Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Lodníci - informace k možnosti žádat o prominutí příslušenství daně

V souvislosti s pozdním podáním daňového tvrzení a pozdní úhradou daně vznikají dle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) následující sankce:

  • pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu
  • úrok z prodlení dle § 252 daňového řádu
  • penále dle § 251 daňového řádu pouze v těch případech, kdy došlo k doměření daně z moci úřední (v zásadě se jedná o doměření po provedené daňové kontrole)
  • úrok z posečkané částky dle § 157 daňového řádu namísto úroku z prodlení pouze v těch případech, kdy bylo povoleno posečkání dle § 156 daňového řádu

Daňový řád umožňuje správci daně za stanovených podmínek prominout penále (do výše max. 75 %), úroky z prodlení a úroky z posečkané částky (do výše 100 %); pokuta za opožděné tvrzení daně je v rámci individuálního posuzování žádosti neprominutelná, jelikož zákon její prominutí neumožňuje.

Promíjení příslušenství daně komplexně upravuje Pokyn GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně (dále jen „Pokyn“), jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 2/2015 či na webových stránkách Finanční správy České republiky.

O prominutí penále, úroků z prodlení a úroků z posečkané částky může daňový subjekt podat žádost. Je však třeba zvláště upozornit na dvě věci:

  • podle položky 1, bodu 1 písm. d) sazebníku, který je přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky 3 001 Kč a více. Poplatek lze uhradit např. vylepením kolkové známky na žádost či v hotovosti na pokladně územního pracoviště příslušného finančního úřadu. Zaplacený správní poplatek je nevratný a nevrací se ani v případě zamítavého rozhodnutí o prominutí či zastavení řízení pro nesplnění procesních podmínek.
  • prominout penále, úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí. V případě, kdy by nebyla daň uhrazena, by žadatel nejen neuspěl se svou žádostí o prominutí, ale přišel by i o zaplacený správní poplatek.

Příklad: Daňový subjekt si požádal o posečkání s úhradou daně nebo o její rozložení na splátky a bylo mu vyhověno. Datum, kdy bude daň tímto způsobem zcela uhrazena, je dle rozhodnutí o posečkání daně 1. 2. 2017. Před tímto datem je zcela bezpředmětné žádat o prominutí kteréhokoli příslušenství daně (pokud by tedy daňový subjekt náhodou daň neuradil dříve, než mu stanoví rozhodnutí o posečkání daně), jelikož daň bude uhrazena až v budoucnu resp. až s úhradou poslední splátky, která je předmětem rozhodnutí o posečkání. V případě, kdy by daňový subjekt požádal o prominutí souvisejícího příslušenství dříve, správce daně by žádost zamítl a daňový subjekt by přišel i o zaplacený správní poplatek.

Na žádost o prominutí příslušenství daně podle § 259a nebo § 259b daňového řádu neexistuje speciální tiskopis, tzn., že se jedná o podání, u kterých daňový řád nepředpokládá konkrétní formu. Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat požadavky uvedené v § 70 daňového řádu, především pak z podání musí být zřejmé: kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Žádost jakožto podání lze učinit následujícími způsoby (§ 71 odst. 1 daňového řádu):

  • písemně,
  • ústně do protokolu,
  • datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
  • datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Pro činění podání vůči správci daně elektronicky lze využít buď datovou schránku nebo společné technické zařízení správců daně, kterým je aplikace EPO (aplikace Elektronické podání pro Finanční správu), dostupná na adrese www.daneelektronicky.cz.

Žádost se podává nebo doručuje na příslušný finanční úřad, který se v případě fyzických osob určuje podle jejich místa pobytu. Místem pobytu bude ve většině případů místo trvalého pobytu občana České republiky (§ 13 daňového řádu). V rámci místně příslušného finančního úřadu je pak spis k daním jednotlivých daňových subjektů umístěn na územním pracovišti tohoto finančního úřadu podle pravidel obsažených v pokynu GFŘ-D-23, jehož znění lze nalézt ve Finančním zpravodaji č. 1/2016. Žádost však lze podat na jakémkoliv územním pracovišti finančního úřadu.

Při rozhodování o žádosti vychází správce daně převážně z tvrzení a důvodů uváděných daňovým subjektem, proto je do žádosti nutné uvést všechny relevantní skutečnosti. Již k samotné žádosti je třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné.

Daňový řád stanoví v § 259a a 259b pro prominutí penále, úroků z prodlení a úroků z posečkané částky rozdílná kritéria. Správce daně žádost posuzuje následujícím způsobem:

1. Úroky z prodlení a úroky z posečkané částky

  • Dle čl. VII. části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 4 lze žádat o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky pouze v případě úroku vzniklého ode dne 1. 1. 2015. Úroky vzniklé před tímto datem nelze prominout.
  • Správce daně prozkoumá, zda u daňového subjektu nenastaly okolnosti závažného porušení daňových nebo účetních předpisů podle § 259c odst. 2 daňového řádu, pro které by bylo nutné žádost bez dalšího zamítnout. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v čl. III. 2. A. Pokynu.
  • Pro možnost prominout úroky z prodlení nebo úroky z posečkané částky musí být naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů prodlení, jak to vyžaduje § 259b odst. 2 daňového řádu. Tyto ospravedlnitelné důvody jsou stanoveny v čl. III. 3. A. Pokynu (včetně procentního ohodnocení):
    1. Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu.
    2. Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem).
    3. V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti, a celková daňová povinnost nevznikne, či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh.
    4. Daňovému subjektu bylo povoleno posečkání úhrady daně, k níž se váže úrok z posečkané částky, o jehož prominutí je žádáno (§ 156 daňového řádu).
    5. Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k platbě daně. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
    6. Úrok z prodlení byl předepsán za daňový nedoplatek na dani z převodu nemovitostí/dani z nabytí nemovitých věcí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil přiznanou daň vypočtenou ze základu daně stanoveného z ceny zjištěné na základě ocenění znalcem a daň byla stanovena správcem daně odlišně z důvodu chybného posudku znalce.
    7. Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně.
    8. Prodlení s úhradou daně, k níž se váže úrok z prodlení, o jehož prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů.
    9. Úrok z posečkané částky vznikl při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví.
  • Je-li naplněn některý z ospravedlnitelných důvodů prodlení, pak podle § 259b odst. 3 daňového řádu platí, že při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Tyto skutečnosti jsou definovány v čl. III. 3. B. Pokynu včetně procentního zhodnocení. Žádá-li daňový subjekt o zohlednění své ekonomické nebo sociální situace, musí ji v žádosti doložit.
  • Nakonec je v rámci rozhodování o žádosti vždy nutné zohlednit četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu. Způsob, jakým správce daně posuzuje "četnost porušování povinností při správě daní", je upraven v čl. III. 3. C. Pokynu.

2. Penále

  • Dle čl. VII. části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 3 lze žádat o prominutí penále vzniklého ode dne 1. 1. 2015. Správce daně rozhoduje o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru, kterým se doměřuje daň, k níž se penále váže. Žádat o prominutí a prominout penále tak lze jen v případech, kde bylo penále oznámeno dodatečným platebním výměrem počínaje 1. 1. 2015.
  • Daňový řád stanoví v § 259a odst. 3 obecné pravidlo, že žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Tato lhůta dle § 259a odst. 4 daňového řádu neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady daně a povoleného posečkání úhrady daně.
  • Správce daně prozkoumá, zda u daňového subjektu nenastaly okolnosti závažného porušení daňových nebo účetních předpisů podle § 259c odst. 2 daňového řádu, pro které by bylo nutné žádost bez dalšího zamítnout. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v čl. II. 2. A. Pokynu.
  • Správce daně prozkoumá, zda daňový subjekt v rámci postupu vedoucího k doměření daně poskytl správci daně potřebnou součinnost. Kritéria posouzení součinnosti daňového subjektu včetně procentního ohodnocení jsou uvedena v čl. II. 3. A. Pokynu.
  • Nakonec je v rámci rozhodování o žádosti vždy nutné zohlednit četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu. Způsob, jakým správce daně posuzuje "četnost porušování povinností při správě daní", je upraven v čl. II. 3. B. Pokynu.

 

 

Vzor žádosti o prominutí příslušenství daně

Finanční úřad pro …

Žádost o prominutí penále/úroku z prodlení/úroku z posečkané částky

Nejprve je nutno uvést, o jaké příslušenství daně se jedná (dle potřeby lze níže uvedené formulace kombinovat)
Např. Dne … jsem uhradil daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2013. Tuto částku daně jsem neuhradil včas, a proto jsem povinen kromě daně uhradit dále úrok z prodlení, o jehož prominutí žádám.
nebo
Dne … jsem uhradil daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2013. K této dani se váže penále, o jehož prominutí žádám.
nebo
Dne … jsem uhradil daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2013. Jelikož mi bylo povoleno posečkání s úhradou této daně, váže se k ní úrok z posečkané částky, o jehož prominutí žádám.
Nyní je třeba uvést všechny důvody, pro které daňový subjekt žádá o prominutí příslušenství daně, případně doložit také svou nepříznivou ekonomickou nebo sociální situaci (tato je posuzována v rámci promíjení úroku z prodlení a úroku z posečkané částky).
Vše musí být doloženo již k žádosti.

V …… dne …

Jméno a příjmení
identifikace

Aplikační služby