Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Finanční správa pracuje s informacemi z EET výhradně v souladu s daňovým řádem

Finanční správa se ohrazuje proti informacím, které se v uplynulých dnech objevily v některých médiích, že dochází ke zneužívání elektronické evidence tržeb ke „šmírování“ podnikatelů v souvislosti s povinností řádně odvádět daň z nemovitých věcí. Tvrzení, která opakovaně přinesly články na některých zpravodajských serverech, jsou hrubou dezinterpretací původního vyjádření, které FS poskytla v reakci na dotazy deníku Blesk.cz.

Zákon o evidenci tržeb stanoví poplatníkům, kteří přijímají evidované tržby, povinnost oznámit správci daně údaje o provozovnách, ve kterých tyto tržby přijímají. Správce daně tak disponuje informací, o jaký typ provozovny se jedná - zda jde o kamennou provozovnu, stánek či například internetovou stránku, jejímž prostřednictvím poplatník prodává zboží či služby. Informace současně obsahuje lokalizační údaj - u kamenné provozovny je to její adresa, u mobilní provozovny bližší identifikaci (např. registrační značka), u virtuální internetová adresa.

Údaje o provozovnách poplatníků jsou využívány na základě zmocnění daného správci daně daňovým řádem, resp. zákonem o Finanční správě České republiky, v rámci analytické a kontrolní činnosti na úseku evidence tržeb. V případě potřeby, je možné údaje o provozovnách, kterými správce daně disponuje, využít také v rámci vyhledávací činnosti u útvarů, které se zabývají jinou agendou. Nevyžadování již jednou získaných údajů, tedy využití těchto údajů při své další činnosti se dá považovat i za naplnění zásady zdrženlivosti – tedy šetření práv osob zúčastněných na správě daní.

Sdílení informací a zkušeností napříč jednotlivými útvary samozřejmě napomáhá zkvalitnění a zefektivnění činností na úseku správy daní tak, aby mohl být plněn její základní účel, tedy správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Současně ale tento postup pomáhá zamezit opakovaným, duplicitním kontrolám podnikatelů ze strany FS. Správci daně na základě zjištěných údajů spíše neformálně kontaktují poplatníky s tím, že mají nesprávně uplatněnu sazbu daně u nemovitých věcí a požadují podání dodatečného daňového přiznání.

Současně ale platí, že správce daně je v daňovém řízení vázán mlčenlivostí o tom, co se v souvislosti s vyměřením daně dozvěděl o majetku poplatníka. Z toho důvodu nemá v zákoně založenu oznamovací povinnost spočívající v předávání údajů zjištěných při správě daní např. stavebním úřadům.

Aplikační služby