Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Reakce Finanční správy ČR na článek "Berňák vyhání lidi na poštu. Finančním úřadům vadí platby v hotovosti, zaplatit daň kartou nejde"

  • Reakce na článek "Berňák vyhání lidi na poštu. Finančním úřadům vadí platby v hotovosti, zaplatit daň kartou nejde"
  • Autor: Martin Ťopek | Hospodářské noviny a hn-ihned.cz | Datum: 11. 5. 2016

Finanční správa se ostře ohrazuje proti výrokům uvedeným v článku Martina Ťopka „Berňák vyhání lidi na poštu. Finančním úřadům vadí platby v hotovosti, zaplatit daň kartou nejde“, uveřejněném 11.5.2016 v Hospodářských novinách a hn-ihned.cz.

Samotný název článku je nehorázným překroucením faktů o placení daní v hotovosti, které Finanční správa realizovala v posledních dvou letech. Snaží se zaujmout čtenáře zinscenovaným nepřátelským postojem státní instituce vůči občanům. Proti takto podávanému obrazu se Finanční správa důrazně ohrazuje! „Berňák“ v žádném případě lidi na poštu nevyhání, ale zajistil těm, kteří preferují hotovostní placení, výhodné podmínky formou tzv. bezplatné daňové složenky. Finančním úřadům platby v hotovosti rozhodně nevadí a pro tento způsob placení byly zajištěny mnohem lepší podmínky. Pro placení kartou se připravuje legislativa, aby bylo možné alespoň pro určitá peněžitá plnění spravovaná podle daňového řádu.

Finanční správa si váží poplatníků, kteří si plní své daňové povinnosti a snaží se nabídnout co nejsnazší způsob úhrady daní. I pro výběr relativně malého objemu daňových příjmů hledá co nejefektivnější způsob jejich výběru. Občanům preferujícím hotovostní placení proto nabízí kromě placení v 98 hotovostních daňových pokladnách na finančních úřadech s omezenou provozní dobou i daleko dostupnější a bezpoplatkový způsob úhrady prostřednictvím daňové složenky na 3 200 pobočkách pošty. Jde přitom o pobočky České pošty, která je pro řadu poplatníků tradičním zprostředkovatelem platebního styku. Pro poplatníky, kteří vlastní bankovní účet a platební kartu je určeno primárně bezhotovostní placení daňových povinností, které také tvoří 99,26 % všech příchozích plateb. Bezhotovostní platby jsou tedy využívány daňovými subjekty téměř ve 100 % případů a velký podíl na této formě má jistě populární elektronické bankovnictví, které je velmi levné. To je naprosto zásadní informace, na kterou níže ještě navážeme.

Autor článku bez hlubšího zkoumání souvislostí a ověření si informací vyvozuje závěry o tom, že Finanční správa brání jednoduchému a levnému placení kartou. Předně je třeba uvést, že placení daní prostřednictvím platební karty je jen jednou z forem platby bezhotovostním převodem. Daňový řád, podle kterého je Finanční správa povinna postupovat, neupravuje pro takový způsob placení den platby, tedy den splnění daňové povinnosti mající vliv na další kroky daňového řízení. V článku zmiňovaný „daňový balíček“ od roku 2017 nepočítá s plošným zavedením tohoto způsobu platby. Finanční správa zvažuje umožnit platbu platební kartou u správních poplatků. Je pravda, že Finanční správa v minulosti uvažovala o variantě hotovostního placení daní platební kartou. Analýza dat o hotovostních platbách, struktuře platících a nákladovosti terminálového způsobu placení však jasně ukázala, že při respektování zásady hospodárného vynakládání prostředků státu, nelze placení kartou na pokladnách finančních úřadů zavést.

V článku uvedená informace o půl procentní provizi z plateb nad 2 miliardy korun vypadá na první pohled lákavě, ale celkový nákladový dopad na Finanční správu by byl likvidační. Autor také vychází z nespecifikovaného předpokladu, že přes karty by prošla na účet Finanční správy významná část ze šesti miliard odevzdaných v hotovosti. O co opírá tento předpoklad, není v článku uvedeno. Finanční správa naopak analýzou struktury hotovostně platících subjektů zjistila, že nejčastěji využívají pokladny finančních úřadů občané, platící daň z nemovitých věcí, jejichž celkové inkaso zde nedosahuje ani 850 miliónů korun. Navíc se jedná z velké části o občany, kteří preferují hotovostní úhradu, protože platební kartu buď nemají nebo ji nejsou zvyklí využívat. Autorova představa o počtu platících kartou a objemu uskutečněných plateb není ničím podložena. V celkovém počtu a objemu plateb daní tvoří ty hotovostní, na pokladnách finančních úřadů, zanedbatelný podíl, konkrétně pak 0,74 %. Kolik z těchto poplatníků by platilo nově kartou na pokladně finančního úřadu, kdyby byla tato služba zavedena, nelze zjistit a je dost možné, že naprosté minimum občanů. Ostatně velmi významnou skupinou poplatníků platících na pokladně finančního úřadu jsou občané v důchodovém věku, kteří preferují tradiční hotovostní platbu bez použití platební karty.

Co za výpady tohoto typu proti Finanční správě skutečně je? Je to forma velmi agresivního marketingu zástupců „kartových společností“, kteří se snaží maximum z objemu plateb provést přes své produkty. Je pro ně obchodně i finančně zajímavé, aby prostřednictvím jejich platebních karet docházelo k placení daní. Vždyť na účty Finanční správy ročně přijde bilión korun! Pokud by teoreticky všichni zaplatili kartami, tak hovoříme o poplatku těmto společnostem ve výši 5 miliard korun, pokud by náklad byl uvedených půl procenta. To je víc než polovina celého rozpočtu Finanční správy. Předpokládané náklady v řádu maximálně několika desítek milionů korun na zajištění daňové složenky nedosahují ani výše nákladů, které Finanční správa musela v minulosti vynakládat na provoz vlastních pokladen pro výběr daní v hotovosti, navíc zvolená forma platby složenkou na poště přesně vyhovuje těm občanům, kteří byli zvyklí chodit do pokladen finančních úřadů. Finanční správa je povinna vynakládat rozpočtové prostředky státu s péčí řádného hospodáře a nemůže podléhat zájmům segmentu soukromého trhu. Šíření nepodložených údajů a ekonomických dopadů z nich nepřispívá k reálnému obrazu o práci Finanční správy. Bohužel se tak děje za vydatné pomoci některých médií.

V podobném duchu bychom například mohli v budoucnu očekávat argumenty typu, že bezhotovostní ekonomika je jediné logické řešení, protože by napomohla snížit prostor pro podíl šedé ekonomiky a daňové úniky z této oblasti plynoucí. A že je škoda, že tento směr Finanční správa nepodporuje například tím, že by umožnila platby daní platebními kartami. K tomu Finanční správa dopředu uvádí, že nezpochybňuje výhody bezhotovostní ekonomiky, ale její dosažení je o diskuzi na vyšší než jen daňové úrovni. V tuto chvíli je před spuštěním systém elektronické evidence tržeb, který uvedený problém z daňového pohledu řeší.

Aplikační služby