Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Dotazy a odpovědi k novému kompenzačnímu bonusu 2021

(aktualizováno 14. 5. 2021)


ke dni 14. 5. 2021

72.
Jsem kadeřnice a v květnu 2021 již mohu mít otevřenou provozovnu. Stále však trvají určitá nařízená omezení mé činnosti (omezení počtu zákazníků v provozovně, administrativa s prokazováním zákazníků testem, očkováním, proděláním onemocnění COVID – 19, popř. testování zákazníků na místě). Mohu si požádat o kompenzační bonus i za bonusové období květen 2021?

Cílem zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je zmírnit dopady související s ohrožením zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru nebo v důsledku přijatých krizových opatření a poskytnout těm, kteří byli těmito dopady zasaženi, podporu sloužící ke kompenzaci určitého okruhu z toho plynoucích hospodářských následků. Předmětem kompenzačního bonusu je podnikatelská činnost, která byla významně dotčena v důsledku přijatých opatření nebo dopadů epidemie obecně, a to zejména z důvodu

  • nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
  • karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Jedná se o demonstrativní výčet typických situací, při kterých je patrný dopad epidemie koronaviru. Pokud tedy nadále trvají určitá omezení podnikatelské činnosti ve smyslu zákona o kompenzačním bonusu, vzniká při splnění veškerých ostatních zákonem o kompenzačním bonusu stanovených podmínek nárok na kompenzační bonus i za bonusové období květen 2021.


ke dni 13. 5. 2021

71.
Slyšela jsem, že pro bonusové období květen 2021 dochází k nějakým změnám při volbě srovnávaného a srovnávacího období, je to pravda?

Pro bonusové období květen 2021 platí při stanovení srovnávaného a srovnávacího období stejné principy, jako pro bonusová období dřívější, tj. pro únor 2021, březen 2021 a duben 2021. Srovnávaným obdobím je pro bonusové období květen 2021 měsíc duben 2021 (§ 8 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021). Srovnávacím obdobím je standardně období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (§ 8 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021). Pro bonusové období květen 2021 se jedná o měsíce únor 2019, březen 2019, duben 2019 nebo únor 2020, březen 2020, duben 2020.


ke dni 16. 4. 2021

69.
Jsem OSVČ a podnikám jako tenisový trenér. Platby za tréninky přijímám většinou dvakrát ročně, nejčastěji na začátku letního a zimního období. Poslední příjmy jsem obdržel v září 2019 a jednalo se o příjmy na tenisové tréninky v měsících říjen 2019 až duben 2020. Na jaře 2020 se sportoviště uzavřela. Pokud budu žádat o nový kompenzační bonus za bonusové období únor 2021, musím doložit pokles příjmů alespoň o 50 % ve srovnávaném období oproti srovnávacímu období, kterým je pro bonusové období únor 2021 defaultně listopad 2018 – leden 2019 nebo listopad 2019 – leden 2020. Ve srovnávacím období jsem činnost vykonával, fakticky jsem však platby za toto období obdržel dopředu, tj. před srovnávacím obdobím. Nesplním tak podmínku poklesu tržeb. Mohu si pro účely testu poklesu tržeb takto jednorázově obdržené příjmy rozpočítat do jednotlivých měsíců, ke kterým se fakticky vztahují?

Podmínkou pro získání nového kompenzačního bonusu je mimo jiné skutečnost, že výkon činnosti musí být významně dotčen v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření souvisejících s epidemií koronaviru. Míra významnosti dotčení činnosti je testována srovnáním poklesu příjmů z tržeb dosažených z této činnosti za srovnávané období a srovnávací období, přičemž pro splnění zákonné podmínky je nutný pokles příjmů z tržeb alespoň o 50 %. Do tohoto testu vstupují výhradně tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb z dotčené činnosti. Pokud je činnost subjektu provozována celoročně, avšak z povahy dané činnosti plyne subjektu příjem zpravidla jednorázově (typicky např. příjmy za kurzovné hrazené zákazníky jednou částkou za celý kurs), lze pro účely zákona o kompenzačním bonusu provést časové rozlišení příjmů a příjmy rozložit na celé období provozování činnosti (tj. rozpočítat příjmy do příslušných měsíců). Např. v září 2018 inkasoval trenér předem platbu 30 000 Kč za tréninky, které se uskutečnily v měsících říjen 2018, listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019, únor 2019 a březen 2019. Za trénink realizovaný v jednom kalendářním měsíci požaduje 5 000 Kč. Příjmy, které z celkové částky budou započítány do příjmů plynoucích ve srovnávacím období (např. listopad 2018 – leden 2019), budou ve výši 15 000 Kč.
Další podmínkou pro nárok na nový kompenzační bonus je skutečnost, že příjem z významně dotčené činnosti je ve srovnávacím nebo v rozhodném období (od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020) příjmem majoritním, tzn. nadpolovičním. Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu. V případě nepravidelně inkasovaných příjmů lze při testu majority postupovat obdobně jako při testu poklesu příjmů z tržeb, tedy provést časové rozlišení příjmů a příjmy rozložit na celé období, ke kterému se vztahují (tj. rozpočítat příjmy do příslušných měsíců).
Skutečnost, že se u dané činnosti jedná o standardní způsob příjmu plateb s ohledem na charakter vykonávané činnosti, resp. poskytovaných služeb, je nutno prokázat, např. tak, že bude doloženo, jaké tréninky se ve vztahu k platbě uskutečnily a v jakém období, tedy jakému období platba odpovídala.

70.
Jsem OSVČ a podnikám od roku 2012. V říjnu 2018 jsem na živnostenském úřadu oficiálně přerušil živnost. Od poloviny února 2020 pokračuji v provozování živnosti. Jaké si mohu zvolit srovnávací období? Mohu využít náhradní srovnávací období dle § 8 odst. 4 zákona o kompenzačním bonusu?

Dle § 8 odst. 3 ZoKB 2021 je standardním srovnávacím obdobím období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, přičemž subjekt může volit mezi dvěma intervaly dle toho, za jaké bonusové období (BO) žádá (BO únor: listopad 2018 – leden 2019 nebo listopad 2019 – leden 2020; BO březen: prosinec 2018 – únor 2019 nebo prosinec 2019 – únor 2020; BO duben: leden 2019 – březen 2019 nebo leden 2020 – březen 2020). V případě, že se subjekt kompenzačního bonusu stal OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění až po 1. listopadu 2018 (později než první den standardního srovnávacího období), může využít „náhradní“ srovnávací období dle § 8 odst. 4 ZoKB 2021, tedy období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou.
Ve Vašem případě je možné vzhledem k okamžiku přerušení a následného pokračování provozování živnosti využít náhradní srovnávací období a zvolit si 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců po pokračování provozování živnosti, tedy uvnitř časového úseku březen 2020 až říjen 2020.


ke dni 15. 4. 2021 (aktualizováno 19. 4. 2021)

68.
Chci finančnímu úřadu vrátit kompenzační bonus za březen 2021, na který mám sice nárok (splňuji podmínky pro vznik nároku na něj), ale v důsledku jeho přiznání a vyplacení si nemohu požádat o kompenzaci z jiného Covid dotačního programu (konkrétně z COVID 2021), jenž je pro mě výhodnější. Lze takto vrátit oprávněně přiznaný kompenzační bonus?

Vrácení oprávněně přiznaného kompenzačního bonusu je možné. K tomu, aby přiznaný kompenzační bonus nebránil přiznání kompenzace z jiného dotačního programu, je nutno změnit žádost o kompenzační bonus, na základě které byl kompenzační bonus přiznán (ve Vašem případě žádost o kompenzační bonus za bonusové období březen 2021), nepostačí jen vrácení částky vyplaceného kompenzačního bonusu.

Změnu žádosti o kompenzační bonus je nutno učinit kvalifikovanou formou (např. stejným způsobem, jakým byla podána žádost o kompenzační bonus). K tomu lze využít i nepovinný vzor žádosti o kompenzační bonus dostupný na www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus (2021), kde jako částku kompenzačního bonusu, o kterou žádáte, uvedete částku 0 Kč. Současně lze doporučit připojení krátkého vysvětlení situace, aby nevznikaly pochybnosti o tom, zda je/není skutečně Vaším záměrem vrátit kompenzační bonus, na který máte nárok. Jasné vymezení situace vždy usnadní a nejspíše i urychlí vyřízení. Jelikož jde o požadavek na nižší částku, než je přiznaný kompenzační bonus (resp. již není požadován žádný kompenzační bonus), není v tomto případě podání změny žádosti o kompenzační bonus limitováno lhůtou 2 měsíců po skončení bonusového období, v níž lze podat žádost o kompenzační bonus, ani lhůtou, v níž lze žádost měnit. Změnu výše kompenzačního bonusu však lze zrealizovat nejpozději ve lhůtě pro stanovení daně, jejíž základní délka činí 3 roky.

Vrácení vyplacené částky kompenzačního bonusu je na místě provést souběžně s podáním změny žádosti o kompenzační bonus. Číslo účtu, na který má být vrácena částka vyplaceného kompenzačního bonusu, resp. daně, je seznatelné např. z bankovního výpisu u připsané platby vyplaceného kompenzačního bonusu. Do platebního příkazu je nezbytné zadat do variabilního symbolu rodné číslo nebo vlastní číslo plátce, tj. kmenovou část DIČ. Do zprávy pro příjemce je vhodné uvést informaci, že se jedná o vrácení oprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu. Kompletní platební informace budou zároveň taktéž uvedeny v platebním výměru.


ke dni 13. 4. 2021

67.
Podnikám jako OSVČ a 19. října 2020 jsem přerušil činnost z důvodu situace související s epidemií koronaviru a nastoupil do zaměstnání. Od 1. května 2021 opět začnu podnikat. Mám nárok na kompenzační bonus? A kdybych činnost ještě neobnovil, protože oblast mé činnosti je stále zasažena epidemií koronaviru a nadále chodil do zaměstnání, mohu žádat o kompenzační bonus?

Subjektem kompenzačního bonusu je ten, kdo měl k 5. říjnu 2020 postavení osoby samostatně výdělečně činné, přičemž pozdějším přerušením podnikatelské činnosti taková osoba tento statut neztrácí. Pro vznik nároku na kompenzační bonus tedy není nutné, aby z Vaší strany došlo v příslušném bonusovém období k pokračování provozování živnosti (zaměstnání není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus). Musí však být zachována obecná podmínka, že k přerušení podnikání došlo v důsledku epidemické situace (a tento důvod nadále trvá), tj. že nemožnost podnikat je přímo nebo nepřímo způsobena epidemií koronaviru a jejími důsledky na společenský život. V tomto ohledu lze odkázat též na důvodovou zprávu k § 2 zákona č. 95/2021 Sb., kde se uvádí „Nárok nicméně vznikne i osobě, která přerušila samostatnou výdělečnou činnost po 5. říjnu 2020 v důsledku dopadů epidemie koronaviru.“.
Pro komplexnost odpovědi je však nutno upozornit na skutečnost, že zákon o kompenzačním bonusu stanoví další podmínky, které je nutno pro vznik nároku na kompenzační bonus splnit.


ke dni 12. 4. 2021

66.
Zahrnují se příjmy z dotací poskytnutých z dotačních programů ke zmírnění negativních dopadů na podnikatelské subjekty v ČR v souvislosti s pandemií COVID – 19 („covidové podpory“) do příjmů pro posouzení majoritních (nadpolovičních) příjmů plynoucích ze zasažené činnosti v rozhodném (srovnávacím) období?
A jak je to s posouzením poklesu tržeb alespoň o 50 % (srovnání příjmů ve srovnávaném období oproti průměrné měsíční výše příjmů ve srovnávacím období), mají tyto příjmy z covidové podpory vliv na posouzení tohoto poklesu?

Zákon o kompenzačním bonusu nestanovuje žádná speciální pravidla či odchylky pro to, jak by měly být kvalifikovány příjmy z pohledu jejich podřazení pod režim § 6 až 10 zákona o daních z příjmů. Uplatní se tedy stejná klasifikace, jako u daní z příjmů. Pokud je tedy určitá forma podpory příjmem podle § 7 zákona o daních z příjmů, je třeba toto respektovat i z pohledu zákona o kompenzačním bonusu (k uvedenému je možno využít Informaci zveřejněnou na webu Finanční správy viz Informace k problematice zdanění příjmů z titulu některých finančních podpor, jež jsou poskytovány fyzickým osobám v rámci nouzového stavu).

Obecně příjmy z „covidových dotací (podpor)“ jsou příjmem podle § 7 zákona o daních z příjmů a z tohoto důvodu budou zahrnuty do provádění testu majority příjmů v daném období (zde je nutno vzít v potaz, zda se tento příjem týká činnosti, na kterou měla dopad epidemická situace a u které došlo k poklesu tržeb).

Co se týče kritéria poklesu tržeb o 50 %, do tohoto testu uvedené příjmy nevstupují, tedy nemají vliv na posuzování poklesu příjmů, protože se nejedná o příjmy z tržeb z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti podnikatele.


ke dni 7. 4. 2021 | aktualizováno 12. 4. 2021

63.
Jsem jediný společník společnosti s ručením omezeným (provozovatel hotelu) a mám dotaz k nároku na kompenzační bonus za období únor - duben 2021. Oproti žádosti za předchozí období je nyní porovnáván příjem společníka s.r.o. ve srovnávacím období (pro nás 11/2019 - 1/2020). V této souvislosti bych se chtěl zeptat, co lze považovat za příjem jediného společníka s.r.o., když si měsíčně vyplácím pouze 10 000,- Kč (od 3/2020 dokonce 0,- Kč/měsíčně) a veškeré zdroje ponechávám ve společnosti k pokrytí provozních a investičních potřeb a zůstatek zůstává každoročně ve společnosti jako "nerozdělený zisk". Lze do příjmu takto spořivého společníka rozpočítat i poměrnou část ročního nerozděleného zisku?

V případě žádosti o kompenzační bonus pro společníky s.r.o. je podle zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (dále jen „ZoKB“), třeba pro vznik nároku na kompenzační bonus kromě ostatních zákonem stanovených podmínek naplnit také dvě zásadní podmínky, a to:

  1. podmínku významné dotčenosti činnosti s.r.o. a
  2. podmínku převažujících příjmů.

Podle ZoKB platí, že množina příjmů vstupujících do tzv. „testu významného dotčení činnosti“ je užší než množina příjmů vstupujících do tzv. „testu majoritních příjmů“.

  1. Podle § 8 ZoKB se činnost s.r.o. považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávaném období. Testují se tedy příjmy (tržby) společnosti, nikoliv příjmy jejího společníka. Výše příjmů, které společnost vyplácí společníkovi je tedy z tohoto pohledu irelevantní.
    Příjmy pro účely testu významného dotčení činnosti s.r.o. se určují stejně, jako se určují pro účely daní z příjmů. V případě s.r.o., která vede účetnictví, jsou těmito příjmy její výnosy podle účetních předpisů, a zahrnutí příjmů do testu významného dotčení činnosti podle ZoKB záleží na okamžiku zaúčtování takového výnosu, kterým je např. vydání faktury, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl v příslušném období příjem skutečně realizován či nikoliv.
  2. V souladu s § 6 ZoKB je třeba pro vznik nároku na KB splnit také podmínku tzv. „převažujících příjmů“.
    Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností s.r.o., jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího, případně v rámci rozhodného období, u s.r.o. i u jejího společníka příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se u společníka zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a z nájmu.
    S ohledem na to, že podnikatelská činnost je v tomto případě vykonávána prostřednictvím s.r.o., je nutné test převažujících příjmů z dotčených činností aplikovat i k dané společnosti. Do tohoto testu vstupují všechny příjmy s.r.o. z významně dotčených činností ve srovnávacím období.
    Následně lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Do tohoto testu jsou, stejně jako u osob samostatně výdělečně činných, přitom brány v potaz všechny příjmy společníka podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, které obdržel ve srovnávacím období, kdy tyto příjmy je třeba porovnat s příjmy společníka z činností s.r.o. významně dotčených připadající za stejné období společníkovi dle jeho podílu ve společnosti.
    Část nerozděleného zisku se do příjmů společníka pro účely testu převažujících příjmů nezapočítává.

64.
na základě revize obsahu dle platné legislativy byl obsah této položky dne 12. 4. 2021 odstraněn

65.
na základě revize obsahu dle platné legislativy byl obsah této položky dne 12. 4. 2021 odstraněn


ke dni 31. 3. 2021 | aktualizováno 20. 4. 2021

62.
Jsem OSVČ od roku 2011. Do května 2020 jsem vykonával samostatnou výdělečnou činnost jako truhlář (tuto činnost jsem k poslednímu květnu na živnostenském úřadu oficiálně ukončil). Od 12. června 2020 jsem si otevřel restauraci (znovu začal podnikat v oboru pohostinství), kdy tato činnost byla následně omezena opatřeními v souvislosti s koronavirem. Můžu porovnávat ve srovnávacím období výši příjmů z činnosti truhláře a ve srovnávaném období příjmy z provozu restaurace, když se pořád (u obou činností) jedná o mou samostatnou výdělečnou činnost?

Pokud se u jedné OSVČ jedná o odlišné činnosti vykonávané ve srovnávacím a srovnávaném období, není možné pro určení významného dotčení činnosti porovnávat činnost již ukončenou s činností později zahájenou. Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud byla tato činnost významně dotčena, tzn. tržby z této vykonávané činnosti klesly alespoň o 50 %. Jako srovnávací období bude použito období dle § 8 odst. 4 zákona o kompenzačním bonusu, což je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl subjekt osobou samostatně výdělečně činnou (v uvedeném případě budou 3 měsíce voleny z období červenec 2020 – prosinec 2020).


ke dni 24. 3. 2021

58.
Já jsem finanční poradce, manžel je projektant, takže nejsme uvedeni ve vládou povolených výjimkách, musíme uzavřít kanceláře a nevíme, zda máme nárok na KB. V podmínkách je uvedeno, že musíme doložit pokles tržeb o 50 %, jenže nežijeme z tržeb, ale manžel z honorářů za projekty a já z provizí za sjednané obchody. Prokázání poklesu příjmů o 50 % je pro nás velice složité, protože ten pokles pocítíme později. U mne nyní dobíhají provize ještě i z prosince a ledna, tudíž neprokážu za březen pokles příjmů. Ten u mne nastane až později; že nebudu v březnu pracovat, se projeví na provizích až v květnu a později. To samé u manžela, když za leden a únor zatím nevykázal žádný příjem, protože fakturovat bude třeba až v dubnu a květnu. Máme na kompenzační bonus nárok?

Dotčení činnosti dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 již není nastaveno pouze ve smyslu bezprostředního omezení na základě opatření orgánů státní správy, ale předmětem je v případě OSVČ výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost byla významně dotčena v souvislosti s epidemií koronaviru (může jít o uzavření provozovny, omezení poptávky, karantény nebo izolace, péče o dítě atd., ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu 2021). Činnost se považuje za významně dotčenou, jestliže výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období, tj. příjmy z těchto tržeb se snížily o více než 50 %.
Příjmem se pro účely výpočtu rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát (viz vyhláška č. 500/2002 Sb.). Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. K jiným výnosům vykazovaným ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tj. k ostatním provozním výnosům (zejména výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), k finančním či mimořádným výnosům se nepřihlíží. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny. Subjekty, které v soustavě tzv. podvojného účetnictví neúčtují, musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy.
Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období (tedy leden 2021 v případě bonusového období únor 2021 a únor 2021 v případě bonusového období březen 2021). Srovnávacím obdobím je standardně období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (za bonusové období únor 2021 se jedná o období od 1. listopadu 2018 do 31. ledna 2019 nebo období od 1. listopadu 2019 do 31. ledna 2020). Je-li takto možno určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si subjekt zvolí.
Nadále trvá nutnost splnění podmínky, aby z epidemií zasažené činnosti plynula převažujících část příjmů (nadpoloviční), a to ve srovnávacím nebo rozhodném období (období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020). Podrobnější informace ke kompenzačnímu bonusu 2021, včetně formuláře žádosti a webové aplikace, jsou k dispozici na stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz/koronavirus v sekci Nový kompenzační bonus (2021).

59.
Je možné čerpat zároveň kompenzační bonus pro společníky malých s.r.o. a tzv. ošetřovné?

Pro vznik nároku na kompenzační bonus je nutné splnění všech zákonem stanovených podmínek. Splnění všech zákonem stanovených podmínek žadatel deklaruje v čestném prohlášení, které přikládá k žádosti o kompenzační bonus.
Co se týče souběhu kompenzačního bonusu a ošetřovného: v případě, že se jedná o "klasické" ošetřovné, které je jednou z dávek nemocenského pojištění, je možné čerpat jak kompenzační bonus, tak i ošetřovné. Pokud jde o ošetřovné pro OSVČ, není dle zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021, souběh kompenzačního bonusu a ošetřovného pro OSVČ možný. Podrobnější informace ke kompenzačnímu bonusu 2021, včetně formuláře žádosti a webové aplikace, jsou k dispozici na stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz/koronavirus v sekci Nový kompenzační bonus (2021).

60.
Jsem OSVČ, podnikám jako kadeřnice (s příjmy dle § 7), a dále mám ve svém salonu 10 dalších kadeřnic na pronájem křesla (dle § 9). To znamená, že příjem z § 9 je vyšší než z § 7, ale zároveň zisk z § 9 je nižší, než z § 7, jelikož z vybraného nájmu platím nájemné, otop, elektřinu a další služby. Vyberu tedy 30 000 Kč, ale obratem 25 000 Kč zaplatím za podnájem - jenže ze zákona vyplývá, že tím pádem nemám nárok na žádnou kompenzaci, jelikož nesplním 50% pokles hrubého příjmu. Dle nařízení vlády musím mít salon zavřený a nemohu pracovat. Mohu mít nárok na kompenzační bonus?

Podle ust. § 8 nového zákona o kompenzačním bonusu (KB) se činnost považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Pokud u Vás dojde k uvedenému snížení příjmů z tržeb plynoucích z Vaší podnikatelské činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP), je možno tuto podmínku považovat za splněnou (do tohoto testu příjmy dle § 9 ZDP nevstupují). Je však nutné také naplnit podmínku uvedenou v § 6 odst. 2 nového zákona o KB. Zde je uvedeno, že předmětem KB v případě subjektu KB (OSVČ) je výkon činnosti pouze pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující (nadpoloviční) část příjmů ve srovnávacím nebo rozhodném období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností, přitom se zohlední pouze příjmy dle § 6 závislá činnost (zaměstnání), § 7 (podnikání) a § 9 (nájem) ZDP.
Pokud tedy Vaše příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) ve srovnávacím nebo rozhodném období převyšují příjmy dle § 7 ZDP (z činnosti kadeřnice), není možno deklarovanou podmínku považovat za splněnou a na KB nemůže vzniknout nárok. Zákon o KB hovoří o příjmech a nikoli o rozdílu mezi příjmy a výdaji a nezohledňuje, že ve Vašem případě faktického podnájmu je větší část příjmů z nájmu obratem odeslána vlastníku nebytového prostoru.

61.
Mám živnost v oblasti manikúry a nehtové modeláže, provozovnu nemám, za zákazníky cestuji. Mám nárok na kompenzační bonus, když od 1. března platí omezení volného pohybu osob?

V případě kompenzačního bonusu pro rok 2021 došlo ke změně vymezení předmětu kompenzačního bonusu oproti předchozí právní úpravě. Nárok na kompenzační bonus vzniká širšímu okruhu subjektů. OSVČ může získat kompenzační bonus, při splnění dalších podmínek, pokud byla jeho samostatná výdělečná činnost významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru nebo v důsledku přijetí krizových opatření. Mezi tyto důvody mimo jiné také spadá omezení poptávky po výrobcích, službách, karanténa, péče o dítě a další. Podmínkou není výkon činnosti v provozovně dle živnostenského zákona. V případě, že Vaše činnost byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru nebo v důsledku přijatých opatření v souvislosti s koronavirem, pak Vám, při splnění dalších zákonem stanovených podmínek, nárok na kompenzační bonus může vzniknout.
Podrobnější informace ke kompenzačnímu bonusu 2021, včetně formuláře žádosti a webové aplikace, jsou k dispozici na stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz/koronavirus v sekci Nový kompenzační bonus (2021).


ke dni 22. 3. 2021

54.
Lze dle nového zákona o kompenzačním bonusu pro r. 2021 kombinovat ošetřovné s kompenzačním bonusem?

NIkoli, dle nového zákona č. 95/2021 o kompenzačním bonusu pro rok 2021 není tato kombinace umožněna. Žadatel může čerpat jen jednu z těchto podpor, tj. buď kompenzační bonus, nebo ošetřovné. Toto omezení se týká pouze nového zákona o KB, u podzimního kompenzačního bonusu (zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2), byla kombinace obou podpor možná.

55.
Jsem OSVČ, muzikantka ve čtyřčlenné kapele (v.o.s.), je to mé jediné zaměstnání. Abychom fakturaci nedělali načtyřikrát, fakturujeme vše jen na jednoho z nás, zisky i náklady pak dělíme na čtyři díly a každý za sebe podáváme daňové přiznání. Minulé roky jsme podnikali v kultuře, nyní tedy máme oproti minulým letům zisky nulové - jak mám vypočítat zisky pro rozhodné období z ročního daňového přiznání? Jakým způsobem mám požádat o kompenzační bonus za únor a březen?

Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste společníci v.o.s. Tato právnická osoba je povinna vést účetnictví a její příjmy = výnosy podle účetních předpisů. Zahrnutí příjmů do testu významného dotčení činnosti podle zákona o kompenzačním bonusu ("KB") pro rok 2021 záleží na okamžiku zaúčtování takového výnosu, kterým je např. vydání faktury, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl v příslušném období příjem skutečně realizován či nikoliv. Relevantní příjmy pro účely provedení testů významného dotčení činnosti a majority příjmů za zvolené období stanovíte tak, že celkové příjmy v.o.s. (dle výše uvedeného) rozdělíte v poměru, jakým se podílíte na zisku v.o.s. (zřejmě každý jednu čtvrtinu) a s touto výší bude každý z Vás testovat podmínku významného dotčení činnosti dle § 6 odst. 1 zákona o KB (popř. výpočtu výše KB podle § 10 odst. 2 ZoKB) a bude rozhodná i pro určení majority příjmů, do níž však mohou vstupovat i další rozhodné příjmy (pro tento test jsou relevantní příjmy dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů). Podrobnější informace ke kompenzačnímu bonusu 2021 jsou k dispozici na stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz/koronavirus v sekci Nový kompenzační bonus (2021).

56.
Pro virus ve společné domácnosti jsem byl po negativním testu v karanténě. Ta mi byla nařízena telefonicky "hygienou" bez dalších informací. Čím to mám dokládat v žádosti o kompenzační bonus pro OSVČ?

Nařízenou karanténu není třeba pro účely žádosti o kompenzační bonus žádným způsobem dokládat. Informaci o karanténě a jejím trvání, kterou uvedl žadatel v žádosti o kompenzační bonus, si správce daně ověří na České správě sociálního zabezpečení sám. Jednou za základních podmínek pro nárok na kompenzační bonus u OSVČ z titulu karantény však je skutečnost, že je OSVČ nemocensky pojištěna.

57.
Manžel, OSVČ (zedník), je od roku 2020 doma s dětmi na ošetřovném. V důsledku toho měl pokles tržeb o více než 50 %. Má na kompenzační bonus nárok? Pokud ano, má do žádosti do kolonky „Měsíční příjem za srovnávané období leden 2021“ napsat částku, kterou dostal za ošetřovné dětí nebo se tam tento příjem nepočítá?

Podmínkou pro získání nového kompenzačního bonusu je mimo jiné také skutečnost, že výkon činnosti musí být významně dotčen v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření souvisejících s epidemií koronaviru. Jedním z těchto důvodů je také nutnost péče o děti. Míra významnosti dotčení činnosti je testována srovnáním poklesu tržeb dosažených z této činnosti za tzv. srovnávané a srovnávací období, přičemž pro splnění zákonné podmínky je nutný pokles tržeb minimálně o 50 %. Do tohoto testu vstupují výhradně tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb z postižené činnosti. Z uvedeného plyne, že do výpočtu výše dotčení činnosti ošetřovné pro OSVČ nevstupuje. V kolonce "Měsíční příjem za srovnávané období leden 2021" tedy částka ošetřovaného nebude započítána.
Další podmínkou pro nárok na nový kompenzační bonus je skutečnost, že příjem z významně dotčené činnosti je ve srovnávacím nebo v rozhodném období příjmem majoritním, tzn. nadpolovičním. Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují příjmy podle §§ 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu. Ošetřovné pro OSVČ je příjmem dle § 7 zákona o daních z příjmů a je tedy třeba tento příjem do testu majoritních příjmů zahrnout. Pro určení, ke které z činností bude příjem při testu majority příjmů přiřazen (zda k dotčené či nedotčené epidemií koronaviru), je nutno určit, zda se tento příjem týkal činnosti, na kterou měla obecně dopad epidemická situace a u které došlo k propadu tržeb (tedy činnosti významně dotčené ve smyslu zákona o kompenzačním bonusu).
Nad rámec dotazu uvádíme:

  • Ošetřovné pro OSVČ z dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu je pro 2020 a 2021 příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob (do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí).
  • Ošetřovné pro OSVČ nelze kombinovat s kompenzačním bonusem podle zákona č. 95/2021 Sb. o kompenzačním bonusu pro rok 2021.

ke dni 18. 1. 2021

53.
Jaká je výše kompenzačního bonusu v případě, že subjekt žádá o KB pouze za období od 16. 2. 2021 do 28. 2. 2021?
Jsem OSVČ a podal jsem žádost o KB III za období od 16. 2. 2021 do 28. 2. 2021. Žádám o kompenzační bonus za 13 dní, tedy o 13 000 Kč. Rozdíl výše příjmů ve srovnávacím období a výše příjmů ve srovnávaném období je 14 000 Kč. Současně mi byl již vyplacen kompenzační bonus na základě zákona č. 461/2020 Sb., tj. podzimního KB za období od 1. 2. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7 500 Kč. Jakou výši KB obdržím na základě žádosti o KB III?

Zákon č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (dále jen „ZoKB“) stanoví, že výše kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Současně je však v § 10 odst. 2 ZoKB stanovena podmínka, že výše kompenzačního bonusu za bonusové období nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období. Toto pravidlo je testováno ve vztahu k celému bonusovému období (nikoliv k jeho části v případě, že je uplatněn nárok pouze za některé dny v bonusovém období). Pokud subjekt požádal o KB III za dny od 16. 2. 2021 do 28. 2. 2021, tj. o 13 dní (tj. 13 000 Kč) a rozdíl příjmů ve srovnávacím a srovnávaném období činí 14 000 Kč, pak je aplikováno pravidlo § 10 odst. 2 ZoKB. Částka rozdílu příjmů (tj. 14 000 Kč) je maximální možnou výši KB, kterou může subjekt obdržet za celé bonusové období od 1. 2. 2021 do 28. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že subjekt již na základě zákona č. 461/2020 Sb. obdržel kompenzační bonus za období od 1. 2. 2021 do 15. 2. 2021 v částce 7 500 Kč, musí dojít k započtení této vyplacené částky. Subjektu bude ze žádosti dle KB III vyplacen KB ve výši 6 500 Kč (14 000 - 7 500).


ke dni 15. 3. 2021

49.
Není mi zcela jasné, jak mám určit srovnávací období, které potřebuji k provedení testu významného dotčení činnosti, když jsem zahájil podnikání teprve 1. srpna 2020. Provozuji papírnictví a chtěl bych si požádat o kompenzační bonus za březen 2021.

Při určení srovnávacího období se standardně postupuje tak, že se stanoví období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období. V případě, že subjekt žádá o kompenzační bonus za březen 2021, je tímto obdobím prosinec 2018 až únor 2019 nebo prosinec 2019 až únor 2020. Vzhledem k tomu, že jste zahájil činnost až 1. srpna 2020, nelze toto základní pravidlo aplikovat. V případě, kdy se subjekt kompenzačního bonusu stal osobou samostatně výdělečně činnou později než první den srovnávacího období určeného podle výše zmiňovaného pravidla, platí, že srovnávacím obdobím je kterékoli období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou. Ve Vašem případě by tedy teoreticky přicházel v úvahu výběr období v rámci srpna 2020 až března 2021. Nutno však upozornit na skutečnost, že srovnávací období se logicky nesmí krýt se srovnávaným obdobím (tím je ve Vašem případě únor 2021) ani s bonusovým obdobím (tím je ve Vašem případě březen 2021). Proto lze z uvedeného intervalu osmi měsíců prakticky využít pouze měsíce srpen 2020 až leden 2021. V tomto rozmezí již lze libovolně dle Vašeho uvážení určit 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce srovnávacího období (tedy např. srpen 2020 až říjen 2020, listopad 2020 až leden 2021 apod.).

50.
Mohli byste mi pomoci s určením srovnávacího a srovnávaného období v případě, kdy jsem samostatnou výdělečnou činnost (provoz večerky) zahájil 4. října 2020? O kompenzační bonus chci žádat za únor 2021.

Váš případ je v mnoha ohledech specifický. Samostatnou výdělečnou činnost jste totiž začal vykonávat těsně před vyhlášením nouzového stavu. Z hlediska okruhu osob, jimž lze kompenzační bonus přiznat, je důležité, že jste byl osobou samostatně výdělečně činnou k 5. říjnu 2020, což je hraniční datum pro splnění zákonné podmínky vztahující se k subjektu kompenzačního bonusu. Pokud jde o předmět kompenzačního bonusu, bude i ve Vašem případě nutné ověřit, zda Vámi vykonávaná činnost byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření souvisejících s epidemií koronaviru, a to porovnáním tržeb z této činnosti v rámci srovnávacího a srovnávaného období. Pokud jde o určení srovnávaného období pro účely podání žádosti o kompenzační bonus za únor 2021, jedná se o období kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího bonusovému období (tj. leden 2021). Určení srovnávacího období je determinováno skutečností, že jste se stal osobou samostatně výdělečně činnou až 4. října 2020. Nelze tedy použít období od listopadu 2018 do ledna 2019, ani období od listopadu 2019 do ledna 2020, jež by odpovídala výsledku aplikace základního pravidla, které stanoví, že srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období. V úvahu by přicházela možnost využití náhradního pravidla pro osoby, které zahájily činnost později než první den srovnávacího období určeného postupem uvedeným v předcházející větě, tedy možnost výběru intervalu srovnávacího období v rámci prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byla jejich činnost vykonávána.
Ve Vašem případě je však možnost výběru značně omezena vzhledem ke skutečnosti, že srovnávací období se nesmí krýt se srovnávaným obdobím ani s bonusovým obdobím a logicky nepřichází v úvahu ani žádné pozdější období. Nezbývá tedy než použít jako srovnávací období jediné dva měsíce, které vyhovují výše uvedeným kritériím, a tím jsou listopad a prosinec 2020 (měsíc říjen 2020 nelze využít z toho důvodu, že jste činnost nevykonával po celý tento měsíc, měsíc leden 2021 je srovnávaným obdobím, měsíc únor 2021 je bonusovým obdobím). Vaše činnost se bude považovat za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje zboží v období ledna 2021 nepřekročila 50 % průměrné výše těchto příjmů v období listopadu a prosince 2020. Jedná se o specifický případ, kdy je srovnávací období kratší než standardně (tedy kratší než tři měsíce).

51.
Můžete srozumitelně shrnout vztah mezi dvěma bonusovými obdobími a návaznosti použitých srovnávacích období? Musí srovnávací období různých bonusových období navazovat nebo jedno může být loňské a druhé předloňské a naopak?

Ne, srovnávací období různých bonusových období ("BO") navazovat nemusí (tj. jedno může být loňské a druhé předloňské a naopak).
Pro větší srozumitelnost pro OSVČ uvádíme následující shrnutí:

Test propadu tržeb (nejedná se o nově začínajícího podnikatele) - § 8 zákona o kompenzačním bonusu

  • srovnávané období - je vždy dané a nepřipouští volbu
    • BO únor 2021 = leden 2021
    • BO březen 2021 = únor 2021
  • srovnávací období - umožňuje vždy volbu ze dvou let (konkrétní měsíce jsou dány fixně)
      • BO únor 2021 = listopad 2018 až leden 2019, anebo listopad 2019 až leden 2020
      • BO březen 2021 = prosinec 2018 až únor 2019, anebo prosinec 2019 až únor 2020
      • daná volba probíhá u každého bonusového období nezávisle na tom předchozím (lze tedy za únorové BO zvolit dřívější variantu a za březnové BO pozdější apod.)
  • rozhodné období se v rámci testu propadu tržeb nepoužije

Test majoritního příjmu - § 6 odst. 2 a § 5 odst. 4 zákona o kompenzačním bonusu 

  • je možné zvolit rozhodné období (fixně dané datum - 1. června 2020 do 30. září 2020), anebo srovnávací období
    • zde musí být vždy použito stejné srovnávací období jako v testu propadu tržeb.

 

52.
Podle zákona platí, že začínající podnikatel si jako srovnávací období vybírá libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce z prvních osmi měsíců své činnosti. Můžete uvést vzorové příklady k aplikaci § 8 odst. 3 a 4 zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, tj. z. č. 95/2021 Sb.?

Níže uvádíme stručně na příkladech postup při zahájení činnosti OSVČ. Příklady vychází z předpokladů, že bonusovým obdobím je únor 2021 a srovnávaným obdobím je tedy leden 2021 a standardním srovnávacím obdobím je listopad, prosinec 2018 a leden 2019 nebo listopad, prosinec 2019 a leden 2020.

  • Dotyčný zahájil činnost 1. ledna 2018 = může si vybrat z obou uvedených možností srovnávacího období (podle § 8 odst. 3 mu vyšla obě).
  • Dotyčný zahájil činnost 1. ledna 2019 = srovnávacím obdobím je listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019 nebo listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020 (může si vybrat z obou uvedených možností srovnávacího období). Pokud si zvolí období listopad 2018 až leden 2019, přičemž činnost nevykonával po celou jeho délku, srovnávacím obdobím budou podle § 8 odst. 4 libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku leden 2019 – srpen 2019 (např. únor až duben nebo duben až červen).
  • Dotyčný zahájil činnost 1. ledna 2020 = nemůže určit srovnávací období standardně podle § 8 odst. 3, ale srovnávacím obdobím budou podle § 8 odst. 4 libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku leden 2020 – srpen 2020 (např. leden až březen nebo březen až květen).
  • Dotyčný zahájil činnost 1. července 2020 = nemůže určit srovnávací období standardně podle § 8 odst. 3, ale srovnávacím obdobím budou podle § 8 odst. 4 libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku červenec 2020 – únor 2021. Z logiky věci se však musí jednat o měsíce předcházející srovnávanému i bonusovému období (nelze vzájemně srovnávat stejné období), tj. je vyloučen leden a únor 2021. Fakticky tak půjde o libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku červenec 2020 – prosinec 2020.
  • Dotyčný zahájil činnost 1. srpna 2020 = nemůže určit srovnávací období standardně podle § 8 odst. 3, ale srovnávacím obdobím budou podle § 8 odst. 4 libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku srpen 2020 – březen 2021. Vzhledem k tomu, že březen 2021 ještě nenastal, a z logiky věci se musí jednat o měsíce předcházející srovnávanému i bonusovému období, je vyloučen leden až březen 2021. Fakticky tak půjde o libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku srpen 2020 – prosinec 2020.
  • Dotyčný zahájil činnost 1. října 2020 = nemůže určit srovnávací období standardně podle § 8 odst. 3, ale srovnávacím obdobím budou podle § 8 odst. 4 libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku říjen 2020 – květen 2021. Vzhledem k tomu, že březen až květen 2021 ještě nenastaly, a z logiky věci se musí jednat o měsíce předcházející srovnávanému i bonusovému období, je vyloučen leden až květen 2021. Fakticky tak půjde o říjen 2020 – prosinec 2020 bez možnosti volby.
  • Specifický případ: Dotyčný zahájil činnost např. 3. října 2020 (maximální možnou hranicí podle zákona je 5. říjen 2020) = nemůže určit srovnávací období standardně podle § 8 odst. 3, ale srovnávacím obdobím budou podle § 8 odst. 4 libovolné 3 po sobě jdoucí měsíce uvnitř úseku listopad 2020 – červen 2021 (podle § 8 odst. 4 musí jít o celé měsíce podnikání). Vzhledem k tomu, že březen až červen 2021 ještě nenastaly, a z logiky věci se musí jednat o měsíce předcházející srovnávanému i bonusovému období, je vyloučen leden až červen 2021. Fakticky tak půjde o listopad 2020 – prosinec 2020 bez možnosti volby. Pro tyto případy je tedy srovnávací období fakticky pouze dvouměsíční. Příjem za srovnávací období tak bude průměrem za dané dva měsíce.

Smyslem oněch 8 měsíců v případě začínajícího podnikatele je umožnit, aby zde mohl optimálně „umístit“ srovnávací období tak, aby pokud možno byly „odfiltrovány“ rozjezdové potíže jeho podnikání. Musí se proto jednat o 8 měsíců, po které podnikání probíhalo. Pokud však těchto 8 měsíců ještě neuplynulo, logickým důsledkem je to, že možnost „umístění“ tříměsíčního srovnávacího období je fakticky zkrácena, avšak není to formální překážkou vzniku nároku.


ke dni 12. 3. 2021

48.
Jsem spolupracující osobou svého manžela, který vlastní provozovnu a jehož činnost (prodejna suvenýrů) je dotčena opatřeními státní správy. V současnosti nemáme z této činnosti žádné příjmy. Manžel vede daňovou evidenci a žádnou jinou činnost ani jeden z nás nevykonával a nevykonává. Za rok 2019 jsme v přiznání rozdělovali příjmy a výdaje v poměru 60:40 a za rok 2020 (daňové přiznání jsme již podali) jsme příjmy a výdaje rozdělili v poměru 50:50. Jak správně stanovit výši příjmů pro výpočet nároku na nový kompenzační bonus 2021? Jakým způsobem mám já, spolupracující osoba, prokázat, že mé příjmy byly sníženy o více než 50 %, když žádnou evidenci nevedu? Jak jsem již uvedla, daňovou evidenci vede pouze manžel. Celkové příjmy z podnikatelské činnosti za rok 2019 byly bez DPH ve výši 1 000 000 Kč a za rok 2020 byly bez DPH pouze ve výši 600 000 Kč.

Pro přiznání nároku na kompenzační bonus („KB“) je poplatník povinen testovat několik zákonem stanovených kritérií. Předmětem KB je výkon OSVČ, pokud jeho činnost byla významně dotčena v důsledku krizových opatření. Podrobněji jsou důvody uvedeny v § 6 odst. 1. písm. a) až e) zákona o kompenzačním bonusu („ZoKB“). Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.

Posouzení uvedené podmínky musíte provést sami a v případě pochybností správce daně je třeba tuto skutečnost správci daně prokázat. Protože osobou vystavující daňové doklady je pouze Váš manžel (vlastní živnostenský list), pro účely případného prokázání významného dotčení činnosti postačí, pokud by byl schopen (např. předložením daňové evidence) tuto skutečnost prokázat on. Bude-li tato podmínka splněna Vaším manželem („hlavním podnikatelem“), je automaticky splněna i u Vás (spolupracující osoby). Není-li tato podmínka splněna Vaším manželem („hlavním podnikatelem“), není splněna ani u Vás (spolupracující osoby).

Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období (při podání žádosti o KB za únor 2021 je srovnávaným obdobím leden 2021). Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. 11. 2018 do 31. 12. 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (v případě nároku na KB za bonusové období února 2021 tedy zákon umožňuje si zvolit interval listopad a prosinec 2018 a leden 2019 nebo interval listopad a prosinec 2019 a leden 2020). Při testování kritéria významně dotčené činnosti nejsou tedy rozhodující příjmy z podnikatelské činnosti za celý rok, ale pouze příjmy odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb za příslušné měsíce.

K Vašemu případu uvádíme následující možný příklad:

Žádost je podána jak manželem, tak Vámi za bonusové období únor 2021. Jako srovnávací období bylo zvoleno období listopad a prosinec 2019 a leden 2020. Příjmy z daňové evidence manžela za listopad 2019 – 180 000 Kč, za prosinec 2019 - 120 000 Kč a za leden 2020 – 120 000 Kč. Příjem za srovnávané období (leden 2021) je nula. Průměr za 3 měsíce srovnávacího období činí 140 000, a podmínka významně dotčené činnosti je tedy u manžela splněna. Tím je tato podmínka splněna i u Vás, spolupracující osoby.

Dále je pro nárok na KB nutné, aby každý z Vás splnil podmínku testu majoritního příjmu uvedenou v § 6 odst. 2 ZoKB. Zde je uvedeno, že předmětem KB u OSVČ je výkon činnosti pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období (dle § 6 odst. 4 ZoKB je možno jako srovnávací období použít též rozhodné období, tj. období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020) bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností, přitom se zohlední pouze příjmy dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Každý z Vás tedy musí v tomto případě zjistit své příjmy za srovnávací nebo rozhodné období z dotčené činnosti (zde zvoleno srovnávací období listopad a prosinec 2019 a leden 2020). Protože za rok 2019 manžel rozděloval příjmy v poměru 60:40, zůstalo mu za dva měsíce roku 2019 celkem 180 000 Kč (300 000 x 0,6) a na Vás rozdělil za dva měsíce roku 2019 celkem 120 000 Kč (300 000 x 0,4). Protože za rok 2020 manžel rozděloval příjmy v poměru 50:50, zůstalo mu za leden 2020 celkem 60 000 Kč a na Vás také rozdělil 60 000 Kč. Celkem tedy příjmy manžela za srovnávací období činily 240 000 Kč a Vaše příjmy činily 180 000 Kč. Uvádíte, že žádných jiných příjmů jste nedosahovali, proto je také podmínka majoritního příjmu splněna, a to samostatně jak u Vašeho manžela, tak i u Vás. Upozorňujeme, že při testování podmínky majoritního příjmu se použijí veškeré příjmy srovnávacího období dle § 7 zákona o daních z příjmů plynoucí ze zasažené činnosti/činností a ne jen příjmy odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb, jako je tomu v případě testu významně dotčené činnosti. Pokud byste tedy měli i jiné příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů, např. prodej majetku zařazeného v obchodním majetku, museli byste je do tohoto testu započítat.

Poslední podmínkou, kterou je nutno testovat, je podmínka uvedená v § 10 odst. 2 ZoKB. Zde je uvedeno, že výše KB za bonusové období nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období. Protože průměrná měsíční výše příjmů manžela za srovnávací období činila 80 000 Kč (240 000/3), Vaše činila 60 000 Kč (180 000/3) a příjem za srovnávané období (leden 2021) je nulový, máte oba dva nárok na KB ve výši 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, tj. za únor 2021 celkem 28 000 Kč pro každého.

V jiné situaci, kdyby např. manžel neměl v lednu 2021 nulové příjmy, ale jeho příjem by byl ve výši 100 000 Kč, museli byste tuto výši zakomponovat do testu dle § 10 odst. 2 ZoKB. Nejprve byste museli provést odhad rozdělení příjmů na rok 2021, protože za tento rok toto rozhodnutí ještě nebylo provedeno. Pokud budeme předpokládat rozdělení v poměru 50:50, činily by předpokládané příjmy z významně dotčených činností každého z Vás za srovnávané období 50 000 Kč.

Protože průměrná měsíční výše významně dotčených příjmů manžela za srovnávací období činila 80 000 Kč (240 000/3), pak po provedení odečtu 50 000 vychází rozdíl 30 000. Protože maximální nárok na KB za bonusové období únor je 28 000 Kč, měl by manžel i po korekci dle § 10 odst. 2 ZoKB nárok na celou částku 28 000 Kč.

Protože Vaše průměrná měsíční výše významně dotčených příjmů za srovnávací období činila 60 000 Kč (180 000/3), pak po provedení odečtu 50 000 vychází rozdíl 10 000. Přestože maximální nárok na KB za únor je 28 000 Kč, měla byste Vy po korekci dle § 10 odst. 2 ZoKB nárok pouze na 10 000 Kč.

 


ke dni 11. 3. 2021

46.
Jako OSVČ provozuji maloobchodní činnost. Ani mně se nevyhnuly potíže související s různými zákazy a nařízeními, které vláda přijala, aby zabránila šíření koronaviru. V důsledku významného poklesu poptávky po zboží, které prodávám, jsem byl nucen činnost přerušit, a to k 30. 6. 2020. Mohl bych i já dosáhnout na nový kompenzační bonus, i když mám činnost pozastavenou, nebo musím nejprve svou činnost obnovit?

Vzhledem k tomu, že jste výkon samostatné výdělečné činnosti přerušil po 12. 3. 2020, splňujete předpoklady pro to, abyste mohl být považován za subjekt kompenzačního bonusu. V situaci, kdy důvodem pro přerušení této činnosti byly důvody související s dopady epidemie koronaviru, není třeba činnost pro účely získání kompenzačního bonusu nyní obnovovat (pokud tak však učiníte, rovněž to není nijak na újmu). Samozřejmě bonus Vám může být vyplacen pouze tehdy, splníte-li veškeré zákonné podmínky nezbytné pro vznik nároku, zejména se pak jedná o naplnění podmínky významného dotčení činnosti v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, jejíž dosažení je ověřováno prostřednictvím testu poklesu tržeb z dané činnosti v rámci srovnávacího a srovnávaného období, a dále o splnění testu majoritních příjmů, kdy dochází k ověření, zda převažující část příjmů ve srovnávacím (případně v rozhodném) období bezprostředně pocházela z takto dotčené činnosti.

47.
Jsem OSVČ a chtěl bych si zažádat o kompenzační bonus pro rok 2021, konkrétně za únor. Mám však problém s určením srovnávacího období pro účely zjištění, zda se má činnost považuje za významně dotčenou. Začal jsem totiž podnikat teprve v polovině října 2019 a nevím, jestli mohu použít jiné srovnávací období než období od listopadu 2019 do ledna 2020. V tomto období se totiž podnikání teprve rozjíždělo a tržby jsem neměl téměř žádné. Logicky tak nemůžu splnit podmínku 50 % poklesu příjmů z činnosti dotčené krizovými opatřeními. Můžete mi poradit, co s tím?

Jednou z podmínek pro získání kompenzačního bonusu, kterou nový zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021 zavádí, je, že výkon samostatné výdělečné činnosti musí být významně dotčen v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření souvisejících s epidemií koronaviru. Míra významnosti dotčení činnosti je testována srovnáním poklesu tržeb dosažených z této činnosti za tzv. srovnávané období a srovnávací období, přičemž pro splnění zákonné podmínky je nutný pokles tržeb minimálně o 50 %. Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období. Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. 12. 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období. Lze-li takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si subjekt zvolí. V případech, kdy se subjekt kompenzačního bonusu stal osobou samostatně výdělečně činnou později než první den takto určeného srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoli období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl osobou samostatně výdělečně činnou.

Aplikujeme-li tato zákonná pravidla na Váš případ, je srovnávaným obdobím leden 2021. Za srovnávací období lze určit období od listopadu 2018 do ledna 2019 a také období od listopadu 2019 do ledna 2020. Mezi těmito obdobími můžete volit, z obsahu Vašeho dotazu je však zřejmé, že období od listopadu 2018 do ledna 2019 pro Vás není využitelné, neboť v tuto dobu jste ještě nepodnikal a období od listopadu 2019 do ledna 2020 pro Vás není prakticky využitelné, protože se jedná o měsíce v počátku Vašeho podnikání, kdy ještě nebyly příjmy z tržeb ve standardní výši. V situaci, kdy jste začal činnost vykonávat později než 1. listopadu 2018 (což je počátek druhého z možných srovnávacích období), přichází v úvahu využití výše uvedeného pravidla umožňujícího nově vzniklým subjektům výběr intervalu srovnávacího období v rámci prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byla činnost vykonávána. Ve Vašem případě, kdy jste s výkonem činnosti začal v průběhu října 2019, si tedy můžete zvolit období 3 po sobě jdoucích měsíců v rozmezí od listopadu 2019 do června 2020 (např. únor až duben 2020, březen až květen 2020 atd.).


 

ke dni 10. 3. 2021

43.
Podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 platí, že množina příjmů vstupujících do tzv. „testu významného dotčení činnosti“ je užší než množina příjmů vstupujících do tzv. „testu majoritních příjmů“. Do testu významné dotčenosti se zahrnují pouze příjmy odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb, kdy tento pojem je vysvětlen v důvodové zprávě a jako pomůcka k určení těchto příjmů je použito pravidlo, že se jedná o takové příjmy, které odpovídají definici tržeb z prodeje výrobků, zboží a služeb, které jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztrát podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Znamená to tedy, že bude rozdílné stanovení těchto příjmů u subjektů, které vedou tzv. podvojné účetnictví, a u ostatních subjektů? Např. těch, kteří vedou daňovou evidenci nebo pouze přehled příjmů v případě, že při určování základu daně uplatňují výdaje procentem z příjmů?

Na úvod je nutné podotknout, že příjmy se pro účely testování nároku na kompenzační bonus pro rok 2021 určují v případě testu významného dotčení činnosti stejně, jako se určují pro účely daní z příjmů. Z toho také vyplývá, že záleží na tom, zda poplatník (subjekt KB nebo s.r.o.) vede účetnictví (resp. „podvojné účetnictví“) nebo nikoliv.

Jak u subjektů KB, které vedou účetnictví, tak u těch, které účetnictví nevedou (resp. vedou daňovou evidenci), se jedná vždy o stejnou množinu příjmů, ovšem s tím rozdílem, že do stanovení jejich výše pro účely zahrnutí do testu se promítá fakt, že jsou tyto příjmy vykazovány jiným způsobem. Obecně platí, že způsob, jakým je tržba vykazována, je určující pro to, v jakém okamžiku bude tento příjem zahrnut do testu významného dotčení činnosti.

Pokud subjekt KB nebo s.r.o., které je společníkem, vede účetnictví, jsou jeho příjmy výnosy podle účetních předpisů, a zahrnutí příjmů do testu významného dotčení činnosti podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 záleží na okamžiku zaúčtování takového výnosu, kterým je např. vydání faktury, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl v příslušném období příjem skutečně realizován či nikoliv.

Pokud subjekt KB vede daňovou evidenci, použije se pro stanovení okamžiku zahrnutí příjmů do uvedeného testu tzv. „hotovostní princip“, kdy rozhodné bude datum přijetí úhrady.

 

44.
Jsem plátce DPH, budu při testech „významného dotčení činnosti“ a „majoritních příjmů“ vycházet z příjmů snížených o DPH, tak jako u daně z příjmů?

Ano, chápání pojmu příjem odpovídá pojetí příjmů v rámci daní z příjmů, tj. při předmětných testech vychází plátce daně z přidané hodnoty z příjmů bez DPH.

 

45.
Máme dotaz k § 10 odst. 2 ZoKB a jeho aplikaci u s.r.o. ohledně testu poklesu příjmů. S.r.o. je nositelem těchto příjmů a společníci se ptají, zda pokud rozdíl tržeb společnosti ve srovnávaném a srovnávacím období bude 30 000 Kč, má nárok na 1 000 Kč na den každý společník? Např. u 4členné rodinné společnosti, ačkoliv příjmy společnosti poklesly o 30 000 Kč, měl by za únor, každý ze společníků nárok na 28 000 Kč, tedy celkem 112 000 Kč? Dá se ustanovení § 10 odst. 2 vyložit tak, že se jedná o limit v přepočtu na jednoho společníka, tedy, že každý má nárok na 7 500 Kč, případně podle společenské smlouvy?

Nárok na KB se posuzuje u každého společníka s.r.o. zvlášť. Z toho vyplývá, že limit maximální výše KB pro každého společníka, který je dán rozdílem poklesu příjmů s.r.o., které je společníkem, se použije u každého společníka, jako subjektu KB, samostatně. V uvedeném příkladu tak bude u každého společníka zmiňované s.r.o., který požádá o KB, platit, že výše jeho KB nesmí za bonusové období překročit 30 000 Kč.


ke dni 9. 3. 2021

42.
Jak se u právnických osob (podnikatelů) zdaňují příjmy z programu Antivirus a dále příjmy z dotačních programů jako např. COVID – nájemné, COVID – ubytování, COVID – cestovní kanceláře, COVID – cestovní agentury, COVID – průvodci v cestovním ruchu, COVID – BUS, COVID – nájemné, COVID – gastro, COVID – sport nebo COVID – kultura?

V této souvislosti je nutno zdůraznit, že s výjimkou podpory z programu Antivirus, záměrem uvedených dotací je umožnit poplatníkům překlenout nepříznivý stav, kdy nemohou plně provozovat svoji činnost. Jsou tedy určeny na úhradu nezbytných nákladů, které jsou poplatníci nuceni hradit, i když nemají odpovídající příjmy. Pokud je tedy dotace poskytnuta v přiměřené výši, měla by být zcela použita na úhradu nákladů souvisejících s podnikáním. Jedná se tedy ve své podstatě o dotace neinvestičního charakteru (tj. o dotace provozní).

Dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), platí, že předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Příjem v podobě provozní dotace u poplatníka daně z příjmů právnických osob představuje zdanitelný příjem, kdy současně lze k tomuto zdanitelnému příjmu uplatnit související výdaje ve smyslu § 24 ZDP.
V případě provozních dotací v ZDP existují z výše uvedeného pravidla pouze dvě výjimky, a to pro veřejně prospěšné poplatníky (tj. poplatníky, kteří dle § 17a odst. 1 ZDP v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním) a společenství vlastníků jednotek, u kterých dotace nejsou předmětem daně.

Příjem z programu Antivirus bude u příjemce – poplatníka daně z příjmů právnických osob na základě výše uvedeného obecného principu předmětem daně z příjmů s možností uplatnění souvisejících výdajů.


ke dni 2. 3. 2021 | aktualizováno: 4. 3. 2021, 22. 3. 2021

1.
Kdo je subjektem kompenzačního bonusu?

O kompenzační bonus může v obecné rovině žádat osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), společník společnosti s ručením omezeným, nebo osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Charakteristiku a podmínky pro jednotlivé subjekty kompenzačního bonusu stanoví zákon o kompenzačním bonusu v § 2 (OSVČ), § 3 (společníci) a § 4 (osoby pracující na dohodu). Společnou podmínkou pro subjekt kompenzačního bonusu je, že jím nemůže být osoba, která byla v bonusovém období nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

2.
Co je předmětem kompenzačního bonusu?

Jedná se o činnost/činnosti OSVČ či společnosti s ručením omezeným u společníků, jejíž výkon byl v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, významně dotčen v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Je podmínkou, aby z této činnosti/činností bezprostředně pocházela ve srovnávacím nebo rozhodném období převažující část příjmů, přičemž se zohlední pouze příjmy dle § 6, 7, a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu.

V případě osoby pracující na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se jedná o výkon práce na základě této dohody zakládající účast na nemocenském pojištění v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření. Je podmínkou, aby z výkonu této práce plynula v rozhodném období (standardně období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020) převažující část příjmů od dotčeného zaměstnavatele, přičemž se zohlední pouze příjmy dle § 6, 7, a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu. Jako rozhodné období může být pro splnění podmínek dle zákona o kompenzačního bonusu použito také období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (je-li bonusovým obdobím únor 2021, jedná se o období od 1. 10. 2020 do 31. 1. 2021).

3.
Co znamená významné dotčení činnosti?

Jedná se o činnost/činnosti dotčené v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení, a to zejména z důvodu:

  • nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
  • karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období, tedy došlo ke snížení příjmů o alespoň 50 %. V případě, že se jedná o omezení činnosti v důsledku nařízené karantény nebo izolace, považuje se činnost za významně dotčenou automaticky z tohoto důvodu a test poklesu příjmů se tedy neprovádí.

4.
Jak zjistit, zda došlo ke snížení příjmů z činnosti alespoň o 50 %?

Vychází se ze srovnání příjmů z této činnosti ve srovnávaném období oproti průměrné měsíční výši příjmů ve srovnávacím období. Příjmem se přitom rozumí příjem podle zákona o daních z příjmů, avšak nepoměřují se všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze ty příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát. Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, případně je společníkem společnosti s ručením omezeným nebo vykonával práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů, vychází z tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje pro posouzení, zda se jedná o významně dotčenou činnost, výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. Ostatní subjekty musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno tzv. podvojné účetnictví. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání.

5.
Co je srovnávané období?

Jedná se o kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období (je-li např. bonusovým obdobím únor 2021, je srovnávaným obdobím leden 2021).

6.
Co je srovnávací období?

Jedná se o 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (je-li bonusovým obdobím únor 2021, je srovnávacím obdobím období od 1. listopadu 2018 do 31. ledna 2019 nebo období od 1. listopadu 2019 do 31. ledna 2020). Srovnávací období je obdobím „klouzavým“, jehož počátek a konec se v průběhu času, tj. v závislosti na tom, za které bonusové období subjekt o bonus žádá, proměňuje.

7.
Existuje „zvláštní“ kompenzační bonus pro osoby v karanténě?

V případě nařízené karantény či izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví osobě samostatně výdělečně činné či společníku společnosti s ručením omezeným je při splnění ostatních podmínek odhlédnuto od testu poklesu příjmů (alespoň o 50 %) a sama skutečnost trvání této karantény nebo izolace splnění této podmínky nahrazuje. Nárok na kompenzační bonus je omezen pouze na osoby, které jsou v den, za který se poskytuje, účastny nemocenského pojištění. Trvání nařízené karantény či izolace (vyjádřeno ve dnech příslušného bonusového období) se pro činnost osoby samostatně výdělečně činné či společnosti s ručením omezeným automaticky považuje za významné dotčení této činnosti, které je podmínkou, aby se tato činnost mohla stát předmětem kompenzačního bonusu. V případě společnosti s ručením omezeným přitom platí, že tento efekt se projeví pouze ve vztahu k nároku na kompenzační bonus společníka, jehož se nařízená karanténa či izolace týká. Kompenzační bonus podle § 8 odst. 6 tak není samostatným bonusem, ale je pouze jeho specifickou variantou v případě, kdy subjektu kompenzačního bonusu nevznikl nárok z titulu splnění podmínky významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu. Pokud je splněna podmínka významného dotčení činnosti dle § 8 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu, je možné nárokovat kompenzační bonus na základě této skutečnosti, nikoli z titulu nařízené karantény či izolace.

8.
S jakými dalšími podporami je možno kombinovat kompenzační bonus?

Je připuštěna kombinace s podporou z programu Antivirus, nebo programu tento program nahrazující a podpory, která slouží k úhradě nájemného. V případě společníka, zaměstnance společnosti s ručením omezeným, která obdržela z důvodu jeho zaměstnání v této společnosti prostředky z programu Antivirus nebo z programu tento program nahrazujícího, je za kalendářní den (pro kompenzaci jeho mzdy), za který společnost s ručením omezeným tyto prostředky obdržela, vyloučen nárok daného společníka na kompenzační bonus.

9.
Jaká je výše kompenzačního bonusu?

Výše kompenzačního bonusu činí v případě OSVČ a společníka s.r.o. až 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Výše kompenzačního bonusu však nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období (typicky důchodci, studenti či osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené, které si podnikatelskou činností pouze přivydělávají).

V případě OSVČ či společníků, kterým je kompenzační bonus poskytován z důvodu nařízené karantény či izolace, je výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kdy byla karanténa či izolace nařízena.

V případě osob vykonávajících práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.

Bonusovým obdobím je kalendářní měsíc v období od 1. února 2021 do 30. dubna 2021 (prvním bonusovým obdobím je únor 2021, druhým bonusovým obdobím je březen 2021, třetím bonusovým obdobím je duben 2021). Nařízením vlády je možné v případě trvání krizových opatření stanovit další bonusové období..

10.
Jsem student a přivydělávám si jako OSVČ v různých fitness centrech (osobní trenér). Mám nárok na kompenzační bonus?

Provozovny fitness center jsou obecně uzavřeny na základě krizových opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Pokud byla i Vaše činnost v návaznosti na tato opatření významně dotčena ve smyslu poklesu příjmů alespoň o 50 % z této Vámi vykonávané činnosti, může být považována za předmět kompenzačního bonusu. Předmětem kompenzačního bonusu může však být tato činnost pouze za předpokladu, že je naplněna podmínka, že z této činnosti pocházela převažující část příjmů ve srovnávacím období (období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020) nebo rozhodném období (období od 1. června 2020 do 30. září 2020), přičemž se posuzují pouze příjmy dle § 6, 7, a 9 podle zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu, a také ostatní podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu. V případě „přivýdělku“ ke studiu může nastat situace, kdy rozdíl mezi průměrnou výší příjmů odpovídající tržbám z prodeje služeb plynoucích z dotčené činnosti ve srovnávacím období a výší příjmů z prodeje služeb plynoucích z této činnosti ve srovnávaném období, nedosáhne maximální výše kompenzačního bonusu, tj. např. za bonusové období únor 2021 částky 28 000 Kč. V takovém případě vznikne nárok na kompenzační bonus v částce odpovídající propadu relevantních příjmů (bude-li rozdíl mezi průměrnou měsíční výší příjmů ve srovnávacím období a výší příjmů ve srovnávaném období např. 10 000 Kč, přičemž se zároveň musí jednat o propad o alespoň 50 %, obdržíte kompenzační bonus ve výši 10 000 Kč).

11.
Pobírám rodičovský příspěvek a pracuji na základě dohody o pracovní činnosti jako prodavačka v obchodě se sportovními potřebami. Pracuji zde od 1. 5. 2020. Můj měsíční příjem z této dohody činí 8 000 Kč. Jiné příjmy nemám. Mám nárok na kompenzační bonus?

Nárok na kompenzační bonus má osoba, která vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně po tuto dobu nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec s výjimkou pěstounů a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby. Účast na nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Tato částka (rozhodný příjem) činí 3 000 Kč (platí i u dohody o pracovní činnosti), od ledna 2021 činí 3 500 Kč. Zaměstnanci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, byl-li jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Současně musí být splněna podmínka, že tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru a od tohoto zaměstnavatele plynula v rozhodném období (období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020) převažující, tj. nadpoloviční část příjmů (posuzují se příjmy dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu). Jako rozhodné období může být pro splnění podmínek dle zákona o kompenzačního bonusu použito také období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (je-li bonusovým obdobím únor 2021, jedná se o období od 1. 10. 2020 do 31. 1. 2021). Pokud splňujete tyto i ostatní zákonem o kompenzačním bonusu stanovené podmínky, vznikne Vám nárok na kompenzační bonus. Výplata rodičovského příspěvku není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus.

12.
Má nárok na kompenzační bonus i OSVČ, jejíž činnost byla významně dotčena současnými krizovými opatřeními a zároveň má tato OSVČ např. příjmy z nájmu dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů?

Pokud se jedná o OSVČ, jejíž podnikatelská činnost byla významně dotčena současnou situací související s epidemií koronaviru a zároveň má tato osoba příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů, je pro posouzení nároku na vznik kompenzačního bonusu důležitá výše těchto příjmů v rámci srovnávacího nebo rozhodného období. Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období (je-li např. bonusovým obdobím únor 2021, je srovnávacím obdobím období od 1. listopadu 2018 do 31. ledna 2019 nebo období od 1. listopadu 2019 do 31. ledna 2020). Rozhodným obdobím je období od 1. června 2020 do 30. 9. 2020. Je-li pro OSVČ příjem z významně dotčené činnosti v tomto období převažující (tj. nadpoloviční), je podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus splněna.

13.
Vykonává-li OSVČ více činností, přičemž předmět všech těchto činností je dotčen situací v souvislosti s epidemií koronaviru, vzniká nárok na kompenzační bonus pro každou z těchto dotčených činností?

Pokud OSVČ provádí více činností, z nichž všechny jsou významně dotčeny některým z důvodů souvisejícím s epidemií koronaviru (může jít o důvod pro všechny činnosti shodný či o různé důvody) je vyloučena možnost obdržet kompenzační bonus vícekrát (tj. za každou z těchto činností zvlášť). Nárok na kompenzační bonus za jednotlivý kalendářní den bonusového období je pro jednoho konkrétního žadatele vždy pouze jeden, bez ohledu na počet činností, které vykonává.

14.
Pokud podám žádost o kompenzační bonus, kdy mohu očekávat jeho proplacení?

Kompenzační bonus bude při splnění všech stanovených podmínek vyplacen po účinnosti zákona, na jehož základě nárok na kompenzační bonus vznikl, a to bez zbytečného odkladu. Předpokladem je, že žádost o kompenzační bonus bude obsahovat veškeré zákonem stanovené náležitosti a přílohy (zejména čestné prohlášení deklarující splnění zákonem stanovených podmínek).

15.
Je kompenzační bonus vyplácen bezhotovostně, nebo si lze částku vyzvednout i osobně na úřadě v úředních hodinách pokladny?

Kompenzační bonus je vyplácen výhradně formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků na účet (vedený v české měně) uvedený žadatelem v žádosti o kompenzační bonus.

16.
Může být vyplacený kompenzační bonus, připsaný na bankovní účet, exekuován?

Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

17
Je možné požádat o kompenzační bonus i v situaci, kdy jako OSVČ svoji činnost nevykonávám, ale pobírám podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.

18. (aktualizováno 22. 3. 2021)
Jaký postih mě čeká, když mi byl přiznán a vyplacen kompenzační bonus ve vyšší částce, a navíc z jiného titulu, než na který mám nárok (žádal jsem z titulu OSVČ, ale splňuji podmínky nároku na kompenzační bonus pouze z titulu výkonu činnosti na dohodu)?

Správce bonusu na základě zjištěných skutečností doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu mezi částkou původně vyměřeného kompenzačního bonusu a částkou nově přiznanou. Tento rozdíl jste povinen vrátit. Z rozdílu mezi původně neoprávněně čerpanou částkou kompenzačního bonusu a nově přiznanou částkou kompenzačního bonusu nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se z něj úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval vyplacenými finančními prostředky. Nepřesáhne-li úrok z prodlení za jedno bonusové období v úhrnu částku 1000 Kč, nevzniká Vám povinnost jej hradit.

19.
Pokud jsem uhradil úrok z prodlení za neoprávněně čerpaný kompenzační bonus, kde následně bylo správcem bonusu zjištěno, že jsem na něj měl přeci jen v části nárok, dostanu část úroku automaticky zpět?

Úrok zaplacený za čerpání kompenzačního bonusu z nesprávného titulu, tj. například v situaci, kdy byla žádost nejprve nesprávně podána jako žádost OSVČ, následně žadatel vrátil kompenzační bonus a zaplatil úrok z prodlení, a poté správně požádal o kompenzační bonus jako osoba pracující na dohodu, správce bonusu na žádost vrátí za podmínek dle daňového řádu (tj. například pokud nemá žadatel jiné nedoplatky) do 30 dní od obdržení této žádosti.

20.
OSVČ v průběhu druhého bonusového období zemřela, a to konkrétně dne 4. 3. 2021. Lze požádat o kompenzační bonus, když provozovna musela být v důsledku opatření uzavřena? A pokud ano, kdo může požádat a za jakých podmínek?

Základní podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je naplnění definice subjektu kompenzačního bonusu. Osoba, která bonus požaduje, musí být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že podle § 3 tohoto zákona upravujícího způsobilost v právních vztazích pojištění právní osobnost zaniká smrtí, nelze takovouto osobu považovat za osobu samostatně výdělečně činnou ve smyslu výše uvedeného zákona. Platí tedy, že dnem následujícím po dni úmrtí osoby již není možné tuto osobu považovat za subjekt kompenzačního bonusu. Za zemřelou OSVČ lze tedy za druhé bonusové období nárokovat kompenzační bonus pouze za dny od 1. 3. 2021 do 4. 3. 2021, samozřejmě za předpokladu, že jsou splněny i další podmínky dle zákona.
Žádost o kompenzační bonus za tyto dny může za zemřelou OSVČ podat osoba spravující pozůstalost (dále jen „OSP“). V souladu s § 239b odst. 1 daňového řádu ji za zůstavitele (tj. za zemřelého) podává svým jménem na účet pozůstalosti. Žádost včetně čestného prohlášení podepíše OSP svým jménem, jako daňový subjekt (žadatele) uvede zůstavitele – tedy žádost bude opatřena identifikačními údaji zůstavitele (tj. jméno a příjmení zůstavitele, jeho rodné číslo, jeho DIČ, bylo-li přiděleno atd. – podrobnosti ohledně náležitostí podání při přechodu daňové povinnosti jsou k dispozici na internetu Finanční správy (www.financnisprava.cz > Daně > Daňový proces > Metodika), a to v Metodickém pokynu k přechodu daňové povinnosti u fyzických osob po 1. 1. 2014 - druhém novelizovaném znění, čj. 64070/18). Pro účely urychlení vyřízení žádosti je vhodné, aby OSP sdělila správci daně fakt, že je OSP, např. aby k žádosti přiložila Jednorázové oznámení k informaci o plnění/přechodu daňové povinnosti (dostupné v PDF na internetových stánkách Finanční správy ČR).

21.
Na základě udělené plné moci jsem zmocněn ke všem úkonům, postupům a řízením. Lze žádost o kompenzační bonus daňového subjektu (mého klienta) odeslat z mojí datové schránky, a to i bez podpisu žadatele?

Pokud bude žádost podána prostřednictvím Vaší datové schránky, bude jí přičtena fikce Vašeho vlastnoručního podpisu, a to by ve spojitosti s již uplatněnou plnou mocí ke všem úkonům, postupům a řízením od stejného daňového subjektu mělo vést k akceptaci takové žádosti.
Je ovšem důležité zdůraznit (takto se děje i v pokynech k vyplnění žádosti o kompenzační bonus), že zmocnění nemůže dopadnout na čestné prohlášení - čestné prohlášení tedy musí být podepsáno žadatelem o kompenzační bonus, pro tento úkon se nelze nechat zastoupit. Čestné prohlášení tedy musí podepsat žadatel o kompenzační bonus (resp. subjekt kompenzačního bonusu) – lze tak učinit např. tím způsobem, že čestné prohlášení v písemné podobě žadatel o kompenzační bonus vlastnoručně podepíše, toto čestné prohlášení se naskenuje a zašle spolu s žádostí o kompenzační bonus prostřednictvím datové schránky zmocněnce.

22.
Požádal jsem si o kompenzační bonus, z dostupných informací jsem si nicméně následně dovodil, že na něj nemám nárok. Jak mám postupovat?

O této skutečnosti je na místě kvalifikovanou formou (např. stejně jako bylo o kompenzační bonus požádáno) informovat Vašeho správce bonusu, doporučujeme vzniklou situaci důkladně popsat. Jasné vymezení situace vždy usnadní a nejspíše i urychlí vyřízení. Správce bonusu na základě této informace může následně přistoupit k zastavení řízení o Vaší žádosti, pokud ještě nedošlo k vyplacení kompenzačního bonusu, případně na základě této změny doměří platebním výměrem, který Vám bude běžnou cestou doručen, daň, a to ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Tento rozdíl jste povinen vrátit.
V případě již vyplaceného kompenzačního bonusu je na místě souběžně s informováním správce bonusu zároveň i vrátit neoprávněně vyplacenou část kompenzačního bonusu. Číslo účtu, na který má být vrácena částka neoprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu, resp. daně, je seznatelné např. z bankovního výpisu u připsané platby vyplaceného kompenzačního bonusu. Do platebního příkazu je nezbytné zadat do variabilního symbolu rodné číslo nebo vlastní číslo plátce, tj. kmenovou část DIČ. Do zprávy pro příjemce je vhodné uvést informaci, že se jedná o vrácení neoprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu. Kompletní platební informace budou zároveň taktéž uvedeny v platebním výměru, který Vám bude doručen. Z částky doměřené daně nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval neoprávněně vyplacenými finančními prostředky.

23.
Můj dotaz směřuje k žádosti o výplatu kompenzačního bonusu. Mám datovou schránku, mohu přesto poslat žádost e-mailem?

Ano. Při použití e-mailové formy odeslání žádosti doporučujeme použít interaktivní formulář žádosti, jenž je k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021, vyplněnou žádost vytisknout, vlastnoručně podepsat a scan nebo fotokopii žádosti připojit jako přílohu e-mailové zprávy. E-mail odešlete na podatelnu územního pracoviště Vám místně příslušného finančního úřadu (tam, kde podáváte daňové přiznání k dani z příjmů).

24.
Již jsem podal 1. 3. 2021 žádost o kompenzační bonus, ovšem v žádosti není moje čestné prohlášení. Vyplatí mi finanční úřad peníze?

Čestné prohlášení je povinnou náležitostí žádosti o kompenzační bonus, je tudíž nezbytné žádost o čestné prohlášení doplnit. Vlastnoručně prohlášení podepište a podejte na územním pracovišti finančního úřadu, kde podáváte i přiznání k dani z příjmů (na podatelně, nebo jej vložte do sběrného boxu umístěného na územním pracovišti). Můžete ho poslat i jako scan či fotografii např. prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu podatelny příslušného územního pracoviště.

25.
Do kdy lze podávat žádosti?

Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li v této lhůtě žádost podána, nárok na kompenzační bonus zaniká. Za kalendářní dny spadající do prvního bonusového období (první bonusové období je období od 1. února 2021 do 28. února 2021) lze žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 3. května 2021. Za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období (druhé bonusové období je období od 1. března 2021 do 31. března 2021) je možné žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. června 2021. Za kalendářní dny spadající do třetího bonusového období (třetí bonusové období je období od 1. dubna 2021 do 30. dubna 2021) je možné žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. července 2021.

26.
Bude k dispozici vzor či formulář žádosti o kompenzační bonus, který bych mohl použít?

K podání žádostí lze využít formuláře zveřejněné na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021. Zde jsou k dispozici též pokyny pro vyplnění těchto formulářů. Z tohoto místa je dostupná i speciální aplikace, která ulehčuje vyplnění žádosti.

27.
Kam se žádost o kompenzační bonus podává?

Vyplněná žádost se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu).

28.
Jak lze podat žádost o kompenzační bonus?

K podání žádosti lze využít formulář žádosti, který je zveřejněn na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021, či webovou aplikaci dostupnou tamtéž. Součástí žádosti musí být, mimo jiné, čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu vedeného v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.
Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze správci bonusu zaslat písemně či předat prostřednictvím podatelen finančních úřadů. Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze podat též elektronicky datovou schránkou či podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (www.mojedane.cz).
V praxi postačí i např. žádost vyplnit, vytisknout, podepsat, naskenovat a následně zaslat na k tomu určený e-mail.

29.
Mám malé s.r.o., kde jsme dva společníci. Mám žádost podávat za s.r.o. nebo za fyzickou osobu a na který finanční úřad?

Žádost podává každý ze společníků sám za sebe jako fyzická osoba, tedy nikoli jako s. r. o. Místní příslušnost se řídí nikoli příslušností společnosti s ručením omezeným, ale příslušností žadatele, tj. dle místa trvalého bydliště fyzické osoby.

30.
Jak posoudit majoritní příjem u jediného společníka malého s.r.o. z významně dotčené činnosti společnosti (restaurace)? Příjmy společnosti z významně dotčené činnosti ve srovnávacím období činily v souhrnu 150 000 Kč. Příjem společníka: ze závislé činnosti (výuka na učilišti) 12 000 Kč měsíčně; příjem z nájmu 50 000 Kč měsíčně.

Při posuzování splnění převažující části příjmů u společníka s.r.o. ve srovnávacím období je třeba postupovat ve dvou krocích. V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným (§ 6 odst. 3 písm. a) ZoKB), která je v uvedeném případě splněna, neboť společnosti plynuly ve srovnávacím období pouze příjmy z významně dotčené činnosti.
V druhém kroku tak lze přistoupit k testování příjmů u společníka (§ 6 odst. 3 písm. b) ZoKB). Do tohoto testu vstupují příjmy s.r.o. z významně dotčené činnosti odpovídající podílu společníka v s.r.o. (v případě jediného společníka je podíl 100 %, tj. veškeré příjmy společnosti) a ty se porovnávají s příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Příjmy s.r.o. z omezené činnosti činily 150 000 Kč. Příjmy společníka ve srovnávacím období činily v součtu 186 000 Kč. V uvedeném případě tedy společníkovi s.r.o. nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že jeho příjmy pocházející z významně dotčené činnosti společnosti netvoří převažující část příjmů ve srovnávacím období (resp. příjmy společníka z § 6 a 9 přesahují ve srovnávacím období částku příjmů plynoucích z výkonu činnosti dané společnosti).

31.
Jsem společníkem s.r.o. a chtěl bych si požádat o kompenzační bonus. Činnost s.r.o. byla v důsledku opatření státních orgánů souvisejících s šířením koronaviru významně dotčena (pokles tržeb téměř na nulu) a zaměstnanci s.r.o. museli zůstat doma. Já sám nejsem zaměstnán v této s.r.o. Společnosti byla pro náhrady mezd jejích zaměstnanců vyplacena v bonusovém období podpora z programu Antivirus. Mohu si pro sebe, jako společníka s.r.o., který není v této společnosti zaměstnán a tudíž neobdržel kompenzaci z programu Antivirus, požádat o kompenzační bonus?

Kompenzační bonus nemůže být přiznán za kalendářní den společníkovi s.r.o., za který s.r.o., které je společníkem, obdržela v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu obdobnou kompenzačnímu bonusu (§ 9 odst. 1 písm. d) bod. 1 ZoKB), s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus. Také v případě, kdy společnost obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti se zmírněním některých hospodářských následků vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 (§ 9 odst. 1 písm. d) bod. 2 ZoKB). Jestliže však nejste zaměstnancem s.r.o., která obdržela podporu z programu Antivirus (tedy jste tuto formu kompenzace – náhradu mzdy, jako fyzická osoba od „své s.r.o. - zaměstnavatele“ neobdržel), může Vám, při splnění všech zákonem o kompenzačním bonusu stanovených podmínek, vzniknout nárok na kompenzační bonus.

32. (aktualizováno 4. 3. 2021)
Jsem jediným společníkem malé s. r. o., která byla založena na podzim roku 2018 jako tzv. ready-made s.r.o. Tuto společnost jsem zakoupil v lednu 2019 a zůstala neaktivní až do září 2020, kdy začala vyvíjet aktivní obchodní činnost. Příjmy mé s.r.o. od září 2020, kdy společnost začala být aktivní, do konce roku 2020 činily 160 tisíc Kč a za měsíc leden 2021 činily příjmy více jak 120 tisíc Kč. V rámci Programu podpory pro společníky malých s.r.o. splňuji všechny zákonné požadavky na získání této podpory. Splňuji i tzv. příjmový test, tedy minimální prokazatelný obrat společnosti ve výši 180 000 Kč za alespoň jeden rok z posledních dvou předchozích let, tj. let 2019 a 2020 (nebo předpoklad dosažení takového obratu 120 000 Kč v roce 2021), pokud požadavek předpokládaného obratu 120 tisíc Kč za rok 2021 je již jednoznačně splněn.

Zákon o kompenzačním bonusu v § 3 odst. 4 písm. a) stanoví pro s.r.o. jako jednu z podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví alespoň v jednom z posledních dvou skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období překročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, překročí částku 120 000 Kč.

Zde je důležité připomenout, že dle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví se ročním úhrnem čistého obratu rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Požadavek dosažení minimálního obratu s.r.o. je v tomto ustanovení zakotven jako forma garance toho, že se jedná o společnost elementárně životaschopnou a vyvíjející ekonomickou aktivitu alespoň v minimálním přiměřeném rozsahu. Limitem je dosažení stanovené výše ročního úhrnu čistého obratu s.r.o. (resp. takový předpoklad v případě s.r.o., která ještě neukončila první zdaňovací období, po jehož celou délku vykonává činnost).

Od předpokládaného obratu se limit odvíjí pouze u s.r.o., která ještě neskončila své první zdaňovací období dle zákona o daních z příjmů, které by předcházelo bonusovému období. Pro s.r.o., která již má ukončené alespoň jedno zdaňovací období podle zákona o daních z příjmů, které bezprostředně předcházelo bonusovému období, je relevantní vždy pouze roční úhrn čistého obratu za toto skončené zdaňovací období (tento údaj je položkou daňového přiznání a poplatník daně z příjmů jej musí znát). V případě, že Vaše společnost vznikla již před rokem 2019, pak za předpokladu, že jejím zdaňovacím obdobím je např. kalendářní rok, je pro naplnění podmínky tzv. „příjmového testu“ rozhodující výše ročního úhrnu čistého obratu za poslední 2 skončená zdaňovací období předcházející bonusovému období (tj. za roky 2019 a 2020). Pokud za toto období není zákonný limit splněn, nárok na kompenzační bonus nevzniká.

Ve Vámi uváděném případě je třeba pro účely zjišťování naplnění podmínky § 3 odst. 4 písm. a) ZoKB vycházet z výše ročního úhrnu čistého obratu za roky 2019 nebo 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že uvádíte, že Vaše s.r.o. byla až do září 2020 „neaktivní“ a od září do konce roku 2020 činily její příjmy 160 000 Kč, nevzniká Vám nárok na kompenzační bonus, a to bez ohledu na skutečnost, že za leden 2021 společnost dosáhla příjmů převyšujících 120 000 Kč.

33.
Společnost má zapsaného společníka M. F. – obchodní podíl 50 %, a dále společný obchodní podíl – rovněž 50 %, o který se dělí pan M. F. s dalšími 2 podílníky (L. D., J. S.). Splňuje tato s. r. o. podmínky § 3 odst. 1 písm. a) ZKB? Pokud ano, má nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek) pouze M. F., nebo i L. D. a J. S.? Pokud by byli všichni tři podílníci členy jedné rodiny, splňovala by tato s. r. o. podmínky § 3 odst. 1 písm. b)? Pokud ano, mají všichni tři nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek)?

V případě spolupodílníků podílu v s. r. o. by měl být tento podíl pro účely ZoKB chápán jako „jeden společník“ (podle § 32 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci). V uvedeném případě tak pro účely ZoKB má zmíněná s. r. o. dva společníky – jedním společníkem je pan M. F. a druhým společným společníkem jsou M. F. + L. D. + J. S. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek tak mohou vzniknout dva nároky na kompenzační bonus – jeden u pana M. F. (1000 Kč/den nebo 500 Kč/den v případě karantény) a jeden by měl u správce daně nárokovat správce společné věci u spolupodílu (také 1000 Kč/den nebo 500 Kč/den v případě karantény za společníka, tj. dohromady za tři spolupodílníky jednou 1000 Kč/den nebo 500 Kč/den v případě karantény). Pro nárok na kompenzační bonus v případě spolupodílu by měli zákonné podmínky splňovat všichni tři spolupodílníci, neboť dohromady tvoří jednoho společného společníka.

34.
Jsme čtyři společníci rodinného s.r.o., já, můj bratr, naše matka a bratr matky (náš strýc). Máme nárok na kompenzační bonus?

Subjektem kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným je společník s.r.o. založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše dva společníky, nebo více společníků, kteří jsou členy jedné rodiny. Musí se vždy jednat o fyzické osoby a podíl společníků nesmí být představován kmenovým listem. Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být členem jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby ZoKB zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna v linii matky, kdy její subjektivní rodinu tvoříte Vy a Váš bratr (jedná se u obou o příbuzenství v linii přímé), a její bratr (jedná se o sourozence). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne všem společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

35.
Podnikáme v rámci společnosti s ručením omezeným, ale je nás více společníků než dva. Jedná se o mne, mého partnera (uzavřeno registrované partnerství) a mou dceru s předchozího manželství. Můžeme se považovat za členy jedné rodiny podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna po Vaší linii, kdy Vaši subjektivní rodinu tvoří Váš registrovaný partner a Vaše dcera (jedná se o příbuzenství v linii přímé). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

36.
Jsme čtyři vlastníci (společníci) společnosti s ručením omezeným, já, moje žena, můj syn (manželka není jeho matka) a manželčin otec. Jsme „rodinné“ s.r.o. podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě lze subjektivní rodiny vymezit takto:

  1. Subjektivní rodina otce manželky: otec manželky + zeť + dcera + syn zetě (podmínka není splněna mezi otcem manželky, zetěm a jeho synem)
  2. Subjektivní rodina syna manžela: syn + otec + manželka otce + otec matky (podmínka není splněna mezi Vaším synem, Vaší manželkou a manželčiným otcem)
  3. Subjektivní rodina manželky: manželka + manžel + syn manžela + otec (podmínka není splněna mezi manželkou a synem manžela)
  4. Vaše subjektivní rodina: Vy + manželka + Váš syn + tchán (podmínka není splněna mezi Vámi a tchánem)

Protože ani pro jednu subjektivní rodinu neplatí, že by byla tvořena všemi společníky zároveň, nelze společníky považovat za členy jedné rodiny a na kompenzační bonus Vám ani žádnému jinému společníkovi Vaší společnosti nevznikne nárok.

37.
Žadatel o kompenzační bonus (dále jen KB) je společníkem dvou s.r.o. Jedno s.r.o. má dva společníky a od října 2020 dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je činnost této společnosti, za kterou je žádáno o KB, v souvislosti s krizovými opatřeními významně dotčena. Druhé s. r. o. je vícečetné, tj. má více než dva společníky a nejde o členy jedné rodiny. Tato společnost po celou dobu standardně funguje, její činnost není nijak omezena v rámci krizových opatření. Má žadatel na bonus nárok?

Ano, za předpokladu, že budou splněny další podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus jak ve vztahu k osobě společníka, tak ve vztahu ke společnosti, jejíž provoz je v době hrozby onemocněním „COVID“ zakázán, může si žadatel o bonus požádat. V žádosti bude uvedena ta společnost, ve vztahu k níž jsou zákonné podmínky (zejména co do počtu společníků a významné dotčenosti činnosti) splněny. Skutečnost, že další společnost, v níž je žadatel společníkem, má více než dva společníky (nejde o členy jedné rodiny) a po dobu nouzového stavu standardně funguje, není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus.

38.
Má nárok na KB osoba, která vedle s. r. o., ve které je společníkem a kde splňuje veškeré zákonné podmínky nároku na KB, je ještě jednatelem v jiném s. r. o., kde je nemocensky pojištěna z titulu funkce jednatele?

Souběh funkce jednatele v jedné s.r.o. a společníka v jiné s.r.o. není sám o sobě překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus z titulu společníka s.r.o. Stejně tak samo o sobě není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus současný zaměstnanecký poměr společníka, ať už ve stejné s.r.o., kde je společníkem, nebo v jiné s.r.o.

39.
Jsem společníkem ve čtyřech s.r.o. Ve třech s.r.o. jsme vždy dva společníci a ve čtvrté s.r.o. je nás pět společníků (nejedná se o členy jedné rodiny). Mohu požádat o kompenzační bonus za s.r.o., kde jsou podmínky maximálního počtu společníků (dva), i další stanovené podmínky splněny, nebo mi nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že ve čtvrté s.r.o. je nás společníků více?

V případě, že je fyzická osoba společníkem ve více s. r. o., posuzuje se splnění podmínek stanovených pro subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. (§ 3 odst. 1 až 4 ZoKB) výlučně ve vztahu k osobě žadatele a té společnosti, které se žádost týká (ve vztahu k níž bylo společníkem o kompenzační bonus požádáno, tedy společnosti, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu). Případné nesplnění podmínek jinou společností, v níž je žadatel také společníkem (např. jiná společnost, v níž je žadatel také společníkem má více než dva společníky, je v likvidaci, nebo nespolehlivým plátcem apod.), není rozhodující (správce bonusu jej nezkoumá).

40.
Může společník s.r.o. čerpat kompenzační bonus na společníka v celém bonusovém období (únor 2021) i v případě, že se společník zaregistroval od 5. 2. 2021 na úřadu práce a pobírá od tohoto data podporu v nezaměstnanosti?

Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) a b) ZoKB pro rok 2021 je vyloučen souběh podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu. To znamená, že na kompenzační bonus nemá nárok společník ve dnech, kdy pobírá podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost a naopak. V tomto případě, pokud společník splňoval všechny podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu pro rok 2021 od 1. 2. – 4. 2. 2021, pak lze za tyto dny o kompenzační bonus požádat. Pokud od 5. 2. 2021 bude společník s.r.o. pobírat podporu v nezaměstnanosti, nevzniká nárok na kompenzační bonus za každý kalendářní den bonusového období, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost. Zůstává tak zachován princip doplňování poskytovaných podpor a nikoliv vznik jejich duplicit.

41.
Může společník s.r.o. s významně dotčenou činností čerpat kompenzační bonus na společníka v celém bonusovém období měsíce února 2021 i v případě, že společník za účelem nahrazení alespoň části výpadku příjmů uzavřel od 15. 2. 2021 dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem?

Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je vyloučen souběh podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu, ale překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus společníka není sám o sobě současný zaměstnanecký poměr, nebo práce mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce) společníka v jiné společnosti. Pokud společník splňoval všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu, pak lze o kompenzační bonus požádat.

 

Aplikační služby