Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Daňová kontrola

Práva a povinnosti daňového subjektu a pravomoci a povinnosti správce daně při daňové kontrole dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit doručením oznámení o změně rozsahu daňové kontroly. Daňovou kontrolu lze provádět společně pro více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu.

Daňový řád stanovuje práva a povinnosti daňového subjektu a jim odpovídající pravomoci a povinnosti správce daně.

Práva a povinnosti daňového subjektu při daňové kontrole

Daňový subjekt je povinen umožnit správci daně provedení daňové kontroly. (§ 86 odst. 1 daňového řádu) Daňový subjekt v rámci daňové kontroly plní mj. povinnosti podle § 82 daňového řádu, tj. jako při místním šetření:

  • Daňový subjekt a další přítomné osoby jsou povinny poskytnout úřední osobě všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení daňové kontroly (§ 86 odst. 3 a § 82 odst. 1 daňového řádu),
  • Osoby, u nichž je daňová kontrola prováděna, jsou povinny zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a další věci nezbytné pro správu daní i mimo své prostory, jinak správce daně tyto věci zajistí postupem podle § 83 (§ 86 odst. 3 a § 82 odst. 2 daňového řádu).

Dále je daňový subjekt povinen zejména:

  • zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly (§ 86 odst. 3 písm. a) daňového řádu),
  • poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby (§ 86 odst. 3 písm. b) daňového řádu),
  • předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení (§ 86 odst. 3 písm. c) daňového řádu),
  • umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti (§ 86 odst. 3 písm. d) daňového řádu),
  • nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí (§ 86 odst. 3 písm. e) daňového řádu).

Daňový subjekt má právo zejména:

  • být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti (§ 86 odst. 2 písm. a) daňového řádu),
  • předkládat důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici (§ 86 odst. 2 písm. b) daňového řádu),
  • vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně (§ 86 odst. 2 písm. c) daňového řádu),
  • na předložení služebního průkazů úřední osoby (§ 12 odst. 3 daňového řádu),
  • podat stížnost proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správce daně (§ 261 daňového řádu),
  • být včas vyrozuměn o provádění svědecké výpovědi, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky v rámci dokazování svých práv a povinností (§ 96 odst. 5 daňového řádu),
  • být včas vyrozuměn o provádění výslechu znalce, být přítomen výslechu znalce a klást mu otázky týkající se podávaného znaleckého posudku (§ 95 odst. 4 daňového řádu),
  • u správce daně nahlédnout do částí spisu týkajících se jeho práv a povinností, které označí, s výjimkou části vyhledávací (§ 66 odst. 1 daňového řádu),
  • vyjádřit se k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění, pokud z tohoto výsledku vyplývá, že na jeho základě dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně (§ 88 odst. 2 až 5 daňového řádu).

Pravomoci a povinnosti správce daně (nejen) při daňové kontrole

Kromě pravomocí, které odpovídají výše uvedeným povinnostem daňového subjektu, a povinností, které odpovídají výše uvedeným právům daňového subjektu, má správce daně pravomoci podle § 80 až 84 daňového řádu upravujících místní šetření, především:

  • Správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní (§ 80 odst. 4 daňového řádu),
  • Úřední osoba v době přiměřené předmětu daňové kontroly, zejména v době provozu, právo na přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat, v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní. Toto právo má též, jde-li o obydlí, které daňový subjekt užívá současně pro podnikání, je-li to nezbytné a nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným způsobem. (§ 81 odst. 1 daňového řádu),
  • Správce daně může provést nebo si vyžádat z účetních záznamů nebo jiných informací výpis nebo kopii, a to i na technických nosičích dat (§ 81 odst. 2 daňového řádu),
  • V rozsahu nezbytném k prověření údajů na technických nosičích dat má správce daně právo na informace o používaných programech výpočetní techniky a může využívat programové vybavení, ve kterém byly informace pořízeny (§ 81 odst. 3 daňového řádu),
  • Správce daně si může od osoby, u níž je daňová kontrola prováděna, vyžádat nebo odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí. Takto získané vzorky se vrací po expertize či posouzení, připouští-li to jejich povaha. Zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně při jejich převzetí nebo odebrání (§ 82 odst. 3 daňového řádu),
  • Správce daně může zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek, je-li důvodná obava, že by později nebylo možné příslušný důkazní prostředek provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi (§ 83 odst. 1 a násl. daňového řádu),

Dále má správce daně pravomoc např.:

  • vyslechnout kteroukoliv osobu jako svědka, kromě zákonem stanovených výjimek (§ 96 odst. 1 až 3 daňového řádu),
  • ustanovit znalce k prokázání skutečností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně (§ 95 odst. 1 daňového řádu).

Dále má správce daně např. tyto povinnosti:

  • Převzaté doklady a další věci nebo odebrané vzorky je povinen správce daně vrátit osobě, od které je převzal, nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí nebo odebrání. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně; pokud důvody pro zapůjčení trvají, může být tato lhůta z důležitých důvodů prodlužována opakovaně (§ 82 odst. 4 daňového řádu),
  • Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní (§ 5 odst. 3 daňového řádu),
  • Správce daně umožní osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva a v souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu potřebné nebo stanoví-li tak zákon (§ 6 odst. 3 daňového řádu),
  • Správce daně podle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí (§ 6 odst. 4 daňového řádu)
  • Správce daně postupuje bez zbytečných průtahů, (§ 7 odst. 1 daňového řádu),
  • Správce daně postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Z důvodu hospodárnosti může konat správce daně úkony pro různá řízení společně. Ze spisu, popřípadě z rozhodnutí vydaného na základě těchto úkonů, musí být zřejmé, ke které povinnosti a s jakým výsledkem byly úkony učiněny (§ 7 odst. 2 daňového řádu),
  • Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo (§ 8 odst. 1 daňového řádu),
  • Správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů (§ 92 odst. 2 daňového řádu),
  • Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (§ 8 odst. 2 daňového řádu),
  • Správce daně je povinen sepsat zprávu o daňové kontrole (§ 88a odst. 1 a 2 daňového řádu).

 

Podrobná procesní metodická úprava daňové kontroly viz Metodika | Daňový proces | Finanční správa (financnisprava.cz)

Aplikační služby