Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Obecné informace

 

Zákon

Povinnost k dani z příjmů fyzických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro předmětný rok (dále jen ZDP).

Podávání daňového přiznání

Podle § 38g ZDP,

  • je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, má jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
  • Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
  • dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
  • Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP), který využije postup podle § 36 odst. 8 ZDP.
  • Daňové přiznání je také povinna podat osoba, které tak stanoví § 239 a následující zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), v případě úmrtí poplatníka nebo poplatník dle § 244 daňového řádu, v souvislosti s insolvenčním řízením. V těchto případech se pak postupuje podle § 38ga a § 38gb ZDP.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem.

Lhůty pro podání daňového přiznání

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2016 je do 3. 4. 2017.

Jde-li o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle předchozího odstavce. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.

Lhůta pro podání daňového přiznání v případě, že poplatník zemře
Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele = poplatníka, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Tiskopis daňového přiznání

Tiskopis daňového přiznání lze vyzvednout na finančním úřadu – územním pracovišti nebo vyhledat a vytisknout na webových stránkách Finanční správy nebo na  Daňovém portálu.

Jak se podává daňové přiznání

Daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti, poštou nebo můžete využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu.

Upozorňujeme, že podle § 72 odst. 4 daňového řádu, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vyjmenovaná podání (mj. také daňové přiznání) učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. podepsanou uznávaným elektronickým způsobem, odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Kde se podává daňové přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává na finanční úřad – územní pracoviště místně příslušné poplatníkovi.

Vyhledávání územního pracoviště

Místní příslušnost

Místní příslušnost správce daně se řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Rezident ČR

Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pokud je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, posuzuje se rezidentství poplatníka podle příslušného článku této smlouvy. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Nerezident ČR

Fyzická osoba (§ 2 odst. 3 ZDP), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouva. Tato osoba má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále je za nerezidenta považována osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení (v takovém případě se jedná o nerezidenta i v případě, že se ve smyslu § 2 odst. 4 ZDP na území ČR zdržuje obvykle).

Daňová povinnost

Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Daň lze zaplatit

  • bezhotovostní platbou prostřednictvím bankovního příkazu nebo internetového bankovnictví,
  • v hotovosti na finančním úřadu – územním pracovišti,
  • v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

Daň se platí na číslo účtu, které má tvar předčíslí-matrika/kód banky.
Předčíslí pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání je 721.
Matrika závisí na místní příslušnosti k finančnímu úřadu, viz Bankovní účty finančních úřadů.

Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB), tzn. daň z příjmů fyzických osob 721-matrika/0710.

Variabilní symbol je rodné číslo poplatníka. Konstantní symbol je v případě bezhotovostní úhrady 1148.
Podrobněji k placení daní na stránce Placení daní.

Splatnost daně

Daňový kalendář

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 ZDP jsou:

  • příjmy ze závislé činnosti § 6 ZDP,
  • příjmy ze samostatné činnosti § 7 ZDP,
  • příjmy z kapitálového majetku § 8 ZDP,
  • příjmy z nájmu § 9 ZDP,
  • ostatní příjmy § 10 ZDP.

Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

  • bezúplatná plnění (dary),
  • úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
  • příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Podrobněji viz Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.

Slevy na dani

Poplatníkům se daň vypočtená za zdaňovací období snižuje o

a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka.
Poplatník může uplatnit snížení daně podle písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

  • dávky státní sociální podpory,
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet často chybně vylučovaných příjmů):

  • veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod.,
  • všechny druhy důchodů,
  • dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné),
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • podpora v nezaměstnanosti.

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P.

f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.

g) slevu za umístění dítěte, která odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.

h) sleva na evidenci tržeb – ve výši 5 000 Kč (nejvýše částka ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka).

Slevy na dani u nerezidenta

U nerezidenta se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené výše. Slevy na dani podle písm. g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Daňové zvýhodnění

Podle § 35c odst. 1 ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, (dále jen "daňové zvýhodnění") za rok 2016 ve výši

  • 13 404 Kč ročně na jedno dítě,
  • 17 004 Kč ročně na druhé dítě a
  • 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě,

pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP, tj. z důvodu investičních pobídek.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

Slevu na dani podle předchozího odstavce může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle

  • § 6 ZDP - příjmy ze závislé činnosti,
  • § 7 ZDP - příjmy ze samostatné činnosti,
  • § 8 ZDP - příjmy z kapitálového majetku nebo
  • § 9 ZDP - nájmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP - příjmy z nájmu, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

  1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
  2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu 60 300 Kč ročně zůstává zachována.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Daňové zvýhodnění u nerezidenta

Nerezident může daňové zvýhodnění stejně jako níže uvedené nezdanitelné části základu daně uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 ZDP, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Posouzení charakteru činnosti fotbalových rozhodčích

Stanovisko GFŘ k posouzení charakteru činnosti fotbalových rozhodčích a s tím související možnosti uplatnit výdaje procentem z příjmů.

Sdělení ke zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny

S účinností od 1. května 2016 bylo novelou (zákon č. 125/2016 Sb.) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), mimo jiné doplněno ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, a to v tom smyslu, že ostatními příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů jsou také příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (dále jen „ERÚ“).
Přechodné ustanovení pak stanoví, že § 10 odst. 1 písm. a) o daních z příjmů, ve znění ode dne nabytí účinnosti uvedené novely, tj. zákona č. 125/2016 Sb., lze použít již pro zdaňovací období roku 2016.

Z uvedeného dle názoru Generálního finančního ředitelství vyplývá, že pro zařazení příjmů z provozu výrobny elektřiny, tedy také fotovoltaické elektrárny, pod příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů) nebo ostatní příjmy (§ 10 zákona o daních z příjmů) je s účinností od 1. května 2016 určující, zda je či není k provozu výrobny elektřiny vyžadována licence udělovaná ERÚ.

Které subjekty musí nebo nemusí mít licenci, vymezuje § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“).

Dle názoru Generálního finančního ředitelství, který vychází ze stanoviska zaslaného ERÚ, není pro posouzení toho, zda je licence k provozování výrobny elektřiny vyžadována, jediným kritériem instalovaný výkon, ale zcela zásadní je způsob provozování výrobny elektřiny. V případě provozování výrobny elektřiny jako podnikání dle energetického zákona, je pak licence vyžadována bez ohledu na instalovaný výkon.

Pokud fyzická osoba provozuje výrobnu elektřiny, elektřinu vyrábí (nikoliv pouze pro vlastní spotřebu), dodává vyrobenou elektřinu do elektrizační sítě a inkasuje za to příjem, jedná se dle Generálního finančního ředitelství o podnikání dle energetického zákona, ke kterému je dle tohoto zákona licence ERÚ vyžadována. Příjmy z provozu takové výrobny elektřiny je tak nutné i po výše uvedené novele zákona o daních z příjmů považovat za příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Ubytování

Ubytování jako samostatná činnost nebo nájem nemovité věci

Tento materiál slouží jako pomůcka pro fyzické osoby k podřazení příjmů z „nájmu“ nemovité věci (její části) nebo bytu (jeho části) pod správný druh příjmu dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to buď pod příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, nebo příjmy z nájmu dle § 9 ZDP.

Posouzení, zda se v případě konkrétního příjmu jedná o příjem dle § 7 ZDP nebo § 9 ZDP, je zcela zásadní pro určení toho, zda se bude jednat o příjem podléhající evidenci tržeb dle zákona č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb (dále jen „ ZoET“) či ne.

Přepravní služby (UBER)

Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb (UBER)

Cílem této informace je shrnutí daňových povinností (z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p., zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění p. p.) daňových subjektů poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace společnosti UBER.

Aplikační služby