Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2014 a pro zdaňovací období 2015

TISKOPISY A EPO

Jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2014?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen "VDA DPZ") se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání VDA DPZ za 2014 - 2. března 2015 (papírová forma)
Elektronická forma VDA DPZ za 2014 – 20. března 2015

Lhůta pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen "VDA DPS") není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Dle ustanovení § 137 odst. 2 daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání VDA DPS za 2014 – 1.dubna 2015

Pozor: povinná elektronická forma již pro podání za zdaňovací období 2014 (i dodatečná VDA):
VDA DPZ a VDA DPS má podle § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád) povinnost podat elektronicky daňový subjekt nebo jeho zástupce, má-li zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem – tzn. podání činí datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (www.daneelektronicky) a odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Dosud byla povinná elektronizace pouze u VDA DPZ u plátců daně, kteří zaměstnávali daňové nerezidenty (viz. § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů) – v případech kdy plátce daně je zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Tuto povinnost nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob a dále v případech, kdy plátce daně byl v pozici plátce pojistného podle zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření.

Za nedodržení povinné elektronické formy u podání, jejichž Seznam je zveřejněn na internetu Finanční správy a na úředních deskách finančních úřadů, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do 50 000 Kč.

V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti" za zdaňovací období 2014 případně jeho přílohy oproti roku 2013?

Pro zdaňovací období 2014 byl vydán nový vzor tiskopisu VDA DPZ (Tiskopis 25 5459 MFin 5459 – vzor č. 21) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č.19).

V tiskopise VDA DPZ za zdaňovací období 2014 nejsou věcné změny oproti zdaňovacímu období 2013, zn. jsou zde uvedeny zálohy běžného zdaňovacího období (včetně provedených oprav), dále pak přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2013, které bylo provedeno v roce 2014 (včetně oprav) a vyplacené daňové bonusy tj. měsíční daňové bonusy zdaňovacího období 2014 a doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2013 (včetně oprav) Z toho je zřejmé, že veškeré opravy předcházejících období je nutné provádět pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období. Pokud plátce daně provádí opravy, zároveň vyplní přílohu č. 3 popř. přílohu č. 4.

K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2014) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 186/2014 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Jsou pro závislou činnost dostupné tiskopisy v anglické verzi?

Ano, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají daňové nerezidenty tj. poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, že na internetu Finanční správy v sekci daňové tiskopisy (případně v sekci Upozornění k tiskopisům) jsou dostupné anglické verze tiskopisu:

  • Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – vzor č. 23
  • Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti , sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.22

Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.

Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 9 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti.

Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 9. Použít lze i případně i vzor předcházející.

Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou a podmínkou je, že plátce daně částku daňových bonusů již poplatníkovi vyplatil.

Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti je nutné použít za zdaňovací období 2014 pro účely daňového přiznání?

Pro zdaňovací období 2014 je v platnosti vzor tiskopisu č. 22. Pro zdaňovací období 2015 bude vydán nový vzor č. 23 . Dále je zveřejněno nové potvrzení pro účely srážkové daně dle § 6 odst. 4 ZDP (nevychází tiskem), kterou po konci roku 2014 může poprvé poplatník vypořádat prostřednictvím daňového přiznání.

Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2015 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém tiskopisu?

Ve zdaňovacím období 2015 lze použít vzor č. 23 a předcházející vzory. Nový vzor tiskopisu Prohlášení k dani č. 24 je nutné použít u poplatníků uplatňujících ve zdaňovacím období 2015 daňové zvýhodnění.

SLEVY NA DANI

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2014 a pro rok 2015?

  • 24.840 Kč základní sleva na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR) včetně pracujících důchodců.
  • 24.840 Kč sleva na manžela (manželku) bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši (definice manžela/ manželky viz. ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů).
  • 2.520 Kč základní sleva na invaliditu
  • 5.040 Kč rozšířená sleva na invaliditu
  • 16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P.
  • 4.020 Kč sleva na studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).

Pokud chci podle § 35ba zákona o daních z příjmů uplatnit za rok 2014 slevu na dani na manželku, která je na mateřské dovolené a nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, počítá se do vlastního příjmu manželky i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

  • dávky státní sociální podpory,
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna),
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

  • veškeré příjmy od zaměstnavatele "v hrubém",příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd.,
  • příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů,
  • všechny druhy důchodů,
  • nemocenská,
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • ošetřovné,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • odměny pěstouna.

Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné, přídavek na dítě, atd.) a proto se do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) představuje dávku vyplácenou v rámci nemocenského pojištění, proto se zahrne do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba zákona o daních z příjmů zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2015, Do zdaňovacího období roku 2014 nebo 2015?

Mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné nejsou příjmem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 zákona o daních z příjmů. Ačkoli se tyto příjmy do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani zahrnují, neplatí pro ně speciální úprava obsažená v § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, která říká, že: „Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období."

To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2015, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela až ve zdaňovacím období roku 2015.

Naproti tomu mzda za prosinec 2014 vyplacená v lednu 2015 se zahrnuje do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2014.

Pokud jsem se oženil v polovině roku 2014, mohu si uplatnit plnou výši "slevy na manželku podle § 35ba zákona o daních z příjmů"? Hraje nějakou roli skutečnost, že manželka je od 02/2014 na mateřské dovolené?

Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi ve společně hospodařící domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory.

V případě, že jsou splněny podmínky shora uvedené si můžete uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2014, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10.350 Kč.

Pro úplnost doplňujeme, že za manžela/manželku se pro účely daně z příjmů považuje také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

Jaká je za rok 2014 výše daňového zvýhodnění?

Výše daňového zvýhodnění je stanovena v § 35czákona o daních z příjmů. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze zákona o daních z příjmů) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu ve výši 13.404 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b zákona o daních z příjmů.

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?

Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. pro rok 2014 6 x 8.500 Kč =51.000 Kč) Minimální mzda upravena v § 21g zákona o daních z příjmů. U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60.300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5.025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4.250 Kč za 2014, pro rok 2015 částku 4 600 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kdy je považováno dítě za vyživované pro účely zdaňovacího období 2014?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů ( § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

1. nezletilým dítětem,

2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

  • soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená),
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2014 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti" prokazuje:

  • úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
  • předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
  • jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
  • potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
  • potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Jaké jsou změny u daňového zvýhodnění pro zdaňovací období 2015?

V § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě. Smyslem úpravy je zajištění nároku podle § 35c na daňové zvýhodnění na více dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jedné společně hospodařící domácnosti v nové diferencované výši „podle počtu vyživovaných dětí“.

Ve výši na jedno dítě: 13 404 Kč ročně /měsíčně 1 117 Kč
Ve výši na druhé dítě: 15 804 Kč ročně/měsíčně 1 317 Kč
Ve výši na třetí a další dítě: 17 004 Kč ročně/ měsíčně 1 417 Kč.

Ostatní podmínky ve vztahu k ZTP/P a výplatě daňových bonusů zůstávají pro zdaňovací období 2015 nezměněny.

  • Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona) dohromady.
  • Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.
  • V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u zaměstnavatele, vyplní pro zdaňovací období 2015 nový vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – vzor č. 24.

Zákonem č. 267/2014 Sb. bylo dále v § 35c upřesněno, že:

  • za vyživované dítě se nově považuje i dítě, které přestalo být z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči (tj. péče, která nahrazuje péči rodičů), jestliže nadále žije ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem a soustavně se připravuje na budoucí povolání ( již za zdaňovací období 2014),
  • dále se v § 35c upřesňuje, že jde-li o daňové zvýhodnění na dítě druhého z manželů, k uplatnění nároku postačí, aby toto dítě s nevlastním rodičem žilo ve společně hospodařící domácnosti. Jedná-li se však, ale o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba, aby poplatník nejen s tímto vnukem žil ve společně hospodařící domácnosti, ale další podmínkou pro uplatnění prarodičem je, aby jeho rodiče neměli „dostatečné příjmy“, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na toto dítě uplatnit (již za zdaňovací období 2014),
  • v § 35c odst. 5 zákona se rozšiřuje skupina poplatníků (daňových nerezidentů), která může v rámci daňového přiznání uplatnit daňové zvýhodnění, a to o rezidenty Lichtenštejnska (avšak pouze v daňovém přiznání). Dále se v tomto ustanovení z důvodu snížení administrativní zátěže poplatníků zrušuje povinnost dokládat pro účely uplatnění daňového zvýhodnění v rámci daňového přiznání u daňových nerezidentů ČR výši příjmů ze zdrojů v zahraničí na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tito poplatníci mají i nadále povinnost výši zahraničních příjmů prokázat potvrzením zahraničního správce daně, forma však od roku 2015 není stanovena.
  • V souvislosti s výše uvedenými změnami byla upřesněna i ustanovení § 38k odst. 4 písm. c) pro zdaňovací období 2015, kde poplatník u zaměstnavatele nově prohlašuje, jaký je počet vyživovaných dětí v rámci jeho společné domácnosti (nutno posuzovat v kontextu § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů ) a nově je upraveno prokazování nároku v § 38l odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Dotaz zní, zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.

Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3téhož zákona.

Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2014 srážel zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná hospodařící domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané tímto zákonem.

Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou ve společně hospodařící domácnosti. Od září 2014 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6, písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů je možno uplatnit.

NEREZIDENTI – zdaňovací období 2015

Kdo je to daňový nerezident ČR?

Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 zákona o daních z příjmů.

Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.

Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.

Daňový nerezident ČR je v zákoně o daních z příjmů vymezen negativně - jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.

Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v zákoně o daních z příjmů (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.

Mohu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele se sídlem v České republice?

Ano, pokud podepíšete "prohlášení k dani" na zdaňovací období 2015 můžete tuto slevu ve výši 24.840 Kč ročně (tj. měsíčně 2.070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.

Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společně hospodařící domácnosti. Jak mám postupovat?

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) zákona o daních z příjmů (např. na manželku) či nezdanitelné části základu daně můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání. V roce 2015 (tj. za zdaňovací období 2014) můžete uplatnit uvedené daňové úlevy prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, za předpokladu, že jste příslušníkem členského státu EU, Norska nebo Islandu (stejná podmínka musí být splněna i u uplatňovaného vyživovaného dítěte, žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti) pro zdaňovací období 2015 se pak jedná o členské státy EU nebo státu tvořícího EHP.

Tyto daňové výhody náleží daňovému nerezidentovi ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů bude nejméně 90 % pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (za předpokladu, že poplatník nezahrne příjmy zdaněné srážkou dle zvláštní sazby daně do daňového přiznání).

Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt však mám ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?

I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.

Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem u české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?

Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů).

Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).

STUDENT

Jsem student a ve zdaňovacím období 2014 jsem pracoval na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10.000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2014 částku 10.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal "Prohlášení k dani" podle § 38k odst. 4,5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15%.

Tím je daňová povinnost vyrovnána.

Za zdaňovací období 2014 lze však zahrnout příjmy a z nich sraženou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání jak u daňových rezidentů ČR, tak i u daňových nerezidentů, a to bez omezení. Za zdaňovací období 2015 to pak znamená, že daňový nerezident (pro 2015 v § 6 odst. 4 doplněn v odkazu na § 36 odst. 7 i odkaz na „odst. 8) může zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání pouze za předpokladu, že je rezidentem členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP.

a) Pro účely zahrnutí těchto příjmů do daňového přiznání za 2014 byl vydán tiskopis MFin 5460/A – Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (pro rok 2015 bude vydán vzor č.2).

Pro studenta je však výhodnější podepsat u zaměstnavatele "Prohlášení k dani" a uplatnit slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů ( na poplatníka a na studenta) přímo u zaměstnavatele.

Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů , dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě "Prohlášení k dani" podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů může poplatník podepsat "Prohlášení k dani" na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).

Od června 2014 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala "daňové přiznání" a v srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala "daňové přiznání". Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv "daňového přiznání", ale Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Toto Prohlášení k dani je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů). Pokud jste Prohlášení k dani na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat Prohlášení k dani pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

Jsem daňový nerezident ČR, můžu si u zaměstnavatele uplatnit slevu na studenta?

Ano, pokud podepíšete na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele "Prohlášení k dani", můžete si kromě slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ, DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ a SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ

V roce 2014 přispíval zaměstnavatel svým zaměstnancům na životní pojištění, penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?

V roce 2014 je od daně, kromě příjmů uvedených v § 4 zákona o daních z příjmů, osvobozena také:

- platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně (§ 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů) jako:

  1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
  2. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění, nebo
  3. příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné,

Příspěvky nad tento stanovený limit podléhají u zaměstnance zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance ve zdaňovacím období 2014 v úhrnu více než 30.000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijní společnosti).

Může zaměstnavatel poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

Jak má postupovat zaměstnavatel v roce 2015, který přispívá svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění?

Zaměstnavatel může podle ust. § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona o daních z příjmů přispívat zaměstnanci částkou až do výše 30.000 Kč ročně (jedná se o částku od daně osvobozenou), mimo jiné i na soukromé životní pojištění. V případě, že zaměstnavatel nemá jistotu, zda soukromé životní pojištění, které uzavřel jeho zaměstnanec, splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku osvobozeného od daně, má dvě možnosti:

  • přispívat i nadále, ale o poskytnutou částku zvyšovat zaměstnanci základ daně, nebo
  • nepřispívat, dokud nebudou předloženy dodatky smluv, pokud to umožňuje kolektivní nebo jiná smlouva.

Pokud dodatečně (termín pro uzavření dodatku je stanovený na 31. 3. 2015) zaměstnanec dodatek předloží, mzdová účtárna v případech kdy přispívala a zdaňovala (a následně bylo doloženo poplatníkem, že ve smlouvě jsou zamezeny předčasné výběry) tzn. byly splněny podmínky pro osvobození příspěvku, provede zaměstnavatel opravu na záloze (na dani) podle ust. § 38i zákona o daních z příjmů, nebo dosud nepřiznané příspěvky přizná zpětně a pojišťovně doplatí.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

V roce 2014 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2014 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce za částku 4.500,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele byly obdrženy na základě dohody o provedení práce a nepřesáhly v jednom měsíci 10 000,- Kč a byla z nich sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

V roce 2014 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2014 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8.000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele, a pojišťovna srazila z těchto příjmů zálohu na daň.Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.

Do března 2014 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?

O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však od daně odečte slevu za celé zdaňovací období.

V červnu 2014 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?

Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši.

Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?

Ano můžete.

SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ od roku 2014 a 2015

Jsem poplatník se mzdou 150.000 Kč měsíčně, ale mám příjmy pouze ze závislé činnosti, vztahuje se na mne solidární zvýšení daně o 7 % ?

Ano, tato změna ve způsobu zdanění nabyla účinnosti od 1.1.2013, a to na základě novely zákona o daních z příjmů č. 500/2012 Sb. Přičemž pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti je zohledněna již při výpočtu zálohy na daň, a to na základě § 38ha (Solidární zvýšení daně u zálohy), kde je uvedeno:
(odst. 1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.
(odst. 2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  2. 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. pro rok 2014 - 4 x 25. 942 Kč = 103. 768 Kč a pro rok 2015 - 4 x 26. 611 Kč = 106. 444 Kč).

Upozorňujeme, že po uplynutí roku 2014, respektive 2015 jste povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání jen pokud Vaše příjmy podléhají solidárnímu zvýšení daně (viz § 16a a § 38g odst.4 zákona o daních z příjmů). Skutečnost, že Vám bylo sraženo solidární zvýšení daně u zálohy sama o sobě nezakládá povinnost podávat přiznání.

KOMPENZACE ODSTUPNÉHO

Je kompenzace odstupného zdanitelným příjmem?

Od roku 2012 byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti začleněn nový institut (§ 44b) tzv. kompenzace odstupného. Z dikce zákona o zaměstnanosti před rokem 2012 totiž plynulo, že při vzniku nároku na odstupné se posouvá výplata podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou měl být bývalý zaměstnanec zabezpečen odstupným bez ohledu na to, zda bylo odstupné skutečně vyplaceno či nikoli.

Tím se někteří uchazeči o zaměstnání bez vlastního zavinění dostávali do situace, kdy byli po dobu několika měsíců zcela bez finančních prostředků, protože neměli odstupné ani podporu v nezaměstnanosti. Kompenzaci odstupného vyplácí místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky.

Kompenzace za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je proto jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.

Aplikační služby