Příklad č. 3:

OSVČ provozuje taxislužbu. Vlivem epidemických opatření došlo k odlivu klientů (zejména klientů ze zahraničí) a rovněž místní obyvatelé využívají služeb taxi zejména ve večerních hodinách méně v důsledku omezení společenského a kulturního života. Na druhou stranu se zvýšila poptávka po službách během dne v důsledku omezení jiných typů dopravy. OSVČ hodlá žádat o kompenzační bonus za měsíc únor 2021, kdy byl v důsledku nákazy koronavirem deset dní v izolaci.

Při posuzování splnění podmínek pro uplatnění nároku na kompenzační bonus postupoval provozovatel taxislužby následovně:

  1. Vyhodnotil, že vzhledem k tomu, že byl ke dni 5. října 2020 osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a není nespolehlivým plátcem ani nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty, je subjektem kompenzačního bonusu.
  2. Shledal, že důvodů, pro které nemohl svou činnost vykonávat ve standardním rozsahu, bylo v bonusovém období více, nicméně o kompenzační bonus bude žádat z důvodu nařízené izolace, protože při porovnání tržeb za srovnávané a srovnávací období zjistil, že i přes existenci různých opatření ovlivňujících výkon jeho činnosti nedošlo k zákonem požadovanému poklesu tržeb o více než 50 %. Nelze tedy konstatovat, že by byl výkon činnosti taxislužby z těchto důvodů významně dotčen.
  3. V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa či izolace subjektu kompenzačního bonusu, se samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu považuje vždy za významně dotčenou (není nutné toto ověřovat prostřednictvím testu poklesu příjmů ve srovnávacím a srovnávaném období). Podmínkou však je, že subjekt kompenzačního bonusu je ve dnech nařízené karantény či izolace účasten nemocenského pojištění.

    Vzhledem k tomu, že provozovatel taxislužby byl od 5. do 14. 2. 2021 v nařízené izolaci a po tuto dobu byl účasten nemocenského pojištění, lze výkon jeho činnosti považovat po tuto dobu za významně dotčený.
  4. Dále provedl test majoritních příjmů, tedy porovnal výši příjmů z dotčené činnosti (provozu taxislužby) s výší ostatních příjmů podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, a to za srovnávací období (z možných variant období listopadu 2018 až ledna 2019 nebo období listopadu 2019 až ledna 2020 si vybral tu první)
    • příjmy z dotčené činnosti ve srovnávacím období: 120 000 Kč
    • příjmy z ostatních činností ve srovnávacím období: 0 Kč
    Porovnáním těchto částek došel k závěru, že příjmy z dotčené činnosti tvořily převažující část jeho celkových příjmů (v tomto případě dokonce 100%). Lze uzavřít, že zákonná podmínka je splněna.
  5. 5) V případě, kdy OSVČ žádá o kompenzační bonus pouze z důvodu nařízené karantény či izolace a splňuje všechny zákonné podmínky, činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla karanténa či izolace nařízena.

    Počet dní: 10      Částka na den: 500 Kč      Celková částka: 5 000 Kč

    Provozovatel má podle ZoKB nárok na kompenzační bonus ve výši 5 000 Kč za první bonusové období.

Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:

Za první bonusové období do 3. května 2021.

Za druhé bonusové období do 1. června 2021.

Za třetí bonusové období do 1. července 2021.

Za čtvrté bonusové období do 2. srpna 2021.

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

  • aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO) dostupné na adrese www.daneelektronicky.cz - v této aplikaci lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
  • datové schránky,
  • e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (seznam e-mailových adres je zveřejněn na stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021),

v listinné podobě prostřednictvím:

  • provozovatele poštovních služeb,
  • podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje), musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:

  1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
  2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
  3. určení jedné nebo více činností, které byly v bonusovém období významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření
  4. průměrnou měsíční výši příjmů ve srovnávacím období a výši příjmů ve srovnávaném období (jedná se o příjmy podle § 8 odst. 1, tj. tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti)
  5. údaj o době trvání nařízené karantény či izolace v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti právě v důsledku nařízené karantény či izolace
  6. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.

Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období včetně pokynů k jejich vyplnění jsou k dispozici na internetových stránkách Finanční správy (www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021). K dispozici je také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus pro rok 2021. Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na nejčastější dotazy k novému kompenzačnímu bonusu 2021.

Aplikační služby