Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

ČÁST A) Podmínky vzniku nároku na kompenzační bonus u osoby samostatně výdělečně činné

Obecná lhůta pro podání žádosti uplynula dne 16. 4. 2021.
Aktuální informace ke kompenzačním bonusům naleznete
zde.

  • Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), přičemž zahrnuty jsou jak osoby, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní, tak osoby, které ji vykonávají jako vedlejší, jakož i osoby spolupracující. Překážkou není skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Podmínkou získání kompenzačního bonusu je, že žadatel byl osobou samostatně výdělečně činnou dle zákona o důchodovém pojištění ke dni 5. října 2020, nebo

žadatel byl osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. březnu 2020.

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která je nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobu podle § 106a a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“). Dané podmínky musí být splněny v bonusovém období.

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je, že výše vymezený subjekt kompenzačního bonusu splní další podmínky týkající se předmětu kompenzačního bonusu (viz dále).

  • Co je předmětem kompenzačního bonusu

 Předmět kompenzačního bonusu zákon o KB charakterizuje ve dvou rovinách a zároveň stanoví podmínky, které je nezbytné splnit pro vznik nároku na kompenzační bonus. Podmínky jsou navázány na rozhodné období, kterým je období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020 a na bonusové období (viz níže „Výše kompenzačního bonusu a bonusová období“).

V bonusovém období musí být splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 1 nebo v § 6 odst. 2 zákona o KB, který deklaruje charakter omezení činnosti subjektu kompenzačního bonusu:

  1. Předmětem kompenzačního bonusu dle § 6 odst. 1 zákona o KB je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána či omezena opatřeními přijatými orgány státní správy k ochraně a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19.
  2. Předmětem kompenzačního bonusu dle § 6 odst. 2 zákona o KB je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení současnými opatřeními orgánů státní správy v souvislosti s výskytem koronaviru vztahujícího se na
    1. odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů subjektu kompenzačního bonusu, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, jejíž výstupy lze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli nebo
    2. osobu, v jejíchž prostorách je činnost subjektu kompenzačního bonusu vykonávána, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, kterou lze bez zásadních obtíží vykonávat jinde.

Návaznost této skupiny podnikatelů je dána buďto tím, že mají k osobám přímo bezprostředně dotčeným vydanými restrikcemi dodavatelsko-odběratelský vztah (např. restaurace – dodavatel surovin), anebo je jejich činnost nerozlučně spojena s prostory takovýchto osob (např. posilovna – trenér fitness).

V rozhodném období musí subjekt kompenzačního bonusu dle § 6 odst. 3 zákona o KB vždy splnit podmínku majoritního příjmu z omezené činnosti. To znamená, že zahrnutí v bonusovém období zakázané či omezené činnosti, popř. více těchto činností, do předmětu kompenzačního bonusu je podmíněno tím, že v rozhodném období (tj. od 1. června 2020 do 30. září 2020) z jedné nebo více těchto činností bezprostředně pocházela převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů z činnosti subjektu kompenzačního bonusu. Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu. Charakter zbývající menšinové činnosti, tedy to, zda šlo rovněž o příjmy z činnosti podnikatelské, anebo např. o příjmy ze zaměstnání, není rozhodný.

V případech, kdy osoba vykonává ryze sezónní činnost, lze test majoritních příjmů provádět v tzv. náhradním rozhodném období, které není stanoveno fixním intervalem. Jedná se o období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci předchozí sezóny, přičemž za počátek tohoto náhradního období se stanoví den, který svým označením odpovídá dni spadajícímu do některého z bonusových období (nastal však o rok dříve). Podmínkou možnosti využití náhradního rozhodného období je, že osoba nedosahuje převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti nejen v rozhodném období od 1. června do 30. září 2020, ale také v období od 1. června do 30. září 2019 (je tedy potvrzeno, že k poklesu příjmů z této činnosti dochází v letním období pravidelně).*

* Např.: Provozovatel vleku či lyžařský instruktor vykonává nyní zakázanou či omezenou činnost obvykle v rozmezí listopadu až února, avšak příjmy z této činnosti nebyly v období od 1. června do 30. září 2020 majoritní, může pro účely porovnání výše příjmů z této činnosti s výší ostatních příjmů využít náhradního rozhodného období od 1. listopadu 2019 do 28. února 2020. Zároveň musí platit, že v období od 1. června do 30. září roku 2019 jeho příjmy z dané činnosti netvořily převahu, tj. podobně jako v letním období roku 2020 nebyly majoritní.

V případech, kdy činnost osoby zasažená aktuálním opatřením obsahujícím bezprostřední zákaz či omezení nemohla být po většinu rozhodného období vykonávána z důvodu existence obdobných omezujících opatření platných v měsících červen až září 2020, lze test majoritních příjmů rovněž provádět v tzv. náhradním rozhodném období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v letech 2019 a 2020, přičemž za počátek tohoto náhradního období se stanoví den, který svým označením odpovídá dni spadajícímu do některého z bonusových období (nastal však o rok dříve).*

* Např.: Pořadatel veletrhů vykonává činnost obvykle také v období odpovídajícím nynějšímu nouzovému stavu, a tato činnost je nyní zakázána či omezena, avšak příjmy z této činnosti nebyly v období od 1. června do 30. září 2020 majoritní, neboť také v tomto období byla tato činnost v převážném rozsahu bezprostředně zakázána či omezena, může dotyčný pro účely porovnání výše příjmů z této činnosti s výší ostatních příjmů využít náhradního rozhodného období např. od 1. listopadu 2019 do 28. února 2020.

Do testu převažujících příjmů prováděného v rámci náhradního rozhodného období stejně jako ve standardních případech vstupují pouze příjmy podle § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů.

Pokud osoba samostatně výdělečně činná díky specifikům své situace (činnosti) nebude moci předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, avšak z pohledu ekonomického i faktického se budou omezení a zákazy dotýkat činnosti, která je pro ni majoritním zdrojem obživy, může prokázat převažující intenzitu zásahu do své majoritní činnosti pomocí kritéria přidané hodnoty, tedy pomocí jiného ekonomicky zdůvodněného kritéria. Jedná se zejména o osoby, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku zákazů či omezení došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se bude vycházet ze základu daně podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy)*.

* Např.: Poplatník je majitelem komplexu posiloven, kde inkasoval vstupné, které v souhrnu v rozhodném období tvořilo méně než 51 % jeho celkových příjmů z provozu posiloven, neboť se zde prodávají také drahé potravinové doplňky (s efektem výhradně v kombinaci s posilováním) a oblečení vhodné do posilovny (zde je generována většina přidané hodnoty), což je činnost, která nebyla zakázána či omezena, ale bez provozu posiloven tuto činnost také nelze realizovat.

POZOR: Subjekt s vazbou na poplatníka s přímo omezenou činností (tedy subjekt s 2. typem předmětu kompenzačního bonusu) musí vždy posoudit splnění dvou podmínek, tj. že z jeho „vázané“ činnosti plynula v rozhodném období nadpoloviční většina příjmů, a že v bonusovém období došlo k vyloučení této činnosti alespoň z 80 % (nutno posuzovat vůči rozhodnému období, což je fakticky období bezprostředně předcházející vyhlášení nouzového stavu a vytvoření překážky v důsledku příslušného opatření orgánů státní správy).

Jestliže subjekt přerušil, resp. ukončil svou podnikatelskou činnost v důsledku bezprostředního zákazu či omezení této činnosti opatřeními orgánů státní správy souvisejícími s výskytem koronaviru v bonusovém období, nejedná se o překážku vzniku nároku na kompenzační bonus a bonus bude přiznán i za ty dny bonusového období, kdy byla činnost přerušena, resp. ukončena.

Jestliže OSVČ měla přerušenou podnikatelskou činnost po 12. březnu 2020, a tuto vykonávala pouze po část rozhodného období z důvodu situace související s koronavirem (nebo ji nevykonávala vůbec) a následně jí byl výkon této činnosti zakázán (nemohla být tedy v bonusovém období obnovena z důvodů přijatých restriktivních opatření), je určujícím fakt, zda v rozhodném období plynula subjektu z této zakázané činnosti nadpoloviční část příjmů (v porovnání s dalšími příjmy přijatými v rozhodném období, např. příjmy ze zaměstnání).

Zákon o KB necílí na ty, kteří v rozhodném období neměli významné příjmy z činnosti, která byla později přijatými opatřeními orgánů státní správy bezprostředně omezena či zakázána, neboť tento zákaz se netýkal majoritního zdroje jejich obživy. Je přitom jedno, zda za nízké příjmy z dané činnosti může přerušení této činnosti, její vedlejší charakter či jiná skutečnost.

  • Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020.

Druhým bonusovým obdobím je období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020.

Třetím bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2020 do 13. prosince 2020.

Čtvrtým bonusovým obdobím je období od 14. prosince do 24. prosince 2020.

Pátým bonusovým obdobím je období od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

Šestým bonusovým obdobím je období od 24. ledna 2021 do 15. února 2021.

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den (v rámci jednotlivých bonusových období) uvedený v žádosti o kompenzační bonus, za který vznikl žadateli o kompenzační bonus nárok na kompenzační bonus.

Výsledná částka kompenzačního bonusu odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu dní v rámci stanovených období, za které může subjekt bonus žádat. Žádost o kompenzační bonus tak může směřovat fakticky na celé bonusové období, či na jeho část, v závislosti na tom, v jakém rozsahu jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus. 

POZOR: Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a za ty dny, za které již obdržel kompenzační bonus za určité období z jiného titulu.

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout za kalendářní den pouze jednou bez ohledu na počet činností, které byly opatřeními orgánů státní správy zakázány či omezeny.

Je vyloučen souběh kompenzačního bonusu za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru SARS CoV-2. Výjimkou je podpora, která slouží k úhradě nájemného, podpora poskytovaná zaměstnavatelům (např. použití prostředků z programu „Antivirus“ na náhradu mezd zaměstnanců či čerpání podpory COVID Gastro) a podpora poskytovaná v podobě dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu "OŠETŘOVNÉ" PRO OSVČ.

  • Praktické příklady

Příklad č. 1:

Posouzení převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti v rozhodném období

Poplatník provozoval restaurační zařízení a současně byl na poloviční úvazek zaměstnán. V rozhodném období měl ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP podnikání) příjmy ve výši 279 000 Kč a ze zaměstnání (§ 6 ZDP) příjmy ve výši 80 000 Kč. Poplatníkovi byla opatřeními státních orgánů souvisejícími s koronavirem zakázána činnost provozu restaurace (do zaměstnání chodí nadále). Posouzením příjmů dospěl k závěru, že příjmy ze zakázané činnosti, z podnikání, činily v rozhodném období 78 % všech posuzovaných příjmů. Poplatník může nárokovat kompenzační bonus.

Příjmy z provozu restaurace (příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů) činily 279 000 Kč, tj. 78 %.
Příjmy ze zaměstnání (příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů) činily 80 000 Kč, tj. 22 %.

Příklad č. 1

Příjmy ze zakázané činnosti tvořily 78 % celkových příjmů v rozhodném období, tj. nadpoloviční část příjmů (viz graf níže), a toto kritérium nutné pro přiznání kompenzačního bonusu bylo splněno.

graf

V případě, že by zakázaných či omezených činností, z nichž plynuly v rozhodném období příjmy, bylo vícero (např. provoz kavárny a nočního baru), příjmy z těchto jednotlivých činností se budou sčítat. Stejně tak tomu bude v případě všech typů příjmů (např. příjmy od dvou zaměstnavatelů, nájem od dvou nájemců apod.). Při porovnávání v rámci rozhodného období tedy budou příjmy ze všech zakázaných či omezených činností na straně jedné a všechny ostatní činnosti (z činností dle § 6, 7 a 9 ZDP) na straně druhé.

POZOR: Pokud např. subjekt z příkladu č. 1 provozuje restauraci a také rozváží potraviny zákazníkům, je třeba posuzovat příjmy následovně: činnost v restauraci byla opatřeními zakázána, prodej potravin u zákazníků nikoli. Přestože se jedná o dvě samostatné výdělečné činnosti, pro výpočet výše nadpolovičních příjmů ze zakázané resp. omezené činnosti je relevantní pouze samostatná výdělečná činnost vykonávaná prostřednictvím restaurace, neboť prodej potravin u zákazníků zakázán nebyl. Příjmy z prodeje potravin v rozhodném období tak budou sčítány s příjmy ze zaměstnání. Porovnávat se tedy budou příjmy ze zakázané činnosti provozu restaurace vůči součtu příjmů z činnosti prodeje potravin a příjmů ze závislé činnosti.

Takový postup koresponduje s požadavky zákona o KB, tedy, že zahrnutí v bonusovém období zakázané či omezené činnosti, popř. více činností, do předmětu kompenzačního bonusu je podmíněno tím, že v rozhodném období z jedné nebo více těchto činností bezprostředně pocházela převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů z činnosti subjektu kompenzačního bonusu.

 

Příklad č. 2:

Posouzení splnění kritéria vyloučení činnosti v bonusovém období alespoň z 80 % u subjektů s vazbou na subjekty se zakázanou či omezenou činností

OSVČ je zvukařem koncertů rockových kapel, které byly nuceny kvůli zákazu činnosti koncerty zrušit, také ona tedy nemůže vykonávat svou činnost (jedná se o jedinou činnost, z níž plynuly příjmy v rozhodném období). O její služby není zájem obecně, neboť oblast „živých“ hudebních produkcí byla zakázána a nemůže tedy svou činnost vykonávat ani pro jiné odběratele. Její aktivita byla v bonusových obdobích vyloučena ze 100 %. Kritérium vyloučení činnosti alespoň z 80 % je možné považovat za splněné. Splnění kritéria je nutno deklarovat čestným prohlášením osvědčujícím splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus, které je nedílnou a pro vyřízení žádosti nezbytnou součástí žádosti o kompenzační bonus.

Příklad č. 2

Pakliže by měl subjekt v rozhodném období více činností, ze kterých plynuly příjmy, musí vždy posoudit splnění dvou podmínek, tj. že z jeho „vázané“ činnosti plynula v rozhodném období nadpoloviční většina příjmů (obdobně viz graf k příkladu č. 1), a že v bonusovém období došlo k vyloučení této činnosti alespoň z 80 %.

  • Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:

Za první bonusové období do 5. ledna 2021.

Za druhé bonusové období do 22. ledna 2021.

Za třetí bonusové období do 15. února 2021.

Za čtvrté bonusové období do 25. února 2021

Za páté bonusové období do 24. března 2021.

Za šesté bonusové období do 16. dubna 2021.

V případech, kdy dochází k novelizaci zákona, na základě které je prostřednictvím přechodných ustanovení novely subjektům kompenzačního bonusu v určitých situacích umožněno dodatečné (zpětné) uplatnění nároku, dochází ke stanovení nového počátku běhu lhůty pro podání žádosti - ten se odvíjí od nabytí účinnosti novely zákona.*

* Dané se týká např. zpětného uplatnění nároku u osob v úpadku, u osob vykonávajících pěstounskou péči, u osob čerpajících další druh podpory, u které je nově povolen souběh s kompenzačním bonusem, u osob, jejichž činnost je dotčena opatřením přijatým orgánem veřejné moci či k tomu oprávněnou osobou, pokud toto opatření spočívá v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou jejich poskytovatelem poskytovány zdravotní či sociální služby, apod.

V určitých případech, kdy došlo ke zmeškání lhůty pro podání žádosti o kompenzační bonus, je umožněno využít institutu navrácení lhůty v předešlý stav podle § 37 daňového řádu. Lze tak učinit, pouze pokud ke zmeškání lhůty došlo ze závažných důvodů majících původ v objektivních skutečnostech (např. hospitalizace, autoritativní změna výkladu obsahu opatření orgánu státní správy). Žádost o kompenzační bonus je možné podat (spolu s žádostí o navrácení lhůty v předešlý stav) do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty. S ohledem na zásady vstřícnosti a procesní ekonomie jsou nad rámec standardních podacích kanálů akceptovány i žádosti o navrácení lhůty podané formou e-mailů autorizovaných prostřednictvím elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem.*

* Ke konkrétním případům možnosti využití institutu navrácení lhůty v předešlý stav blíže viz Provozovatelé taxislužby mohou žádat o kompenzační bonus a Informace k nároku na kompenzační bonus u osob vykonávajících činnosti sezónního charakteru.

 

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

  • aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO) dostupné na adrese www.daneelektronicky.cz - v této aplikaci lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
  • datové schránky,
  • e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (seznam e-mailových adres je zveřejněn na stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020)),

v listinné podobě prostřednictvím:

  • provozovatele poštovních služeb
  • podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje), musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:

  1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
  2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
  3. určení činnosti, která byla bezprostředně zakázána či omezena přijatými opatřeními a kalendářních dní bonusového období, v nichž byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena těmito opatřeními,
  4. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

V případech, kdy je nárok subjektu založen na existenci opatření podle § 1 odst. 2 ZoKB (tedy opatření přijaté nikoli orgánem státní správy, nýbrž jiným orgánem veřejné moci nebo k tomu oprávněnou osobou, pokud toto opatření spočívá v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou poskytovány zdravotní a sociální služby jejich poskytovatelem), je pro účely urychlení vyřízení žádosti vhodné k žádosti přiložit též znění tohoto opatření (prakticky kopii daného opatření).

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.

Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období, včetně pokynů k jejich vyplnění, jsou k dispozici na internetových stránkách Finanční správy (www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020)). Tamtéž je k dispozici také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus. Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na nejčastější dotazy ke kompenzačnímu bonusu.

 

Aplikační služby