Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Rozhovor s generální ředitelkou Tatjanou Richterovou pro Lidové noviny

Autor: Marek Hudema | Zdroj: Lidové noviny | Datum: 1. 7. 2020

Neplánujeme plošné kontroly kompenzačních bonusů, neobstavujeme už tolik preventivně majetek a nemanipulujeme se spisy, říká šéfka Finanční správy Tatjana Richterová. Daňové úřady přitom v posledních letech stíhá jedno obvinění za druhým. Naposledy minulý týden označil Ústavní soud zacházení daňového úřadu se spisem za počínání „za hranicí toho, co lze v právním státě tolerovat“.

 

*Podle nedávného rozsudku Ústavního soudu Finanční správa manipulovala s dokumenty v případu doměření daně. Jak je možné, že úředníci provádějí takové machinace?
Zatím nemáme k dispozici spis, který se vrací od Ústavního soudu na Nejvyšší správní soud, teprve pak si ho po rozsudku převezmeme. Už jsem nařídila kontrolu, která prověří úplnost spisu. Nejde však o to, že by se příslušné doklady ztratily. Spis existuje na příslušném finančním úřadě a chybí tam pouze to, co je u soudu. My k soudnímu rozhodování dodáváme pouze ty doklady z kontrolních spisů, které jsou relevantní se zjištěním a s tím, co namítá kontrolovaný. Nikdy dosud nedocházelo k tomu, že by se k soudu posílal celý spis. Nedošlo k žádnému čachrování či machinacím.

*Ústavní soud se zmiňuje o tom, že spis byl neúplný a měl přečíslované stránky, což budí pochybnosti. Není to špatná praxe, že soud nemá k dispozici všechny doklady a nemůže sám rozhodnout, co je důležité?
Není to na našem rozhodnutí. Tímto způsobem obvykle probíhá daňové řízení a postupuje se tak normálně v soudnictví. Jsme zvědavi, jak rozhodne Nejvyšší správní soud a jestli se změní soudní praxe. Pro nás to není problém. K soudu jde nyní to relevantní, ale pokud se to změní, jsme připraveni k soudu posílat vše. Bude to místo třeba dvou balíků spisů balíků deset.

*Nebylo to poprvé, co soud nebyl spokojen s úplností spisu. Ústavní soud upozornil na šest podobných případů...
Rozsudek teprve analyzujeme, ale ve čtyřech případech nejde o rozhodnutí týkající se Finanční správy. A u dvou, které se nás týkají, nejde o ztrátu dokladů, nýbrž o neúplnost spisu.

*I kdyby šlo o jeden případ, jako daňový poplatník pak mám obavy z nefér jednání berního úřadu.
My jsme dosud doopravdy nedávali k soudu celé spisy, ale jsme připraveni to změnit. Pro nás to není problém. Pokud by si to soud vyžádal, doklady bychom mu vydali i nyní. Není to tak, že bychom je nechtěli předložit.

*Není to jediný problém finančních úřadů v posledních letech. Například úředníci vydávali příliš mnoho zajišťovacích příkazů, čímž ochromili činnost některých firem.
Zajišťovací příkaz se používá, když máme indicie, že bude vyměřena daň, a podezření, že mohou být problémy s jejím zaplacením. Zajistíme si tím daň „dopředu“. Soudy nás upozornily, že jsme vydávali zajišťovací příkazy nadměrně. Upravili jsme metodiky, některé případy jsme stáhli a od loňska vydáváme zajišťovacích příkazů mnohem méně.

*Obstavení majetku kvůli podezření, že společnost či její majitel nebudou platit daně, je velký zásah do života firmy i jednotlivců. Neměla by se taková věc raději nechat na policii a na soudech?
Uznávám, že se dříve zajišťovacích příkazů využívalo příliš. Bylo to zřejmě způsobeno touhou omezit daňové úniky a přílišnou horlivostí, nikoliv zlým úmyslem. Teď už se tolik nevyužívají, i když je to stále velice důležitý nástroj. Musí se s ním ovšem zacházet opatrně. Důležité je, aby zajišťovací příkaz netrval dlouho, rychle proběhla kontrola a byla vyměřena daň. Někdy to trvalo docela dlouho, dnes je to už rychlé.

*Jak dlouho tedy trvá vyřešení případu od vydání příkazu?
Důležité je, v jakém rozsahu se otevře daňová kontrola. Nyní už na základě kontrolních hlášení – která tehdy nebyla k dispozici – cílíme přímo na doklad, jenž nám chybí, nebo na určitou nesrovnalost. Myslím si, že zajišťovací příkaz by neměl trvat déle než dva tři měsíce.

*Myslíte si to, nebo to tak je?
Ano, je. Nemohu to říci samozřejmě ve všech příkladech. Záleží i na tom, jak kontrolovaný spolupracuje a zda není třeba vyžádat si nějaké další doklady třeba od dodavatelů kontrolovaného.

*Záleží ale i na rychlosti úředníků, ne?
Ano, jde o oboustrannou věc. Ale už neděláme takzvané auditní kontroly, kde se kontroluje více daňových období. Jde o cílené kontroly. Někdy se ale může až při kontrole ukázat, že problémů je více, a pak to trvá déle.

*Dalším problémem bylo odměňování úředníků podle toho, kolik vymohou na daních. Což může vést ke snaze přistihnout někoho za každou cenu...
Pokud jde o ten konkrétní případ, který byl v tisku, že pracovnice dostala odměnu za čtyři dražby, šlo o součást hodnocení, kde se mělo ukázat, že nová zaměstnankyně úspěšně zvládla tento typ úkolu. Obecně ve Finanční správě neodměňujeme pracovníky podle počtu kontrol, ale třeba za složitou kontrolu. U těch, kteří vymáhají daně, je to zase například za dražbu celého podniku, což je těžší než u nějakého jednotlivého majetku. Pro mne osobně je nepřijatelná praxe odměňovat lidi podle počtu dražeb nebo podle výše doměřených daní.

*A jak tedy motivujete své zaměstnance, když ne odměnou za počet kontrol nebo výši vymožených peněz?
Motivujeme je tím, že je proškolíme a získají potřebné dovednosti a mohou se zlepšovat. Odměňujeme za práci nad rámec běžné činnosti, například za odhalení nesrovnalostí, které nebylo snadné zjistit. Nyní dáváme odměny za práci navíc v souvislosti s pandemií koronaviru, například při přípravě kompenzačních bonusů.

*Zmínila jste kompenzační bonusy neboli pětadvacítku. Finanční úřady je prověřují, ale resort financí původně tvrdil, že nebudou plošné kontroly.
V žádném případě nepředpokládáme provádění nějakých plošných kontrol. Ale všechny kompenzační bonusy mají svoje podmínky. Už na začátku jsme si při vyplácení těchto bonusů dělali jakési kontroly a neformálně jsme volali žadatelům, kteří třeba v minulém zdaňovacím období měli nějakou činnost, která by zabraňovala vyplacení kompenzačního bonusu. Když řekli, že nyní to mají jinak, bonus jim byl vyplacen. Po vyplacení jsme našli některé nesrovnalosti v žádostech nebo na základě údajů z ministerstva práce a sociálních věcí a opět jsme těm lidem volali, jestli skutečně na bonus mají nárok. Problémů bylo minimálně, zhruba 1 100 žadatelů vracelo bonusy a část z nich vrátila peníze dobrovolně. Šlo ale jen o zlomek žadatelů: bonus dostalo více než 888 tisíc OSVČ a téměř 60 tisíc společníků z malých společností s ručením omezeným. Nedá se mluvit o žádných plošných kontrolách, prověřují se jen základní podmínky poskytnutí bonusu, nesleduje se detailně pokles tržeb. Skutečných podvodníků bylo pár, podali jsme dvanáct trestních oznámení.

*Jak to letos vypadá s výběrem daní a co se z toho dá vyčíst o poklesu ekonomiky?
Samozřejmě je tam vidět pokles, i když zatím to není nic úplně dramatického. Je to ale způsobeno i odklady placení daní či nevyměřováním některých povinností. Uvidíme ale až později, ve druhém pololetí či na konci roku. Velký propad je zatím u automobilového průmyslu a cestovního ruchu. Největší propad očekávám u DPH. Záleží to na tom, jak budou firmy schopny nastartovat výrobu, a také půjde o to, jak bude fungovat vývoz.

Tatjana Richterová
* Absolventka pražské VŠCHT. * Ve Finanční správě působí od roku 1991. * V letech 1992–2012 řídila Finanční úřad v Ústí nad Labem, Od roku 2013 byla ředitelkou Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. * Od roku 2018 působila jako zástupkyně generálního ředitele Generálního finančního ředitelství. V prosinci se tam stala ředitelkou.

 

Aplikační služby