Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj

Druh daně: Daň z přidané hodnoty
Typ řízení: Vyměřovací řízení
Výše vyměřené/doměřené/vymožené daně: Platební výměry na daň ve výši 12.020.673 Kč

Stručný popis skutkových okolností a porušení právních norem:
Daňový subjekt (fyzická osoba) založil právnickou osobu v Polsku, jejímž byl statutárním zástupcem. Tato polská právnická osoba formálně nakupovala od osoby registrované k dani v Itálii primární hliník. Hliník byl následně polskou právnickou osobou „přeprodáván“ přes několik dalších osob tak, aby konečný odběratel nezjistil původ zboží. Daňový subjekt v daňových přiznáních deklaroval přijetí tuzemských zdanitelných plnění od polské právnické osoby a uplatňoval si odpočty daně a na výstupu deklaroval uskutečnění tuzemských zdanitelných plnění.

Po rozsáhlém důkazním řízení správce daně prokázal, že obchodní transakce mezi osobou registrovanou k dani v Itálii, polskou právnickou osobou a daňovým subjektem formálně nastaly, avšak jednalo se o situace, které byly bez ekonomického opodstatnění, a to za účelem získání daňové výhody – odpočtu daně. Správce daně vyhodnotil, že polská právnická osoba byla umělým článkem řetězce. Na základě tohoto vyhodnocení bylo uzavřeno, že pořízení zboží dle § 16 ZDPH (přeprava z Itálie do tuzemska byla nákladem daňového subjektu) nastalo dle § 11 ZDPH v tuzemsku a osobou, která toto pořízení zboží uskutečnila byl daňový subjekt a nikoliv polská právnická osoba. Daňovému subjektu se tedy vyloučily odpočty daně ve vazbě na nákup tohoto zboží od polské právnické osoby, vyměřilo se mu pořízení zboží od osoby registrované v Itálii, uznal se mu odpočet daně ve vazbě na předmětné pořízení zboží a vyměřily se mu následné tuzemské dodávky tohoto zboží.

Způsob, jakým byly obchodní transakce deklarovány na jednotlivých daňových dokladech zastírají skutečný stav stavem formálně právním a navozují dojem legálního uskutečnění deklarovaných obchodních případů. Dle názoru správce daně došlo ke zneužití práva, které spočívalo v tom, že z pohledu realizace běžných obchodních činností byla uměle vytvořena situace, kdy byl uplatňován nárok na odpočet daně, k čemuž by ale bez inscenace takové situace jinak nedošlo.

Svým jednáním daňový subjekt porušil ustanovení ZDPH, a to zejména § 72, § 73, § 11, § 16 a § 25 ZDPH, účastnil se trestné činnosti a tím, že nepodával daňová přiznání a nereagoval na výzvy správce daně, porušil i příslušná ustanovení daňového řádu. V této souvislosti bylo podáno trestní oznámení a následně byla Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě podána obžaloba nejen na daňový subjekt, ale i na další dvě fyzické osoby pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ust. § 240 odst. 1 a odst. 3 trestního zákoníku. Prvoinstančním soudem pak byli odsouzeni k trestu odnětí svobody od 6 do 8 let.

Aplikační služby