Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Podnikatel (OSVČ)

Upozornění ke stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou za zdaňovací období (kalendářní rok) 2017 – možnost podávat žádosti o stanovení daně paušální částkou do 31. května 2017

Prezidentem České republiky byl dne 28. 4. 2017 podepsán zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (Sněmovní tisk 873 – dále jen „daňový balíček“). Tento zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Součástí daňového balíčku je také novelizace ustanovení § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), které upravuje daň stanovenou paušální částkou.

Daňový balíček v novelizovaném ustanovení § 7a ZDP rozšiřuje okruh poplatníků, kterým může správce daně stanovit na jejich žádost daň paušální částkou o poplatníky mající příjmy dle § 6 ZDP (tj. příjmy ze závislé činnosti) a poplatníky provozující podnikatelskou činnost se zaměstnanci.

Z přechodného ustanovení (Čl. II bod 14. „daňového balíčku“) vyplývá, že novelizované ustanovení lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž pro toto zdaňovací období stanoví lhůtu pro podání žádosti o stanovení daně paušální částkou nejpozději do 31. 5. 2017 a pro správce daně stanoví lhůtu pro projednání s poplatníkem a stanovení daně nejpozději do 15. 9. 2017.

Lze důvodně předpokládat, že novela § 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům, aby již dnes, a to i dle nových podmínek, podávali žádosti o stanovení daně paušální částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit.

Generální finanční ředitelství proto upozorňuje poplatníky, že žádosti o stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období roku 2017 je možno podávat nejpozději do 31. 5. 2017.

Registrace k dani z příjmů fyzických osob

Poplatník daně z příjmů fyzických osob - rezident je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:

  • započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
  • přijal příjem ze samostatné činnosti.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob - nerezident je povinen podat přihlášku k registraci pokud:

  • na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
  • přijal příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky, nebo mu
  • na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo
  • získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy:

  • které nejsou předmětem daně,
  • které jsou osvobozené od daně, nebo
  • z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Příjmy ze samostatné činnosti

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud se nejedná o příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) jsou:

  • příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
  • příjem ze živnostenského podnikání,
  • příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např. insolvenční správce, správce pozůstalosti, správce svěřeneckého fondu), ale také poplatník bez příslušného oprávnění,
  • podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku,
  • příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
  • příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
  • příjem z výkonu nezávislého povolání.

Daňová evidence

Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak.

Průměrné ceny PHM

Náhrady cestovních výdajů

Výdaje stanovené procentem z příjmů

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, ve výši:

  • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného;  nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
  • 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
  • 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
  • 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit.

V částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.

Poplatník, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti

    U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

Základ daně a daňová ztráta

    Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy, je rozdíl ztrátou.

O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP.

Daňovou ztrátu, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v 5následujících zdaňovacích obdobích.

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně.

U poplatníka se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost.

Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

  • bezúplatná plnění (dary),
  • úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
  • příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Podrobněji Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.

Slevy na dani

Slevy na dani podle § 35ba ZDP: rok 2016  
na poplatníka

24 840 Kč

na druhého z manželů

24 840 Kč

na držitele průkazu ZTP/P

49 680 Kč

na částečný invalidní důchod

2 520 Kč

na plný invalidní důchod

5 040 Kč

na průkaz ZTP/P

16 140 Kč

na studenta

4 020 Kč

za umístnění dítěte § 35bb

9 900 Kč

na evidenci tržeb § 35bc*

5 000 Kč

* nejvýše částka ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka

Daňové zvýhodnění

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P může si poplatník ročně uplatnit částku na jedno dítě ve výši 26 808 Kč, na druhé dítě ve výši 34 008 Kč, na třetí a každé další dítě ve výši 41 208 Kč. V § 35c odst. 3 ZDP je potom následně uveden maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně.

Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba nebo 35bb ZDP. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Tabulka: daňové zvýhodnění - § 35c ZDP

 Ve výši  Roční sazba (Kč)  Měsíční sazba (Kč)  ZTP/P roční sazba (Kč)  ZTP/P měsíční sazba (Kč)
 Na jedno dítě  13 404  1 117  26 808  2 234
 Na druhé dítě  17 004  1 417  34 008  2 834
 Na třetí a každé další dítě  20 604  1 717  41 208  3 434

Daňový bonus

může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem (s výjimkou ostatních příjmů) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. U poplatníka, který má příjmy pouze z nájmu, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněná sazba daně podle § 16 odst. 2 ZDP (min. mzda 9 900 Kč x 6 = 59 400 Kč). Maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně.
Podrobněji Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.

Zálohy a daň z příjmů fyzických osob

Nemusí platit poplatník:

  • který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
  • který má kromě příjmů ze závislé činnosti požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,
  • jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,
  • z nahodilých příjmů podle § 10 ZDP,
  • zůstavitel ode dne jeho smrti.

Musí platit poplatník:

  • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - pololetní zálohy,
  • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - čtvrtletní zálohy.

V roce 2017 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

  • do středy 15. března 2017 (první čtvrtletní záloha),
  • do pondělí 3. dubna 2017 (platba daně),
  • do čtvrtka 15. června 2017 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
  • do pondělí 3. července 2017 (platba daně),
  • do pátku 15. září 2017 (třetí čtvrtletní záloha),
  • do pátku 15. prosince 2017 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha).

Aplikační služby