Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Reakce Finanční správy ČR na článek "Vymýšlel Kobru i kontrolní hlášení, teď radí firmám"

22. 4. 2016

  • Reakce na článek "Vymýšlel Kobru i kontrolní hlášení, teď radí firmám"
  • Autor: Luboš Kreč | Hospodářské noviny | Rubrika: Události | Strana: 04 | Datum: 31. 3. 2016

Finanční správa se důrazně ohrazuje proti tvrzením a výrokům Jiřího Žežulky, uvedeným v článku „Vymýšlel Kobru i kontrolní hlášení, teď radí firmám“.

Tvrzení:
Většinu z těchto opatření, která jsou součástí vládního boje proti podvodům s DPH, přitom osobně připravoval. O Daňové Kobře, speciálním týmu detektivů, kontrolorů a celníků, hovoří jako o svém dítěti. Zasílání přehledů faktur od plátců DPH, tedy obdobu kontrolních hlášení, vymýšlel ještě dlouho před příchodem Andreje Babiše na Ministerstvo financí.

Reakce FS k údajnému vymýšlení obdoby dnešního kontrolního hlášení:
Není pravda, že pan Jiří Žežulka vymýšlel obdobu kontrolního hlášení. Pokud se v minulosti diskutovalo něco, co snad vzdáleně připomínalo kontrolní hlášení, pak autorem těchto myšlenek nebyl pan Žežulka. V době, kdy byl pan Žežulka v top managementu GFŘ, chtěl firmám zákonem uložit povinnost vést velmi obsáhlé evidence, které by firmy uchovávaly a předkládaly na vyzvání Finanční správy. Naproti těmto návrhům smyslem kontrolního hlášení je požadovat méně informací, ale zasílat je elektronicky. Tím jsou lépe zpracovatelné, pro podnikatele méně zatěžující a pro stát efektivně využitelné pro rychlé zjištění, kde přesně nebyla daň odvedena. Kontrolor nevyzývá k předkládání obsáhlých evidencí, jak si to představoval pan Žežulka, ale z elektronicky podaných kontrolních hlášení detekuje podezřelé transakce a chodí jen na cílené kontroly.

Komplexní myšlenku kontrolního hlášení přinesl až pan ministr Andrej Babiš ze Slovenska, což je dle našeho názoru obecně známá informace. V říjnu 2014, kdy pan Žežulka opustil funkci zástupce generálního ředitele GFŘ, nebylo k systému kontrolního hlášení na úrovni Finanční správy uděláno vůbec nic (zpracovaný paragrafový návrh novely zákona o DPH představuje legislativu, která je v kompetenci Ministerstva financí).

Reakce FS k údajnému vymýšlení Kobry:
O Daňové Kobře v její současné podobě také nelze hovořit jako o „dítěti“ pana Žežulky.

I Daňovou Kobru spustil až pan ministr Babiš, po inspiraci na Slovensku. Určitá forma spolupráce sice v Česku fungovala i před vznikem Daňové Kobry; historicky jsme měli orgány, které chrání ekonomické zájmy a bezpečnost země a společně na tom pracují, ale snaha rozběhnout Daňovou Kobru na „oficiální“ bázi byla vyvolána až politickou iniciativou pana Andreje Babiše. Do této doby byly učiněny některé pokusy nastartovat těsnější spolupráci mezi Finanční správou a orgány činnými v trestním řízení, ale bez významnějšího efektu. V tomto světle by se tak za iniciátora Kobry mohl pasovat prakticky každý pracovník Finanční správy, který nějakou formou komunikoval s Policií.

Výrok: „Za svoji kariéru jsem neviděl, že by se osoba, která má svůj majetek a ekonomické zázemí, zapojila do karuselového obchodu. Že je teď trápíme, je zbytečné. Možná finanční ředitelství čeká, že se do těchto podvodů začnou zapojovat podnikatelé, kteří mají auto, dům a rodinu, ale není to moc pravděpodobné. Proč by to dělali? Riziko je příliš vysoké,“ vysvětluje Žežulka.

Reakce FS: Slovenští kolegové nás upozornili již v roce 2014, tedy v době, kdy pan Žežulka při působení v managementu Finanční správy intenzivně komunikoval se slovenskými kolegy, že se u nich začíná projevovat nový trend, kdy reakcí na „docházející“ podvádějící „s.r.óčka“ je častější zapojování fyzických osob do karuselových podvodů.

Ostatně obecně platí, že bílým koněm se může stát jakýkoliv plátce, tedy i majetnější fyzická osoba. Platí pravidlo, že podvodné skupiny minimalizují své náklady, tj. hledají „nejlevnější“ bílé koně. Pokud ale nejsou k dispozici nebo pokud se vyplatí do podvodu investovat majetnější subjekt (který působí seriózněji, čímž se sníží riziko rychlého odhalení Finanční správou), dochází k zapojení i majetnějších či do té doby fungujících podnikatelských subjektů, viz. uvedené zkušenosti ze Slovenska.

Tvrzení: Prozradit, jak to bylo s jeho odchodem a s tím, že se stal z Babišova oblíbeného daňového bojovníka tím zapovězeným, Žežulka nechce. Pouze říká, že když nastupoval na post prozatímního šéfa daňařů, na něčem se s majitelem Agrofertu dohodl, a později zjistil, že už to neplatí. A že "firma", jak finanční správu dodnes nazývá, o něj nestojí.

Reakce FS: Panu Žežulkovi byla učiněna nabídka stát se ředitelem sekce (pozn.: v době před režimem zákona o státní službě). On však tuto nabídku odmítl, proto tvrzení o tom, že o něj Finanční správa nestála, musíme odmítnout.