Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Berní úředníci oblíbení nebudou nikdy

Autor: Miroslav Petr | Zdroj: Lidové noviny | Datum: 29. 4. 2019

Rozhovor s Tatjanou Richterovou, generální ředitelkou Finanční správy ČR

Vylepšit image Finanční správy. Náročnější úkol si nová šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová těžko mohla představit. Zvlášť poté, co její předchůdce Martin Janeček bez pardonu stíhal obstavením majetku či zajišťovacími příkazy třeba i jen potenciální dlužníky daně. Richterová místo toho nabízí vlídnou tvář, i když jeden z jejích prvních úkolů zní: propustit stovky lidí.

*Proč Finanční správa, která má zásadní vliv na kontrolu a výběr daní, teď snižuje počty svých zaměstnanců?
Nejsem kompetentní vysvětlovat, proč vláda přistupuje ke snižování počtu pracovníků. Finanční správa je v posledních letech spíše přijímala a s paní ministryní (resort financí řídí Alena Schillerová za ANO – pozn. red.) jsme se zatím předběžně dohodly na určité optimalizaci počtu zaměstnanců v rámci Finanční správy, a to bez omezení našich činností. Mělo by se jednat zhruba o 500 lidí, ale je to zatím opravdu jen předběžné číslo, protože rozhodnutí, zda opravdu k nějaké optimalizaci dojde, bude záležet na schválení státního rozpočtu na rok 2020.

*Ministryně Schillerová mluví obecně o propuštění desetiny úředníků ve státní správě. U vás ten podíl bude tedy menší?
Konkrétní čísla ještě neznáme. Vzhledem k tomu, že ve Finanční správě pracuje 16 210 lidí, jsem ocenila, že máme možnost se nějak připravit, protože všichni víme, že ekonomika pravděpodobně neporoste dál jako dosud, že můžeme v řádu několika dalších let očekávat i jisté zhoršení a bude nutné omezit počty pracovníků...

*Už máte jasno, kde je oželíte?
Požádala jsem ředitele finančních úřadů a představené, tedy vedoucí zaměstnance, podle zákona o státní službě, našich dalších úřadů – Generálního finančního úřadu, Odvolacího finančního ředitelství a Specializovaného finančního úřadu – aby mi předložili své návrhy. Jsem si vědoma, že v rámci státní správy se mluví o tom, že došlo k určitému přebujení počtu útvarů a jejich představených. To znamená, že útvary mají malý počet pracovníků, třeba jeden vedoucí má tři až čtyři podřízené...

*Tím myslíte ministryní financí zmíněných „hodně náčelníků, málo indiánů“?
Ano, tak to je. I když je třeba k té redukci přistupovat individuálně, protože máme úřady, například v Praze, které mají přes dva tisíce lidí, a jinde, třeba v Karlových Varech, zhruba 300.

*Někteří starostové se obávají, že u nich úřad zrušíte nebo výrazně omezíte jeho činnost...
Takové obavy tu jsou, řada starostů už nám volá, ale chci říci, že v žádném případě nepočítáme s rušením těchto úřadů. Naším cílem není zhoršit dostupnost služeb v dané lokalitě, základní služby pro lidi zůstanou zachovány.

*Kde jinde chcete pracovníky a případně oddělení Finanční správy ušetřit?
Jedno z možných řešení je, že některé činnosti, například kontrolní nebo vymáhací útvary, soustředíme do sídel okresů nebo zkrátka do větších územních pracovišť. Opatření by mělo začít platit od 1. ledna příštího roku, ale jaký konkrétně bude rozsah a kdy rozhodnutí padne, to záleží na tom, jak jsem již řekla, kdy vláda schválí rozpočet.

*Resort financí snížil odhad výběru daní pro rok 2020 o asi 13 miliard korun. Vidíte na číslech Finanční správy, kterých daní se má pokles týkat nejvíc?
Vzhledem k tomu, že máme velice podrobnou analytickou činnost, vidíme u některých odvětví v prvním čtvrtletí letošního roku, že objem obchodů sice významně neklesá, ale už neroste, což se projevuje u daně z příjmu i DPH. Je to navázané na některé ekonomiky, se kterými přímo sousedíme, zejména na obchody s Německem.

*Pro letošek se ale předpokládal nárůst výběru DPH o téměř sedm procent. Je to reálné?
Je možné, že resort svůj předpoklad nějak upraví. My nejsme tím, kdo by měl posuzovat a komunikovat reálnost či nereálnost předpokládaného výběru daní. Počítáme ale stále s tím, že výběr bude stejný jako loni nebo mírně vyšší. Záleží i na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika – ale myslím, že všichni ekonomové už počítají s menším růstem, než tomu bylo ještě nedávno. A tedy i se snížením původního odhadu inkasa daní...

*Co jste už změnila od doby svého nástupu do funkce a co důležitého ještě změnit hodláte?
Ve Finanční správě nelze ze dne na den něco zásadně měnit. Zákon o Finanční správě je daný. Snažím se ale korigovat některé činnosti, které bylo nutné usměrnit ve vztahu k vydaným rozhodnutím soudů. To znamená hlavně v zajišťovacích příkazech. Správní soudy nějak rozhodly a my se musíme s tou skutečností vyrovnat v naší rozhodovací praxi. Další věcí je, že nás nenadále zasáhlo zmíněné snižování počtu pracovníků. Snažím se také otevřít Finanční správu víc k veřejnosti, snažím se navštěvovat profesní komory, jednat se starosty nebo poslanci, otevřeně komunikovat o naší činnosti...

*Tohle za vašeho předchůdce Martina Janečka nefungovalo?
To neumím do detailu posoudit. Pan ředitel měl možná určité výhrady ke spolupráci s některými profesními komorami, já bych chtěla navázat na otevřenou komunikaci, jaká byla v předchozím období.

*A tím předchozím obdobím myslíte...
Tím myslím období za pana ředitele Jana Knížka a ředitelů před ním. Snažím se zkrátka o takovou otevřenější formu spolupráce.

*A jaký je váš nejdůležitější úkol do budoucna?
Vylepšit image Finanční správy. Samozřejmě je jasné, že nikdy nebudeme oblíbení, protože jsme tu hlavně od co nejlepšího výběru daní, ale měli bychom se snažit o větší otevřenost a transparentnost. Dopředu nastavit pravidla, například, aby veřejnost měla informaci o tom, že chystáme nějaké velké akce. Že budeme prověřovat nějakou činnost. Jako třeba v poslední době v případě kontrol sdílené ekonomiky, například taxislužby Uber nebo ubytování Airbnb, kdy jsme dopředu na našich stránkách i v tisku zveřejnili, jak se má zdaňovat tato služba, aby bylo vše v souladu s právními předpisy. A pak následně jsme vyhlásili celostátní kontrolní akce. Jde prostě o to, dopředu upozornit na případné chyby, co se nedaní, jaké akce chystáme. Tím dáme veřejnosti možnost přiznat správně daň a až následně přistupujeme ke kontrolní akci.

*Nepovede takováto vstřícnost k nižšímu výběru daní?
Určitě ne. Je pravda, že v předchozím období jsme intenzivněji využívali zajišťovacích příkazů. Podvody se od roku 2016 snížily zejména vlivem zavedených kontrolních hlášení, díky tomu je dokážeme snáze odhalovat. Dnes máme formou analýz kontrolních hlášení možnost lépe rozlišovat, kde se jedná o podvod a kde tedy přísně zasáhnout a zadržet finanční prostředky, a kde dochází jen k nějakým nesrovnalostem. Veřejnosti se může zdát, že se tímto vlivem inkaso daně snižuje, ale ve skutečnosti je výběr daní reálnější. Tím, že umíme lépe cílit na problémové poplatníky, tak logicky zadržujeme méně nadměrných odpočtů než v minulém roce. Proto je inkaso DPH menší.

*Jinými slovy to, co si od poplatníků neoprávněně vezmete, sice v danou chvíli vylepšuje příjmovou bilanci, ale po čase to vrátíte a daňový příjem o to klesne. Nehledě na to, že ze zadržovaných nadměrných odpočtů musíte dotyčnému po určitém čase hradit úroky...
Dá se to tak říci. Jde nám ale hlavně o to, abychom zreálnili daňovou povinnost. Abychom se chovali obezřetněji a také ze státního rozpočtu nemuseli daňovým subjektům platit sankce za neoprávněné zadržování finančních prostředků.

*Takže ono vámi zmíněné zreálnění znamená ve skutečnosti nižší výběr daně?
Tak úplně to není. Třeba v případě DPH v současné době nižší oproti loňsku není.

*Ale není ani vyšší. Za letošní první tři měsíce je to oproti loňsku zhruba na stejné úrovni...
To je pravda, první tři měsíce jsou pro výběr daně takové rozběhové. Ukáže se až později, zda výběr DPH bude oproti loňsku nižší, nebo vyšší. Z pohledu kontrolní činnosti ale nevidíme, že bychom nějak polevovali. I když samozřejmě klesl počet zajišťovacích příkazů (Finanční správa jimi obstavuje majetek firem, u nichž se domnívá, že neuhradí daň – pozn. red.). V roce 2015 to bylo 1605 příkazů na celkovou sumu 3,6 miliardy korun, loni jich bylo vydáno 1174 na celkem 1,5 miliardy.

*Pokles způsobila menší přísnost a větší opatrnost úředníků? Berní úřady dříve v některých případech zajišťovacím příkazem znemožnily další fungování firem, z nichž to některé úplně zničilo, na základě pouhého podezření z nezaplacení daně...
Je to tak, že musíme zkrátka víc zvažovat, v jakých případech zajišťovací příkaz použijeme. Zda pro to máme skutečně zákonné důvody. Je potřeba říci, že i rozhodovací praxe soudu se vyvíjela a Finanční správa se jí při svém rozhodování musí přizpůsobit. Ten posun byl zejména k fungujícím firmám. Neměli bychom firmu, u které je zřejmé, že reálně provozuje činnost, zajišťovacím příkazem přivést do nesnází, i když máme podezření, že se podílí na daňových podvodech. Zde je předpoklad, že případný nedoplatek po doměření vybereme bez použití zajišťovacího příkazu.

*Má Finanční správa fungovat jako přísný biřic, nebo spíš rádce, jak správně platit daně?
Mojí vizí je, že by měly fungovat dvě takové verze. Jednak pro poplatníky, kteří si řádně plní své povinnosti a nemají žádný problém s finančním úřadem. Ti by měli mít možnost být finančními úřady co nejméně obtěžováni a zatěžováni. A pak je tu skupina takových, kteří s námi nekomunikují nebo dlouhodobě neplní daňové povinnosti, a tam je na místě větší přísnost.

*Když jste zmiňovala, že slušní podnikatelé by měli být co nejméně obtěžováni a zatěžováni, patří do toho i chystaný projekt jednotného paušálního odvodu pro nejmenší živnostníky s ročním příjmem do jednoho milionu korun? Tedy možnost, že by měsíčně odvedli nějakých 5,5 tisíce korun, v tom by byla minimální část daně z příjmu i sociální a zdravotní pojištění, a takový podnikatel by pak měl pokoj od kontrol, vyplňování daňového přiznání a podobně?
My ani sociálka ani zdravotní pojišťovna bychom k dotyčnému už nechodili na kontroly. A neměl by ani povinnost vést daňovou evidenci. Více méně by si dotyčný „paušalista“ během roku hlídal výši příjmů. Kdyby došlo v průběhu roku k jejímu překročení, pak by normálně podal daňové přiznání a zaplacené zálohy by se mu započítaly. Nevýhodou pro některé podnikatele by ale zřejmě bylo, že by si nemohli uplatnit nezdanitelné části základu daně či slevy na dani. Každý podnikatel, který by splňoval podmínky pro takový paušální odvod, by si tedy měl vyhodnotit všechny plusy a minusy.

*Mělo by to vliv na výběr?
Moc velký ne. Už dnes, když se podíváte na inkaso daně z příjmů fyzických osob z podnikání, tak tato kdysi královská daň se nám změnila na daň, která je spíš doplňková. Myslím, že všichni už počítají s menším růstem ekonomiky, a tedy i se snížením původního odhadu daňového inkasa.

 


PETR, Miroslav. Berní úředníci oblíbení nebudou nikdy. Lidové noviny. 29.4.2019, str. 12

 

Aplikační služby