Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Dotazy a odpovědi

Odvody za porušení rozpočtové kázně

Kdo může být příjemcem prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo státních fondů?

Příjemcem prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo státních fondů (dotace nebo návratná finanční výpomoc) může být právnická i fyzická osoba, která splňuje podmínky dané schváleným programem či právním předpisem a které je poskytovatelem poskytnutí dotace přiznáno. V této souvislosti je třeba upozornit, že dotace a NFV lze poskytovat také na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem, stanoví-li tak zvláštní zákon

Kdo je oprávněn poskytovat peníze ze státního rozpočtu?

Oprávněnost poskytovat dotace (NFV) řeší ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., které ve svém § 14 říká „ Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon“. Je však třeba upozornit, že se stále jedná o dotace poskytované ze státního rozpočtu, případně ze státních fondů. Dotace a jiné formy finančních výpomocí mohou samozřejmě ze svých rozpočtů vyplácet i orgány samosprávy. V těchto případech se však postupuje podle zákona č. 250/2000 Sb.

Existuje veřejně přístupná informace o poskytnutých dotacích ze státního rozpočtu?

Ano, taková možnost samozřejmě existuje. Pro potřeby široké veřejnosti byly zpřístupněny údaje v Informačním systému CEDR III (Centrální registr dotací), jehož úkolem je evidovat dotace a NFV, které byly poskytnuty ze státního rozpočtu a státních fondů. Tento registr je dostupný na webových stránkách Ministerstva financí (přímý přístup http://cedr.mfcr.cz/ Odkaz na externí web).

Co je považováno za porušení rozpočtové kázně?

Porušení rozpočtové kázně definuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v § 44 odst. 1, přičemž u většiny příjemců se jedná o zadržené nebo neoprávněně použité prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv. Zjednodušeně řečeno, jde o porušení povinnosti stanovenou příjemci právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou nebo porušením podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty.

Jaké sankce následují po zjištění porušení rozpočtové kázně?

Za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen uhradit odvod a penále, jejichž výše je definována v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v § 44a odst. 4 a 7. Odvod a penále se odvádí vždy prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu.

Jaké opravné prostředky lze využít po vyměření odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně?

Proces správy odvodů za porušení rozpočtové kázně podléhá zákonu o správě daní a poplatků. Proto je možné po vyměření odvodu a penále uplatnit všechny řádné i mimořádné opravné prostředky dané tímto právním předpisem. Navíc pak lze podat žádost o prominutí odvodu i penále dle § 44 a odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Musí finanční úřad při své kontrole přihlížet k výsledkům kontrol jiných orgánů?

Pracovník správce daně, v našem případě pracovník finančního úřadu, který je pověřen správou odvodů za porušení rozpočtové kázně, je povinen při dokazování hodnotit všechny důkazy a přitom přihlížet ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo. V této souvislosti nelze opomenout, že tzv. “důkazní břemeno“ leží na příjemci dotace (NFV). Z uvedeného je patrné, že on musí nepřímo dokázat, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo a to tím, že prokáže splnění všech podmínek dané rozhodnutím nebo uvedené v dohodě. Pokud v rámci důkazního řízení je k dispozici výsledek z jiné kontroly, záleží na správci, zda tyto závěry vyhodnotí jako odpovídající důkaz.

Kdo je oprávněn odvod a penále za porušení rozpočtové kázně prominout?

Prominutí odvodu nebo penále připouští zákon o rozpočtových pravidlech. Pokud se bude jednat o porušení podmínek označených v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako „méně závažné“ (§ 14 odst. 5 zák.č. 218/2000 Sb.), pak následný odvod může prominout příslušné finanční ředitelství. V těchto případech se penále nesděluje. Ze zákona č. 218/2000 Sb., jednoznačně vyplývá, že k označení méně závažných podmínek je oprávněn pouze poskytovatel. Finanční úřad ani finanční ředitelství tuto kompetenci nemá. Pokud se však bude jednat o podmínky ostatní, tj. neoznačené „jako méně závažné“, pak odvod a penále může promíjet pouze Ministerstvo financí.

Může finanční úřad nebo finanční ředitelství poskytovat informace o kontrolách použití prostředků ze státního rozpočtu?

Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně se řídí zákonem o správě daní a poplatků, proto je poskytování informací striktně omezeno. Výsledky kontrolní činnosti (výše odvodu a důvody pro jeho vyměření) správce daně poskytuje pouze na základě dožádání orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů. Výše stanoveného odvodu je rovněž sdělována Ministerstvu financí na základě ustanovení zákona č. 320/2000 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Je pochopitelné, že zpráva o kontrole je vždy projednávána s kontrolovaným subjektem.

Aplikační služby