Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Použití ustanovení § 36 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP)

Novelou zákona o daních z příjmů č. 216/2009 Sb. byl do § 36 doplněn odstavec 7, který umožňuje poplatníkům – nerezidentům České republiky nahradit zdanění některých druhů příjmů srážkovou daní postupem, kdy podají daňové přiznání a mohou si tak snížit základ daně o související výdaje /náklady

Novelou zákona o daních z příjmů č. 216/2009 Sb. byl do § 36 doplněn odstavec 7, který umožňuje poplatníkům – nerezidentům České republiky nahradit zdanění některých druhů příjmů srážkovou daní postupem, kdy podají daňové přiznání a mohou si tak snížit základ daně o související výdaje /náklady:

„(7) Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12, započte se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávají daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek 35e). Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem 28b), použije se obdobně § 38e odst. 7.“

Od kterého zdaňovacího období je tento postup možné uplatnit?

Toto ustanovení se poprvé použije za zdaňovací období započaté v roce 2009 (u fyzických osob za období od 1.1.2009 do 31.12.2009)

Na které osoby (poplatníky) se toto ustanovení vztahuje?

Toto ustanovení se vztahuje na poplatníky fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 3 ZDP a právnické osoby § 17 odst. 4 ZDP – nerezidenty. Tyto osoby musí být daňovými rezidenty států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Island, Norsko, Lichtenštejnsko)

Na které druhy příjmů se toto ustanovení vztahuje?

Toto ustanovení je možné použít u příjmů zde vyjmenovaných v § 22 ZDP, a to:
„Odst. 1 písm. c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

Odst. 1 písm. f) příjmy

  1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
  2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,

Odst. 1 písm g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou

  1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
  2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
  3. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 71),
  4. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
  5. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
  6. sankce ze závazkových vztahů.“

Postup dle § 36 odst. 7 ZDP lze použít jak při dosažení pouze jednoho z uvedených druhů příjmů, tak při jejich kombinaci.

Lze k vykazovanému příjmu uplatnit výdaje nebo náklady ?

Pokud ZDP tuto možnost nevylučuje (vylučuje např. u odměn členů statutárních orgánů, nebo úroků příp. jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček), může poplatník uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo může postupovat podle § 7 odst. 7 ZDP a uplatnit výdaje stanovené procentem z tohoto příjmu.
Při zjištění základu daně lze vycházet z účetnictví (viz zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), daňové evidence (§ 7b ZDP) nebo ze záznamů o příjmech a výdajích. Obecně platí, že výdaje resp. náklady musí být prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení tohoto příjmu.
Pokud je poplatníkem fyzická osoba, může namísto vedení evidence uplatnit výdaje procentem dle § 7 odst. 7 ZDP.

Jak prokázat výši příjmu a výši již zaplacené (sražené) daně?

Poplatník prokáže výši příjmu a výši sražené daně předložením

  • potvrzení o sražení daně § 38d odst. 7 ZDP (viz formulář MF č. 25 5231 MFin 5231 vzor č. 8). O toto potvrzení může poplatník požádat přímo nebo prostřednictvím plátce daně finanční úřad, u kterého je veden příslušný plátce daně. Toto potvrzení je finančním úřadem vydáváno plátci, který jej pak poskytne poplatníkovi.

nebo

  • v případě příjmů ze závislé činnosti potvrzení ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP, které vystaví plátce daně (zaměstnavatel) na žádost poplatníka.

Zmíněná potvrzení je nejlépe přiložit k daňovému přiznání, neboť správnost výše stanovené daně prokazuje poplatník. Navíc přiložení adekvátních dokladů urychlí postup při vrácení přeplatku, který by uplatněním postupu podle § 36 odst. 7 ZDP mohl vzniknout.

Kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání?

Lhůty pro podání daňové přiznání jsou stanoveny v § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Dle tohoto ustanovení musí být daňové přiznání podáno nejpozději:

  • do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období;
  • lhůta se prodlužuje na 6 měsíců, pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. (v tomto případě je však třeba doručit na příslušný finanční úřad v původní tříměsíční lhůtě plnou moc pro tohoto daňového poradce).

Nejpozději lze takto podat daňové přiznání ve lhůtě pro vyměření daně, tzn. nejdéle do tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost.

Jak a komu podat daňové přiznání (místní příslušnost)?

Daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tento tiskopis je dostupný na webových stránkách České daňové právy pod odkazem daňové tiskopisy.
Pro cizince je také dostupný překlad formuláře do angličtiny; anglická verze však slouží pouze jako pomůcka pro cizince, ale pro účely platného podání daňového přiznání je třeba vyplnit českou verzi! Vizuálně i obsahově jsou obě verze totožné.
Daňové přiznání lze podat také elektronicky prostřednictvím webových stránek České daňové správy na adrese: Daně elektronicky – EPO elektronické podání – Elektronické podání pro daňovou správu.

Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně – finančnímu úřadu. Místní příslušnost správce daně je stanovena podle § 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu následovně:

  • u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje,
  • u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje.

Jak se postupuje v případě, kdy poplatník nepodá daňové přiznání?

Pokud poplatník daňové přiznání dle § 36 odst. 7 ZDP ve lhůtě pro vyměření daně nepodá, je následně sražená a zaplacená daň považována za vyměřenou a uhrazenou.

Aplikační služby