Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Povinnost hradit daň za zemřelý subjekt

Jsem závětním dědicem. Zůstavitelem byl můj otec. Musím hradit daň z převodu nemovitostí, vyměřenou z převodu nemovitostí, který provedl za svého života ještě zůstavitel?

Podle ust. § 57 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní“), daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající daňovou povinnost podle tohoto zákona nebo zvláštních předpisů.

Převádí-li se nemovitá věc na základě kupní smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem práva do katastru nemovitostí, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak. Právní účinky vkladu práva vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému orgánu republiky (§ 2 odst. 2 a 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů). V případě úplatného převodu vlastnictví k nemovitosti vzniká k tomuto dni daňově právní vztah a tedy i daňová povinnost poplatníka.

Podle § 57 odst. 3 zákona o správě daní daňová povinnost vzniklá před smrtí fyzické osoby přechází na dědice. Ve smyslu § 6 odst. 1 téhož zákona má právní nástupce fyzické osoby v daňovém řízení postavení daňového subjektu.

Vzhledem k tomu, že zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, neupravuje lhůty pro podání daňového přiznání v případě úmrtí daňového poplatníka, je nutné postupovat podle § 40 odst. 7 zákona o správě daní. Podle tohoto ustanovení platí, že zemře-li daňový subjekt před podáním daňového přiznání, má povinnost podat daňové přiznání za tento subjekt jeho právní nástupce, kterým je v případě daně z převodu nemovitostí dědic a to ve lhůtě šesti měsíců po jeho úmrtí. Ve stejné lhůtě je povinen daň i zaplatit.

Je-li po zemřelém daňovém subjektu více pozůstalých, kteří přicházejí v úvahu jako jeho právní nástupci (dědici), jsou povinni podle § 10 odst. 6 zákona o správě daní zvolit si společného zástupce pro účely daňového řízení. Pokud tak neučiní ani na výzvu, určí společného zástupce správce daně a vyrozumí o tom ostatní dědice.

 

Aplikační služby