Aktuálně ke zdanění příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007

Který zákon upravil limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle § 4 odst.1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů)?

Jedná se o zákon č. 56/2006 Sb., kterým se měnil zákon o č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.  Zmíněný zákon zvýšil limit pro osvobození u příjmů podle § 4 odst.1 písm. h) zákona o daních z příjmů z původních 162 000 Kč ročně na 198 000 Kč. Tento limit byl v platnosti již za zdaňovací období 2006.

Je příjem plynoucí poživateli starobního důchodu vyplacený zpětně od daně z příjmů fyzických osob  osvobozen v plné výši?

Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů vyplývá, že je osvobozen příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně. Ze znění tohoto ustanovení je zřejmé, že případné důchody, obdržené v rozhodném období se sčítají. Za příjem osvobozený se považuje i jednorázový doplatek důchodů (penzí).

Jak posoudit příjem plynoucí poživateli starobního důchodu pokud překročil částku 198 000,- Kč ročně?

Nadlimitní částka je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů a je třeba postupovat podle § 38g zákona o daních z příjmů, které stanoví, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání. Např. má-li poplatník roční zdanitelné příjmy přesahující 15.000 Kč, nebo poplatník s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů plynoucí ve zdaňovacím období od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně,  má-li jiné příjmy přesahující 6.000 Kč.

Jak postupovat v případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to za účelem zajištění potřebné pomoci?

Novelou zákona o daních z příjmů bylo v ustanovení  § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů upřesněno, v tom smyslu, že u fyzických osob jsou osvobozeny od daně z příjmů nejen dávky sociální péče, ale také příspěvek na péči a sociální služby. V souvislosti s tím byly rovněž osvobozeny i příjmy osob poskytujících péči osobám závislým na pomoci jiných, pokud jde o péči poskytovanou nepodnikatelským způsobem.

Jsou dávky v hmotné nouzi příjmem podle zákona o daních z příjmů, který podléhá zdanění?

Dávky pomoci v hmotné nouzi byly zavedeny zákonem č. 111/2006 Sb. zákon o pomoci v hmotné nouzi a jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Tyto dávky jsou podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů  u fyzických osob osvobozeny od daně z příjmů.

Jaká jsou omezení v případě uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Do ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů byl doplněn nový odstavec 8, který stanoví, že poplatník fyzická osoba si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo ani  uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních  z příjmů poplatníkem s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Novou nezdanitelnou část základu daně lze odečítat maximálně do výše 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze odečíst až 13 000 Kč a jedná-li se o poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Jakým způsobem postupuje zaměstnanec při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec může odpočet nové nezdanitelné části základu daně uplatnit po uplynutí roku jednak u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování záloh, a to na základě předloženého potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání a nebo v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně. 

Jakým způsobem postupuje poplatník (OSVČ) při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má dvě možnosti, jak tuto daňovou výhodu uplatní. Jednak si může příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání, nebo jí může uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zv) zákona o daních z příjmů, jestliže toto další vzdělávání souvisí s jeho podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.

Poplatník přestal v roce 2007 platit příspěvky na soukromé životní pojištění. Pojišťovna s ním uzavřenou smlouvu nezrušila, ale upravila tak,  že  nyní poplatníkovi není  umožněn odpočet  nezdanitelné části základu daně. Musí poplatník dodanit částky, o které mu byl v příslušných předchozích letech 2004 až 2006 snížen základ daně?

Podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů dochází ke zdanění dříve uplatněných nezdanitelných částí základu daně z titulu zaplaceného předmětného pojistného v případě, kdy došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění.
V případě že pojištění nezaniklo nebo nebyla dodatečně změněna doba trvání pojištění, pak nebyly naplněny skutečnosti, které by měly za následek dodatečné zdanění (podle § 10 zákona o daních z příjmů) dříve uplatněných částek, o které byl poplatníkovi v příslušných letech snížen základ daně. Pokud by došlo k jiným změnám v pojistné smlouvě při trvání pojištění, bylo by nutno znovu posoudit nárok na výše uvedené uplatnění nezdanitelné části základu daně.