Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

68/31.08.05

Problematika počítání zdaňovacích období, po které lze uplatnit daňové ztráty

Předkládá:
Mgr. Ondřej Dráb, daňový poradce, č. osvědčení 3754

 

Úvod

Dle § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále "ZDP") lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 (resp. pro ztráty vyměřené za zdaňovací období započatá nejpozději v roce 2003 nejdéle v 7) zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Popis problému

Zdaňovacím obdobím se dle § 17a ZDP rozumí:

    a) kalendářní rok
    b) hospodářský rok
    c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku
    d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců

Vedle zdaňovacích období definovaných v § 17a ZDP zákon zná též období, která nejsou zdaňovacími obdobími, za která se však podává daňové přiznání. Ve smyslu § 38m odst. 3 ZDP se jedná o:

    a) období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku
    b) období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno
    c) období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno
    d) období předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti zapsaného do obchodního rejstříku z území České republiky

Vzniká tedy otázka, jaká všechna období se počítají do časového omezení převoditelnosti daňové ztráty ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP. U řady společností totiž vznikají situace, kdy společnost v průběhu zmiňovaných 5, resp. 7 zdaňovacích období přejde na hospodářský rok, sfúzuje s jinou společností atp. Vzhledem k tomu, že ZDP ne vždy zcela jednoznačně rozlišuje mezi zdaňovacími obdobími a obdobími, ze která se podává daňové přiznání, vyvstává otázka, zda se ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP mezi 5, resp. 7 zdaňovacích období, jejichž uplynutí je limitem pro převoditelnost daňových ztrát, počítají pouze období definovaná § 17a ZDP jako období zdaňovací nebo též období definovaná v § 38m ZDP, která sice nejsou zdaňovacími obdobími, ale za která se podávají daňová přiznání.

Závěr

Vzhledem k dikci § 34 odst. 1 ZDP jsem přesvědčen, že převoditelnost daňové ztráty je limitována uplynutím 5, resp. 7 období definovaných § 17a ZDP jako období zdaňovací. Tzn. že k obdobím, za která se podávají daňová přiznání dle § 38m ZDP a která se nacházejí mezi těmito 5, resp. 7 zdaňovacími obdobími následujícími po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti daňové ztráty nepřihlíží. Nicméně, vzhledem k tomu, že daňovou ztrátu lze ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP odečíst od základu daně, který vzniká jak za období definovaná v § 17a ZDP tak za období definovaná v § 38m ZDP, lze daňovou ztrátu uplatnit i v obdobích podle § 38m ZDP, která časově spadají mezi uvedených 5, resp. 7 období podle § 17a ZDP následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

Návrh řešení

Doporučuji po projednání na Koordinačním výboru příspěvek se stanoviskem Ministerstva financí vhodným způsobem publikovat.

 

Stanovisko MF :

Souhlasné stanovisko s návrhem předkladatele.

Aplikační služby