Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Související ustanovení zákona o daních z příjmů

Vybraná ustanovení zákona o daních z příjmů použitelná v případě živelní pohromy

Pojem „živelní pohroma“ je v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vymezen v ustanovení § 24 odst. 10 takto:

„Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.“

V souvislosti s podporou poskytovanou postiženým v důsledku živelní pohromy umožňuje zákon aplikaci dalších ustanovení vedoucí k osvobození vybraných typů příjmů nebo alespoň ke snížení základu daně z příjmů.

Jedná se například o případy:

Osvobození od daně z příjmů fyzických osob

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje

  • přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, osvobození se nevztahuje na
    • náhradu za ztrátu příjmu,
    • náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
    • náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
    • plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
    • náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem, dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona,
  • příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů, dle § 4 odst. 1 písm. i) zákona,
  • příjem v podobě podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace, nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje, dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona,
  • plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, dle § 4 odst. 1 písm. q) zákona,
  • dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví, dle § 4 odst. 1 písm. u) zákona,
  • bezúplatný příjem na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky, dle § 4a písm. k) zákona,
  • příjem odpovídající hodnotě nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance, dle § 6 odst. 9 písm. g) zákona,
  • příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček, dle § 6 odst. 9 písm. v) zákona,
  • bezúplatný příjem
    • od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
    • od osoby se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácností a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
    • nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč, dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona.

Osvobození od daně z příjmů právnických osob

U právnických osob obecně platí, že dary jsou předmětem daně z příjmů dle § 18 odst. 1 zákona a podléhají zdanění.

Výjimku z tohoto základního pravidla tvoří osvobození bezúplatného příjmu

  • v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u
    1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
    2. vypůjčitele při výpůjčce,
    3. výprosníka při výprose,
  • z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění, dle § 19b odst. 1 písm. e) zákona,
  • veřejně prospěšného poplatníka, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona nebo jeho kapitálové dovybavení. Veřejně prospěšný poplatník má ze zákona možnost osvobození bezúplatných příjmů nevyužít (§ 19b odst. 3 zákona). Rozhodnutí o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit,
  • územního samosprávného celku nebo jím zřízené příspěvkové organizace, dobrovolného svazku obcí, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy nebo Regionální rady regionu soudržnosti nebo právnické osoby se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li její právní forma a předmět činnosti obdobná,
  • plynoucího do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
  • přijatého z veřejné sbírky.

Zde je třeba zároveň upozornit, že veškeré náklady (výdaje) vynaložené na příjmy od daně osvobozené je nutné vyloučit ze základu daně dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona.

Dobrovolnická služba

Od daně z příjmů fyzických i právnických osob jsou osvobozeny příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zákona o dobrovolnické službě, dle § 4 odst. 1 písm. q) a § 19 odst. 1 písm. zb) zákona.

Uplatnění daňově uznatelného výdaje u poplatníků daně z příjmů fyzických nebo právnických osob

Daňovým výdajem (nákladem) jsou

  • zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2 zákona) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v následujícím bodu. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v), dle § 24 odst. 2 písm. c) zákona,
  • škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy, dle § 24 odst. 2 písm. l) zákona,
  • výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor dle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8 zákona.

Daňově neuznatelný výdaj při škodě

Daňově uznatelným výdajem nejsou

  • manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 zákona, dle § 25 odst. 1 písm. n) zákona,
  • škodou podle výše uvedeného bodu se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda, dle § 25 odst. 2 zákona.

Aplikační služby