Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

ČÁST B) Podmínky vzniku nároku na kompenzační bonus u společníků společností s ručením omezeným

  • Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je fyzická osoba - společník společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše 2 společníky fyzické osoby nebo může mít i více společníků, pokud jsou členy jedné rodiny. Přitom členy jedné rodiny se zde rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Podíly společníků nesmí být představovány kmenovým listem. Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být jednatel s.r.o., pokud není současně jejím společníkem.

Společník musí být zároveň ke dni 5. října 2020 rezidentem České republiky nebo, jedná-li se o rezidenta členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí tento naplnit předpoklad, že za zdaňovací období 2020 úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky bude činit alespoň 90 % všech jeho příjmů (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou).

Pokud je společnost s ručením omezeným v průběhu bonusového období v úpadku či v likvidaci, nevzniká na kompenzační bonus nárok. Naopak překážkou není skutečnost, že je v úpadku přímo samotný společník společnosti s ručením omezeným.

Jak v případě společnosti s ručením omezeným, tak v případě jejího společníka musí platit, že se nejedná o nespolehlivého plátce či nespolehlivou osobu podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Vzniku nároku na kompenzační bonus nebrání, pokud je společník společnosti účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, avšak tato činnost pro něj nemůže mít převažující charakter.

Nárok na kompenzační bonus nevzniká společníkovi v případě, kdy společnost s ručením omezeným, které je společníkem, nepřekročila, co se týče obratu za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů, částku 180 000 Kč. V případě nově založené společnosti, která dosud nemá skončené své první zdaňovací období, musí existovat alespoň předpoklad, že její obrat za toto první zdaňovací období překročí částku 120 000 Kč.

Pokud je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše uvedených podmínek ve vztahu ke každé společnosti samostatně.

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je, že výkon činnosti společnosti s ručením omezeným byl bezprostředně zakázán či omezen současnými opatřeními orgánů státní správy v rámci aktuálně trvajícího nouzového stavu (viz dále).

  • Co je předmětem kompenzačního bonusu

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána či omezena opatřeními přijatými orgány státní správy k ochraně a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19.

V případě společnosti s ručením omezeným je zahrnutí činností do předmětu kompenzačního bonusu podmíněno tím, že z jedné nebo více těchto činností bezprostředně pocházela v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. 9. 2020) převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů společnosti a návazně i příjmů společníka.

S ohledem na to, že podnikatelská činnost je v tomto případě vykonávána prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, je nutné test převažujících příjmů z dotčených činností aplikovat i k dané společnosti. V konečném důsledku tak jde o test ve dvou krocích: nejprve je třeba posoudit, zda převažující příjmy z činnosti dané společnosti s ručením omezeným pocházejí z činnosti nebo činností, které byly v důsledku opatření přijatých orgány státní správy zakázány nebo omezeny. Pokud je tento test kladný, lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat jinou činnost. Stejně jako u osob samostatně výdělečně činných jsou přitom brány v potaz pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů a dále příjmy společníka připadající mu dle jeho podílu ve společnosti. Pokud i z pohledu společníka je na něho připadající příjem z později zakázané či omezené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus.

Stejně jako u OSVČ je i v případě společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, s výkonem ryze sezónní činnosti umožněno pro účely provedení testu majoritních příjmů využít místo rozhodného období tzv. náhradní rozhodné období, které není stanoveno fixním intervalem. Jedná se o období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci předchozí sezóny, přičemž za počátek tohoto náhradního období se stanoví den, který svým označením odpovídá dni spadajícímu do některého z bonusových období (nastal však o rok dříve). Podmínkou možnosti využití náhradního rozhodného období je, že společnost resp. společník nedosahuje převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti nejen v rozhodném období od 1. června do 30. září 2020, ale také v období od 1. června do 30. září 2019 (je tedy potvrzeno, že k poklesu příjmů z této činnosti dochází v letním období pravidelně).

V případech, kdy činnost společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, zasažená aktuálním opatřením obsahujícím bezprostřední zákaz či omezení nemohla být po většinu rozhodného období vykonávána z důvodu existence obdobných omezujících opatření platných v měsících červen až září 2020, lze test majoritních příjmů rovněž provádět v tzv. náhradním rozhodném období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v letech 2019 a 2020, přičemž za počátek tohoto náhradního období se stanoví den, který svým označením odpovídá dni spadajícímu do některého z bonusových období (nastal však o rok dříve).*

* Např.: Pokud pořadatel veletrhů vykonává činnost obvykle také v období odpovídajícím nynějšímu nouzovému stavu, a tato činnost je nyní zakázána či omezena, avšak příjmy z této činnosti nebyly v období od 1. června do 30. září 2020 majoritní, neboť také v tomto období byla tato činnost v převážném rozsahu bezprostředně zakázána či omezena, může dotyčný pro účely porovnání výše příjmů z této činnosti s výší ostatních příjmů využít náhradního rozhodného období např. od 1. listopadu 2019 do 28. února 2020.

Do testu převažujících příjmů prováděného v rámci náhradního rozhodného období stejně jako ve standardních případech vstupují pouze příjmy podle § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů

  • Praktické příklady

Příklad č. 1:

Posouzení převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti v rozhodném období

Společnost s.r.o. (dále jen „společnost“) provozuje restauraci a internetový obchod s alkoholem. Společnost má dva společníky – fyzické osoby, kdy podíl společníka A ve společnosti činí 30 % a podíl společníka B ve společnosti činí 70 %. Pro zjednodušení předpokládáme, že společnost i společníci splňují všechny ostatní podmínky dané ZoKB. Tento příklad má za cíl ilustrovat pouze testování podmínky převažující části příjmů u společnosti a u jednotlivých společníků.

Veškeré příjmy společnosti v rozhodném období činily 589 000 Kč. Z toho příjmy plynoucí z provozu restaurace činily 500 000 Kč a příjmy z provozu e-shopu s alkoholem činily 89 000 Kč.

V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným, kdy v rozhodném období podíl příjmů společnosti z činnosti zakázané (provoz restaurace) na celkových příjmech společnosti činí 84 % (500 000/589 000 = 0,8489). Podmínka převažující části příjmů je tak u společnosti splněna a lze tak přejít k druhému kroku, tj. testování u jednotlivých společníků.

U společníka A činí část příjmů ze zakázané činnosti (provozu restaurace) v rozhodném období připadajících na jeho podíl ve společnosti 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). Přitom v rozhodném období pobíral společník A také příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále též „ZDP“) v celkové výši 80 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 50 000 Kč, dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč a dle § 10 ZDP v celkové výši 10 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka A dle ZoKB relevantní příjmy z rozhodného období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 170 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy ze zakázané činnosti (provozu restaurace) v rozhodném období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 150 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka A není na něho připadající příjem z později zakázané či omezené činnosti společnosti převažující, není splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka A.

U společníka B činí část příjmů ze zakázané činnosti (provozu restaurace) v rozhodném období připadajících na jeho podíl ve společnosti 350 000 Kč (70 % z 500 000 Kč). Přitom v rozhodném období pobíral společník B také příjmy dle § 6 ZDP v celkové výši 8 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 20 000 Kč a dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka B dle ZoKB relevantní příjmy z rozhodného období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 68 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy ze zakázané činnosti (provozu restaurace) v rozhodném období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 350 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka B je na něho připadající příjem z později zakázané či omezené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka B.

Pokud společník společnosti s ručením omezeným díky specifikům své situace nebude moci využít kritéria převažujícího příjmu, avšak z pohledu ekonomického i faktického se budou omezení a zákazy dotýkat činnosti společnosti, která je pro společnost majoritním zdrojem příjmů, může společník využít kritéria tzv. „přidané hodnoty“. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se vychází ze základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení opatřením orgánu státní správy vztahujícího se na

  1. odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů subjektu kompenzačního bonusu, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, jejíž výstupy lze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli nebo
  2. osobu, v jejíchž prostorách je činnost subjektu kompenzačního bonusu vykonávána, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, kterou lze bez zásadních obtíží vykonávat jinde.

POZOR: Subjekt s vazbou na poplatníka s přímo omezenou činností musí vždy posoudit splnění dvou podmínek, tj. že z jeho „vázané“ činnosti plynula v rozhodném období nadpoloviční většina příjmů, a že v bonusovém období došlo k vyloučení této činnosti alespoň z 80 % (nutno posuzovat vůči rozhodnému období, což je fakticky období bezprostředně předcházející vyhlášení nouzového stavu a vytvoření překážky v důsledku příslušného opatření orgánů státní správy).

Návaznost této skupiny subjektů je dána buďto tím, že mají k osobám přímo bezprostředně dotčeným restrikcemi dodavatelsko-odběratelský vztah (např. restaurace – dodavatel surovin), anebo je jejich činnost nerozlučně spojena s prostory takovýchto osob.

 

Příklad č. 2:

Posouzení splnění kritéria vyloučení činnosti v bonusovém období alespoň z 80 % u subjektů s vazbou na subjekty se zakázanou či omezenou činností

Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem provozuje malý rodinný pivovar a je výhradním dodavatelem sudového piva pro pět restaurací, které byly nuceny kvůli zákazu činnosti uzavřít své provozovny. Společnost tedy musela velice výrazně utlumit svou činnost (jedná se o jedinou činnost, z níž plynuly příjmy v rozhodném období). Poptávka po sudovém pivu je vzhledem k současné situaci obecně mnohem nižší a společnost tak nemůže činnost resp. své výrobky, bez zásadních obtíží nabízet jiným odběratelům (pivovar nedisponuje technologií ke stáčení piva do lahví či plechovek). Činnost společnosti byla v bonusových obdobích vyloučena téměř ze 100 %.

Kritérium vyloučení činnosti alespoň z 80 % je v tomto případě u společnosti splněno. Splnění kritéria je nutno deklarovat v čestném prohlášení.

Pokud by společnost v rozhodném období měla více činností, ze kterých plynuly příjmy, musí vždy posoudit splnění dvou podmínek, tj. že z dané činnosti plynula v rozhodném období nadpoloviční většina příjmů (viz příklad č. 1), a že v bonusovém období došlo k vyloučení této činnosti alespoň z 80 %.

  • Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020.

Druhým bonusovým obdobím je období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020.

Třetím bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2020 do 13. prosince 2020.

Čtvrtým bonusovým obdobím je období od 14. prosince do 24. prosince 2020.

Pátým bonusovým obdobím je období od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

Šestým bonusovým obdobím je období od 24. ledna 2021 do 15. února 2021.

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den (v rámci jednotlivých bonusových období) uvedený v žádosti o kompenzační bonus, za který vznikl žadateli o kompenzační bonus nárok na kompenzační bonus.

Výsledná částka kompenzačního bonusu odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu všech dní v rámci stanovených období. Žádost o kompenzační bonus může směřovat fakticky na celé bonusové období, či na jeho část, v závislosti na tom, v jakém rozsahu jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus.

POZOR: Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a za ty dny, za které již obdržel kompenzační bonus za určité období z jiného titulu.

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout za kalendářní den pouze jednou bez ohledu na počet činností, které byly opatřeními orgánů státní správy zakázány či omezeny a bez ohledu na počet společností s ručením omezeným, kterých je žadatel společníkem.

Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu obdobnou kompenzačnímu bonusu. Nárok nevzniká také za kalendářní den, za který společnost z důvodu zaměstnání tohoto společníka obdržela podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti se zmírněním některých hospodářských následků vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2.

  • Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:

Za první bonusové období do 5. ledna 2021.

Za druhé bonusové období do 22. ledna 2021.

Za třetí bonusové období do 15. února 2021.

Za čtvrté bonusové období do 25. února 2021.

Za páté bonusové období do 24. března 2021.

Za šesté bonusové období do 16. dubna 2021.

V případech, kdy dochází k novelizaci zákona, na základě které je prostřednictvím přechodných ustanovení novely subjektům kompenzačního bonusu v určitých situacích umožněno dodatečné (zpětné) uplatnění nároku, dochází ke stanovení nového počátku běhu lhůty pro podání žádosti - ten se odvíjí od nabytí účinnosti novely zákona. *

* Dané se týká např. zpětného uplatnění nároku u osob v úpadku, u osob vykonávajících pěstounskou péči, u osob čerpajících další druh podpory, u které je nově povolen souběh s kompenzačním bonusem, u osob, jejichž činnost je dotčena opatřením přijatým orgánem veřejné moci či k tomu oprávněnou osobou, pokud toto opatření spočívá v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou jejich poskytovatelem poskytovány zdravotní či sociální služby, apod.

V určitých případech, kdy došlo ke zmeškání lhůty pro podání žádosti o kompenzační bonus, je umožněno využít institutu navrácení lhůty v předešlý stav podle § 37 daňového řádu. Lze tak učinit, pouze pokud ke zmeškání lhůty došlo ze závažných důvodů majících původ v objektivních skutečnostech (např. hospitalizace, autoritativní změna výkladu obsahu opatření orgánu státní správy). Žádost o kompenzační bonus je možné podat (spolu s žádostí o navrácení lhůty v předešlý stav) do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty. S ohledem na zásady vstřícnosti a procesní ekonomie jsou nad rámec standardních podacích kanálů akceptovány i žádosti o navrácení lhůty podané formou e-mailů autorizovaných prostřednictvím elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem.*

* Ke konkrétním případům možnosti využití institutu navrácení lhůty v předešlý stav blíže viz Provozovatelé taxislužby mohou žádat o kompenzační bonus a Informace k nároku na kompenzační bonus u osob vykonávajících činnosti sezónního charakteru.

 

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

  • aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO) dostupné na adrese www.daneelektronicky.cz - v této aplikaci lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
  • datové schránky,
  • e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (seznam e-mailových adres je zveřejněn na stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020)),

v listinné podobě prostřednictvím:

  • provozovatele poštovních služeb
  • podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje), musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:

  1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
  2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
  3. určení činnosti společnosti s ručením omezeným, která byla bezprostředně zakázána či omezena přijatými vládními opatřeními nebo která byla alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení výkonu činnosti vztahujícího se na odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů nebo na osobu, v jejíchž prostorách je činnost vykonávána,
  4. určení kalendářních dní bonusového období, v nichž byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena těmito opatřeními nebo vyloučena v důsledku těchto opatření,
  5. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

V případech, kdy je nárok subjektu založen na existenci opatření podle § 1 odst. 2 ZoKB (tedy opatření přijaté nikoli orgánem státní správy, nýbrž jiným orgánem veřejné moci nebo k tomu oprávněnou osobou, pokud toto opatření spočívá v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou poskytovány zdravotní a sociální služby jejich poskytovatelem), je pro účely urychlení vyřízení žádosti vhodné k žádosti přiložit též znění tohoto opatření (prakticky kopii daného opatření).

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.

Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období, včetně pokynů k jejich vyplnění, jsou k dispozici na internetových stránkách Finanční správy (www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020)). Tamtéž je k dispozici také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus. Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na nejčastější dotazy ke kompenzačnímu bonusu.

Aplikační služby