Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Příčiny a důsledky porušování rozpočtové kázně

Informace k problematice porušování rozpočtové kázně.

Při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně se finanční úřady, finanční ředitelství i samo Ministerstvo financí setkává s prolínáním problémů, které jsou založené:

  1. poskytovateli /špatné smlouvy, rozhodnutí/,
  2. subjekty /nezájem o podmínky do doby kontroly, lehkovážnost při podpisování podmínek, svérázné výklady podmínek/
  3. kontrolními orgány /nesprávný výklad i aplikace rozpočtových pravidel/

ad1) POSKYTOVATELÉ

Poskytovatel by ve svém rozhodnutí měl jednoznačně, pregnantně, srozumitelně a kontrolovatelně uvést požadavky, které příjemce prostředků státního rozpočtu musí splnit, aby naplnil účel, na který byly prostředky poskytnuty a další podmínky poskytovatele. Hlavní problémy:

  • rozdíl mezi napsaným a myšleným

poskytovatel se snaží zpětně vysvětlit /kontrolnímu orgánu, příjemci/, co danou podmínkou měl na mysli a co nikoliv. Zákon však jednoznačně říká co je porušením rozpočtové kázně. Je to porušení každé podmínky uvedené v rozhodnutí, dohodě, smlouvě, právním předpisu atd. Rozhodné pro posouzení porušení či neporušení rozpočtové kázně je tudíž to, co je písemně uvedeno v rozhodnutí atd., nikoliv to, co poskytovatel měl na mysli.

  • pouze písemné změny

žádné telefonicky či ústně odsouhlasené změny nemají vliv na výrok o porušení rozpočtové kázně. Příjemce dotace, ve vlastním zájmu, musí dosáhnout písemného potvrzení požadované změny, a to formou dodatku k rozhodnutí, smlouvě atd.

  • změny po termínu

jakékoliv písemné změny, které poskytovatel učinil poté co byla porušena rozpočtová kázeň nebo poté, co původně stanovený termín dávno uplynul, nemohou být ze strany finančních úřadů akceptovány. Změny podmínek, např. v podobě dodatku k rozhodnutí, mohou být uskutečněny výhradně před uplynutím stanovených lhůt.

ad2) PŘÍJEMCI

  • rozhodnutí, smlouva, dohoda

podepíše-li příjemce podmínky, je zavázán se jimi řídit a dodržet je v celém rozsahu. Sám o své vůli nemůže měnit ani podmínky, které se navzájem vylučují

  • změna rozhodnutí

příjemce je povinen včas zažádat o změny u parametrů u kterých ví, že je nedodrží a musí docílit včasné písemné potvrzení změn

  • vznik povinnosti odvodu

povinnost odvodu vzniká ze zákona v okamžiku porušení rozpočtové kázně. Nevzniká ani po kontrole finančním úřadem ani jiným kontrolním orgánem ani ve chvíli, kdy si příjemce sám uvědomí, že něco nedodržel. Samozřejmě že rovněž nevzniká až vyměřením odvodu ze strany finančního úřadu

  • odvod za porušení rozpočtové kázně

v případě porušení jakékoliv podmínky dané rozhodnutím je příjemce povinen odvést prostředky ve výši porušení /většinou ve výši celé dotace poskytnuté jedním rozhodnutím/, a to prostřednictvím finančního úřadu. To znamená, že prostředky odvedené na účet poskytovatele nesplňují tuto zákonem danou podmínku a jsou tudíž ze strany finančního úřadu předepsány a vymáhány znovu

  • odvod za porušení splátkového kalendáře u návratných finančních výpomocí

již následující den po dni nedodržené splátky se jedná o zadržené prostředky státního rozpočtu, tj. o porušení rozpočtové kázně. Prostředky musí být proto odvedeny na účty finančních úřadů, nikdy již ne na účty poskytovatele

  • odvod za porušení účelu či jiných závazných podmínek /kromě termínů splátek/ u návratných finančních výpomocí

odvod vzniká ze zákona, odvádí se na účet finančního úřadu ve výši dosud nesplacené částky, která může být rozdílná od částky porušení. Penále se však odvíjí od výše porušení, proto může být v daném případě vyšší než je stanovený odvod

  • uložení odvodu

sankce tj. odvod a penále za porušení rozpočtové kázně zásadně a výhradně vyměří místně příslušný finanční úřad /v sídle bývalého okresu/. Nikdo jiný nemá oprávnění tento odvod vystavit. Odvod a penále subjekt hradí na účet místně příslušného finančního úřadu. Vzhledem k tomu, že povinnost odvodu vzniká ze zákona, může subjekt odvod odvést na účet finančního úřadu okamžitě po zjištění porušení rozpočtové kázně, ještě před vydáním platebního výměru. Čím dříve odvod zaplatí, tím menší penále je předepsáno.

ad3) KONTROLNÍ ORGÁNY

  • závěrečné hodnocení

závěrečné vyhodnocení akce prováděné poskytovatelem není pro finanční úřad při posuzování porušení rozpočtové kázně závazné, naopak ve většině případů dochází ke značným diferencím

  • závěry finanční kontroly

kontroly prováděné podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě jsou svým charakterem daleko širší než posouzení finančního úřadu, zda došlo nebo nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Finanční kontrola se zabývá širšími souvislostmi hospodaření např. hospodárností, efektivností apod. Sankce za tato pochybení určuje zákon o finanční kontrole. Odvod a penále se vystavuje pouze za porušení rozpočtové kázně v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlec

  • vystavení odvodu za porušení rozpočtové kázně

žádný kontrolní orgán - kromě finančního úřadu - nemůže vyčíslit a vystavit platební výměr na odvod a penále. Jsou-li v kontrolních protokolech jiných kontrolních orgánů uvedeny závěry ústící do stanovení odvodu, jedná se pro subjekt o nezávazné vyčíslení tohoto odvodu.

Aplikační služby