Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Reakce Finanční správy ČR na tiskovou zprávu Unie daňových poplatníků

  • Reakce na text "Pokuty uložené za neelektronická podání jsou nezákonné, doporučujeme se bránit"
  • Autor: Unie daňových poplatníků | udpcr.cz

Předně je třeba uvést, že v Tiskové zprávě Unie daňových poplatníků dochází k mylnému prolínání dvou nesouvisejících otázek:

  1. Otázka možnosti činit daňová podání prostřednictvím e-mailu.
  2. Otázka ukládání pokut za nedodržená elektronické formy podání (dle ust. § 247a odst. 2, resp. 4 daňového řádu).

a) K otázce možnosti činit podání prostřednictvím elektronické pošty (e-mailu)

Finanční správa České republiky se při správě daní musí v procesních otázkách (tedy mimo jiné i v oblasti příjmu podání) řídit primárně právním předpisem, který tuto oblast upravuje, tím je v současné době zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v účinném znění (dále také „daňový řád“). Daňový řád je zákonem, a proto má aplikační přednost před podzákonnými právními předpisy (což jsou například vyhlášky ministerstev).

Daňový řád ve svém ust. § 73 odst. 2 specifikuje způsob přijetí podání učiněného datovou zprávou s využitím dálkového přístupu takto:

„Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.“

Společným technickým zařízením správců daně je v tomto případě aplikace EPO (aplikace Elektronické podání pro Finanční správu), dostupná na adrese www.daneelektronicky.cz.

Na internetových stránkách Finanční správy České republiky www.financnisprava.cz je na úředních deskách finančních úřadů v souladu s ust. § 56 daňového řádu zveřejněna adresa elektronické podatelny: www.daneelektronicky.cz a je zveřejněna rovněž e-mailová adresa ve tvaru podatelnaXXYY@fs.mfcr.cz, u níž je však v souladu se zákonem uvedeno, že tato e mailová adresa není určena pro podání datové zprávy v daňových věcech. To, že podání učiněné e-mailem není podáním ve smyslu § 71 daňového řádu, bylo konstatováno i Nejvyšším správním soudem, např. v rozsudku čj. 1 Ans 8/2008 – 105, který je dále citován v několika dalších judikátech.

Aplikace EPO umožňuje činit podání různými způsoby:

  1. podepsané uznávaným elektronickým podpisem,
  2. bez uznávaného elektronického podpisu (přičemž k autorizaci tohoto podání podateli jako nadstandardní službu nabízí vytištění tzv. e tiskopisu, jehož doručením správci daně je podání potvrzeno), nebo
  3. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (tedy bez nutnosti odesílat takové podání přímo datovou schránkou a otevírat tak další elektronickou aplikaci).

Aplikace EPO dále umožňuje vytvořit a uložit podání pro následné odeslání správci daně datovou schránkou. Součástí aplikace je i aplikační rozhraní, které může být používáno výrobci aplikačního vybavení (např. účetní či daňový software) k přímému zpracování a odeslání podání z aplikace. Pro správce daně je podstatné například to, že toto aplikace EPO umožňuje automatizované ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, připojeného k datové zprávě a poskytuje další funkce nezbytné k tomu, aby bylo možné efektivně zpracovávat velká množství elektronických podání.

Aplikace EPO sama o sobě podatele fakticky nijak neomezuje v porovnání s tím, jakým způsobem by mohl podatel své podání učinit e-mailem – umožňuje zaslat jak podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem, tak i bez něj. Navíc aplikace EPO poskytuje další komfort pro podatele tím, že např. poskytuje podporu a pomoc při vyplňování daňových formulářů, hlídá součty zadaných položek, jejich logické vazby apod., dále ohlídá, aby podání bylo učiněno ve správném datovém formátu a struktuře, jak to požaduje zákon (podatel se tak vyhne riziku, že bude následně odstraňovat vady podání na výzvu správce daně, nebo případné neúčinnosti jeho podání) a v neposlední řadě poskytuje další informace o podání a rovněž formální potvrzení o učiněném podání, kterým se může podatel dále prokazovat.

Je tedy třeba uzavřít, že nejenže Finanční správa ČR soustavně vytváří veškeré podmínky pro to, aby mohli povinné subjekty při správě daní plnit své povinnosti, včetně činění podání buď prostřednictvím aplikace EPO (která sama o sobě možnosti podání jak s uznávaným elektronickým podpisem, tak bez něj, oproti e-mailu nikterak neomezuje), či prostřednictvím datové schránky, ale Finanční správa ČR navíc poskytuje v rámci aplikace EPO nadstandardní komfort pro podatele, který jim pomáhá minimalizovat chybovost jejich podání a poskytuje jim další informace.

Pokud se v Tiskové zprávě Unie daňových poplatníků uvádí, že: „Tento způsob komunikace [podání e-mailem s elektronickým podpisem, pozn. GFŘ] přitom Finanční správě přikazuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 259/2012 Sb., dle které tato musí komunikovat skrze tzv. elektronickou adresu podatelny. Za tuto přitom vyhláška výslovně označuje adresu elektronické pošty, tedy e-mailovou adresu.“, pak je tento závěr chybný, neboť vyhláška Ministerstva vnitra č. 259/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Dále jen „Vyhláška 259/2012“) neupravuje možné způsoby činění podání vůči správním orgánům, ale podrobnosti výkonu spisové služby. Nejedná se proto o rozpor mezi daňovými zákony a vyhláškou, jak chybně uvádí Tisková zpráva Unie daňových poplatníků, a i pokud by přímý rozpor mezi daňovým zákonem a vyhláškou nastal, má jakýkoliv zákon přednost před jakýmkoliv podzákonným právním předpisem, kterým vyhláška ministerstva je.

Daňový řád však pamatuje i na elektronické podání, které není v souladu s § 73 odst. 2 daňového řádu učiněno na technické zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně, a to ve svém ust. § 71 odst. 3:

„Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.“

Z Vyhlášky 259/2012 vyplývá správcům daně povinnost zajistit příjem datových zpráv na e mailové adrese, staví tak na jisto splnění podmínky dané ust. § 71 odst. 3 daňového řádu, že správce daně je způsobilý e-mailovou zprávu přijmout. S přihlédnutím k tomuto a výše citovanému ust. § 73 odst. 2 daňového řádu je však jasné, že e-mailová zpráva vždy bude naplňovat dikci ust. § 71 odst. 3 daňového řádu a bude se tak jednat o „úkon za užití jiné přenosové techniky“, jak uvedl i Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku. Úkon dle ust. § 71 odst. 3 daňového řádu je však třeba v souladu s tímto ustanovením do 5 dní od jeho doručení správci daně potvrdit či zopakovat, a to způsobem uvedeným v ust. § 71 odst. 1 daňového řádu, který uvádí:

„Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou
a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.“

Pokud by úkon dle ust. § 71 odst. 3 daňového řádu nebyl do 5 dní od jeho dodání správci daně potvrzen či zopakován, nemůže mít účinky podání – stává se tedy marným uplynutím této lhůty neúčinným.

Takto však nemůže postupovat podatel, který má zpřístupněnu datovou schránku. Ten má však prokazatelně k dispozici prostředek (tj. datovou schránku), jehož pomocí může bez vynaložení dalších nákladů podání učinit jak přímo prostřednictvím této datové schránky, tak prostřednictvím aplikace EPO s tím, že podání „podepíše“ identitou své datové schránky – tato funkcionalita poskytuje plnou podporu tvorby a odeslání podání portálu EPO, přičemž není nutné se do datové schránky přímo přihlašovat, stačí zadat příslušné údaje při odesílání podání Finanční správě.

Dle ust. § 72 odst. 4 daňového řádu platí, že:

„Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“

Pokud má tedy daňový subjekt či jeho zástupce povinnost učinit podání elektronicky dle § 72 odst. 4 daňového řádu, nelze jej činit způsobem dle § 71 odst. 3 daňového řádu (tedy mimo jiné také e-mailem s dodatečným potvrzením či opakováním podání), ale je nutné využít jednoho ze způsobů uvedených v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Jedním z důvodů proč zákonodárce stanovil pro činění perfektního elektronického podání vůči Finanční správě jeho na odeslání na technické zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky, je specifická činnost Finanční správy, k níž se váže nutnost zpracovávat velká množství podání – počty elektronických podání přitom meziročně stoupají o desítky procent. V roce 2010 bylo celkem podáno elektronicky 1.256.918 podání (z toho 587.449 prostřednictvím aplikace EPO), v roce 2014 již 6.993.244 podání (z toho 3.108.518 prostřednictvím aplikace EPO) – viz Informace o činnosti Finanční správy České republiky za rok 2014, str. 67, dostupné na http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-vysledky-cinnosti/Informace-o-cinnosti-FS-CR-za-rok-2014.pdf)). K takto velkému počtu elektronických podání se váže nutnost automatizace postupů ověřování elektronických podpisů apod., kterou zajišťují právě funkcionality aplikace EPO. Benefit funkcí aplikace EPO se tak projevuje jak na straně podatelů (daňových subjektů a jejich zástupců), tak i na straně Finanční správy, když tato aplikace zjednodušuje práci při činění podání i jeho příjmu a následném zpracování.

b) K otázce ukládání pokut za nedodržení elektronické formy podání (dle ust. § 247a odst. 2, resp. 4 daňového řádu)

Pokuty za nedodržení elektronické formy podání podle ust. § 247a odst. 2, resp. odst. 4 daňového řádu se aplikují pouze v případě, že zákon výslovně stanoví podateli povinnost učinit podání elektronicky. To se týká zejména plátců DPH a dále držitelů zpřístupněných datových schránek. Uvedené pokuty je možné uložit, pouze pokud podatel měl výslovně stanovenou povinnost učinit podání elektronicky, avšak tuto svou povinnost nesplnil a podání učinil jinak než elektronicky, tj. v listinné podobě. Aby mohla být pokuta uložena, musí dále dojít k naplnění všech podmínek uvedených v ust. § 74 odst. 4 daňového řádu. Správce daně pak listinné podání zpracuje a současně uloží uvedenou pokutu.

Pokuty dle § 247a odst. 2, resp. odst. 4 daňového řádu jsou správcem daně ukládány pouze v zákonem předvídaných případech, přičemž správce daně vždy dbá na to, aby byly splněny podmínky pro uložení pokuty. Na uložení této pokuty nemůže mít vliv otázka toho, zda je či není možné pro perfektní učinění podání použít e-mail, jak je chybně uvedeno v Tiskové zprávě Unie daňových poplatníků.

Pokud je v Tiskové zprávě Unie daňových poplatníků mylně spojováno ukládání uvedených pokut s podáními učiněnými e-mailem (tedy při splnění podmínek dle ust. § 71 odst. 3 daňového řádu), nedává toto spojení smysl, neboť na základě podání učiněného e mailem neukládá správce daně daňovému subjektu pokutu za nedodržení elektronické formy podání dle § 247a odst. 2, ani odst. 4 daňového řádu. Nad rámec uvedeného však upozorňujeme, že v případě podání učiněného e mailem hrozí podateli, že jeho podání bude neúčinné, tj. nebude mít předpokládané účinky, neboť nedodržel všechny podmínky. Podatel se tak vystavuje riziku jiných sankcí, plynoucích z toho, že účinně nepodal daňové tvrzení apod. Proto doporučujeme k činění podání využívat aplikaci EPO (aplikace Elektronické podání pro Finanční správu), dostupnou na adrese www.daneelektronicky.cz, popř. datovou schránku.

Aplikační služby