Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dotazy a odpovědi

1.
Kam se žádost o kompenzační bonus podává?

Vyplněná žádost se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu).

2.
Do kdy lze podávat žádosti?

Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li v této lhůtě žádost podána, nárok na kompenzační bonus zaniká. Za kalendářní dny spadající do prvního bonusového období (první bonusové období je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021) lze žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. března 2022. Za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období (druhé bonusové období je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022) je možné žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. dubna 2022. 

3.
Již jsem podal žádost o kompenzační bonus, ovšem v žádosti není moje čestné prohlášení. Vyplatí mi finanční úřad peníze?

Čestné prohlášení je povinnou náležitostí žádosti o kompenzační bonus, je tudíž nezbytné žádost o čestné prohlášení doplnit. Vlastnoručně prohlášení podepište a podejte na územním pracovišti finančního úřadu, kde podáváte i přiznání k dani z příjmů (na podatelně, nebo jej vložte do sběrného boxu umístěného na územním pracovišti). Můžete ho poslat i jako scan či fotografii např. prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu podatelny příslušného územního pracoviště.

4.
Je možné požádat o kompenzační bonus i v situaci, kdy jako OSVČ svoji činnost nevykonávám, ale pobírám podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.

5.
Může být vyplacený kompenzační bonus, připsaný na bankovní účet, exekuován?

Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

6.
Je kompenzační bonus vyplácen bezhotovostně, nebo si lze částku vyzvednout i osobně na úřadě v úředních hodinách pokladny?

Kompenzační bonus je vyplácen výhradně formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků na účet (vedený v české měně) uvedený žadatelem v žádosti o kompenzační bonus.

7.
Kdo je subjektem kompenzačního bonusu?

O kompenzační bonus může v obecné rovině žádat osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), společník společnosti s ručením omezeným, nebo osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr při splnění zákonných podmínek. Charakteristiku a podmínky nároku pro jednotlivé subjekty kompenzačního bonusu stanoví zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 v § 2 (OSVČ), § 3 (společníci) a § 4 (osoby pracující na dohodu).

8.
Vykonává-li OSVČ více činností, přičemž předmět všech těchto činností je dotčen situací v souvislosti s epidemií koronaviru, vzniká nárok na kompenzační bonus pro každou z těchto dotčených činností?

Pokud OSVČ provádí více činností, z nichž všechny jsou významně dotčeny některým z důvodů souvisejícím s epidemií koronaviru (může jít o důvod pro všechny činnosti shodný či o různé důvody) je vyloučena možnost obdržet kompenzační bonus vícekrát (tj. za každou z těchto činností zvlášť). Nárok na kompenzační bonus za jednotlivý kalendářní den bonusového období je pro jednoho konkrétního žadatele vždy pouze jeden, bez ohledu na počet činností, které vykonává.

9.
Jsem plátce DPH, budu při testech „významného dotčení činnosti“ a „majoritních příjmů“ vycházet z příjmů snížených o DPH, tak jako u daně z příjmů?

Ano, chápání pojmu příjem odpovídá pojetí příjmů v rámci daní z příjmů, tj. při předmětných testech vychází plátce daně z přidané hodnoty z příjmů bez DPH.

10.
Pro virus ve společné domácnosti jsem byl po negativním testu v karanténě. Ta mi byla nařízena telefonicky "hygienou" bez dalších informací. Čím to mám dokládat v žádosti o kompenzační bonus pro OSVČ?

Nařízenou karanténu není třeba pro účely žádosti o kompenzační bonus žádným způsobem dokládat. Informaci o karanténě a jejím trvání, kterou uvedl žadatel v žádosti o kompenzační bonus, si správce daně ověří na České správě sociálního zabezpečení sám. Jednou za základních podmínek pro nárok na kompenzační bonus u OSVČ z titulu karantény však je skutečnost, že je OSVČ nemocensky pojištěna.

11.
Je k dispozici vzor či formulář žádosti o kompenzační bonus, který bych mohl použít?

K podání žádostí lze využít formuláře zveřejněné na webových stránkách Finanční správy ČR www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022). Tamtéž jsou dispozici i pokyny k vyplnění formulářů a speciální webová aplikace, která ulehčuje vyplnění žádosti.

12.
Odkdy bude možné žádat o kompenzační bonus?

Lze doporučit, aby žádosti o kompenzační bonus za první bonusové období (od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021) byly podávány nejdříve od 1. ledna 2022 a za druhé bonusové období (od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022) nejdříve od 1. února 2022. V případě dříve podaných žádostí hrozí riziko, že takto podané žádosti budou vykazovat určité vady (např. že se bude jednat o žádosti neúplné), nebo že ze žádosti nebudou jednoznačně plynout skutečnosti osvědčující nárok na kompenzační bonus.

13.
Jak lze podat žádost o kompenzační bonus?

K podání žádosti lze využít formulář žádosti, který je zveřejněn na webových stránkách www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022), či webovou aplikaci dostupnou tamtéž. Součástí žádosti musí být, mimo jiné, čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu vedeného v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.

Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze správci bonusu zaslat písemně či předat prostřednictvím podatelen finančních úřadů. Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze podat též elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu (tedy datovou schránkou, či podepsanou uznávaným elektronickým podpisem), nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, ev. s využitím přístupu se zaručenou identitou, či prostřednictvím daňové informační schránky (viz aplikace Online finanční úřad dostupná na www.mojedane.cz).

V praxi postačí i např. žádost vyplnit, vytisknout, podepsat, naskenovat a následně zaslat na k tomu určený e-mail správce bonusu.

Upozorňujeme, že pokud odesíláte žádost prostřednictvím e-mailu, je nutné dodržet maximální velikost přílohy e-mailu, a to 4 MB. Pokud bude tato hranice překročena, Finanční správa Váš e-mail nemusí obdržet, na což Vás bohužel nelze automatizovaně upozornit. V případě, že do konce nejblíže následujícího pracovního dne od odeslání Vašeho e-mailu neobdržíte od orgánu Finanční správy potvrzení o tom, že mu byl Váš e mail doručen, mějte raději za to, že Finanční správa tento e-mail neobdržela. V takovém případě lze doporučit např. telefonicky kontaktovat příslušného správce kompenzačního bonusu za účelem ověření, zda Vaši žádost o kompenzační bonus obdržel.

14.
Můj dotaz směřuje k žádosti o výplatu kompenzačního bonusu. Mám datovou schránku, mohu přesto poslat žádost e-mailem?

Ano. Při použití e-mailové formy odeslání žádosti doporučujeme použít interaktivní formulář žádosti, jenž je k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022), vyplněnou žádost vytisknout, vlastnoručně podepsat a scan nebo fotokopii žádosti připojit jako přílohu e-mailové zprávy. E-mail odešlete na podatelnu územního pracoviště Vám místně příslušného finančního úřadu (tam, kde podáváte daňové přiznání k dani z příjmů).

15.
Na základě udělené plné moci jsem zmocněn ke všem úkonům, postupům a řízením. Lze žádost o kompenzační bonus daňového subjektu (mého klienta) odeslat z mojí datové schránky, a to i bez podpisu žadatele?

Pokud bude žádost podána prostřednictvím Vaší datové schránky, bude jí přičtena fikce Vašeho vlastnoručního podpisu, a to by ve spojitosti s již uplatněnou plnou mocí ke všem úkonům, postupům a řízením od stejného daňového subjektu mělo vést k akceptaci takové žádosti.

Je ovšem důležité zdůraznit (takto se děje i v pokynech k vyplnění žádosti o kompenzační bonus), že zmocnění nemůže dopadnout na čestné prohlášení - čestné prohlášení tedy musí být podepsáno žadatelem o kompenzační bonus, pro tento úkon se nelze nechat zastoupit. Čestné prohlášení tedy musí podepsat žadatel o kompenzační bonus (resp. subjekt kompenzačního bonusu) – lze tak učinit např. tím způsobem, že čestné prohlášení v písemné podobě žadatel o kompenzační bonus vlastnoručně podepíše, toto čestné prohlášení se naskenuje a zašle spolu s žádostí o kompenzační bonus prostřednictvím datové schránky zmocněnce.

16.
Požádal jsem si o kompenzační bonus, z dostupných informací jsem si nicméně následně dovodil, že na něj nemám nárok. Jak mám postupovat?

O této skutečnosti je na místě kvalifikovanou formou (např. stejně jako bylo o kompenzační bonus požádáno) informovat Vašeho správce kompenzačního bonusu, doporučujeme vzniklou situaci důkladně popsat. Jasné vymezení situace vždy usnadní a nejspíše i urychlí vyřízení. Správce kompenzačního bonusu na základě této informace může následně přistoupit k zastavení řízení o Vaší žádosti, pokud ještě nedošlo k přiznání (vyměření) kompenzačního bonusu, případně na základě této změny doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Tento rozdíl jste povinen vrátit.

V případě již vyplaceného kompenzačního bonusu je namístě souběžně s informováním správce kompenzačního bonusu zároveň i vrátit neoprávněně vyplacenou část kompenzačního bonusu. Číslo účtu, na který má být vrácena částka neoprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu, resp. daně, je seznatelné např. z bankovního výpisu u připsané platby vyplaceného kompenzačního bonusu. Do platebního příkazu je nezbytné zadat do variabilního symbolu rodné číslo nebo vlastní číslo plátce, tj. kmenovou část DIČ. Do zprávy pro příjemce je vhodné uvést informaci, že se jedná o vrácení neoprávněně nárokovaného a již vyplaceného kompenzačního bonusu. Z částky doměřené daně nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se úrok z prodlení za dobu, kdy jste neoprávněně disponoval vyplacenými finančními prostředky.

17.
Otázka byla odstraněna.

18.
Jaký postih mě čeká, když mi byl přiznán a vyplacen kompenzační bonus ve vyšší částce, a navíc z jiného titulu, než na který mám nárok (žádal jsem z titulu OSVČ, ale splňuji podmínky nároku na kompenzační bonus pouze z titulu výkonu činnosti na dohodu)?

Správce bonusu na základě zjištěných skutečností doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu mezi částkou původně vyměřeného kompenzačního bonusu a částkou nově přiznanou. Tento rozdíl jste povinen vrátit. Z rozdílu mezi původně neoprávněně čerpanou částkou kompenzačního bonusu a nově přiznanou částkou kompenzačního bonusu nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se z něj úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval vyplacenými finančními prostředky. Nepřesáhne-li úrok z prodlení za jedno bonusové období v úhrnu částku 1 000 Kč, nevzniká Vám povinnost jej hradit.

19.
Pokud jsem uhradil úrok z prodlení za neoprávněně čerpaný kompenzační bonus, kde následně bylo správcem kompenzačního bonusu zjištěno, že jsem na něj měl přeci jen v části nárok, dostanu část úroku automaticky zpět?

Úrok zaplacený za čerpání kompenzačního bonusu z nesprávného titulu, tj. například v situaci, kdy byla žádost nejprve nesprávně podána jako žádost OSVČ, následně žadatel vrátil kompenzační bonus a zaplatil úrok z prodlení, a poté správně požádal o kompenzační bonus jako osoba pracující na dohodu, správce kompenzačního bonusu na žádost vrátí za podmínek dle daňového řádu (tj. například pokud nemá žadatel jiné nedoplatky) do 30 dní od obdržení této žádosti.

20.
Jsem jediný společník společnosti s ručením omezeným (provozovatel hotelu) a mám dotaz k nároku na kompenzační bonus za první bonusové období, tj. období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021, kdy je porovnáván příjem společníka s.r.o. ve srovnávacím období (pro nás 7/2021 - 9/2021). V této souvislosti bych se chtěl zeptat, co lze považovat za příjem jediného společníka s.r.o., když si měsíčně vyplácím pouze 10 000,- Kč (od 11/2021 dokonce 0,- Kč/měsíčně) a veškeré zdroje ponechávám ve společnosti k pokrytí provozních a investičních potřeb a zůstatek zůstává každoročně ve společnosti jako "nerozdělený zisk". Lze do příjmu takto spořivého společníka rozpočítat i poměrnou část ročního nerozděleného zisku?

V případě žádosti o kompenzační bonus pro společníky s.r.o. je podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 (dále jen „ZoKB“), třeba pro vznik nároku na kompenzační bonus kromě ostatních zákonem stanovených podmínek naplnit také dvě zásadní podmínky, a to:

  1. podmínku významné dotčenosti činnosti s.r.o. a
  2. podmínku převažujících příjmů.

Podle ZoKB platí, že množina příjmů vstupujících do tzv. „testu významného dotčení činnosti“ je užší než množina příjmů vstupujících do tzv. „testu majoritních příjmů“.

1) Podle § 8 ZoKB se činnost s.r.o. považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávaném období. Testují se tedy příjmy (tržby) společnosti, nikoliv příjmy jejího společníka. Výše příjmů, které společnost vyplácí společníkovi je tedy z tohoto pohledu irelevantní.

Příjmy pro účely testu významného dotčení činnosti s.r.o. se určují stejně, jako se určují pro účely daní z příjmů. V případě s.r.o., která vede účetnictví, jsou těmito příjmy její výnosy podle účetních předpisů, a zahrnutí příjmů do testu významného dotčení činnosti podle ZoKB záleží na okamžiku zaúčtování takového výnosu, kterým je např. vydání faktury, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl v příslušném období příjem skutečně realizován či nikoliv.

2) V souladu s § 6 ZoKB je třeba pro vznik nároku na KB splnit také podmínku tzv. „převažujících příjmů“.

Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností s.r.o., jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího období u s.r.o. i u jejího společníka příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se u společníka zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné činnosti (podnikání) a z nájmu.

S ohledem na to, že podnikatelská činnost je v tomto případě vykonávána prostřednictvím s.r.o., je nutné test převažujících příjmů z dotčených činností aplikovat i k dané společnosti. Do tohoto testu vstupují všechny příjmy s.r.o. z významně dotčených činností ve srovnávacím období.

Následně lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Do tohoto testu jsou, stejně jako u osob samostatně výdělečně činných, přitom brány v potaz všechny příjmy společníka podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, které obdržel ve srovnávacím období, kdy tyto příjmy je třeba porovnat s příjmy společníka z činností s.r.o. významně dotčených připadající za stejné období společníkovi dle jeho podílu ve společnosti.

Část nerozděleného zisku se do příjmů společníka pro účely testu převažujících příjmů nezapočítává.

21.
Podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 platí, že množina příjmů vstupujících do tzv. „testu významného dotčení činnosti“ je užší než množina příjmů vstupujících do tzv. „testu majoritních příjmů“. Do testu významné dotčenosti se zahrnují pouze příjmy odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb, kdy tento pojem je vysvětlen v důvodové zprávě a jako pomůcka k určení těchto příjmů je použito pravidlo, že se jedná o takové příjmy, které odpovídají definici tržeb z prodeje výrobků, zboží a služeb, které jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztrát podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Znamená to tedy, že bude rozdílné stanovení těchto příjmů u subjektů, které vedou tzv. podvojné účetnictví, a u ostatních subjektů? Např. těch, které vedou daňovou evidenci nebo pouze přehled příjmů v případě, že při určování základu daně uplatňují výdaje procentem z příjmů?

Na úvod je nutné podotknout, že příjmy se pro účely testování nároku na kompenzační bonus určují v případě testu významného dotčení činnosti stejně, jako se určují pro účely daní z příjmů. Z toho také vyplývá, že záleží na tom, zda poplatník (subjekt KB nebo s.r.o.) vede účetnictví (resp. „podvojné účetnictví“) nebo nikoliv.

Jak u subjektů KB, které vedou účetnictví, tak u těch, které účetnictví nevedou (resp. vedou daňovou evidenci), se jedná vždy o stejnou množinu příjmů, ovšem s tím rozdílem, že do stanovení jejich výše pro účely zahrnutí do testu se promítá fakt, že jsou tyto příjmy vykazovány jiným způsobem. Obecně platí, že způsob, jakým je tržba vykazována, je určující pro to, v jakém okamžiku bude tento příjem zahrnut do testu významného dotčení činnosti.

Pokud subjekt KB nebo s.r.o., které je společníkem, vede účetnictví, jsou jeho příjmy výnosy podle účetních předpisů, a zahrnutí příjmů do testu významného dotčení činnosti podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 záleží na okamžiku zaúčtování takového výnosu, kterým je např. vydání faktury, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl v příslušném období příjem skutečně realizován či nikoliv.

Pokud subjekt KB vede daňovou evidenci, použije se pro stanovení okamžiku zahrnutí příjmů do uvedeného testu tzv. „hotovostní princip“, kdy rozhodné bude datum přijetí úhrady.

22.
Mám malé s.r.o., kde jsme dva společníci. Mám žádost podávat za s.r.o. nebo za fyzickou osobu a na který finanční úřad?

Žádost podává každý ze společníků sám za sebe jako fyzická osoba, tedy nikoli jako s.r.o. Místní příslušnost se řídí nikoli příslušností společnosti s ručením omezeným, ale příslušností žadatele, tj. dle místa trvalého bydliště fyzické osoby.

23.
Jak posoudit majoritní příjem u jediného společníka malého s.r.o. z významně dotčené činnosti společnosti (restaurace)? Příjmy společnosti z významně dotčené činnosti ve srovnávacím období činily v souhrnu 150 000 Kč. Příjem společníka: ze závislé činnosti (výuka na učilišti) 12 000 Kč měsíčně; příjem z nájmu 50 000 Kč měsíčně.

Při posuzování splnění převažující části příjmů u společníka s.r.o. ve srovnávacím období je třeba postupovat ve dvou krocích. V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným (§ 6 odst. 3 písm. a) ZoKB), která je v uvedeném případě splněna, neboť společnosti plynuly ve srovnávacím období pouze příjmy z významně dotčené činnosti.

V druhém kroku tak lze přistoupit k testování příjmů u společníka (§ 6 odst. 3 písm. b) ZoKB). Do tohoto testu vstupují příjmy s.r.o. z významně dotčené činnosti odpovídající podílu společníka v s.r.o. (v případě jediného společníka je podíl 100 %, tj. veškeré příjmy společnosti) a ty se porovnávají s příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů. Příjmy s.r.o. z omezené činnosti činily 150 000 Kč. Příjmy společníka ve srovnávacím období činily v součtu 186 000 Kč. V uvedeném případě tedy společníkovi s.r.o. nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že jeho příjmy pocházející z významně dotčené činnosti společnosti netvoří převažující část příjmů ve srovnávacím období (resp. příjmy společníka z § 6 a 9 přesahují ve srovnávacím období částku příjmů plynoucích z výkonu činnosti dané společnosti).

24.
Společnost má zapsaného společníka M. F. – obchodní podíl 50 %, a dále společný obchodní podíl – rovněž 50 %, o který se dělí pan M. F. s dalšími 2 podílníky (L. D., J. S.). Splňuje tato s.r.o. podmínky § 3 odst. 1 písm. a) ZoKB? Pokud ano, má nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek) pouze M. F., nebo i L. D. a J. S.? Pokud by byli všichni tři podílníci členy jedné rodiny, splňovala by tato s.r.o. podmínky § 3 odst. 1 písm. b)? Pokud ano, mají všichni tři nárok na KB v plné výši (při splnění ostatních podmínek)?

V případě spolupodílníků podílu v s.r.o. by měl být tento podíl pro účely ZoKB chápán jako „jeden společník“ (podle § 32 odst. 4 zákona o obchodních korporacích, je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci). V uvedeném případě tak pro účely ZoKB má zmíněná s. r. o. dva společníky – jedním společníkem je pan M. F. a druhým společným společníkem jsou M. F. + L. D. + J. S. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek tak mohou vzniknout dva nároky na kompenzační bonus – jeden u pana M. F. (max. 1000 Kč/den nebo 500 Kč/den v případě nařízené karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví) a jeden by měl u správce daně nárokovat správce společné věci u spolupodílu (také max. 1000 Kč/den nebo 500 Kč/den v případě nařízené karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví za společníka, tj. dohromady za tři spolupodílníky jednou max. 1000 Kč/den nebo 500 Kč/den v případě nařízené karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví). Pro nárok na kompenzační bonus v případě spolupodílu by měli zákonné podmínky splňovat všichni tři spolupodílníci, neboť dohromady tvoří jednoho společného společníka.

25.
Jsme čtyři společníci rodinného s.r.o., já, můj bratr, naše matka a bratr matky (náš strýc). Máme nárok na kompenzační bonus?

Subjektem kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným je společník s.r.o. založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše dva společníky, nebo více společníků, kteří jsou členy jedné rodiny. Musí se vždy jednat o fyzické osoby. Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu ZoKB je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být členem jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby ZoKB zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna v linii matky, kdy její subjektivní rodinu tvoříte Vy a Váš bratr (jedná se u obou o příbuzenství v linii přímé), a její bratr (jedná se o sourozence). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne všem společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

26.
Podnikáme v rámci společnosti s ručením omezeným, ale je nás více společníků než dva. Jedná se o mne, mého partnera (uzavřeno registrované partnerství) a mou dceru s předchozího manželství. Můžeme se považovat za členy jedné rodiny podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu ZoKB je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby ZoKB požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě je tato podmínka splněna po Vaší linii, kdy Vaši subjektivní rodinu tvoří Váš registrovaný partner a Vaše dcera (jedná se o příbuzenství v linii přímé). Pakliže budou splněny všechny další zákonem stanovené podmínky (jak ve vztahu k osobě jednotlivých společníků, tak ve vztahu k činnosti s.r.o.), vznikne společníkům daného s.r.o. nárok na kompenzační bonus, neboť je lze všechny považovat za členy jedné rodiny.

27.
Jsme čtyři vlastníci (společníci) společnosti s ručením omezeným, já, moje žena, můj syn (manželka není jeho matka) a manželčin otec. Jsme „rodinné“ s.r.o. podle zákona o kompenzačním bonusu?

Při určení toho, jaký okruh společníků lze považovat za členy jedné rodiny, je výchozím to, že kolem sebe každá osoba vytváří rodinu, což je skupina osob v požadovaném příbuzenském poměru k dané osobě (dále jen „subjektivní rodina“). Z pohledu ZoKB je pro určení velikosti této subjektivní rodiny relevantní pouze následující příbuzenský vztah: příbuzenství v linii přímé, tj. předci (otec, děd, praděd atd.) a potomci (syn, vnuk, pravnuk atd.); sourozenecký vztah; manželství nebo registrované partnerství. V zásadě každý společník pak má kolem sebe svou subjektivní rodinu (počet subjektivních rodin je roven počtu společníků). Požadavek být součást jedné rodiny je naplněn v případě, kdy jsou součástí alespoň jedné subjektivní rodiny všichni společníci. Není tedy nutné, aby zákonem o kompenzačním bonusu požadovaný příbuzenský vztah existoval mezi všemi společníky navzájem. Postačí, pokud se najde alespoň jeden společník, který má požadovaný příbuzenský vztah definovaný zákonem o kompenzačním bonusu ke všem zbývajícím společníkům. Ve Vašem případě lze subjektivní rodiny vymezit takto:

  1. Subjektivní rodina otce manželky: otec manželky + zeť + dcera + syn zetě (podmínka není splněna mezi otcem manželky, zetěm a jeho synem)
  2. Subjektivní rodina syna manžela: syn + otec + manželka otce + otec matky (podmínka není splněna mezi Vaším synem, Vaší manželkou a manželčiným otcem)
  3. Subjektivní rodina manželky: manželka + manžel + syn manžela + otec (podmínka není splněna mezi manželkou a synem manžela)
  4. Vaše subjektivní rodina: Vy + manželka + Váš syn + tchán (podmínka není splněna mezi Vámi a tchánem)

Protože ani pro jednu subjektivní rodinu neplatí, že by byla tvořena všemi společníky zároveň, nelze společníky považovat za členy jedné rodiny a na kompenzační bonus Vám ani žádnému jinému společníkovi Vaší společnosti nevznikne nárok.

28.
Žadatel o kompenzační bonus (dále jen KB) je společníkem dvou s.r.o. Jedno s.r.o. má dva společníky a od listopadu 2021 dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 je činnost této společnosti, za kterou je žádáno o KB, v souvislosti s krizovými opatřeními významně dotčena. Druhé s.r.o. je vícečetné, tj. má více než dva společníky a nejde o členy jedné rodiny. Tato společnost po celou dobu standardně funguje, její činnost není nijak omezena v rámci krizových, mimořádných nebo ochranných opatření. Má žadatel na bonus nárok?

Ano, za předpokladu, že budou splněny další podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus jak ve vztahu k osobě společníka, tak ve vztahu ke společnosti, jejíž provoz je v době hrozby onemocněním „COVID“ omezen, může si žadatel o bonus požádat. V žádosti bude uvedena ta společnost, ve vztahu k níž jsou zákonné podmínky (zejména co do počtu společníků a významné dotčenosti činnosti) splněny. Skutečnost, že další společnost, v níž je žadatel společníkem, má více než dva společníky (nejde o členy jedné rodiny) a po dobu nouzového stavu standardně funguje, není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus.

29.
Má nárok na KB osoba, která vedle s.r.o., ve které je společníkem a kde splňuje veškeré zákonné podmínky nároku na KB, je ještě jednatelem v jiném s.r.o., kde je nemocensky pojištěna z titulu funkce jednatele?

Souběh funkce jednatele v jedné s.r.o. a společníka v jiné s.r.o. není sám o sobě překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus z titulu společníka s.r.o. Stejně tak samo o sobě není překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus současný zaměstnanecký poměr společníka, ať už ve stejné s.r.o., kde je společníkem, nebo v jiné s.r.o.

30.
Jsem společníkem ve čtyřech s.r.o. Ve třech s.r.o. jsme vždy dva společníci a ve čtvrté s.r.o. je nás pět společníků (nejedná se o členy jedné rodiny). Mohu požádat o kompenzační bonus za s.r.o., kde jsou podmínky maximálního počtu společníků (dva) i další stanovené podmínky splněny, nebo mi nevznikne nárok na kompenzační bonus z důvodu, že ve čtvrté s.r.o. je nás společníků více?

V případě, že je fyzická osoba společníkem ve více s. r. o., posuzuje se splnění podmínek stanovených pro subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. (§ 3 odst. 1 až 4 ZoKB) výlučně ve vztahu k osobě žadatele a té společnosti, které se žádost týká (ve vztahu k níž bylo společníkem o kompenzační bonus požádáno, tedy společnosti, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu). Případné nesplnění podmínek jinou společností, v níž je žadatel také společníkem (např. jiná společnost, v níž je žadatel také společníkem má více než dva společníky, je v likvidaci, nebo nespolehlivým plátcem apod.), není rozhodující (správce bonusu jej nezkoumá).

31.
Může společník s.r.o. čerpat kompenzační bonus na společníka v celém bonusovém období (od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021) i v případě, že se společník zaregistroval od 15. 12. 2021 na úřadu práce a pobírá od tohoto data podporu v nezaměstnanosti?

Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) a b) ZoKB je vyloučen souběh podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu. To znamená, že na kompenzační bonus nemá nárok společník ve dnech, kdy pobírá podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost a naopak. V tomto případě, pokud společník splňoval všechny podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu pro rok 2022 od 22. 11. – 14. 12. 2021, pak lze za tyto dny o kompenzační bonus požádat. Pokud od 15. 12. 2021 bude společník s.r.o. pobírat podporu v nezaměstnanosti, nevzniká nárok na kompenzační bonus za každý kalendářní den bonusového období, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost. Zůstává tak zachován princip doplňování poskytovaných podpor a nikoliv vznik jejich duplicit.

32.
Může společník s.r.o. s významně dotčenou činností čerpat kompenzační bonus na společníka v celém bonusovém období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021 i v případě, že společník za účelem nahrazení alespoň části výpadku příjmů uzavřel od 15. 12. 2021 dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem?

Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je vyloučen souběh podpory v nezaměstnanosti a kompenzačního bonusu, ale překážkou vzniku nároku na kompenzační bonus společníka není sám o sobě současný zaměstnanecký poměr nebo práce mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce) společníka v jiné společnosti. Pokud společník splňoval všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o kompenzačním bonusu, pak lze o kompenzační bonus požádat.


aktualizace ke dni 22. 12. 2021

33.
Co je předmětem kompenzačního bonusu u OSVČ a společníků společností s ručením omezeným?

Jedná se o činnost/činnosti OSVČ či společnosti s ručením omezeným u společníků, jejíž výkon byl v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, významně dotčen v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými, mimořádnými nebo ochrannými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení, péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 nebo nařízenou karanténou či izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví, v případě subjektu kompenzačního bonusu. Podmínkou je, aby z této činnosti/činností bezprostředně pocházela ve srovnávacím období převažující část příjmů, přičemž se zohlední pouze příjmy dle § 6, 7, a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu.

34.
Co je předmětem kompenzačního bonusu u osob pracujících na dohodu?

V případě osoby pracující na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr je předmětem KB výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, zakládající účast na nemocenském pojištění v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje KB, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, tj. že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena. Podmínkou je, aby z výkonu této práce plynula v rozhodném období (standardně období od 1. 6. 2021 do 31. října 2021) převažující část příjmů od dotčeného zaměstnavatele, přičemž se zohlední pouze příjmy dle § 6, 7, a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu. Jako rozhodné období může být pro splnění podmínek dle zákona o kompenzačním bonusu použito také období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, z nichž poslední celý spadá do bonusového období. 

35.
Co znamená významné dotčení činnosti?

Jedná se o činnost/činnosti dotčené v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými, mimořádnými nebo ochrannými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení, péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 nebo nařízenou karanténou či izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období, tedy došlo ke snížení příjmů o alespoň 30 %.

36.
Kdo a kdy má nárok na kompenzační bonus v souvislosti s karanténou či izolací?

Nárok na kompenzační bonus v souvislosti s karanténou či izolací mají OSVČ a společníci společností s ručením omezeným za kalendářní dny, kdy trvá nařízená karanténa či izolace subjektu kompenzačního bonusu, který je účasten nemocenského pojištění a za činnost významně dotčenou se vždy považuje

  • samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu kompenzačního bonusu a
  • činnost společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus tohoto společníka.

Z tohoto důvodu se tedy neprovádí test poklesu příjmů.
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla karanténa nebo izolace nařízena.

37.
„Dohodáři“ nárok na kompenzační bonus v souvislosti s karanténou či izolací nemají?

Kompenzační bonus po dobu karantény či izolace není určen pro zaměstnance pracující na dohody. Pro nemocensky pojištěné osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (to jsou ty osoby, které vykonávají pojištěnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, u dohody o provedení práce příjem nad 10 000 Kč měsíčně, u dohody u pracovní činnosti příjem od 3 500 Kč měsíčně), je určen příspěvek podle zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Jde o mimořádný příspěvek zaměstnancům, kterým vznikl nárok na náhradu příjmu při nařízené karanténě či izolaci. Příspěvek se vyplácí za každý kalendářní den (nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény). Maximálně výše příspěvku je 370 Kč. Výše dávky je limitována tak, že může dosáhnout spolu s náhradou příjmu maximálně 90 % průměrného výdělku zaměstnance. Tento příspěvek je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Nárok na kompenzační bonus v souvislosti s karanténou tedy nemají.

38.
Jak zjistit, zda došlo ke snížení příjmů z činnosti alespoň o 30 %?

Vychází se ze srovnání příjmů z této činnosti ve srovnávaném období oproti průměrné měsíční výši příjmů ve srovnávacím období. Příjmem se přitom rozumí příjem podle zákona o daních z příjmů, avšak nepoměřují se všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze ty příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát. Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, případně je společníkem společnosti s ručením omezeným nebo vykonával práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů, vychází z tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje pro posouzení, zda se jedná o významně dotčenou činnost, výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. Ostatní subjekty musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno tzv. podvojné účetnictví. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání.

39.
Co je srovnávané období?

Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. V případě prvního bonusového období (tj. období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021) je srovnávaným obdobím měsíc prosinec 2021, v případě druhého bonusového období (tj. období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022) je srovnávaným obdobím měsíc leden 2022.

40.
Co je srovnávací období?

Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci

  • rozhodného období (tj. období od 1. června 2021 do 31. října 2021)
  • období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost z důvodu sezónního charakteru vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období

V případě, kdy subjekt kompenzačního bonusu se stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den srovnávacího období určeného podle § 8 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou.

V případě, kdy společnost s ručením omezeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, vznikla později než v první den srovnávacího období určeného podle § 8 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala.

Součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

 

41.
Jaká je výše kompenzačního bonusu?

Výše kompenzačního bonusu činí v případě OSVČ a společníka s.r.o. až 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Výše kompenzačního bonusu připadající na kalendářní den bonusového období nesmí překročit limitní částku. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů (podle § 8 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu) ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů (podle § 8 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu) ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

Například pokud výše měsíčních příjmů ve srovnávaném období (prosinec 2021) činí 19 806 Kč, průměrná výše příjmů ve srovnávacím období činí 50 000 Kč, rozdíl výše příjmů mezi těmito obdobími činí 30 194 Kč. Tento rozdíl 30 194 Kč bude vydělen počtem dnů srovnávaného období (prosinec 2021), tj. 30 194 : 31 = 974 Kč. Tento denní limit se vynásobí počtem dnů z bonusového období, za které je na základě účinně podané žádosti správcem kompenzačního bonusu přiznáván kompenzační bonus. Při průběžných výpočtech limitní částky se provede zaokrouhlování na dvě desetinná místa. Výsledná limitní částka na kalendářní den se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

V případě OSVČ či společníků, kterým je kompenzační bonus poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti v důsledku karantény, výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla karanténa nařízena, a to podle počtu dnů, za které byl kompenzační bonus na základě účinně podané žádosti přiznán správcem kompenzačního bonusu z tohoto důvodu.

V případě osob vykonávajících práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.


aktualizace k 6. 1. 2022

42.
Jsem OSVČ a za prosinec 2021 činily moje příjmy pouze 20 000 Kč, což oproti srovnávacímu období (zvolil jsem si červen až srpen 2021) je snížení o více než 30 % (průměrný příjem v těchto měsících činil 80 000 Kč). Ke snížení příjmů došlo v důsledku vyhlášení krizových a mimořádných opatření přijatých v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19. V průběhu měsíce prosince jsem byl také 14 dní v karanténě. Mám nárok na KB ve výši 1 000 Kč/den za celé první bonusové období nebo za dobu karantény mám nárok jen na KB ve výši 500 Kč/den?

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období, tedy došlo ke snížení příjmů alespoň o 30 %. Nepoměřují se tedy všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze ty příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. V případě, že u poplatníka došlo ve srovnávaném období k významnému dotčení činnosti, činí u něj podle § 10 odst. 1 zákona č. 519/2021 o kompenzačním bonusu pro rok 2022 (dále jen ZoKB) výše kompenzačního bonusu až 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Následně je poplatník povinen vypočítat maximální výši kompenzačního bonusu podle § 10 odst. 2 ZoKB, která u OSVČ a společníků s.r.o. nesmí překročit limitní částku připadající na kalendářní den bonusového období. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa subjektu kompenzačního bonusu, který je účasten nemocenského pojištění, se za činnost významně dotčenou vždy považuje

  1. samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu kompenzačního bonusu a
  2. činnost společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus tohoto společníka.

Z tohoto důvodu se tedy neprovádí test poklesu příjmů a poplatník má nárok na kompenzační bonus podle § 10 odst. 4 ZoKB ve výši 500 Kč/den, i když by u něj podmínka významně dotčené činnosti nebyla splněna. Nárok na kompenzační bonus je omezen pouze na osoby, které jsou v den, za který se poskytuje, účastny nemocenského pojištění. Trvání nařízené karantény (vyjádřeno ve dnech příslušného bonusového období) se pro činnost OSVČ či společnosti s.r.o. automaticky považuje za významné dotčení této činnosti, které je podmínkou, aby se tato činnost mohla stát předmětem kompenzačního bonusu. V případě společnosti s.r.o. přitom platí, že tento efekt se projeví pouze ve vztahu k nároku na kompenzační bonus společníka, jehož se nařízená karanténa týká. Kompenzační bonus podle § 8 odst. 6 ZoKB tak není samostatným kompenzačním bonusem, ale je pouze jeho specifickou variantou v případě, kdy subjektu kompenzačního bonusu nevznikl nárok z titulu významně dotčené činnosti, tj. splnění podmínky poklesu příjmů.

Další podmínkou je, aby z této činnosti/činností bezprostředně pocházela ve srovnávacím období převažující část příjmů, přičemž se u OSVČ i společníků s.r.o. zohlední pouze příjmy dle § 6, 7, a 9 zákona o daních z příjmů, tedy příjmy ze zaměstnání, podnikání a nájmu.

V daném případě je splněna podmínka významně dotčené činnosti a z uvedených číselných údajů vyplývá, že vypočtená limitní částka překračuje 1 000 Kč/den. Pokud jste nedosáhl žádných dalších příjmů dle § 6, 7, a 9 zákona o daních z příjmů je splněna i podmínka převažující části příjmů podle § 6 odst. 2 ZoKB a máte nárok na kompenzační bonus ve výši 1 000 Kč/den. Je tedy bezpředmětné řešit vznik nároku na kompenzační bonus z důvodu nařízené karantény.


k 7. 1. 2022, aktualizováno 18. 1. 2022

43.
Jsem OSVČ a z důvodu přijatých vládních opatření došlo k významnému omezení mé podnikatelské činnosti. Mohu čerpat kompenzační bonus za celé bonusové období (tedy i za sobotu, neděli a vánoční svátky)?

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny. Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Pokles tržeb alespoň o 30 % musí být způsoben dopadem krizových, mimořádných či ochranných opatření, péčí o dítě podnikatele či jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 nebo nařízenou karanténou či izolací podnikatele. Výše kompenzačního bonusu je stanovena až na 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období a srovnání s průměrnou měsíční výší srovnávacího období je provedeno s celkovou výší za celý měsíc, přičemž i ve srovnávacím období byly soboty a neděle, mohly být také svátky a z důvodu čerpání osobního volna mohla, ale nemusela, být provozovna také uzavřena. Omezení výkonu činnosti je tedy navázáno na kalendářní dny, kdy trvá opatření, kterým byla dotčená činnost zakázána či omezena, nikoli na počet kalendářních dnů, kdy by měla být činnost za standardních podmínek (tzn. bez zákazu či omezení) vykonávána. Při splnění ostatních, zákonem o kompenzačním bonusu pro rok 2022 stanovených podmínek, můžete požádat o kompenzační bonus za všechny dny bonusového období, přičemž poplatník nesmí překročit za kalendářní den bonusového období limitní částku dle ust. § 10 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022. Více informací najdete na www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022).


aktualizace k 18. 1. 2022

44.
Jsem OSVČ a provozuji restauraci. Žádné další příjmy nemám. V lednu 2021 jsem se stala poplatníkem v paušálním režimu. V důsledku vládních opatření souvisejících s epidemií koronaviru byla moje činnost významně dotčena (např. v prosinci 2021 to byla úprava otvírací doby, omezení počtu zákazníků v restauraci apod.). Chtěla bych se zeptat, zda mohu žádat o kompenzační bonus, i když jsem poplatníkem v paušálním režimu?

Poplatníci v paušálním režimu nejsou vyloučení z nároku na kompenzační bonus. Pro vznik nároku na kompenzační bonus je potřeba splnit zákonem stanovené podmínky. Zejména jde o tzv. test poklesu tržeb z prodeje výrobků, zboží a služeb v aktuálním srovnávaném období alespoň o 30 % oproti srovnávacímu období nezasaženému nynějšími protiepidemickými restrikcemi. Pokles tržeb alespoň o 30 % musí být způsoben dopadem krizových, mimořádných či ochranných opatření, péčí o dítě podnikatele či jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 nebo nařízenou karanténou či izolací podnikatele. Další podmínkou, kterou je nutno splnit je, že z epidemií zasažené činnosti plynula převažující (nadpoloviční) část příjmů, a to ve srovnávacím období (tj. období od 1. 6. 2021 do 31. 10. 2021), přičemž se posuzují pouze příjmy dle § 6 (zaměstnání), § 7 (podnikání) a § 9 (nájmu) zákona o daních z příjmů.  Je-li tedy poplatník v paušálním režimu a prokáže splnění všech zákonem o kompenzačním bonusu pro rok 2022 stanovených podmínek, vznikne mu nárok na kompenzační bonus. 

45.
Ráda bych se zeptala, jak je to s poplatníky, kteří jsou v paušálním režimu a nevedou si žádnou evidenci o svých příjmech. Jakým způsobem mají doložit pokles svých příjmů? 

Ačkoliv poplatníci v paušálním režimu nemají povinnost vést daňovou evidenci, a to ve smyslu § 7 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, obecně lze vyjít z předpokladu, že každý z nich určitý přehled o své činnosti a svých příjmech má. Pro vlastní prokázání nároku na kompenzační bonus není stanovena povinnost, podle níž by bylo zapotřebí vyjít přímo z daňové evidence či účetnictví, naopak poplatník může použít jiné důkazní prostředky. 
V této souvislosti je třeba upozornit, že nadále je poplatníkovi, který v rámci své podnikatelské činnosti nebo jiné samostatně výdělečné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti (tedy je přijímá nebo vydává), uložena obecná povinnost podle § 97 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, vést průběžně evidenci těchto hotovostních plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem o daních z příjmu, zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – pro plátce této daně. Ve vztahu k bezhotovostním platbám, kterých se tato povinnost netýká, je možné jako důkazní prostředek použít výpisy z tohoto účtu.