Nabídka zaměstnání
Víte, proč je činnost Finanční správy ČR tak důležitá? Protože bez ní by téměř ze dne na den v naší zemi přestalo fungovat zdravotnictví, vzdělávání či například bezpečnost.
Pokud se chcete i Vy podílet na správě daní nebo na výkonu dalších souvisejících agend, nové kolegy a kolegyně hledáme napříč republikou především v oborech finance, daně, účetnictví, právo, IT a dalších.
Vyhlášená výběrová řízení Vám zašleme i přímo na e-mail – stačí se přihlásit k odběru.
Nejzajímavější zaměstnanecké benefity
Jak se úspěšně přihlásit do výběrového řízení?
Aktuální nabídku zaměstnání naleznete v aplikaci na této stránce.
>> Mám zájem o některou z nabízených pozic:
- Přečtěte si oznámení o vyhlášení výběrového řízení, kde jsou uvedeny bližší informace týkající se obsazované pozice.
- Vyplňte žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo/jmenování na služební místo představeného.
POZOR! Žádost je vždy přílohou konkrétního oznámení o vyhlášení výběrového řízení, proto nelze jednou staženou žádost bez dalšího použít i pro jiné výběrové řízení.
>> Je třeba vyplnit žádost o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo/jmenování na služební místo představeného.
POZOR! Žádost je vždy přílohou konkrétního oznámení o vyhlášení výběrového řízení, proto nelze jednou staženou žádost bez dalšího použít i pro jiné výběrové řízení.
- K žádosti musí být přiloženy všechny požadované přílohy, které jsou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení uvedeny:
- čestné prohlášení (je součástí žádosti, popř. lze připojit čestné prohlášení na vlastním formuláři),
- výpis z evidence Rejstříku trestů nebo lze do žádosti uvést údaje nutné k vyžádání výpisu ze strany služebního orgánu,
- originál nebo úředně ověřenou kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání (lze předložit nejpozději před konáním pohovoru, popř. písemné zkoušky),
- životopis,
- a další (v závislosti na konkrétní pozici).
- Žádost společně se všemi přílohami odešlete jedním z následujících způsobů:
- poštou na adresu příslušného služebního úřadu,
- elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem na elektronickou adresu služebního úřadu,
- prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky služebního úřadu nebo
- osobně odevzdat na podatelně služebního úřadu.
>> Co bude následovat?
Po skončení lhůty pro podávání žádostí (přihlášek) jsou otevírány obálky v pořadí, v jakém byly na služební úřad doručeny. Žadatel je následně buď pozván k pohovoru nebo vyrozuměn o vyřazení své žádosti na základě některého ze zákonem stanovených důvodů (např. nesplnění předpokladu vzdělání).
Žadatelé, kteří se dostaví na základě pozvánky k pohovoru, čeká osobní pohovor před výběrovou komisí (popř. před bezprostředně nadřízeným představeným). Výběrová komise žadatelům pokládá otázky odborného charakteru odpovídající příslušnému oboru služby, popř. se dotazuje na jejich předchozí profesní dráhu. Součástí pohovoru může být i ověření jazykových znalostí, je-li znalost cizího jazyka požadována. Pohovor lze doplnit také písemnou zkouškou, na což musí být žadatelé upozorněni nejpozději před konáním pohovoru.
Na základě výsledků pohovorů, včetně případné písemné zkoušky, jsou žadatelé podle dosažených bodů rozděleni na úspěšné a neúspěšné. Sestaví se protokol o průběhu a výsledku výběrového řízení, v němž jsou uvedena jména maximálně 3 nejvhodnějších žadatelů v abecedním pořadí, následují jména dalších úspěšných žadatelů v pořadí dle dosažených bodů a na závěr se uvádí seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli, v abecedním pořadí. Tento protokol se zakládá do spisu výběrového řízení. Žadatel může využít svého práva a do protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení nahlédnout.
Služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným (ve vztahu k obsazovanému služebnímu místu) následně vybere nejvhodnějšího žadatele pro obsazení služebního místa. Tento žadatel se rozhodnutím služebního orgánu přijme do služebního poměru (pokud se nejedná o státního zaměstnance) a zařadí/jmenuje na služební místo. Ostatním žadatelům (úspěšným i neúspěšným), o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení/jmenování na služební místo nebude rozhodnuto, se zasílá vyrozumění o výsledku výběrového řízení, které se doručuje prostřednictvím datové schránky žadatele nebo na elektronickou adresu pro doručování (e-mail).
Často kladené dotazy
- 5 týdnů dovolené
- 5 dní indispozičního volna
- 1 den služebního volna k zařízení osobních záležitostí
- až 5 dnů služebního volna k individuálním studijním účelům
- možnost využití napracovaných hodin formou celodenního volna až 2 dny v kalendářním měsíci
- pružná služební/pracovní doba
- možnost kratší služební/pracovní doby
- příspěvek na stravování
- čerpání individuálního příspěvku z FKSP dle volby zaměstnance (např. na penzijní připojištění, resp. doplňkové penzijní spoření, stravování nebo v systému cafeterie)
- rekreace ve vlastních rekreačních zařízeních
- letní tábor pro děti zaměstnanců
- víceúčelová karta MultiSport
- možnost zvýhodněného nákupu zboží a služeb u smluvních partnerů (např. vybraná divadla, České dráhy, a. s., ...)
- možnost zapojení do zaměstnaneckých programů zdravotních pojišťoven
- vzdělávací program
| Den | Základní* služební/pracovní doba |
Volitelná** služební/pracovní doba |
|---|---|---|
| Pondělí – Čtvrtek | 9.00 – 13.00 | 6.00 – 9.00 13.00 – 20.00 |
| Pátek | 9.00 – 12.00 | 6.00 – 9.00 12.00 – 20.00 |
* Základní služební/pracovní doba = časový úsek povinné přítomnosti zaměstnance na pracovišti (pondělí – čtvrtek 4 hodiny, pátek 3 hodiny)
** Volitelná služební/pracovní doba = časové úseky, v rámci nichž si zaměstnanec sám volí začátek a konec služební/pracovní doby v jednotlivých dnech
Výkon správy daní, stejně jako výkon dalších činností ve Finanční správě, zajišťují převážně státní zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni ve služebním poměru. Služební poměr je právním vztahem mezi státním zaměstnancem a státem a (s výjimkou některých dílčích otázek) se řídí zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.), a nikoliv zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
Zatímco zákoník práce je právním předpisem, který náleží do oblasti soukromého práva, zákon o státní službě je naopak právním předpisem, který náleží do oblasti práva veřejného. V důsledku toho má pak služební poměr veřejnoprávní charakter a podstatně se odlišuje od poměru pracovního.
Pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou mezi dvěma (formálně) rovnými smluvními stranami, konkrétně zaměstnavatelem a budoucím zaměstnancem, ve které si tyto strany navzájem dohodnou podmínky výkonu práce.
Naopak služební poměr – jakožto veřejnoprávní vztah ke státu – vzniká rozhodnutím tzv. služebního orgánu (tj. ředitele příslušného finančního úřadu, popřípadě ředitele Odvolacího finančního ředitelství nebo generálního ředitele) o přijetí do služebního poměru a zařazení anebo jmenování na služební místo. Akt, jímž vzniká služební poměr, tedy nemá podobu pracovní smlouvy, ale správního rozhodnutí, kterým příslušný služební orgán jednostranně rozhoduje o podmínkách výkonu služby.
Jednostranným správním rozhodnutím – nicméně v mezích zákonné úpravy a v některých případech též na základě žádosti či se souhlasem státního zaměstnance – dochází i k podstatným změnám služebního poměru (např. přeložení na jiné služební místo nebo do jiného služebního úřadu, zařazení na služební místo, povolení kratší služební doby apod.) a ke skončení služebního poměru.
Povinnosti státního zaměstnance
Vzhledem k obecnému zájmu společnosti na řádném fungování státní správy byly v rámci služebního poměru zavedeny specifické povinnosti státních zaměstnanců a omezena některá jejich práva, například:
- povinnost složit služební slib v den nástupu do služby,
- zkušební doba v délce 6 měsíců,
- povinnost strpět vyšší míru dispozice – např. možnost vyslat státního zaměstnance bez jeho souhlasu (s výjimkou zákonem stanovených případů) na služební cestu,
- povinnost bezúhonnosti,
- povinnost vykonat úřednickou zkoušku,
- povinnost strpět služební hodnocení,
- deliktní (kárná) odpovědnost spočívající v povinnosti dodržovat služební kázeň,
- povinnost strpět omezení některých politických a sociálních práv (vedoucí státní zaměstnanec nesmí vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí a nemá ani právo na stávku),
- omezení hospodářských práv (zákaz členství v řídicích a kontrolních orgánech právnických osob; až na výjimky výkon jiné výdělečné činnosti s předchozím souhlasem služebního orgánu).
Kompenzace povinností státního zaměstnance
Zvýšené povinnosti a právní omezení státních zaměstnanců jsou však kompenzovány, a to zejména těmito oprávněními:
- právo na plat a platový postup,
- připočtení 5 let praxe v návaznosti na dvě po sobě jdoucí služební hodnocení s vynikajícími výsledky a nejvyšším možným počtem bodů,
- právo (ale i povinnost) prohlubovat si vzdělání,
- právo být při organizačních změnách převeden na jiné (vhodné) služební místo, případně zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů a při následném skončení služebního poměru právo na odbytné,
- skončení služebního poměru pouze z důvodů uvedených v zákoně,
- čerpání služebního volna v širším rozsahu (např. k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky, k zařízení osobních záležitostí atd.).
Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zvláštní zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Zákon o státní službě upravuje právní poměry státních zaměstnanců, jejich služební vztahy a organizační věci státní služby.
Důvodem zvláštního postavení státních zaměstnanců je:
- zvláštní povaha zaměstnavatele – stát,
- předmět služeb zaměstnavatele – výkon státní správy,
- spolupůsobení státních zaměstnanců při výkonu státní správy,
- potřeba těsného organického včlenění státního zaměstnance do organismu zaměstnavatele – pravidla systemizace a organizace služebních úřadů, hierarchická podřízenost a nadřízenost.
[PDF] Podmínky výkonu služby stanovené zákonem o státní službě (účinnost k 1. 1. 2023).
