Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Reakce Finanční správy na článek „Berní úředníci manipulovali s důkazy, řekl soud“

  • reakce na článek: "Berní úředníci manipulovali s důkazy, řekl soud",
  • autor: Jan Prokeš | zdroj: Hospodářské noviny | datum: 25. 6. 2020

Ústavní soud svým nálezem zavázal Finanční správu, aby vysvětlila rozdíly mezi obsahem spisu doloženého k odvolacímu řízení, resp. soudnímu řízení, a kontrolního spisu, který daňový subjekt obdržel při nahlížení na finančním úřadě v roce 2015. Finanční správa souhlasí s Ústavním soudem, že ve věci prokázání kompletnosti spisového materiálu tíží důkazní břemeno správce daně.

Nicméně je třeba si uvědomit, že odchylky identifikované soudem se týkají běžné praxe nastavené dle ust. § 113 odst. 3 daňového řádu, kdy odvolacímu orgánu a následně soudu se předává pouze příslušná část spisu, která se týká odvolatelem (resp. žalobcem) napadených skutečností, tj. dotčených zdaňovacích období a doměřené daně. Daňový řád v tomto ustanovení tedy přímo předpokládá selekci spisu pro účely odvolacího, resp. soudního řízení. Je tomu tak jednoduše proto, aby ani odvolací orgán ani soudy nebyly zahlcovány písemnostmi, které přímo nesouvisí s tím, co odvolatel (resp. žalobce) napadl. Zásadní v dané situaci je to, že spisový materiál v době rozhodování odvolacího orgánu se zcela shoduje se spisovým materiálem předloženým soudu.

Písemnosti identifikované Ústavní soudem nebyly zatajeny, nezmizely, jsou stále součástí spisu daňového subjektu vedeného u prvostupňového správce daně, pouze nejsou součástí odvolacího spisu z důvodu, že pro rozhodnutí o odvolání nebyly relevantní. Jejich absenci sám daňový subjekt namítal až v rámci kasační stížnosti, kdy tuto námitku NSS označil jako nepřípustnou, pro její pozdní uplatnění. Lze tedy uzavřít, že pokud měl daňový subjekt tyto poznatky (o tom, že byl v průběhu daňové kontroly spis rozsáhlejší) již v průběhu odvolacího řízení, měl je uplatnit a nemusely být ve výsledku zodpovězeny až Ústavním soudem.

Finanční správa striktně odmítá nařčení daňového subjektu z úmyslné a systematické manipulace se spisem, kdy jako příklad daňový subjekt poukazoval na zmanipulované fotografie, které ale ve skutečnosti jsou součástí odvolacího spisu ve vysoké kvalitě, která odpovídá tomu, co předložil daňový subjekt a jediným rozdílem je, že se jedná o černobílé kopie místo barevných originálů, které musely být daňovému subjektu vráceny. Barevnost fotografií jistě nemůže ovlivnit podstatné skutečnosti, které měly tyto fotografie osvědčit, tzn. slovy Nejvyššího správního soudu, kdy k výlepu došlo a na jakém místě (viz bod 21 rozsudku NSS 6 Afs 47/2018).

Pokud jde o poznámku z článku v HN, že „Ústavní soud navíc upozornil, že nejde o ojedinělou praxi. Ve svém dosud neveřejném nálezu, který HN získaly od finanční správy, zmiňuje soud dalších šest případů, kdy se ukázalo, že daňové spisy byly nekompletní“, považujeme za nezbytné ji uvést na pravou míru. Ústavním soudem citované rozsudky se ve 4 případech vůbec netýkaly Finanční správy, v 1 případě (rozsudek z roku 2009) šlo o otázku, zda se dokazuje daňovým spisem v rámci soudního řízení, a v 1 případě (rozsudek z roku 2008) šlo o předložení spisu soudu. Z toho je jasné, že Ústavní soud neobvinil Finanční správu ze systematické a opakované manipulace se spisy.

Aplikační služby