Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Pronajímatel

Registrace k dani z příjmů fyzických osob

Poplatník daně z příjmů fyzických osob nemá z důvodu zahájení pronájmu ani z důvodu přijetí příjmu z nájmu registrační povinnost.

Příjmy z nájmu dle § 9 ZDP

Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), jsou:

  • příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
  • příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP).

Bytem se rozumí označení místa nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle §§ 1158-1222 občanského zákoníku).

Příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).

Ustanovení zákona upravující nájem se použije i pro pacht.

Při pachtu obchodního závodu je příjmem propachtovatele, který nevede účetnictví, také:

  • hodnota pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na pachtýře, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
  • neuhrazený rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závodu na začátku pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle zvláštního právního předpisu (zákona o oceňování) nebo podle údajů uvedených v účetnictví pachtýře, vedeném podle zvláštních právních předpisů (zákona o účetnictví).

Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13 ZDP.

Základ daně a daňová ztráta

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené z nájmu snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Příjem z nájmu plynoucí nerezidentům je, s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP).

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů z nájmu (paušální výdaje), nejvýše však do částky 600 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů dle předchozího bodu nelze zpětně měnit.

Uplatní-li poplatník paušální výdaje, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.

Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.

Pokud podle účetnictví nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy, je rozdíl ztrátou.

O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP.

Daňovou ztrátu, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v 5-ti následujících zdaňovacích obdobích.

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně.

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

  • bezúplatná plnění (dary),
  • úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
  • příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Podrobněji Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.

Slevy na dani

Slevy na dani podle § 35ba ZDP: Za rok 2016
na poplatníka 24 840 Kč
na druhého z manželů
na držitele průkazu ZTP/P
24 840 Kč
49 680 Kč
na částečný invalidní důchod 2 520 Kč
na plný invalidní důchod 5 040 Kč
na průkaz ZTP/P 16 140 Kč
na studenta 4 020 Kč
za umístnění dítěte § 35bb 9 900 Kč

Daňové zvýhodnění

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P může si poplatník ročně uplatnit částku na jedno dítě ve výši 26 808 Kč, na druhé dítě ve výši 34 008 Kč, na třetí a každé další dítě ve výši 41 208 Kč. V § 35c odst. 3 ZDP je potom následně uveden maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně.

Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle §35 nebo § 35ba nebo 35bb ZDP. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Tabulka: daňové zvýhodnění - § 35c ZDP

Ve výši Roční sazba (Kč) Měsíční sazba (Kč) ZTP/P roční sazba (Kč) ZTP/P měsíční sazba (Kč)
Na jedno dítě 13 404 1 117 26 808 2 234
Na druhé dítě  17 004 1 417 34 008 2 834
Na třetí a každé další dítě  20 604 1 717  41 208 3 434

Daňový bonus

může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. U poplatníka, který má příjmy pouze z nájmu, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněná sazba daně podle § 16 odst. 2 ZDP (min. mzda 9 900 Kč x 6 = 59 400 Kč). Maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně.
Podrobněji Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.

Zálohy a daň z příjmů fyzických osob

Nemusí platit poplatník:

  • který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
  • který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,
  • jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,
  • z příležitostných příjmů podle § 10 ZDP,
  • zůstavitel ode dne jeho smrti.

Musí platit poplatník:

  • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - pololetní zálohy,
  • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - čtvrtletní zálohy.

V roce 2017 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

  • do středy15. března 2017 (první čtvrtletní záloha),
  • do pondělí 3. dubna 2017 (platba daně),
  • do čtvrtka 15. června 2017 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
  • do pondělí 3. července 2017 (platba daně),
  • do pátku 15. září 2017 (třetí čtvrtletní záloha),
  • do pátku 15. prosince 2017 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha).

Aplikační služby