Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

47/04.05.05

Dodání ojetého osobního automobilu plátci DPH registrovanému v jiném členském státě EU

Předkládá:

Ing. Eva Országová, daňový poradce, č. osvědčení 3906

Cílem tohoto materiálu je vyjasnit výklad ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“).

1. Popis problému, právní rámec

Na základě ustanovení § 64 odst. 1 ZDPH dodání zboží plátcem osobě registrované k DPH v jiném členském státě (dále také „ORD“) je považováno za osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně za předpokladu, že zboží je skutečně přemístěno z ČR. Za zboží lze považovat i ojeté automobily, včetně osobních. Za ojeté automobily se pro účely DPH považují ty automobily, které nesplňují podmínky uvedené v § 4 odst. 3 ZDPH.

V souladu s § 75 odst. 2 ZDPH plátce nemá nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle zvláštního předpisu. Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem za účelem dalšího prodeje, finančního pronájmu a dále osobních automobilů pořízených za účelem vývozu.

Otázkou je, zda v případě, kdy plátce není oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 ZDPH při pořízení osobního automobilu a po nějaké době dodá tento osobní automobil osobě registrované k DPH v jiném členském státě, má možnost uplatnit nárok na odpočet, případně v jaké výši.

2. Rozbor problematiky

Obecně při pořízení osobního automobilu nemá plátce podle § 75 odst. 2 ZDPH nárok na odpočet daně. Při následném dodání osobního automobilu, u kterého plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 ZDPH lze postupovat podle ustanovení § 62 odst. 2 ZDPH a neuplatňovat DPH na výstupu (dodání automobilu je považováno za osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně). Toto ustanovení se uplatní pouze v případě dodání osobního automobilu v tuzemsku.

V případě dodání osobního automobilu ORD je plátce povinen postupovat podle speciálního ustanovení, tj. § 64 ZDPH, ve kterém se stanoví, že se jedná o osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně.

Vzhledem ke skutečnosti, že § 64 odst. 1 ZDPH je ustanovení speciální, měl by mít plátce možnost uplatnit nárok na odpočet daně, i přesto že při pořízení osobního automobil nebylo možné na základě ustanovení § 75 odst. 2 ZDPH nárok na odpočet daně uplatnit. ZDPH výslovně nezakazuje uplatnění odpočtu daně při dodání osobního automobilu do jiného členského státu uplatnit pokud při pořízení plátce postupoval podle § 75 odst. 2 ZDPH.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že plátce má nárok na odpočet při dodání osobního automobilu ORD do jiného členského státu nehledě na to, že při pořízení osobního automobilu nebyl možný odpočet daně na základě § 75 odst. 2 ZDPH. Nárok na odpočet daně vzniká ve zdaňovacím období, kdy dojde k dodání osobního automobilu ORD, neboť v tomto období plátce uskutečňuje plnění osvobozené s nárokem na odpočet daně, došlo ke změně využití nového dopravního prostředku a již nelze aplikovat ustanovení § 75 odst. 2 ZDPH.

Výše nároku na odpočet

ZDPH nedefinuje v jaké výši lze nárok na odpočet daně uplatnit, v případě dodání osobního automobilu ORD do jiného členského státu. Dle současného znění ZDPH je možné následující řešení:

  • Při změně použití hmotného majetku, jehož vstupní cena podle zvláštního předpisu je vyšší než 40 000 je plátce oprávněn upravit výši nároku na odpočet daně. Při dodání nového dopravního prostředku nebyl uplatněn odpočet daně a následně je použit pro plnění s nárokem na odpočet daně, ale zákon pro tento případ nestanoví, že by plátce mohl nárok na odpočet daně upravit. ZDPH v uvedeném paragrafu stanoví možnost úpravy pouze pro majetek, při jehož pořízení nebyl uplatněn odpočet daně podle § 75 odst. 1 ZDPH, plátce však při pořízení osobního automobilu neuplatnil odpočet daně podle § 75 odst. 2 ZDPH. Z uvedeného vyplývá, že nárok na odpočet daně plátce podle ustanovení § 78 odst. 4 nemůže upravit, a proto se lze domnívat, že plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, kterou zaplatil při nákupu nového dopravního prostředku.

3. Závěr

Na základě výše uvedeného rozboru je zřejmé, že plátci vzniká ve zdaňovacím období, kdy se uskuteční dodání osobního automobilu osobě do jiného členského státu nárok na odpočet daně nehledě na to, že při pořízení nárok na odpočet daně nebyl uplatněn v souladu s § 75 odst. 2 ZDPH. Na základě výše uvedeného rozboru není zcela jasné, v jaké výši lze nárok na odpočet daně uplatnit.

Navrhuji přijmout po projednání v rámci Koordinačního výboru sjednocující závěr a ten vhodným způsobem publikovat.

 

Stanovisko MF:

MF nesouhlasí s předloženým závěrem.

Podle § 75 odst. 2 nemá plátce nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, pokud ho plátce nenakoupí za účelem dalšího prodeje nebo vývozu, to znamená, že jestliže plátce zařadí osobní automobil při pořízení do dlouhodobého hmotného majetku, nemá nárok na odpočet daně.

Jestliže plátce dodává osobní automobil zařazený do dlouhodobého hmotného majetku do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, jedná se o dodání osvobozené od daně podle § 64 odst. 1, ale protože osobní automobil nebyl nakoupen za účelem dalšího prodeje, ale byl při pořízení zařazen mezi dlouhodobý hmotný majetek, není nárok na odpočet daně ani při dodání do jiného členského státu. Zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by řešilo možnost uplatnění nároku na odpočet daně v takovémto případě.

Doplňující stanovisko MF ČR:

MF nesouhlasí s předloženým závěrem.

Podle § 75 odst. 2 nemá plátce nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, pokud ho plátce nenakoupí za účelem dalšího prodeje nebo vývozu.

Jestliže plátce dodává osobní automobil do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, jedná se o dodání osvobozené od daně podle § 64 odst. 1, ale protože nebyl nakoupen za účelem dalšího prodeje, ale jako dlouhodobý hmotný majetek, u kterého není nárok na odpočet daně, ani se nejedná o vývoz, není nárok na odpočet daně při dodání do jiného členského státu.

 

V Praze dne 27.7.2005

 

Ing. Dana Trezziová
Náměstkyně ministra

Aplikační služby