Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Obecné informace

Sdílet

Zákon

Povinnost k dani z příjmů právnických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro příslušné zdaňovací období (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je

  • kalendářní rok,
  • hospodářský rok,
  • období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
  • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců

Podávání daňového přiznání

Poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Daňové přiznání není povinen podat

  • veřejně prospěšný poplatník, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a nemá povinnost zvýšit výsledek hospodaření o částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která vypovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti,
  • společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
  • veřejná obchodní společnost,
  • zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.

Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit správci daně tuto skutečnost.

Lhůty pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, tak jak jsou vymezena v zákoně o daních z příjmů, se podává ve lhůtě podle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), tj. nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo ve lhůtě 3 měsíců podáno a následně bylo podáno elektronicky. Na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období se lhůta prodlužuje, pokud má daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno ve lhůtě 3 měsíců a následně je podáno poradcem.

Poplatník povinen podat daňové přiznání také za období

  • předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
  • předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
  • předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
  • předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky,
  • od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky,
  • předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,

a to do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není stanoven jiný den, kterým je u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku.

Lhůty pro podání daňového přiznání při zrušení právnické osoby bez likvidace, s likvidací a při insolvenčním řízení jsou stanoveny v § 240a až § 245 daňového řádu.

Tiskopis daňového přiznání

Tiskopis daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob je stanoven vyhláškou Ministerstva financí. V tištěné podobě jej lze vyzvednout na finančním úřadu – územním pracovišti nebo vyhledat a vytisknout na stránkách finanční správy. Zde jsou pak v části Upozornění MF k tiskopisům uvedeny informace o případných změnách tiskopisu.

Jak se podává daňové přiznání

Daňové přiznání, které je dle § 72 odst. 1 daňového řádu považováno za tzv. formulářové podání, lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tištěném výstupu, který má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tímto tiskopisem nebo odpovídá vzoru tiskopisu podle vyhlášky. Přílohy jsou v souladu s § 72 odst. 1 daňového řádu součástí daňového přiznání.

V listinné podobě lze daňové přiznání podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti nebo poštou. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob lze též podat datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře lze využít aplikaci Elektronické podání pro finanční správu (EPO) , dostupnou na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob učinit pouze elektronicky podle § 72 odstavec 2 písm. c) daňového řádu, tj. s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo s využitím přístupu se zaručenou identitou, anebo prostřednictvím daňové informační schránky.

Kde se podává daňové přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává na finanční úřad místně příslušný poplatníkovi na územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob.

Místní příslušnost

Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby jejím sídlem, kdy pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje
Pro vybrané subjekty podle § 11 odst. 2 zákona o Finanční správě České republiky je místně příslušný Specializovaný finanční úřad.

Registrace

Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 zákona o daních z příjmů (rezident) je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

Rezident ČR

Poplatník, pokud má na území České republiky své sídlo nebo místo vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Daňový rezident České republiky má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo.

Nerezident ČR

Poplatník, pokud nemá na území České republiky své sídlo nebo to o něm stanoví mezinárodní smlouvy. Daňový rezident má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Nerezident, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny.
Nerezident je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém

  • započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů,
  • přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,
  • obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Nerezident není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozené nebo z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňová povinnost

Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Daň lze zaplatit

  • bezhotovostní platbou prostřednictvím bankovního příkazu nebo internetového bankovnictví,
  • v hotovosti na finančním úřadu – územním pracovišti,
  • v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

Daň se platí příslušnému finančnímu úřadu v české měně na číslo účtu, které má tvar předčíslí-matrika/kód banky. Předčíslí pro daň z příjmů právnických osob je 7704. Matrika závisí na místní příslušnosti k finančnímu úřadu (viz Bankovní účty finančních úřadů). Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB). Tzn. pro daň z příjmů právnických osob 7704-matrika/0710. Jako variabilní symbol se uvádí identifikační číslo poplatníka.

Podrobněji k placení daní na stránce Placení daní, Daňový kalendář a Upozornění na daňové povinnosti.

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí

Při vyloučení dvojího zdanění příjmu plynoucího daňovému rezidentovi ze zdrojů v zahraničí se postupuje podle mezinárodní smlouvy. Aplikují se metody vynětí nebo zápočtu. Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u rezidentů před uplatněním odčitatelných položek od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí a v případě použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle zákona o daních z příjmů, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí.
Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Daň zaplacená v zahraničí ve výši, v jaké ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku, lze při splnění dalších podmínek stanovených v zákoně o daních z příjmů uplatnit jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Předmět daně z příjmů právnických osob

Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li zákonem o daních z příjmů stanoveno jinak.

Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou vymezeny v § 18 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Pro veřejně prospěšné poplatníky pak též v § 18a zákona o daních z příjmů. Příjmy, které jsou od daně osvobozeny, jsou vymezeny v § 19 odst. 1 zákona o daních z příjmů a osvobození bezúplatných příjmů pak v § 19b zákona o daních z příjmů.

Položky snižující základ daně

Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U hmotného nebo nehmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % (pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 nejvýše 30 %) ze základu daně sníženého podle § 34 Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci.

Dále položka snižující základ daně u veřejně prospěšného poplatníka.

Položky odčitatelné od základu daně

Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla stanovena za předchozí zdaňovacího období nebo jeho část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období nebo nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta stanoví. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět a lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav.

Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který je upraven v § 34a až § 34d zákona o daních z příjmů, nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání podle ustanovení § 34f až § 34h zákona o daních z příjmů. Pokud není možné tyto odpočty odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze je odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly.

Sazba daně

Sazba daně činí 19 %, pokud v § 21 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů není stanoveno jinak. Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně, která činí 19 %, u základního investičního fondu 5 % a u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění 0 %.
Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.

Sleva na dani

Poplatníkům daně z příjmů právnických osob se daň snižuje

  • o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 desetinné číslo,
  • o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 desetinné číslo.

Poplatník daně z příjmů právnických osob, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů může uplatnit slevu na dani podle § 35a a § 35b zákona o daních z příjmů.

Samostatný základ daně

Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí rezidentům ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období, přitom se nezahrnují příjmy osvobozené od daně.

Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci. Obdobně se postupuje i u nerezidenta, pokud příjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.

Samostatný základ daně se zdaňuje sazbou ve výši 15 %, přitom lze započíst daň zaplacenou v zahraničí na tuto daň. Uplatnění slev na dani na tuto daň zákon o daních z příjmů výslovně vylučuje. Daň je součástí výsledné daně vypočítané v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Daň ze samostatného základu daně se však nezahrnuje do poslední známé daňové povinnosti pro účely stanovení záloh.

Zálohy

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, kterým je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň ze samostatného základu daně.

Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců, a to tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy, a násobí se 12

Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, obec nebo kraj.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Na základě žádosti může v odůvodněných případech stanovit správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.

Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

Vztah k účetním předpisům

U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví.

Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu, pokud zvláštní předpis nebo zákon o daních z příjmů nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství, pro účely zákona o daních z příjmů použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis. Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Z rozdílu mezi příjmy a výdaji se pro zjištění základu daně vychází u poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví.