Sdělení

Zákonem č. 545/2005 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, byly schváleny významné změny pozitivně ovlivňující daňové povinnosti poplatníků zejména fyzických osob. Nesporně nejvýznamnější úpravu představuje snížení daňového zatížení fyzických osob, zjednodušení daňové administrativy rozšířením možnosti využití výdajových paušálů a paušální daně. Přínosem je také podpora mobility pracovní síly formou daňové uznatelnosti nákladů na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a na přechodné ubytování. Atraktivitu podnikatelského prostředí zejména pro zahraniční společnosti by mělo zvýšit urychlení snížení podmínky kvalifikované účasti a zkrácení časového testu doby její držby pro osvobození dividend vyplácených dceřinou společností. V dále uvedeném přehledu je upozorněno na zásadní změny týkající se velkého počtu poplatníků jak fyzických tak právnických osob. Některé změny ovlivní již daňové povinnosti poplatníků za rok 2005 a proto je přehled velmi aktuální. Poplatníci i plátci daně z příjmů by neměli přehlédnout zejména tyto změny:

1. Výdajové paušály

Pro poplatníky s příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu došlo k úpravě výše procenta příjmů, kterým jsou vypočítávány výdaje.

Přehled změny výše výdajových paušálů

Kategorie příjmů	Nově zavedená výše výdajových paušálů (v % z příjmů)	Dosavadní výše výdajových paušálů (v % z příjmů)
§ 7 odst. 1 písm. a) (zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství)	80	50
§ 7 odst. 1 písm. b) ze živností řemeslných	60	25
§ 7 odst. 1 písm. b) s výjimkou živností řemeslných	50	25
§ 7 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) až d) (např. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z výkonu nezávislého povolání, příjmy znalce, tlumočníka, správce konkursní podstaty, apod.	40	25
§ 7 odst. 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odst. 8 (např. příjmy z užití nebo poskytnutí autorských práv,apod.)	40	30
§ 9 příjmy z pronájmu (movitých i nemovitých věcí)	30	20

Novou výši tzv. výdajových paušálů je možné použít již za zdaňovací období roku 2005.

Poplatníci, kteří doposud neuplatňovali výdajové paušály, tzn. uplatňovali výdaje ve skutečné prokázané výši a chtějí uplatnit výdaje procentem z příjmů již za zdaňovací období roku 2005, by neměli opomenout úpravu základu daně dle ust. § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Případnou úpravu základu daně za zdaňovací období roku 2004 bude nutné provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2004.

2. Snížení daňového zatížení fyzických osob s důrazem na nízko a středně příjmové skupiny poplatníků - fyzických osob, které spočívají ve:

• snížení sazby daně v prvním daňovém pásmu z 15% na 12% a ve druhém daňovém pásmu z 20% na 19%,
• rozšíření prvního daňového pásma ze 109 200,- Kč na 121 200,- Kč,

Sazby daně z příjmů fyzických osob uplatňované od 1.1.2006

Základ daně		Daň	Ze základu přesahujícího
od Kč	do Kč
0	121 200	12%
121 200	218 400	14 544 Kč + 19 %	121 200 Kč
218 400	331 200	33 012 Kč + 25 %	218 400 Kč
331 200	a více	61 212 Kč + 32 %	331 200 Kč

Obdobným způsobem byly upraveny i měsíční sazby záloh na daň z příjmů fyzických osob.

• nahrazení vybraných nezdanitelných částí základu daně slevami na dani,

Přehled slev na dani a nezdanitelných částí základu daně

Položka	Sleva na dani (v Kč)	Dosavadní nezd. část základu daně (v Kč)
Poplatník	7 200	38 040
Druhý z manželů	4 200	21 720
Částečný inv. důchodce	1 500	7 140
Plný invalidní důchodce	3 000	14 280
Držitel průkazu ZTP-P	9 600	50 040
Student	2 400	11 400

Uvedené slevy na dani bude možné odečítat jen do výše daňové povinnosti a není k nim přiřazen daňový bonus. Ten bude možné aplikovat i nadále pouze u vyživovaných dětí.

Všechny změny v prvním daňovém pásmu a v sazbách daně a uvedené pod bodem 1. budou poprvé použity od 1.1.2006.

3. Paušální daň

Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2006 se zvyšuje pro poplatníky možnost využití institutu stanovení daně paušální částkou. Dochází tak ke zvýšení limitu, který nově umožňuje využít paušální daně poplatníkům, jejichž roční výše příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5,000.000,- Kč (do konce roku 2005 se jednalo o částku 1,000.000,- Kč). Dále bylo umožněno využití paušální daně poplatníkům i v těch případech, kdy provozují činnost za spolupráce druhého z manželů, a to za předpokladu, že o stanovení daně paušální částkou požádá i spolupracující manžel (manželka).
Z důvodu právní jistoty poplatníků bylo nutné upravit znění zákona tak, aby bylo zcela nepochybné, že výsledná daň stanovená paušální částkou, i po snížení o poplatníkem uplatněnou slevu na dani podle § 35ba zákona (bývalé nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 zákona) nebo o slevu podle § 35c zákona (sleva z důvodu vyživování dítěte v domácnosti), činí nejméně 600,- Kč za zdaňovací období. Poplatník, který bude předpokládat, že mu v průběhu zdaňovacího období vznikne nárok na daňový bonus, nemůže tento bonus uplatnit při stanovení daně paušální částkou. Daň stanoví běžným způsobem a v daňovém přiznání uplatní celé daňové zvýhodnění, na které má podle § 35c zákona nárok.

4. Minimální základ daně

Počínaje rokem 2006 nebude povinen vykázat minimální základ daně také poplatník (kromě již nyní v § 7c odst. 3 zákona uvedených poplatníků), který nemá jiný příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně. Účelem novely je vyloučit z povinnosti platit daň z minimálního základu daně ty případy, kdy poplatník má jako zdanitelný příjem pouze výše uvedené příjmy za situace, kdy výdaje z provozování lesního hospodářství musí poplatník vynakládat po několik let (příjmu z těžby dřeva dosáhne poplatník také až po několika desetiletích). Změna nastala i v případě poplatníků - daňových nerezidentů, u nichž se předpokládá povinnost vykázat minimální základ daně, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území ČR (§ 22 zákona) činí 90 a více procent všech jejich příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Tato úprava byla přijata proto, aby nebyli daňoví nerezidenti, kteří mají pouze daňovou povinnost omezenou na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, v nerovném postavení s poplatníky - daňovými rezidenty ČR.

5. Společné zdanění manželů

Poprvé za zdaňovací období roku 2005 mohou manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, uplatnit (při splnění podmínek uvedených v § 13a zákona o daních z příjmů) výpočet daně ze společného základu daně manželů. Bližší informace k této problematice je možno získat na internetových stránkách Ministerstva financí v nabídce Daně a cla (www.mfcr.cz) a na internetových stránkách české daňové správy - Společné zdanění manželů.

Zejména z důvodu právní jistoty poplatníků iniciovalo Ministerstvo financí další změnu zákona o daních z příjmů, která již byla schválena jako tisk 1061 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Bude-li legislativní proces úspěšně dokončen, bude bezpochyby už pro daňová přiznání za rok 2005 platit, že zálohy neplatí manžel (manželka), který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Novela zároveň ve prospěch poplatníků řeší i problematiku placení daně manžely, a to tak, že požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.

6. Registrační pokladny

Fyzickým i právnickým osobám, které do 30. 6. 2006 zahájí provoz registrační pokladny podle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění pozdějších předpisů, je umožněno snížit daň o polovinu pořizovací ceny registrační pokladny, maximálně o 8.000,- Kč na jednu pokladnu. V případě provedení technického zhodnocení stávající pokladny je možno snížit daň o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4.000,- Kč na jednu pokladnu. Uvedené slevy lze uplatnit již za zdaňovací období roku 2005.

7. Změny při uplatnění úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb u zaměstnanců od roku 2006

U zaměstnanců došlo v souvislosti se zrušením vybraných nezdanitelných částí základu daně a jejich nahrazením formou slevy na dani podle § 35ba zákona ke zrušení odpočtu všech měsíčních nezdanitelných částí základu daně včetně 1/12 předpokládaného ročního úroku z úvěru použitého na financování bytových potřeb (§ 38h odst. 1). Od r. 2006 si zaplacené úroky z úvěrů na financování bytových potřeb uplatní zaměstnanci pro snížení základu daně až po uplynutí zdaňovacího období. Nově si ale zaměstnanci budou moci uplatnit v žádosti o roční zúčtování záloh u svého zaměstnavatele i zaplacené úroky z hypotečních úvěrů. To znamená, že nebudou muset z toho titulu podávat daňové přiznání jako dosud (poprvé po uplynutí r. 2006). V § 38g odst. 2 zákona se totiž novelou zrušila povinnost pro zaměstnance s hypotečními a souvisejícími úvěry po uplynutí zdaňovacího období podávat přiznání k dani (související informace naleznete - Informace ke změnám při uplatňování odpočtu úroků z úvěrů).

V § 15 zákona mělo dojít podle vládního návrhu novely zákona k zavedení dalšího limitu pro odečet úroků "na domácnost" ve výši 150.000 Kč a nový limit se měl týkat pouze úvěrových smluv uzavřených po nabytí účinnosti novely zákona. Změnou provedenou poslaneckým pozměňovacím návrhem k zavedení nového limitu pro odečet úroků k tomu ale nakonec vůbec nedošlo, tj. pro r. 2006 zůstal v § 15 zákona nadále zachován jen jeden limit ve výši 300.000 Kč (pro všechny poplatníky včetně zaměstnanců). Zmíněným poslaneckým pozměňovacím návrhem ale nebyla souběžně změněna výše limitu v § 38k odst. 5 zákona a změna nebyla důsledně promítnuta ani do přechodných ustanovení návrhu novely. Jedná se prakticky o tzv. "mrtvá" ustanovení a nesrovnalosti, které by to mohlo v budoucnosti vyvolat, budou opraveny nejbližší novelou zákona.

8. Upřesnění způsobu vypořádání daňové povinnosti u zaměstnance s tzv. dlužnými příjmy v § 5 odst. 4 zákona

U zaměstnanců s tzv. dlužnými příjmy (zúčtovanými v běžném zdaňovacím období ale nevyplacenými nebo neobdrženými ani do 31.1. následujícího kalendářního roku), se novelou zákona s účinností ještě pro zdaňovací období 2005 v ustanovení § 5 odst. 4 zákona upřesnil způsob vypořádání jejich daňové povinnosti, a to zavedením daňové fikce tak, že pro daňové účely půjde o příjmy zaměstnanců až v tom zdaňovacím období, kdy jim budou vyplaceny.

Novelou zákona se upřesnilo, že také sražené zálohy z těchto dlužných příjmů se započítají na daňovou povinnost zaměstnance až v tom zdaňovacím období, ve kterém mu budou tyto příjmy dodatečně vyplaceny nebo ve kterém je obdrží. Dále se stanovilo, že obdobně se postupuje při stanovení základu daně (u pojistného sraženého z těchto příjmů) a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Evidence o dlužných příjmech musí být vyznačena na mzdovém listě zaměstnance a zejména se musí promítnout na "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených záloh na daň a o daňovém zvýhodnění" (viz tiskopis MF 5460 - nový vzor č. 13). Poprvé se tato nová úprava použije např. u zaměstnance s dlužnými příjmy, který bude po uplynutí roku 2005 žádat o roční zúčtování záloh. Z výše uvedených údajů bude pak vycházet i samotný zaměstnanec, jestliže bude podávat přiznání k dani za zdaňovací období 2005.

9. Upřesnění podmínek pro vznik nároku na uplatnění daňového bonusu pro rok 2005

V ustanovení § 35c odstavec 4 zákona se jeho novelou s účinností již pro zdaňovací období 2005 upřesnila podmínka pro vznik nároku na uplatnění daňového bonusu ve výši "šestinásobku minimální mzdy" tak, že se pro tento účel použije u všech poplatníků minimální mzda stanovená "pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy". Pro daňové účely se současně zavedla legislativní zkratka minimální mzdy.

Tato úprava se podle přechodných ustanovení novely zákona použije poprvé již pro zdaňovací období 2005. Limit ve výši šestinásobku minimální mzdy pro r. 2005 tedy činí 43.110 Kč (6 x 7.185 Kč). Takto se postupuje rovněž u zaměstnanců při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za r. 2005. V roce 2006 pak vznikne nárok na daňový bonus za předpokladu, že poplatník bude mít ve zdaňovacím období příjmy podle §6, §7, §8 nebo podle §9 zákona alespoň ve výši 45 420 Kč (6 x 7 570 Kč). Bude-li mít příjmy pouze podle §9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy.

10. Změna podmínek pro výplatu měsíčního daňového bonusu u zaměstnanců v r. 2006

V ustanovení § 35d odst. 4 zákona se novelou zákona, počínaje zdaňovacím obdobím roku 2006 stanoví, že zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci měsíční daňový bonus za podmínky, že úhrn jeho příjmů vyplacených nebo zúčtovaných za příslušný kalendářní měsíc dosáhne alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů (nikoliv jako v r. 2005 "alespoň výše minimální mzdy"). V souladu se zavedenou legislativní zkratkou v ustanovení § 35c odst. 4 zákona se pro tento účel použije po celé zdaňovací období minimální mzda stanovená ve zvláštním právním předpise "pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou", a to vždy k počátku příslušného zdaňovacího období (k 1.lednu). Výši minimální mzdy na rozdíl od r. 2005 nelze tedy pro daňové účely již od roku 2006 upravit, např. s ohledem na odpracovanou dobu či jiné okolnosti a nebo procentně krátit např. u poživatelů invalidních důchodů atp.). Poprvé takto postupuje zaměstnavatel při zúčtování mzdy za leden 2006 a zaměstnanci může vyplatit měsíční daňový bonus za podmínky, že úhrn jeho měsíčních příjmů dosáhne alespoň výše 3.785 Kč (1/2 ze 7.570 Kč) - viz nařízení vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11. Osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků (směrnice Rady č. 2003/123/ES, smlouva mezi ES a Švýcarskem)

Z důvodu zvýšení atraktivity podnikatelského prostředí v České republice došlo novelou ke zmírnění požadavků, jejichž splněním je podmíněno osvobození dividend. Konkrétně se jedná o snížení minimální kvalifikované účasti mateřské společnosti na základním kapitálu dceřiné společnosti z 20 na 10 % a minimální doby držby podílu na základním kapitálu z 24 na 12 měsíců. Tato úprava se vztahuje na osvobození dividendových příjmů, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada po 1. lednu 2006. Novelou tedy došlo k výraznému urychlení implementace směrnice Rady č. 2003/123/ES, která nařizuje snížení uvedených prahů na 10%, resp. 12 měsíců, až od 1. 1. 2009.

Na základě příslušné smlouvy uzavřené mezi ES a Švýcarskem bylo dále novelou doplněno osvobození dividendových příjmů vyplácených českými rezidenty jejich mateřským společnostem se sídlem ve Švýcarsku a dividendových příjmů vyplácených švýcarskými dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem rezidentním v České republice. Zároveň bylo zakotveno osvobození úroků a licenčních poplatků ve vztahu mezi českými a švýcarskými rezidenty od srážkové daně, přičemž podmínky pro uplatnění osvobození jsou shodné jako pro ostatní rezidenty EU (včetně přechodného období do roku 2010, v jehož průběhu budou licenční poplatky v České republice zdaňovány).

12. Pravidla pro přemístění sídla evropské společnosti a evropské družstevní společnosti (směrnice Rady č. 2005/19/ES)

V souladu s uvedenou směrnicí novela rozšířila výhody plynoucí ze směrnice Rady č. 90/434/EHS (t. j. odklad zdanění zisků vzniklých v důsledku restrukturalizace, přenos ztráty, rezerv a opravných položek) i na přemístění sídla právnických osob majících uvedenou komunitárněprávní formu (viz. nařízení Rady č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (SE), nařízení Rady č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)).

13. Náklady na dopravu zaměstnanců a přechodné ubytování

Ke zvýšení mobility pracovní síly je nově daňově podpořena doprava zaměstnanců do zaměstnání a jejich přechodné ubytování. Konkrétně se jedná o stanovení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele na dopravu zaměstnanců do nebo ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní prostředek jsou považována motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob. Dále došlo ke stanovení daňové uznatelnosti nákladů na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.

14. Zdaňování cenných papírů a derivátů

Za účelem zjednodušení úpravy zdaňování cenných papírů a derivátů bylo novelou stanoveno, že se při jejich zdanění bude plně vycházet z výsledku hospodaření zjištěného z účetních předpisů. Tuto úpravu lze přitom použít již za zdaňovací období, které započalo v roce 2005. Dosud neuplatněnou ztrátu z derivátů k obchodování je možné od základu daně odečíst nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání.

15. Závazné posouzení způsobu stanovení ceny u obchodních vztahů mezi spřízněnými osobami

S účinností od 1.1.2006 bylo do zákona o daních z příjmů doplněno nové ustanovení § 38nc. Podle tohoto ustanovení může poplatník požádat správce daně o závazné posouzení, zda způsob, jakým byla vytvořena cena v obchodním vztahu se spojenou osobou, odpovídá způsobu, jakým by byla cena vytvořena v nezávislých vztazích. Možnost požádat správce daně o závazné posouzení v uvedených případech navazuje na zavedení tohoto institutu s účinností od 1.1.2004, kdy bylo poprvé umožněno žádat správce daně o závazné posouzení pro případy odpočtů daňových ztrát od základu daně v období po podstatné změně ve složení společníků (§ 38na zákona o daních z příjmů a § 34b zákona o správě daní a poplatků).

Zákon o daních z příjmů specifikuje doklady a údaje, které musí poplatník přiložit k žádosti o závazné posouzení. V souvislosti s novou možností požádat správce daně o závazné posouzení v oblasti převodních cen byl doplněn také zákon o správních poplatních, podle kterého je poplatník povinen při vydání rozhodnutí zaplatit poplatek ve výši 50 000 Kč.

16. Odpisy nehmotného majetku

V § 32a je z důvodu zvýšení právní jistoty poplatníků přímo stanoven okamžik zahájení odpisování nehmotného majetku včetně zaokrouhlení odpisů (dosud se tento režim přebíral z úpravy pro hmotný majetek).

Za zásadnější změnu lze považovat speciální úpravu v případě rozšíření použitelnosti nebo vybavenosti nehmotného majetku anebo při provedení zásahů, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud tyto výdaje po jejich ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč (limit je shodný jako pro technické zhodnocení hmotného majetku). Podle schválené úpravy se po ukončení těchto výdajů zvyšuje o jejich hodnotu vstupní cena nehmotného majetku s tím, že se po zbývající počet měsíců odpisuje ze zvýšené vstupní ceny.

U nehmotného majetku s právem užívání na dobu určitou se zvýšená vstupní cena odpisuje jen do konce doby sjednaného práva užívaní, popř. do konce prodloužené doby práva užívání. U nehmotného majetku s neomezeným právem užívání se doba odpisování prodlužuje v důsledku technického zhodnocení maximálně o polovinu zákonem stanovené doby odpisování. V důsledku této úpravy bude například audiovizuální dílo opatřené dodatečně ve 4. měsíci odpisování skrytými titulky odpisováno jen zákonem stanovenou dobu 18 měsíců, avšak audiovizuální dílo opatřené skrytými titulky v 15. měsíci odpisování bude odpisováno v úhrnu po dobu 24 měsíců, tj. o 6 měsíců déle než obecně zákonem stanovená doba odpisování).

17. Nízká kapitalizace

Nová definice spojených osob vztahující se i na pravidla nízké kapitalizace (rozšíření i na sesterské společnosti) platná s účinností od 1.1.2004 se poprvé použije na úroky z úvěrů a půjček za zdaňovací období nebo období, za nějž se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2005, a to pouze na úroky z půjček a úroky z úvěrů hrazené na základě smluv uzavřených po 1.1.2004. Nově se dopad uvedené definice spojených osob rozšiřuje i na úroky hrazené na základě dodatků, kterými se mění výše půjčky nebo úvěru, sjednaných ke smlouvám uzavřených před 1.1.2004.

18. Povolenky a preferenční limity

Podle schválené úpravy je při nabytí, spotřebě i prodeji povolenek a preferenčních limitů účetní zachycení těchto operací ve výsledku hospodaření, provedené v souladu s platnými účetními předpisy, akceptováno i při sestavení základu daně z příjmů bez jakýchkoliv následných úprav. Z toho důvodu jsou tato aktiva vyloučena z daňového odpisování, tj. z daňového vymezení nehmotného majetku.

19. Osvobození úroků z hypotečních zástavních listů

Osvobození úroků z hypotečních zástavních listů nadále platí pro emise těchto dlužných cenných papírů do konce roku 2005 a u emisí počínaje rokem 2006 pouze v případě, že emitent použije získané zdroje na hypoteční úvěry účelově určené výhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb.

20. Podpora výzkumu a vývoje

Poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2005, může poplatník uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši 100% nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Od roku 2006 se tato možnost vztahuje i na společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Současně byla pro zvýšení právní jistoty poplatníků i správců daně do zákona o daních z příjmů doplněna definice projektu výzkumu a vývoje, který musí poplatník zpracovat před zahájením jeho řešení.

Nejvýznamnější změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů provedené zákonem č. 545/2005 Sb., s účinností od 1. 1. 2006

S účinností od 1. ledna 2006 došlo zákonem č. 545/2005 Sb. k novele zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

K nejvýznamnějším změnám v zákoně o rezervách, které byly zavedeny zákonem č. 545 /2005 Sb. patří:

1. změna v tvorbě rezerv na opravu najatého hmotného majetku

• nájemce s účinností od 1. ledna 2006 pozbývá práva tvořit rezervu na opravu hmotného majetku s výjimkou nájemců, kteří mají majetek pronajatý na základě smlouvy o nájmu podniku,
• pokud poplatník tvořil do 31. prosince 2005 rezervu jako nájemce majetku a do tohoto data uzavřel smlouvu o nájmu podniku, může v tvorbě rezervy pokračovat,
• pokud se poplatník do 31. prosince 2005 nestane vlastníkem majetku, k němuž se tvorba rezervy vztahovala a nestane se ani nájemcem podniku, jehož součástí je i majetek dosud užívaný na základě nájemní smlouvy, pak nemůže již dále rezervu na opravu daného majetku tvořit a dosud vytvořenou rezervu zruší nejpozději ve zdaňovacím období, v němž plán tvorby rezervy předpokládal zahájení opravy.

2. zavedení možnosti tvorby opravných položek až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek do 30 000 Kč

• v případě, kdy hodnota nepromlčené pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne 30 000 Kč, může poplatník tvořit opravné položky až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství, aniž by bylo nutné tuto pohledávku řešit soudně. Pro využití této možnosti však musí být splněny všechny následující podmínky:
• poplatník nesmí k pohledávce tvořit opravné položky podle jiných ustanovení zákona o rezervách (tzn. netvoří nebo tvořil a rozpustil opravné položky dosud k dané pohledávce vytvořené a pohledávka nebyla odepsána do podrozvahy),
• nesmí se jednat o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3 zákona o rezervách (tj. např. pohledávky za akcionáři, společníky, nebo pohledávky mezi spojenými osobami),
• od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a
• ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u poplatníka celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje výše uvedený postup, částku 30 000 Kč.