Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dotazy a odpovědi ke kompenzačnímu bonusu (podzim 2020)

(aktualizováno 24. 2. 2021)

ke dni 24. 2. 2021

65.
Jaký je rozdíl mezi ubytovací službou a nájmem nemovitosti ve vztahu k současnému krizovému stavu? Ptám se z důvodu možnosti poskytovat ubytování např. v soukromých chatách či apartmánech.

K otázkám, které se zabývají rozdíly mezi ubytovací službou a nájmem pro účely určení správného daňového režimu příjmů z těchto vztahů plynoucích, vydalo Generální finanční ředitelství na webu Finanční správy ČR několik informací. Vedle komplexní Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) lze odkázat rovněž na informaci zveřejněnou na webu etrzby.cz > Podnikatel/Firma > Specifické případy > Ubytování.
I nadále je tedy třeba odlišovat, zda je ubytování poskytováno jako ubytovací služba, nebo zda se jedná o nájem nemovité věci. Na této skutečnosti nemění nic současný krizový stav. Správná klasifikace příjmů je nezbytná pro splnění všech povinností, které v této souvislosti nejen v oblasti daní vznikají. Z výše uvedených informací vyplývají základní znaky ubytovací služby v porovnání se znaky nájmu nemovitých věcí. Uvedené dva instituty tedy nelze účelově zaměňovat.


ke dni 10. 2. 2021

64.
Je pravda, že se začne podnikatelům vyplácet kompenzační bonus ve výši 1000 Kč na den místo nynějších 500 Kč? Mohu si o tuto částku již zažádat?

Na základě návrhu Vlády je nyní připravována novela zákona o kompenzačním bonusu, která umožní podnikatelům čerpat podporu 1 000 Kč na den, nicméně ještě není možné o tuto částku žádat. Žádat je možné až po ukončení legislativního procesu. Aktuální informace zveřejňujeme na webu FS www.financnisprava.cz.


ke dni 5. 2. 2021

63.
Pokud žádám o kompenzační bonus za šesté období (24.1. 2021 - 15. 2. 2021) jako společník s.r.o., který rok je bezprostředně předcházející bonusovému období? Je to rok 2020?

Pro účely žádosti o kompenzační bonus pro společníky malých s.r.o. za šesté bonusové období, tj. období od 24. 1. 2021 do 15. 2. 2021, je bezprostředně předcházejícím zdaňovacím obdobím v případě kalendářního roku rok 2020.


ke dni 27. 1. 2021

62.
Jako OSVČ provozující saunu v horském středisku funguji pouze v sezóně. Mám otevřeno jen od října do února, v ostatních měsících se mi provoz nevyplatí, zákazníci jindy nechodí. O kompenzační bonus jsem dosud ani nežádal, protože jsem měl za to, že nesplňuji zákonné požadavky na jeho vyplacení s ohledem na to, že v létě nemám příjmy z provozu sauny, ale živím se jinak. Nyní jsem se ale dozvěděl, že o bonus mohou žádat i osoby vykonávající sezónní činnosti, chtěl bych se proto zeptat, jestli se to vztahuje i na mne a za jaké období mohu případně o bonus požádat.

O možnosti získání kompenzačního bonusu v případě osob vykonávajících sezónní činnosti a o podmínkách, za jakých lze nárok těmto osobám přiznat, informovala Finanční správa na svých internetových stránkách (Informace k nároku na kompenzační bonus u osob vykonávajících činnosti sezónního charakteru). Vzhledem k sezónnímu charakteru Vámi uváděné činnosti není vyloučeno, že i Vy tyto podmínky splňujete. Pokud příjmy z provozu sezónní činnosti dotčené bezprostředním zákazem či omezením v důsledku přijatých vládních opatření představují v rámci Vámi zvoleného náhradního rozhodného období převažující část příjmů a zároveň příjmy z této činnosti netvoří převahu v období od 1. června do 30. září roku 2020 ani od 1. června do 30. září roku 2019, lze test majoritních příjmů považovat za splněný. Při dodržení pravidel pro stanovení náhradního rozhodného období je ve Vašem případě vhodným intervalem období od 1. listopadu 2019 do 28. února 2020 (měsíc říjen nelze do náhradního rozhodného období zahrnout, neboť 1. říjen jakožto první den kalendářního měsíce října není součástí žádného z bonusových období).

Pokud jde o samotné uplatnění nároku na kompenzační bonus, žádost o kompenzační bonus lze (v případě splnění všech zákonných podmínek) podat za ty dny bonusových období, kdy došlo k bezprostřednímu zákazu či omezení sezónní činnosti. K omezení provozu saun došlo na základě opatření vlády již s účinností k 9. 10. 2020. V případě, že došlo ke zmeškání lhůty pro podání žádosti za některé z již uplynuvších bonusových období, lze využít institutu navrácení lhůty v předešlý stav podle § 37 daňového řádu. Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav je možné podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty, tedy do 5. 2. 2021. Správní poplatek se v tomto případě promíjí na základě rozhodnutí ministryně financí (viz Finanční zpravodaj 6/2021).


ke dni 26. 1. 2021

61.
Jsem vysokoškolák a v zimě si přivydělávám jako OSVČ, instruktor lyžování. Standardně svou činnost vykonávám pouze v období od prosince do února, někdy do března, záleží na sněhových podmínkách. Moje činnost byla omezena opatřeními vydanými v souvislosti s epidemií koronaviru. V zákoně o kompenzačním bonusu je jako jedna z podmínek pro přiznání kompenzačního bonusu uvedena podmínka, že z omezené či zakázané činnosti musela v rozhodném období, kterým je období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020, plynout nadpoloviční většina příjmů. Já jsem však v tomto období ze své omezené činnosti žádné příjmy neměl a ani mít nemohl (činnost vykonávána pouze v zimním období). Mohu i já obdržet kompenzační bonus?

V případě ryze sezónních činností vykonávaných standardně jen po určité období roku je připuštěno, aby podmínka převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti byla splněna namísto v rozhodném období (od 1. června 2020 do 30. září 2020) v tzv. náhradním rozhodném období. Toto období trvá rovněž čtyři po sobě jdoucí kalendářní měsíce, jeho počátek však není stanoven fixně, ale může být právě s ohledem na sezónní výkon činnosti přizpůsoben tak, aby poskytoval ve vztahu k poklesu příjmů ze zakázané či omezené činnosti patřičnou vypovídací hodnotu. Test je tedy zaměřen na zjištění převažující části příjmů z dané činnosti v rámci období předchozí sezóny, kdy existuje předpoklad, že výkon činnosti nyní zasažený opatřením orgánu státní správy byl převažujícím zdrojem příjmů. Pro tyto účely je stanoveno pravidlo, že počátkem náhradního rozhodného období musí být den předchozí sezóny, který co do označení odpovídá dni spadajícímu do některého z bonusových období. Ve Vašem případě lze za počátek náhradního rozhodného období stanovit např. 1. prosinec roku 2019 a konec tedy připadne na 31. březen roku 2020. Aby mohl být výsledek testu v rámci náhradního rozhodného období akceptován, je třeba splnit ještě druhou podmínku spočívající v tom, že příjmy ze zakázané či omezené činnosti nesmí představovat převažující příjem nejen ve standardním rozhodném období od 1. června 2020 do 30. září 2020, ale také v analogickém období předchozího roku, tj. od 1. června 2019 do 30. září 2019. Splněním této podmínky je ověřeno, že výpadek příjmů z dané činnosti v letních měsících není náhodný, ale je důsledkem jejího sezónního charakteru.


ke dni 22. 12. 2020

60.
Započítávají se u hudebníků autorské honoráře při testu majoritního příjmu pro kompenzační bonus? Pokud ano, počítají se dohromady s honoráři za výkon jako samostatná činnost (jako protiváha ke mzdě)?
Jedná se mi o to, že konkrétně mezi červnem a zářím z těchto příjmů nad mzdou převažovaly autorské honoráře (samostatně), ale nikoli příjmy z veřejných vystoupení (samostatně). Veřejná vystoupení byla nouzovým stavem ovlivněna přímo (úplně znemožněna), výše autorských honorářů bude nepřímo ovlivněna také (nepořádají se plesy, v provozovnách nehraje hudba atd.), ale nelze přesně vyčíslit, jak moc, navíc se autorské honoráře proplácí až zpětně za uplynulé období.
Pokud je za rozhodné období (červen - září 2020) výše mzdy např. 50 000 Kč, výše autorských honorářů např. 400 000 Kč a výše příjmů z veřejných vystoupení např. 40 000 Kč, má daná osoba nárok na kompenzační bonus? Hrají konkrétní částky roli, vztahuje se na tuto situaci klauzule 80 % ztrát?

Zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 definuje podmínky, které musí OSVČ splnit pro přiznání nároku na KB. První podmínkou je skutečnost, že je OSVČ podle zákona o důchodovém pojištění k 5. 10. 2020. Další podmínkou je naplnění předmětu kompenzačního bonusu, kterým je v případě OSVČ výkon samostatné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla předmětná činnost bezprostředně zakázána či omezena opatřením orgánů státní správy. Podle znění příslušných opatření byla činnost výkonných umělců (veřejné koncerty, divadelní představení a slavnosti převážně se zpěvem) zakázána od 5. 10. 2020. Dalším testovaným kritériem podle zákona je, že převažující část příjmů umělců v rozhodném období (od 1. června do 30. září 2020), bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností (nyní zakázaných), přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Vámi popsaný umělec má příjmy jak z veřejných vystoupení, tak i z autorských honorářů a zároveň i příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti). V takovém případě musí tyto příjmy v rozhodném období sečíst dohromady a zjistit, zda příjmy z nyní zakázané činnosti (veřejné vystupování, divadelní představení) převažují nad součtem příjmů ze zaměstnání (závislé činnosti) a autorských honorářů. Pokud je realitou Vámi v dotazu uvedený příklad, tak daný umělec nárok na KB nemá, protože jeho příjmy z veřejných vystoupení, které jsou v současnosti zakázané, nepřevažují nad součtem příjmů ze závislé činnosti a příjmů z autorských honorářů. Protože činnost výkonného umělce je sama o sobě omezená, nevztahuje se na něj podmínka vyloučení činnosti alespoň z 80 % v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení opatřením dopadajícím na odběratele jeho služeb. Z výše uvedeného tedy plyne, že v daném případě nevzniká nárok na KB.

 


ke dni 14. 12. 2020

59.
Jsem OSVČ a v roce 2020 jsem měla minimální příjmy (50 000 Kč) ze samostatné činnosti, protože mému podnikání bránila epidemiologická situace v souvislosti s COVID-19. Využila jsem však možnost požádat o kompenzační bonus za všechna bonusová období, která byla dosud vyhlášena, a kompenzační bonus jsem skutečně obdržela. Moje otázka zní, zda vyplacený kompenzační bonus v roce 2020 se započítává do vlastního příjmu manžela (manželky)? Limitem pro možnost uplatnění této slevy za rok 2020 je částka vlastního příjmu nepřesahující 68 000 Kč.

Podle ustanovení § 1 zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a ust. § 1 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, je kompenzační bonus definován jako daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků v souvislosti s opatřeními orgánů státní správy k ochraně obyvatelstva. Z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), je příjem ve formě daňového bonusu příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob podle ust. § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP. Pro uplatnění slevy na manžela (manželku) podle ust. § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 24 840 Kč ročně, je jednou z podmínek nároku skutečnost, že vlastní příjmy manžela (manželky) nepřesáhly roční hranici 68 000 Kč. ZDP ve zmíněném ustanovení taxativně vymezuje příjmy, které se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezapočítávají. Daňový bonus však mezi těmito nezapočitatelnými příjmy uveden není. Z uvedeného je zřejmé, že kompenzační bonus, stejně jako daňový bonus na dítě, patří mezi příjmy započitatelné do vlastního příjmu manžela (manželky) pro uplatnění této slevy. Pokud Vaše příjmy ze samostatné činnosti za rok 2020 představují částku 50 000 Kč, a k tomu jste čerpala kompenzační bonus za všechna vyhlášená bonusová období, potom Váš započitatelný příjem pro účely slevy na manžela (manželku) přesáhl zcela jistě 68 000 Kč a Váš manžel nemá na uplatnění slevy nárok. Nad rámec Vašeho dotazu dále uvádíme, že i ošetřovné pro OSVČ z dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu je příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob, ale do vlastního příjmu manžela (manželky) se také započítává.


ke dni 1. 12. 2020 (aktualizováno 7. 12. 2020, 11. 1. 2021)

58.
Chtěl bych se zeptat na možnost kombinace různých pomocí, které se týkají koronaviru.
Jsme OSVČ a podnikám v nepravidelné zájezdové dopravě. Požádal jsem o pomoc v programu COVID-BUS, která je vyplácena teď na podzim. Mohu požádat o podzimní kompenzační bonus? Moje činnost je téměř 100% dotčena v důsledku bezprostředního zákazu vztahujícího se na mé odběratele služeb, kterými jsou zejména školy a sportovní kluby.

Obecně platí, že v daném kalendářním dni nelze kombinovat kompenzační bonus s podporou související se zmírňováním následků výskytu koronaviru SARS CoV-2, kterou subjekt obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Jednotlivé programy pomoci nemají sloužit ke kumulování vládní podpory a tvorbě neopodstatněných duplicit, které by generovaly nepřiměřené rozpočtové dopady. Naopak jsou spravedlivě nastaveny tak, aby se vzájemně doplňovaly a zajistily, že nikdo nezůstane zcela bez pomoci. Připomínáme, že tento přístup doplňování, nikoliv kumulování programů přímé pomoci vychází z požadavků Evropské unie a jejích pravidel pro veřejnou podporu. Pokud tedy jiná podpora není přiznána za stejné kalendářní dny jako kompenzační bonus, ačkoli byla v daném bonusovém období vyplacena, nejedná se o souběh a na kompenzační bonus může vzniknout nárok. V důsledku novely zákona o kompenzačním bonusu je však umožněna kombinace kompenzačního bonusu v daný kalendářní den s jinou přímou podporou proti následkům koronaviru, konkrétně s příspěvkem na zaměstnance z programu Antivirus, s ošetřovným pro OSVČ a s programem Covid-Nájemné. Jde-li o program Covid – BUS, kombinování s kompenzačním bonusem není vyloučeno, neboť v tuto chvíli nedochází ke kumulování vládní pomoci v daném kalendářním dni. Zatímco u kompenzačního bonusu jsou bonusová období v současné době nastavena od 5. 10. do 23. 1. 2021, aktuální výzva k programu Covid-BUS je vyhlášena pro rozhodné období 12. 3 2020 - 30. 6 2020. Nárok na kompenzační bonus může vzniknout osobě samostatně výdělečně činné mimo jiné v kalendářním dni, ve kterém byla činnost této osoby alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení přijatého orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID19, které se vztahuje na odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů této osoby. Jedná se o dodavatele subjektů, jejichž činnost byla opatřeními bezprostředně omezena či zakázána. Předpokladem pro přiznání kompenzačního bonusu je však také to, že tato dodavatelská činnost, nemůže být bez zásadních obtíží vykonávána vůči jinému odběrateli (než tomu, jemuž byla činnost zakázána či omezena), tedy, že neexistuje substitut k vyloučené činnosti (tuto skutečnost by měl být žadatel schopen správci daně v případě vzniku pochybností) prokázat. Budou-li splněny shora uvedené podmínky a rovněž ostatní podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu, vznikne nárok na kompenzační bonus.


ke dni 24. 11. 2020

54.
Jsem spolupracující osobou u svého manžela, který se zabývá výrobou vína. Naše výrobky jsou z 90 % dodávány do restaurací, které jsou v současné chvíli zavřené. Naše činnost zakázána není, ale restaurace teď víno neodebírají a není v současné chvíli možné, abychom zabezpečili jiné odběratele. Máme oba s manželem nárok na podzimní kompenzační bonus? Pokud ano, tak jakým způsobem mám já, jako spolupracující osoba, prokázat, že moje činnost byla alespoň z 80 % vyloučena?

Zákon stejně jako na jaře definuje subjekt kompenzačního bonusu jako osobu samostatně výdělečně činnou (dále též OSVČ) podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze OSVČ, která jí byla ke dni 5. října 2020. Spolupracující osoba je osobou samostatně výdělečně činnou ve smyslu zákona upravujícího důchodové pojištění, a pokud splňuje další podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu, není žádný důvod ji z nároku na kompenzační bonus vylučovat. Samotná skutečnost, že se jedná o spolupracující osobu, nebrání přiznání nároku na kompenzační bonus. Vámi provozovaná činnost nebyla bezprostředně zakázána ani omezena v důsledku opatření přijatých orgány státní správy. Pro vznik nároku na kompenzační bonus z titulu jako OSVČ však přichází ve Vašem případě v úvahu pouze naplnění podmínky, že výkon Vaší samostatné výdělečné činnosti byl alespoň z 80 % vyloučen v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení činnosti odběratelů Vašeho zboží, přičemž musí platit, že Vaše výstupy nelze bez zásadních obtíží poskytnout jinému odběrateli. Splnění uvedené podmínky je třeba z Vaší strany deklarovat prostřednictvím čestného prohlášení. V případech, kdy má správce daně pochybnosti o tom, že je tato podmínka splněna, je třeba danou skutečnost správci daně prokázat. Protože osobou vystavující daňové doklady je pouze Váš manžel (vlastní živnostenský list), pro účely prokázání vyloučení činnosti alespoň z 80 % v důsledku opatření státní správy postačí, pokud je schopen (např. předložením daňové evidence, či porovnáním vystavených faktur) tuto skutečnost prokázat on. Pokud jde o předmět kompenzačního bonusu, musí subjekt kompenzačního bonusu dále naplnit podmínku předmětu kompenzačního bonusu, kterou je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena a převažující část příjmů v rozhodném období (od 1. 6. do 30. 9. 2020) pochází z té činnosti, jejíž výkon byl v důsledku opatření vyloučen. Při tom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Z uvedeného vyplývá, že při splnění výše uvedených podmínek máte oba nárok na kompenzační bonus.

55.
Jsem OSVČ a provozuji restauraci na vesnici. Po posouzení podmínek stanovených zákonem o kompenzačním bonusu (dále jen „KB“) jsem dospěl k závěru, že veškeré podmínky pro vznik nároku na KB splňuji. Moje činnost byla zakázána vydanými restriktivními opatřeními (nevařím, nemohu provozovat ani výdejové okénko), ale standardně ji nevykonávám každý den (běžně mám otevřeno jen 3 dny v týdnu). Mohu žádat kompenzační bonus za všechny kalendářní dny bonusových období?

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána či omezena opatřeními státních orgánů vydanými v souvislosti s výskytem a šířením nového typu koronaviru v ČR. Omezení výkonu činnosti je tedy navázáno na kalendářní dny, kdy trvá opatření, kterým byla dotčená činnost zakázána či omezena, nikoli na počet kalendářních dnů, kdy by měla být činnost za standardních podmínek (tzn. bez zákazu či omezení) vykonávána. Při splnění ostatních zákonem o kompenzačním bonusu stanovených podmínek, můžete požádat o kompenzační bonus za všechny dny bonusových období.

56.
Provozuji večerku - prodejnu s potravinami. Moje činnost nebyla přímo zakázána přijatými opatřeními, ale na základě těchto restriktivních opatření mi byl od 28. 10. 2020 znemožněn prodej v neděli. Mohu žádat o kompenzační bonus a za jaké dny bonusových období?

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána či omezena opatřeními státních orgánů vydanými v souvislosti s výskytem a šířením nového typu koronaviru v ČR. Jestliže se na Vaši činnost vztahuje opatření, které ji zakazuje pouze v neděli, dojde ke splnění podmínky omezení výkonu samostatné výdělečné činnosti tímto restriktivním opatřením pouze v kalendářních dnech bonusového období připadajících na neděli.

57.
Má nárok na kompenzační bonus obchodní zástupce, který uzavírá obchody s restauracemi pro přímého dodavatele restaurací? Jedná se o obchodního zástupce dodavatele surovin pro restaurace, nikoli o obchodního zástupce restaurace.
Má nárok na kompenzační bonus řidič, který dodává do restaurací suroviny jménem dodavatele restaurace? Jedná se o řidiče dodavatele surovin pro restaurace, nikoli o řidiče restaurace.

Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu či omezení opatřeními státních orgánů vydanými v souvislosti s výskytem a šířením nového typu koronaviru v ČR vztahujícího se na odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů, za předpokladu, že tyto výstupy není možné bez zásadních potíží poskytovat jinému odběrateli. V uvedeném případě je zřejmé, že obchodní zástupce ani řidič dodavatele nejsou výkonem své činnosti navázány na subjekt, jehož činnost byla bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením orgánu státní správy. Tuto podmínku splňuje přímý dodavatel restaurace a za předpokladu, že výkon jeho činnosti je právě v důsledku omezení činnosti restaurace vyloučen alespoň z 80 % a jsou naplněny i další zákonem stanovené podmínky, může dodavatel o KB požádat. Samotná skutečnost, že určitá osoba poskytuje služby subjektu, který splňuje podmínky pro vznik nároku na KB, neopravňuje tuto osobu, aby sama čerpala bonus. S takovýmto druhem „řetězení“ nároku zákon o kompenzačním bonusu nepočítá. V tomto ohledu na situaci nic nemění ani to, že daná osoba jedná jménem či na účet subjektu, který podmínky pro vznik nároku na KB splňuje.


ke dni 16.11. 2020

53.
Jak správně posoudit převažující činnost podnikání pro poskytnutí kompenzačního bonusu podzim 2020 fyzickým osobám?
Jakým způsobem vyčíslit příjmy za období 1. června do 30. září 2020 - jestli se bude jednat čistě o součet přijatých peněz za dané období, nebo příjmy vztahující se k tomuto období. Provozujeme ubytování a většinu plateb za letní pobyty jsme vybrali již na jaře, i když služba byla poskytnuta právě ve sledovaném období.
Jakým způsobem vyčíslit příjmy ze závislé činnosti: jedná se o součet hrubé mzdy za sledované měsíce, nebo součet přijatých mezd na bankovní účet za sledované měsíce (po všech srážkách)?
K příjmům ze závislé činnosti se přičítají i příjmy z pronájmu (§9 ZDP) případně i ostatní příjmy (§10 ZDP)?
Jaké je procento převažujícího příjmu k ostatním příjmům?
Jak započíst příjmy z ubytování nyní, kdy objekt je využit občas (cca. z 1% - na 1 noc - pracovní cesta dělníka)?

Z Vašeho dotazu vyplývá, že poskytujete ubytovací služby jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ). Od 22. října 2020 bylo Usnesením vlády ČR č. 1079 zakázáno poskytování ubytovacích služeb s výjimkami uvedeným v předmětném usnesení. Zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2(dále jen zákon) upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Zákon definuje OSVČ jako subjekt kompenzačního bonusu v případě, že se jedná o OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění ke dni 5. října 2020.
Další podmínkou pro vznik nároku na kompenzační bonus je naplnění předmětu kompenzačního bonusu. V případě OSVČ se jedná o výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením orgány státní správy (ve Vašem případě 22. října 2020).
Dalším testovaným kritériem podle zákona je, zda se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období (od 1. června do 30. září 2020), bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti), příjmy podle § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) a příjmy podle § 9 (příjmy z nájmu) zákona o daních z příjmů.
Další část Vašeho dotazu směřuje na otázku posuzování převažující části příjmů v rozhodném období. Z dikce zákona vyplývá, že se jedná o příjmy obdržené v rozhodném období, nikoliv za rozhodné období, a bude se jednat o příjmy "v hrubém, nikoliv v čistém". Aby tedy byla naplněna podmínka převažující části příjmů v rozhodném období, musí nadpoloviční většina příjmů podle § 6, 7 a 9 pocházet z poskytovaných ubytovacích služeb, tedy z příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Na závěr uvádíme, že příjmy podle § 10 (ostatní příjmy) zákona o daních z příjmů, nejsou posuzovaným kritériem pro nárok na kompenzační bonus, stejně jako Vaše současné tržby za ubytovací služby, které jsou až na výjimky zakázány opatřením orgány státní zprávy. Zda splňujete výše uvedené podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus, je výhradně na Vašem posouzení a splnění této podmínky deklarujete v čestném prohlášení, které musí být nedílnou součástí žádosti o kompenzační bonus.


ke dni 13. 11. 2020 (aktualizováno 7. 12. 2020, 11. 1. 2021)

52.
Podnikám jako OSVČ - advokátka, která se v důsledku vládních restrikcí, kdy se nařízením uzavřely základní školy, musí převážně během dne věnovat školním povinnostem 7letého dítěte a nemá tak možnost efektivně vykonávat své povolání, nejlépe ve své kanceláři. Mám nárok na kompenzační bonus?
Veškeré bonusy jsou zatím směřovány do oblastí kultury, sportu, gastronomie a úzce navazujících podnikání, nicméně i já jsem omezena v možnostech výkonu své profese, protože se musím věnovat dětem, které by jinak navštěvovaly školní zařízení a já je doma nemusela vzdělávat. S ošetřovným pro OSVČ jsem seznámena, to však nereflektuje ušlý zisk při podnikání, ale pouze substituci za povinnou školní docházku.

Kompenzační bonus je daňovým bonusem na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem. Subjektem kompenzačního bonusu je mimo jiné osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění a předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena shora uvedenými opatřeními. Jestliže byla Vaše činnost zasažena situací související s výskytem koronaviru z jiných důvodů, než jsou zákonem o kompenzačním bonusu stanovené důvody, nemůže Vám na kompenzační bonus vzniknout nárok. Jako důvod toho, že nemůžete efektivně vykonávat své povolání uvádíte skutečnost, že se kvůli uzavření škol musíte převážně během dne věnovat školním povinnostem se svým 7letým dítětem. Právě pro řešení této situace je poskytováno ošetřovné pro OSVČ, které je určené podnikatelům, kteří kvůli uzavření školy, nebo jiného zařízení nemohou plnohodnotně podnikat a pečují o dítě do 10 let či hendikepovaného blízkého. Obecně platí, že kompenzační bonus není možné přiznat za kalendářní den, za který subjekt KB obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru. V důsledku novely zákona o kompenzačním bonusu je však nově umožněna kombinace kompenzačního bonusu v daný kalendářní den s ošetřovným pro OSVČ.


ke dni 11. 11. 2020

50.
Při posuzování majoritní výše příjmů (nadpoloviční) plynoucích se zakázané či omezené činnosti v rozhodném období ve smyslu zákona o KB (do testu vstupují příjmy dle § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů) vyvstala otázka, do kterého měsíce bude započítán příjem ze závislé činnosti, zda do měsíce, ve kterém byla mzda vyplacena, nebo do měsíce, za který byla vyplacena? Dále, zda se započítá hrubý příjem nebo vyplacený čistý příjem?

Zákon o KB mimo jiné stanoví, že předmětem KB může být v případě OSVČ a společníka s.r.o. výkon činnosti OSVČ či společnosti s ručením omezeným pouze pokud se jedná o:

  • subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období bezprostředně pocházela z jedné nebo více zakázaných či omezených činností, nebo činnosti (činností) vztahující se k odběrateli zboží / služeb,
  • osobu, v jejíž prostorách je činnost subjektu KB vykonávána, pokud tato činnost byla v důsledku přijatých restrikcí vyloučena alespoň z 80 %.

Jedná se tedy o příjmy v rozhodném období, nikoliv za rozhodné období. Fakticky se bude jednat o příjmy skutečně vyplacené od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020. Protože jde o příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) dle § 6 zákona o daních z příjmů, lze z logiky věci vyhodnotit, že se bude jednat o příjmy „hrubé“. Analogicky tomu bude i u příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 či z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů, kdy nebudou zohledňovány výdaje.

51.
Jak posoudit majoritní příjem u jediného společníka malého s.r.o. ze zakázané či omezené činnosti společnosti (restaurace)?
Příjmy společnosti z omezené činnosti v rozhodném období činily v souhrnu 150 000 Kč.
Příjem společníka: ze závislé činnosti (výuka na učilišti) 12 000 Kč měsíčně; příjem z nájmu 50 000 Kč měsíčně.

Při posuzování splnění převažující části příjmů u společníka s.r.o. v rozhodném období je třeba postupovat ve dvou krocích. V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným (§ 6 odst. 4 písm. a) ZoKB), která je v uvedeném případě splněna, neboť společnosti plynuly v rozhodném období pouze příjmy z bezprostředně omezené činnosti.
V druhém kroku tak lze přistoupit k testování příjmů u společníka (§ 6 odst. 4 písm. b) ZoKB). Do tohoto testu vstupují příjmy s.r.o. z omezené činnosti odpovídající podílu společníka v s.r.o. (v případě jediného společníka je podíl 100 %, tj. veškeré příjmy společnosti) a ty se porovnávají s příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Příjmy s.r.o. z omezené činnosti činily 150 000 Kč. Příjmy společníka v rozhodném období činily v součtu 248 000 Kč. V uvedeném případě tedy společníkovi s.r.o. nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že jeho příjmy pocházející z činnosti společnosti dotčené opatřeními přijatými orgány státní správy v souvislosti s koronavirem netvoří převažující část příjmů v rozhodném období (resp. příjmy společníka z § 6 a 9 přesahují v rozhodném období částku příjmů plynoucích z výkonu činnosti dané společnosti).


ke dni 10. 11. 2020 (aktualizováno 7. 12. 2020, 11. 1. 2021)

46.
Jsem OSVČ a mám jednoho zaměstnance na hlavní pracovní poměr. Provozovnu musím mít uzavřenu na základě nařízení vlády. Pro zaměstnance bych chtěl požádat o podporu z program Antivirus. Mohu si pro sebe požádat o kompenzační bonus?

Ano. V důsledku novely zákona o kompenzačním bonusu je nově umožněno čerpat kompenzační bonus v daný kalendářní den souběžně s příspěvkem na zaměstnance z programu Antivirus. Žádost o kompenzační bonus je možné podat i zpětně pro již proběhlá bonusová období. Žádost lze podat nejpozději do 60 dnů ode dne účinnosti novely zákona.


ke dni 10. 11. 2020

47.
Jsem OSVČ a současně jsem zaměstnán. Obdržel jsem od svého zaměstnavatele náhradu mzdy z programu Antivirus. Mohu si požádat o kompenzační bonus z titulu OSVČ (splňuji veškeré zákonem požadované podmínky), když jsem obdržel prostředky z programu Antivirus od svého zaměstnavatele?

Příjemcem prostředků z programu Antivirus je zaměstnavatel, nikoli Vy z pozice zaměstnance, pro Vás se jedná o vyplacenou náhradu mzdy. Výplata náhrady mzdy od zaměstnavatele není, při splnění dalších zákonem o kompenzačním bonusu stanovených podmínek, překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus.

48.
Jsem společníkem s.r.o. a chtěl bych si požádat o kompenzační bonus. Činnost s.r.o. byla opatřeními státních orgánů souvisejících s šířením koronaviru zakázána a zaměstnanci s.r.o. museli zůstat doma. Já sám nejsem zaměstnán v této s.r.o. Společnosti byla pro náhrady mezd jejích zaměstnanců vyplacena v bonusovém období podpora z programu Antivirus. Mohu si pro sebe, jako společníka s.r.o., který není v této společnosti zaměstnán a tudíž neobdržel kompenzaci z programu Antivirus, požádat o kompenzační bonus?

Kompenzační bonus nemůže být přiznán za kalendářní den společníkovi s.r.o., za který s.r.o., které je společníkem, obdržela v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu obdobnou kompenzačnímu bonusu (§ 8 odst. 1 písm. d) bod. 1). Také v případě, kdy společnost obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti se zmírněním některých hospodářských následků vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 (§ 8 odst. 1 písm. d) bod. 2). Jestliže tedy nejste zaměstnancem s.r.o., která obdržela podporu z programu Antivirus (tedy jste tuto formu kompenzace – náhradu mzdy, jako fyzická osoba od „své s.r.o. - zaměstnavatele“ neobdržel), může Vám, při splnění všech zákonem o kompenzačním bonusu stanovených podmínek, vzniknout nárok na kompenzační bonus.

49.
Mám nárok na kompenzační bonus jako OSVČ v oblasti finančního poradenství, pokud mám v živnostenském rejstříku zapsanou adresu podnikání tam, kde bydlím? S klienty se nestýkám z důvodu všech opatření.

V daném případě nemáte nárok na kompenzační bonus. Vámi provozovaná samostatná činnost nebyla opatřeními přijatými orgány státní správy nijak omezena ani zakázána (viz § 1 zákona o kompenzačním bonusu, který je momentálně v legislativním procesu).


ke dni 9. 11. 2020

36.
Jaký postih mě čeká, když mi byl přiznán a vyplacen kompenzační bonus ve vyšší částce, a navíc z jiného titulu, než na který mám nárok (žádal jsem z titulu OSVČ, ale splňuji podmínky nároku na kompenzační bonus pouze z titulu výkonu činnosti na dohodu)?

Správce bonusu na základě zjištěných skutečností doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu mezi částkou původně vyměřeného kompenzačního bonusu a částkou nově přiznanou. Tento rozdíl jste povinen vrátit. Z rozdílu mezi původně neoprávněně čerpanou částkou kompenzačního bonusu a nově přiznanou částkou kompenzačního bonusu nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se z něj úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval vyplacenými finančními prostředky. Nepřesáhne-li úrok z prodlení za jedno bonusové období v úhrnu částku 200 Kč, nevzniká Vám povinnost jej hradit.

37.
Pokud jsem uhradil úrok z prodlení za neoprávněně čerpaný kompenzační bonus, kde následně bylo správcem bonusu zjištěno, že jsem na něj měl přeci jen v části nárok, dostanu část úroku automaticky zpět?

Úrok zaplacený za čerpání kompenzačního bonusu z nesprávného titulu, tj. například v situaci, kdy byla žádost nejprve nesprávně podána jako žádost OSVČ, následně žadatel vrátil kompenzační bonus a zaplatil úrok z prodlení, a poté správně požádal o kompenzační bonus jako osoba pracující na dohodu, správce bonusu na žádost vrátí za podmínek dle daňového řádu (tj. například pokud nemá žadatel jiné nedoplatky) do 30 dní od obdržení této žádosti.

38.
Lze prostřednictvím e-mailu podat ve vztahu ke kompenzačnímu bonusu i jiná podání, než žádost o kompenzační bonus (žádost o posečkání, odvolání,…)?

E-mailem (za splnění zákonných podmínek) lze podat pouze žádost o kompenzační bonus, vč. změny této žádosti. Jedná se o výjimku z obecných pravidel podávání v daňových věcech zavedenou zákonem o kompenzačním bonusu. V ostatních daňových záležitostech (např. právě žádosti o posečkání, odvolání atd.) lze podání učinit v souladu s daňovým řádem písemně, ústně do protokolu či elektronicky (nikoliv e-mailem), blíže viz „Postup při vyřizování podání“. Pro elektronickou komunikaci se správcem daně doporučujeme využít elektronickou podatelnu správce daně (www.daneelektronicky.cz), konkrétně zde dostupnou aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu ČR

39.
OSVČ provozující krizovými opatřeními bezprostředně zakázanou činnost (činnost zakázána od 5. 10. 2020), v průběhu prvního bonusového období zemřela, a to konkrétně dne 7. 10. 2020. Lze požádat o kompenzační bonus, když provozovna musela být v důsledku opatření uzavřena? A pokud ano, kdo může požádat a za jakých podmínek?

Základní podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je naplnění definice subjektu kompenzačního bonusu. Osoba, která bonus požaduje, musí být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že podle § 3 tohoto zákona upravujícího způsobilost v právních vztazích pojištění právní osobnost zaniká smrtí, nelze takovouto osobu považovat za osobu samostatně výdělečně činnou ve smyslu výše uvedeného zákona. Platí tedy, že dnem následujícím po dni úmrtí osoby již není možné tuto osobu považovat za subjekt kompenzačního bonusu. Za zemřelou OSVČ lze tedy nárokovat kompenzační bonus pouze za dny od 5. 10. 2020 do 7. 10. 2020, samozřejmě za předpokladu, že jsou splněny i další podmínky dle zákona.
Žádost o kompenzační bonus za tyto dny může za zemřelou OSVČ podat osoba spravující pozůstalost (dále jen „OSP“). V souladu s § 239b odst. 1 daňového řádu ji za zůstavitele (tj. za zemřelého) podává svým jménem na účet pozůstalosti. Žádost včetně čestného prohlášení podepíše OSP svým jménem, jako daňový subjekt (žadatele) uvede zůstavitele – tedy žádost bude opatřena identifikačními údaji zůstavitele (tj. jméno a příjmení zůstavitele, jeho rodné číslo, jeho DIČ, bylo-li přiděleno atd. – podrobnosti ohledně náležitostí podání při přechodu daňové povinnosti jsou k dispozici na internetu Finanční správy (www.financnisprava.cz > Daně > Daňový proces > Metodika), a to v Metodickém pokynu k přechodu daňové povinnosti u fyzických osob po 1. 1. 2014 - druhém novelizovaném znění, čj. 64070/18). Pro účely urychlení vyřízení žádosti je vhodné, aby OSP sdělila správci daně fakt, že je OSP, např. aby k žádosti přiložila Jednorázové oznámení k informaci o plnění/přechodu daňové povinnosti (dostupné v PDF na internetových stánkách Finanční správy ČR)..

40.
Na základě udělené plné moci jsem zmocněn ke všem úkonům, postupům a řízením. Lze žádost o kompenzační bonus daňového subjektu (mého klienta) odeslat z mojí datové schránky, a to i bez podpisu žadatele?

Pokud bude žádost podána prostřednictvím Vaší datové schránky, bude jí přičtena fikce Vašeho vlastnoručního podpisu, a to by ve spojitosti s již uplatněnou plnou mocí ke všem úkonům, postupům a řízením od stejného daňového subjektu mělo vést k akceptaci takové žádosti.
Je ovšem důležité zdůraznit (takto se děje i v pokynech k vyplnění žádosti o kompenzační bonus), že zmocnění nemůže dopadnout na čestné prohlášení - čestné prohlášení tedy musí být podepsáno žadatelem o kompenzační bonus, pro tento úkon se nelze nechat zastoupit. Čestné prohlášení tedy musí podepsat žadatel o kompenzační bonus (resp. subjekt kompenzačního bonusu) – lze tak učinit např. tím způsobem, že čestné prohlášení v písemné podobě žadatel o kompenzační bonus vlastnoručně podepíše, toto čestné prohlášení se naskenuje a zašle spolu s žádostí o kompenzační bonus prostřednictvím datové schránky zmocněnce.

41.
Požádal jsem si o kompenzační bonus, z dostupných informací jsem si nicméně následně dovodil, že na něj nemám nárok. Jak mám postupovat?

O této skutečnosti je na místě kvalifikovanou formou (např. stejně jako bylo o kompenzační bonus požádáno) informovat Vašeho správce bonusu, doporučujeme vzniklou situaci důkladně popsat. Jasné vymezení situace vždy usnadní a nejspíše i urychlí vyřízení. Správce bonusu na základě této informace může následně přistoupit k zastavení řízení o Vaší žádosti, pokud ještě nedošlo k vyplacení kompenzačního bonusu, případně na základě této změny doměří platebním výměrem, který Vám bude běžnou cestou doručen, daň, a to ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Tento rozdíl jste povinen vrátit.
V případě již vyplaceného kompenzačního bonusu je na místě souběžně s informováním správce bonusu zároveň i vrátit neoprávněně vyplacenou část kompenzačního bonusu. Číslo účtu, na který má být vrácena částka neoprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu, resp. daně, je seznatelné např. z bankovního výpisu u připsané platby vyplaceného kompenzačního bonusu. Do platebního příkazu je nezbytné zadat do variabilního symbolu rodné číslo nebo vlastní číslo plátce, tj. kmenovou část DIČ. Do zprávy pro příjemce je vhodné uvést informaci, že se jedná o vrácení neoprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu. Kompletní platební informace budou zároveň taktéž uvedeny v platebním výměru, který Vám bude doručen. Z částky doměřené daně nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval neoprávněně vyplacenými finančními prostředky.

42.
Můj dotaz směřuje k žádosti o výplatu kompenzačního bonusu. Mám datovou schránku, mohu přesto poslat žádost e-mailem?

Ano. Při použití e-mailové formy odeslání žádosti doporučujeme použít interaktivní formulář žádosti, jenž je k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020), vyplněnou žádost vytisknout, vlastnoručně podepsat a scan nebo fotokopii žádosti připojit jako přílohu e-mailové zprávy. E-mail odešlete na podatelnu územního pracoviště Vám místně příslušného finančního úřadu (tam, kde podáváte daňové přiznání k dani z příjmů).

43.
Již jsem podal 6. 11. 2020 žádost o kompenzační bonus, ovšem v žádosti není moje čestné prohlášení. Vyplatí mi finanční úřad peníze?

Čestné prohlášení je povinnou náležitostí žádosti o kompenzační bonus, je tudíž nezbytné žádost o čestné prohlášení doplnit. Vlastnoručně prohlášení podepište a podejte na územním pracovišti finančního úřadu, kde podáváte i přiznání k dani z příjmů (na podatelně, nebo jej vložte do sběrného boxu umístěného na územním pracovišti). Můžete ho poslat i jako scan či fotografii např. prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu podatelny příslušného územního pracoviště.

44.
Do kdy lze podávat žádosti?

Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li v této lhůtě žádost podána, nárok na kompenzační bonus zaniká. Za kalendářní dny spadající do prvního bonusového období (první bonusové období je období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020) lze žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 5. ledna 2021. Za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období (druhé bonusové období je období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020) je možné žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 22. ledna 2021.

45.
Bude k dispozici vzor či formulář žádosti o kompenzační bonus, který bych mohl použít?

K podání žádostí lze využít formuláře zveřejněné na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020). Zde jsou k dispozici též pokyny pro vyplnění těchto formulářů. Z tohoto místa je dostupná i speciální aplikace, která ulehčuje vyplnění žádosti.


ke dni 5. 11. 2020

34.
Mám malou firmu provozující nákupní pasáž. Na počátku druhé vlny epidemie COVID-19 odešel v září jeden nájemce, v říjnu zkrachoval druhý klíčový nájemce (restaurace), který od října již nezaplatil a skončil. Oproti roku 2019 obrat firmy v měsíci říjnu poklesl o 66 %. Mám jako pronajímatel (s. r. o. o dvou osobách) nárok na kompenzační bonus?

Ve Vašem dotazu není uvedena řada rozhodných skutečností, které jsou zásadní pro posouzení Vašeho nároku na kompenzační bonus jako společníka společnosti s ručením omezeným, která má nejvýše dva společníky, fyzické osoby, jejichž podíl není představován kmenovým listem. Předpokládáme tedy, že základní podmínky zákona o kompenzačním bonusu (dále jen zákon) z pohledu, kdo je subjektem kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným, splňujete. Zákon o kompenzačním bonusu upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že předmětem činnosti Vaší společnosti je pronájem „obchodních“ prostor. Předmětem kompenzačního bonusu podle zákona je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením přijatým orgány státní správy. Žádné dosud přijaté opatření státní správy v souvislosti s COVID-19 nezakázalo ani neomezilo možnost pronajímat obchodní prostory. Z tohoto pohledu není výkon činnosti Vaší společnosti s ručením omezeným předmětem kompenzačního bonusu.

Podle zákona je předmětem kompenzačního bonusu také výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení opatřením státní správy v souvislosti s COVID-19, vztahujícího se na odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů subjektu kompenzačního bonusu, s výjimkou takové činnosti subjektu kompenzačního bonusu, jejíž výstupy lze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli. Činnost Vaší společnosti však nebyla vyloučena z důvodu bezprostředního zákazu nebo omezení na základě opatření státní správy v souvislosti s COVID-19 Vašich „odběratelů“ obchodních prostor, ale z důvodů ukončení nájemní smlouvy jednoho z nájemců a ukončení činnosti druhého z nájemců. Ani z tohoto pohledu není výkon činnosti Vaší společnosti s ručením omezeným předmětem kompenzačního bonusu.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že ve Vašem dotazovaném případě nárok na kompenzační bonus podle aktuálního znění zákona nevzniká. Závěrem ještě uvádíme, že zákon o kompenzačním bonusu je stále v legislativním procesu, proto není zmíněno číslo tohoto zákona.

35.
Mám od 10.6.2020 přerušenou podnikatelskou činnost masérské služby, kterou jsem provozoval v prostorách fitness centra. V měsíci říjnu jsem předpokládal obnovení činnosti, ale z důvodu přijatých vládních opatření jsem činnost doposud neobnovil. V měsících červen až září jsem byl zaměstnán jako prodavač v supermarketu a měl příjem cca 15 tisíc měsíčně, z podnikatelské činnosti jsem v červnu již žádné příjmy neměl a od června jsem kromě příjmů ze zaměstnání neměl ani žádné jiné. Slyšel jsem, že i poplatníci s přerušenou činností mají teď nárok na kompenzační bonus. Je to pravda?

Máte pravdu, že v návrhu zákona je definována jako subjekt kompenzačního bonusu i osoba, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. březnu 2020. Také je pravdou, že Vámi před přerušením vykonávaná činnost byla v současné chvíli omezena v důsledku opatření přijatých orgány státní správy. Předmětem KB v současném návrhu zákona je ovšem výkon činnosti pouze tehdy, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období (1.6.2020 až 30.9.2020) bezprostředně pocházela z činností, které byly omezeny v důsledku opatření přijatých orgány státní správy. Tato podmínka nebyla splněna, neboť v rozhodném období jste měl převážnou část příjmů ze zaměstnání, a proto nemáte nárok na přiznání KB. Navrhovaný zákon necílí na poplatníky, kteří po skončení jarních opatření přerušili samostatnou činnost, přičemž tato situace trvá doposud, a kteří v rozhodném období neměli významné příjmy z činnosti, která byla později vládními opatřeními bezprostředně omezena nebo zakázána, neboť tento zákaz se netýkal majoritního zdroje jejich obživy.​

 


ke dni 4. 11. 2020

1.
Kdo je subjektem kompenzačního bonusu?

O kompenzační bonus může v obecné rovině žádat osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), společník společnosti s ručením omezeným a osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, pokud byl výkon jejich samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným (v případě společníka této společnosti) nebo činnosti zaměstnavatele (v případě osob pracujících na dohodu) bezprostředně zakázán nebo omezen opatřeními přijatými orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým typem koronaviru. Činnost těchto subjektů mohla být zasažena deklarovanými opatřeními přímo, nebo na jejich základě mohla být jejich činnost vyloučena (dodavatelé přímo zasažených subjektů či osoby běžně vykonávající svou činnost v prostorách dotčených subjektů).

2.
Odkdy bude možné žádat o kompenzační bonus?

Aktuálně nejsou známy konkrétní podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus, jelikož zákon stanovující takovéto podmínky dosud nenabyl účinnosti. Pokud byste žádost o kompenzační bonus podal/podala již nyní, nebylo by v tuto chvíli možné posoudit, zda je Vaše žádost oprávněná, což je jedním z předpokladů pro vyplacení kompenzačního bonusu (k vyplacení může dojít teprve po účinnosti zákona). Proto doporučujeme žádost podat až po zveřejnění příslušného zákona přiznávajícího nárok na kompenzační bonus ve Sbírce zákonů. K podání žádosti lze využít formulář zveřejněný na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020).

3.
Kam se žádost o kompenzační bonus podává?

Vyplněná žádost se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu).

4.
Jak lze podat žádost o kompenzační bonus?

K podání žádosti lze využít formulář žádosti, který je zveřejněn na webových stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Kompenzační bonus (podzim 2020)., či webovou aplikaci dostupnou na adrese https://ouc.financnisprava.cz/kbv/. Součástí žádosti musí být, mimo jiné, čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu vedeného v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.
Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze správci bonusu zaslat písemně či předat prostřednictvím podatelen finančních úřadů. Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze podat též elektronicky datovou schránkou či podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (www.daneelektronicky.cz).

V praxi postačí i např. žádost vyplnit, vytisknout, podepsat, naskenovat a následně zaslat na k tomu určený e-mail.

5.
Jaká je výše kompenzačního bonusu (KB)?

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den uvedený v žádosti o KB, za který vznikl žadateli o KB nárok na KB. Prvním bonusovým obdobím je období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020. V důsledku prodloužení nouzového stavu je pak druhým bonusovým obdobím období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020.

6.
Mají na kompenzační bonus nárok živnostníci, na které dopadla současná opatření nepřímo, ale jejich činnost byla na jejich základě více či méně vyloučena? Např. školitelé, lektoři jógy, jazykoví lektoři a další.

Kompenzační bonus je přímo navázán na explicitní zákaz či omezení podnikání, např. v oblasti pohostinství, kultury, sportu či dalších oblastí podle přijímaných opatření. Navazující profese jako lektoři jógy či školitelé na vzdělávacích akcích mohou při splnění výše uvedených podmínek žádat o kompenzační bonus stejně jako např. fitness trenéři, jsou-li alespoň z 80 % poškozeni uzavřením vnitřních sportovišť, přednáškových sálů či posiloven a nemají-li pro svou činnost dostupnou náhradu.

7.
Jsem profesionální muzikálová herečka/tanečnice. Platím daně, sociální a zdravotní pojištění a běžně je mým hlavním zdrojem obživy honorář za odehraná představení v divadlech. Funguji jako OSVČ a nejsem zaměstnanec divadel, v nichž hostuji. Mám malé dítě a pobírám rodičovský příspěvek. Mohu si požádat o kompenzační bonus a od jakého data?

Pokud jste matka na rodičovské dovolené a současně provozujete samostatnou výdělečnou činnost jako OSVČ a výkon této samostatné výdělečné činnosti Vám byl zakázán nebo omezen v důsledku opatření orgánů státní správy, což ve Vámi popsaném případě nastalo, na kompenzační bonus máte nárok za celé první bonusové období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020. V důsledku prodloužení nouzového stavu je pak druhým bonusovým obdobím období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020. Pobírání rodičovského příspěvku není překážkou výplaty kompenzačního bonusu.

8.
Jsem student a přivydělávám si jako OSVČ v různých fitness centrech (osobní trenér). Mám nárok na kompenzační bonus?

Nárok na kompenzační bonus je podmíněn zákazem či omezením podnikatelské činnosti na základě opatření přijatých orgány státní správy v souvislosti se šířením koronaviru. Pokud pracujete jako fitness trenér v provozovnách, které byly uzavřeny na základě těchto opatření a splňujete další zákonem o kompenzačním bonusu stanovené podmínky, zejména to, že Vaše činnost byla v důsledku přijatých opatření vyloučena alespoň z 80 %, kompenzační bonus můžete nárokovat od 9. října 2020.

9.
Jsem živnostník a zajišťuji ozvučení na hudebních festivalech, koncertech. Ode dne 5. října nemohu svou činnost vykonávat, protože činnosti, na kterých je výkon mého podnikání závislý, byly z důvodu vládních restrikcí, zakázány. Od tohoto data pracuji jako kurýr na DPČ, na základě které jsem účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Mohu si požádat o kompenzační bonus i v případě souběhu s dohodou?

Jestliže výkon Vaší činnosti byl na základě uvedené situace vyloučen alespoň z 80 %, můžete o kompenzační bonus požádat, a to od 5. října 2020. Účast na nemocenském pojištění z titulu zaměstnání na dohodu nebrání možnosti získat bonus pro OSVČ. Je však nutné splnit veškeré zákonem o kompenzačním bonusu stanovené podmínky.

10.
Zabývám se pořádáním výstav, kongresů. Nabízím výstavní expozice, interiéry a pronájem a kompletní servis včetně výroby reklamy, propagace, zajištění cateringu a hostesek. Z důvodu uzavření výstavních prostor, zákazu kongresů nemohu provozovat svoji živnost. Od jakého termínu mám nárok na kompenzační bonus?

Na kompenzační bonus máte nárok i vy v případě, že se jedná o dodavatelskou činnost pro výstavní prostory, kongresy, která byla v důsledku opatření orgánů státní správy vyloučena alespoň z 80 %. Pokud splňujete všechny další zákonem stanovené podmínky, můžete o kompenzační bonus požádat od 12. října 2020. Splnění těchto podmínek musíte deklarovat v čestném prohlášení.

11.
Pobírám rodičovský příspěvek a pracuji na základě dohody o pracovní činnosti jako prodavačka v obchodě se sportovními potřebami. Pracuji zde od 1. 5. 2020. Můj měsíční příjem z této dohody činí 8 000 Kč. Dne 22. 10. 2020 byl obchod na základě Usnesení vlády uzavřen. Jiné příjmy nemám. Mám nárok na kompenzační bonus?

Nárok na kompenzační bonus má osoba, která vykonávala v rozhodném období (1. června 2020 - 30. 9. 2020) práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně po tuto dobu nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Účast na nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Tato částka (rozhodný příjem) činí 3 000 Kč (platí i u dohody o pracovní činnosti). Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, byl-li jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Současně musí být splněna podmínka, že tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele v souvislosti s opatřeními přijatými orgány státní správy v důsledku výskytu a šíření koronaviru a od tohoto zaměstnavatele plynula v rozhodném období převažující, tj. nadpoloviční část příjmů (posuzují se příjmy dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu). Pokud splňujete tyto i ostatní zákonem o kompenzačním bonusu stanovené podmínky, vznikne Vám nárok na kompenzační bonus od 22. října. Výplata rodičovského příspěvku není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus.

12.
Jsem starobní důchodce a k důchodu si přivydělávám na dohodu o provedení práce jako průvodce na zámku. Provozování zámků bylo jednou z oblastí, které bylo vládními restrikcemi postiženo od 12. října 2020. Mohu čerpat kompenzační bonus a do kdy mohu podat žádost o jeho vyplacení?

Pokud jste osoba, která vykonávala v rozhodném období tj. od 1. června 2020 do 30. září 2020 práci na základě dohody o provedení práce a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec (v případě dohody o provedení práce Vaše odměna byla vyšší než 10 000 Kč), vznikne Vám nárok na kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně od 12. října 2020 (tedy od data, od kterého byla činnost Vašeho zaměstnavatele zakázána). Pobírání starobního důchodu není překážkou výplaty kompenzačního bonusu. Žádost o kompenzační bonus lze za kalendářní dny spadající do prvního bonusového období (první bonusové období je období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020) podat na finanční úřad spravující Vaši daň z příjmů fyzických osob, a to nejpozději do 2 měsíců po skončení tohoto bonusového období, tj. do 5. ledna 2021. O kompenzační bonus je z důvodu prodloužení nouzového stavu možno žádat (při trvání splnění zákonem o kompenzačním bonusu stanovených podmínek) i za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období (druhé bonusové období je období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020). Žádost za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období je možno podat nejpozději do 2 měsíců po skončení tohoto období, tj. do 22. ledna 2021.

13.
Jsem jedním ze dvou společníků v s.r.o., která dodává do restaurací vařené knedlíky. Jen přibližně 15 % produkce je určeno pro maloobchod. Příjmy z jiné činnosti nemáme. V souvislosti s uzavřením restaurací jsme přišli o většinu odbytu. Obrat společnosti činil v roce 2019 2 800 tis. Kč. Mám nárok na kompenzační bonus?

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout fyzické osobě, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má k 5. říjnu 2020 nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž podíl není představován kmenovým listem, nebo pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejichž podíl není představován kmenovým listem. Společnost s ručením omezeným nesmí být v bonusovém období v úpadku, likvidaci nebo nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Společnost s ručením omezeným musí mít, za již skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období, obrat vyšší než 180 000 Kč. Je nutno splnit i další podmínky uvedené v zákoně o kompenzačním bonusu vztahující se ke společníkovi s.r.o., jako subjektu kompenzačního bonusu, a ke společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.

Nárok na nový kompenzační bonus může vzniknout společníkovi společnosti s ručením omezeným, v kalendářním dni, ve kterém byla činnost této společnosti alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení přijatého orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID19, které se vztahuje na odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů této osoby. Jedná se tedy převážně o dodavatele subjektům, jejichž činnost byla opatřeními bezprostředně omezena či zakázána.

Jestliže tedy Vaše dodavatelská činnost byla takovým způsobem vyloučena, což na základě popsané situace lze vyhodnotit jako splněné, a současně splníte další zákonem stanovené podmínky, vznikne Vám nárok na kompenzační bonus za každý kalendářní den příslušného bonusového období, ve kterém jsou výše uvedené podmínky splněny.

14.
Provozuji ještě s další společnicí kadeřnický salon, jsme malé s.r.o. – dva společníci. Od 22. října 2020 nám bylo omezeno podnikání. Můžeme obě dvě žádat o kompenzační bonus?

O kompenzační bonus mohou podle zákona o kompenzačním bonusu žádat společníci s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kteří jsou fyzickými osobami, nebo rodinná s.r.o. s více společníky, jsou-li členy jedné rodiny. Nárok na kompenzační bonus mají při splnění dalších zákonných podmínek v případě dvoučlenných s.r.o. oba společníci, každý ve výši 500 Kč denně. Došlo-li k uzavření provozovny kadeřnického salonu, vzniká nárok na kompenzační bonus od 22. října 2020.

15.
Jsem jediným společníkem malé s. r. o., která byla založena na podzim roku 2017 jako tzv. ready-made s. r. o. Tuto společnost jsem zakoupil v lednu 2018 a zůstala neaktivní až do září 2019, kdy začala vyvíjet aktivní obchodní činnost. Příjmy mé s. r. o. od září 2019, kdy společnost začala být aktivní, do konce roku 2019 činily 150 tisíc Kč a za měsíce leden až září 2020 činily příjmy více jak 490 tisíc Kč. V rámci Programu podpory pro společníky malých s. r. o. splňuji všechny zákonné požadavky na získání této podpory. Splňuji, prosím, i tzv. příjmový test, tedy minimální prokazatelný obrat společnosti ve výši 180 000 Kč za rok 2019 (nebo předpoklad dosažení takového obratu v roce 2020, v případě že s. r. o. vznikla až v průběhu roku 2019, popřípadě začátkem roku 2020), pokud příjmy mé s. r. o. byly od září 2019 do září 2020 více než 640 tisíc Kč a předpoklad naplnění požadavku na příjmy v roce 2020 ve výši 120 tisíc Kč je jednoznačně reálný.

Zákon o kompenzačním bonusu v § 3 odst. 4 písm. a) stanoví pro s. r. o. jako jednu z podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období překročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, překročí částku 120 000 Kč.

Zde je důležité připomenout, že dle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví se ročním úhrnem čistého obratu rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Přitom dle důvodové zprávy je v tomto ustanovení zakotven požadavek dosažení minimálního obratu s. r. o. jako forma garance toho, že se jedná o společnost elementárně životaschopnou a vyvíjející ekonomickou aktivitu alespoň v minimálním přiměřeném rozsahu. Limitem je dosažení stanovené výše ročního úhrnu čistého obratu s. r. o. (resp. takový předpoklad v případě s. r. o., která ještě neukončila první zdaňovací období, po jehož celou délku vykonává činnost). Od předpokládaného obratu se limit odvíjí pouze u s. r. o., která ještě neskončila své první zdaňovací období dle zákona o daních z příjmů, které by předcházelo bonusovému období. Pro s. r. o., která již má ukončené zdaňovací období podle zákona o daních z příjmů, které bezprostředně předcházelo bonusovému období, je relevantní vždy pouze roční úhrn čistého obratu za toto skončené zdaňovací období (tento údaj je položkou daňového přiznání a poplatník daně z příjmů jej musí znát). V případě, že byla Vaše společnost založena již před rokem 2019, pak za předpokladu, že jejím zdaňovacím obdobím je např. kalendářní rok, je pro naplnění podmínky tzv. „příjmového testu“ rozhodující výše ročního úhrnu čistého obratu za poslední skončené zdaňovací období předcházející bonusovému období. Pokud za toto období není zákonný limit splněn, nárok na kompenzační bonus nevzniká.

16.
Společnost má zapsaného společníka M. F. – obchodní podíl 50 % a dále společný obchodní podíl – rovněž 50 %, o který se dělí pan M. F. s dalšími 2 podílníky (L. D., J. S.). Splňuje tato s. r. o. podmínky § 3 odst. 1 písm. a) ZKB? Pokud ano, má nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek) pouze M. F., nebo i L. D. a J. S.? Pokud by byli všichni tři podílníci členy jedné rodiny, splňovala by tato s. r. o. podmínky § 3 odst. 1 písm. b)? Pokud ano, mají všichni tři nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek)?

V případě spolupodílníků podílu v s. r. o. by měl být tento podíl pro účely ZoKB chápán jako „jeden společník“ (podle § 32 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci). V uvedeném případě tak pro účely ZoKB má zmíněná s. r. o. dva společníky – jedním společníkem je pan M. F. a druhým společným společníkem jsou M. F. + L. D. + J. S. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek tak mohou vzniknout dva nároky na kompenzační bonus – jeden u pana M. F. (500 Kč/den) a jeden by měl u správce daně nárokovat správce společné věci u spolupodílu (také 500 Kč/den za společníka, tj. dohromady za tři spolupodílníky jednou 500 Kč/den). Pro nárok na kompenzační bonus v případě spolupodílu by měli zákonné podmínky splňovat všichni tři spolupodílníci, neboť dohromady tvoří jednoho společného společníka.

17.
Jsme čtyři společníci rodinného s.r.o., já, můj bratr, naše matka a bratr matky (náš strýc). Máme nárok na kompenzační bonus?

Subjektem kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným je společník s.r.o. založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše dva společníky, nebo více společníků, kteří jsou členy jedné rodiny. Musí se vždy jednat o fyzické osoby a podíl společníků nesmí být představován kmenovým listem. Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být členem jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna v linii matky, kdy její subjektivní rodinu tvoříte Vy a Váš bratr (jedná se u obou o příbuzenství v linii přímé), a její bratr (jedná se o sourozence). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne všem společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

18.
Podnikáme v rámci společnosti s ručením omezeným, ale je nás více společníků než dva. Jedná se o mne, mého partnera (uzavřeno registrované partnerství) a mou dceru s předchozího manželství. Můžeme se považovat za členy jedné rodiny podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna po Vaší linii, kdy Vaši subjektivní rodinu tvoří Váš registrovaný partner a Vaše dcera (jedná se o příbuzenství v linii přímé). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

19.
Jsme čtyři vlastníci (společníci) společnosti s ručením omezeným, já, moje žena, můj syn (manželka není jeho matka) a manželčin otec. Jsme „rodinné“ s.r.o. podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu zákona o kompenzačním bonusu je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě lze subjektivní rodiny vymezit takto:

  1. Vaše subjektivní rodina: Vy + manželka + Váš syn + tchán (podmínka není splněna mezi Vámi a tchánem)
  2. Subjektivní rodina manželky: manželka + manžel + syn manžela + otec (podmínka není splněna mezi manželkou a synem manžela)
  3. Subjektivní rodina syna manžela: syn + otec + manželka otce + otec matky (podmínka není splněna mezi Vaším synem, Vaší manželkou a manželčiným otcem)
  4. Subjektivní rodina otce manželky: otec manželky + zeť + dcera + syn zetě (podmínka není splněna mezi otcem manželky, zetěm a jeho synem)

Protože ani pro jednu subjektivní rodinu neplatí, že by byla tvořena všemi společníky zároveň, nelze společníky považovat za členy jedné rodiny a na kompenzační bonus Vám ani žádnému jinému společníkovi Vaší společnosti nevznikne nárok.

20.
Žadatel o kompenzační bonus (dále jen KB) je společníkem dvou s.r.o. Jedno s.r.o. má dva společníky a v době října 2020 měla tato společnost, za kterou je žádáno o KB, z důvodu krizových opatření zakázánu svou jedinou činnost (restaurace). Druhé s. r. o. je vícečetné, tj. má více než dva společníky a nejde o členy jedné rodiny. Tato společnost po celou dobu standardně funguje, její činnost není zakázána ani omezena v rámci krizových opatření. Má žadatel na bonus nárok?

Ano, za předpokladu, že budou splněny další podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus jak ve vztahu k osobě společníka, tak ve vztahu ke společnosti, jejíž provoz byl v době hrozby onemocněním „COVID“ zakázán, může si žadatel o bonus požádat. V žádosti bude uvedena ta společnost, ve vztahu k níž jsou zákonné podmínky (zejména co do počtu společníků a zákazu činnosti) splněny. Skutečnost, že další společnost, v níž je žadatel společníkem, má více než dva společníky (nejde o členy jedné rodiny) a po dobu nouzového stavu standardně funguje, není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus. Podání žádosti ve vztahu k této konkrétní společnosti je však vyloučeno.

21.
Má nárok na KB osoba, která vedle s. r. o., ve které je společníkem a kde splňuje veškeré zákonné podmínky nároku na KB, je ještě jednatelem v jiném s. r. o., kde je nemocensky pojištěna z titulu funkce jednatele?

Souběh funkce jednatele v jedné s.r.o. a společníka v jiné s.r.o. není sám o sobě překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus z titulu společníka s.r.o. Stejně tak samo o sobě není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus současný zaměstnanecký poměr společníka, ať už ve stejné s.r.o., kde je společníkem, nebo v jiné s.r.o.

22.
Jsem společníkem ve čtyřech společnostech s ručením omezeným. Ve třech s. r. o. jsme vždy dva společníci a ve čtvrté s. r. o. je nás pět společníků (nejedná se o členy jedné rodiny). Mohu požádat o kompenzační bonus za s. r. o., kde jsou podmínky maximálního počtu společníků (dva), i další stanovené podmínky splněny, nebo mi nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že ve čtvrté s. r. o. je nás společníků více?

V případě, že je fyzická osoba společníkem ve více s. r. o., posuzuje se splnění podmínek stanovených pro subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. (§ 3 odst. 1 až 4 zákona o kompenzačním bonusu) výlučně ve vztahu k osobě žadatele a té společnosti, které se žádost týká (ve vztahu k níž bylo společníkem o kompenzační bonus požádáno, tedy společnosti, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu). Případné nesplnění podmínek jinou společností, v níž je žadatel také společníkem (např. jiná společnost, v níž je žadatel také společníkem má více než dva společníky, je v likvidaci, nebo nespolehlivým plátcem apod.), není rozhodující (správce bonusu jej nezkoumá).

23.
Může společník s.r.o. (provoz restaurace/zakázaná činnost) čerpat kompenzační bonus na společníka v celém prvním bonusovém období od 5. 10. 2020 - 4. 11. 2020 i v případě, že se společník zaregistroval od 1. 11. 2020 na úřadu práce a pobírá od tohoto data podporu v nezaměstnanosti?

Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona o kompenzačním bonusu je vyloučen souběh podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu. To znamená, že na kompenzační bonus nemá nárok společník ve dnech, kdy pobírá podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost a naopak. V tomto případě, pokud společník splňoval všechny podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu od 5. 10. – 31. 10. 2020, pak lze za tyto dny o kompenzační bonus požádat. Pokud od 1. 11. 2020 bude společník s.r.o. pobírat podporu v nezaměstnanosti, nevzniká nárok na kompenzační bonus za každý kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost. Zůstává tak zachován princip doplňování poskytovaných podpor a nikoliv vznik jejich duplicit.

24.
Mám malé s. r. o., kde jsme dva společníci. Mám žádost podávat za s. r. o. nebo za fyzickou osobu a na který finanční úřad?

Žádost podává každý ze společníků sám za sebe jako fyzická osoba, tedy nikoli jako s. r. o. Místní příslušnost se řídí nikoli příslušností společnosti s ručením omezeným, ale příslušností žadatele, tj. dle místa trvalého bydliště fyzické osoby.

25.
Může společník s.r.o. (provoz wellness centra/zakázaná činnost) čerpat kompenzační bonus na společníka v celém bonusovém období od 5. 10. 2020 - 4. 11. 2020 i v případě, že společník za účelem nahrazení alespoň části výpadku příjmů uzavřel od 1. 11. 2020 dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem?

Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona o kompenzačním bonusu je vyloučen souběh podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu, ale překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus společníka není sám o sobě současný zaměstnanecký poměr, nebo práce mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce) společníka v jiné společnosti, a to bez ohledu na to, zda je tento souběh realizován v rozhodné době nebo v bonusovém období. Pokud společník splňoval všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu, pak lze o kompenzační bonus požádat. (V tomto konkrétním případě od 9. 10. 2020: kompenzační bonus náleží pouze za část bonusového období z důvodu, že provoz wellness zařízení byl zakázán na základě Usnesení vlády České republiky č. 995 od 9. října 2020.)

26.
Jsem OSVČ – masér, a v důsledku opatření vlády jsem musel uzavřít provozovnu. Zároveň pracuji na DPP jako účetní. 65 % příjmů mám z podnikání. Mám nárok na kompenzační bonus?

Pokud byla podnikatelská činnost v rozhodném období (1. června 2020 - 30. září 2020) převažujícím (nadpolovičním) zdrojem Vašich příjmů, lze kompenzační bonus nárokovat za každý den bezprostředního zákazu či omezení podnikání v důsledku vládních opatření. V případě masérské činnosti lze nárokovat kompenzační bonus od 22. října 2020.

27.
Má nárok na kompenzační bonus i OSVČ, jejíž činnost byla dotčena opatřeními orgánů státní správy (bezprostřední zákaz činnosti nebo omezení) a zároveň má tato OSVČ např. příjmy z nájmu dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů?

Pokud se jedná o OSVČ, jejíž podnikatelská činnost byla dotčena opatřeními orgánů státní správy v souvislosti s výskytem koronaviru (tj. byla zakázána či omezena) a zároveň má tato osoba příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů, je pro posouzení nároku na vznik kompenzačního bonusu důležitá výše těchto příjmů v rámci rozhodného období (od 1. června 2020 do 30. září 2020). Je-li pro OSVČ příjem ze zakázané či omezené činnosti v tomto období převažující (tj. nadpoloviční), je podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus splněna.

28.
Vykonává-li OSVČ více činností, přičemž předmět všech těchto činností je dotčen vládním opatřením (bezprostřední zákaz činnosti nebo omezení), vzniká nárok na kompenzační bonus pro každou z těchto omezených činností?

Pokud jde o kombinaci více potenciálních důvodů pro vznik nároku na kompenzační bonus, je vyloučena možnost jej obdržet současně, resp. vícekrát v případě, že daný subjekt vykonává větší počet činností, které byly bezprostředně zakázány nebo omezeny vládním opatřením. Nárok na kompenzační bonus je pro jednoho konkrétního žadatele vždy pouze 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, bez ohledu na počet činností, které vykonává.

29.
Pokud podám žádost o kompenzační bonus, kdy mohu očekávat jeho proplacení?

Kompenzační bonus bude vyplacen po účinnosti zákona, na jehož základě nárok na kompenzační bonus vznikl, a to bez zbytečného odkladu po splnění všech stanovených podmínek. Žádost musí mj. obsahovat veškeré zákonem stanovené náležitosti a přílohy (zejména čestné prohlášení deklarující splnění zákonem stanovených podmínek).

30.
Je kompenzační bonus vyplácen bezhotovostně, nebo si lze částku vyzvednout i osobně na úřadě v úředních hodinách pokladny?

Kompenzační bonus je vyplácen výhradně formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků na účet (vedený v české měně) uvedený žadatelem v žádosti o kompenzační bonus.

31.
Může být vyplacený kompenzační bonus, připsaný na bankovní účet, exekuován?

Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

32.
Je možné požádat o kompenzační bonus i v situaci, kdy jako OSVČ svoji činnost nevykonávám (z důvodu omezení či zákazu činnosti na základě opatření souvisejících s koronavirem), ale pobírám podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.

33.
Jakým způsobem lze prokázat, že podnikatelská činnost OSVČ z 80 % závisí na subjektech, jejichž činnost byla dotčena restriktivními opatřeními, tedy bezprostředně zakázána či omezena?

Vyloučení činnosti dodavatele zboží či služeb nebo osoby, která v uzavřených provozovnách vykonává svou podnikatelskou činnost, alespoň z 80 %, deklaruje žadatel v čestném prohlášení, které musí být přiloženo k žádosti o kompenzační bonus. V případě vzniku pochybností, bude s žadatelem příslušný orgán Finanční správy dané řešit nejprve neformálně (telefonicky, e-mailem), pokud to je možné.