Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Aktuální dotazy ke zdanění příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008

Nejčastější dotazy

OBECNÉ DOTAZY

Kdo je rezidentem České republiky?

Fyzická osoba která má na území České republiky (§ 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů):

  • bydliště tj. místo, kde má osoba stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. V praxi je bydliště totožné s trvalým pobytem, nebo
  • se zde obvykle zdržuje tj. pobývá na území České republiky alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu.

Tato fyzická osoba (rezident České republiky) má daňovou povinnost, která se vztahuje na celosvětové příjmy, tj. příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Fyzická osoba (nerezident České republiky), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále za nerezidenta je považována osoba o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy (§ 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů).

Jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou:

  • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z kapitálového majetku,
  • příjmy z pronájmu,
  • ostatní příjmy.

Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Jaký tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze použít za zdaňovací období 2008?

Pro zdaňovací období 2008 je v platnosti tiskopis:

Lze použít anglickou verzi tiskopisu přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Tento tiskopis je určen především nerezidentům podávajícím daňové přiznání jako pomůcka k vyplnění, a je opatřen potiskem s upozorněním a odkazem na § 3 odst.1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní), podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém nebo slovenském. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Jakým způsobem se podává daňové přiznání?

Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat osobně na místně příslušném finančním úřadě, nebo poštou, a nebo můžete po skončení zdaňovacího období 2008 využít nabídky na webových stránkách České daňové správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných ministerstvem financí v aplikaci „Daně elektronicky“ na webové adrese www.financnisprava.cz.

Kam se mám obrátit když chci získat zaručený elektronický podpis?

Pokud nevlastníte kvalifikovaný certifikát, můžete se obrátit na akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/ Odkaz na externí web) v sekci "eGoverment". Ke dni 5.2.2009 jsou akreditováni tři poskytovatelé: První certifikační autorita, a.s., eIdentity a.s. a Česká pošta, s.p., kde je cena kvalifikovaného certifikátu pro fyzické osoby od 190 Kč včetně DPH s platností na jeden rok. Více informací naleznete na internetových stránkách České daňové správy ( www.financnisprava.cz).

Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Podle § 38g zákona o daních z příjmů,

  • je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona o daních z příjmů). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
  • Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona o daních z příjmů, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
  • Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví § 40b zákona o správě daní v souvislosti s insolvenčním řízením.

A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 40 odst. 1 zákona o správě daní).

Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008?

Lhůtu pro podání daňového přiznání obecně upravuje § 40 zákona o správě daní, a je stanovena nejpozději do tří měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, tj. za zdaňovací období 2008 do úterý 31. 3. 2009.
Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do úterý 30. 6. 2009. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty.
Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce nebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Žádost je zpoplatněna částkou 300 Kč.

Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem, jaký postih mne může čekat?

Nebylo-li daňové přiznání podáno včas tj. ve lhůtách zmíněných v dotazu č. 8, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10% podle § 68 zákona o správě daní.
Poplatník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 63 zákona o správě daní). Popřípadě může správce daně uložit poplatníkovi pokutu za neplnění povinností nepeněžité povahy podle § 37 zákona o správě daní.

Kde naleznu daňovou kalkulačku?

Česká daňová správa zpřístupnila na svých internetových stránkách aplikaci "Daňová kalkulačka", která nabízí možnost orientačního výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008 u nejběžnějších případů.

DOTAZY K APLIKAKACI ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Který zákon upravil limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů?

Jedná se o zákon č. 56/2006 Sb., kterým se měnil zákon o č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Zmíněný zákon zvýšil limit pro osvobození u příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů z původních 162 000 Kč ročně na 198 000 Kč. Tento limit byl v platnosti již za zdaňovací období 2006 a platí i pro zdaňovací období 2008.

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2008 vyplacen zpětně doplatek starobního důchodu. Bude podléhat dani z příjmů?

Ze znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů je zřejmé, že se za příjem osvobozený považuje i jednorázový doplatek důchodů (penzí), neboť limit 198 000 Kč ročně se týká příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí).

Jak posoudit příjem plynoucí poživateli starobního důchodu pokud překročil částku 198 000 Kč ročně?

Nadlimitní částka je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů a je třeba postupovat podle § 38g zákona o daních z příjmů, který stanoví, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání, a to např. má-li poplatník roční zdanitelné příjmy přesahující 15 000 Kč, nebo poplatník s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů plynoucí ve zdaňovacím období od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně, má-li jiné příjmy přesahující 6 000 Kč.

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2008 vyplacen starobní důchod ve výši 220 000 Kč. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Zdanění by podléhala částka 22 000 Kč (220 000 – 198 000 = 22 000). Tato částka je potom příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tuto částku poplatník zahrne do zdanitelných příjmů a uvede v daňovém přiznání. Za předpokladu, že poplatník v roce 2008 neměl další příjmy, vypočetl by daň podle § 16 zákona o daních z příjmů, jako 15% ze základu daně (tj. z částky 22 000 Kč). Závěrem je třeba uvést, že na slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů mají nově nárok též poživatelé starobních důchodů – platí poprvé pro zdaňovací období 2008.

Jak postupovat v případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to za účelem zajištění potřebné pomoci?

Novelou zákona o daních z příjmů bylo ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů upřesněno v tom smyslu, že u fyzických osob jsou osvobozeny od daně z příjmů nejen dávky sociální péče, ale také příspěvek na péči a sociální služby. V souvislosti s tím byly rovněž osvobozeny i příjmy osob poskytujících péči osobám závislým na pomoci jiných, pokud jde o péči poskytovanou nepodnikatelským způsobem.

Jsou dávky v hmotné nouzi příjmem podle zákona o daních z příjmů, který podléhá zdanění?

Dávky pomoci v hmotné nouzi byly zavedeny zákonem č. 111/2006 Sb. zákon o pomoci v hmotné nouzi a jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Tyto dávky jsou podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů u fyzických osob osvobozeny od daně z příjmů.

Jaké pojistné se vyplňuje na ř. 32 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008 (tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 15)?

Jedná se o úhrn pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb.) sám za sebe. Do ř. 32 uveďte pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe z příjmů uvedených na ř. 31 (např. ve vzoru Potvrzení č. 16 se jedná o řádek 6), a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

Jaká jsou omezení v případě uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Do ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů byl doplněn nový odstavec 8, který stanoví, že poplatník fyzická osoba si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo ani uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů poplatníkem s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Novou nezdanitelnou část základu daně lze odečítat maximálně do výše 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze odečíst až 13 000 Kč a jedná-li se o poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Jakým způsobem postupuje zaměstnanec při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec může odpočet nové nezdanitelné části základu daně uplatnit po uplynutí roku jednak u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování záloh, a to na základě předloženého potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání a nebo v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně.

Jakým způsobem postupuje poplatník (OSVČ) při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má dvě možnosti, jak tuto daňovou výhodu uplatní. Jednak si může příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání, nebo jí může uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zv) zákona o daních z příjmů, jestliže toto další vzdělávání souvisí s jeho podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.

Poplatník přestal v roce 2008 platit příspěvky na soukromé životní pojištění. Pojišťovna s ním uzavřenou smlouvu nezrušila, ale upravila tak, že nyní poplatníkovi není umožněn odpočet nezdanitelné části základu daně. Musí poplatník dodanit částky, o které mu byl v příslušných předchozích letech 2004 až 2006 snížen základ daně?

Podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů dochází ke zdanění dříve uplatněných nezdanitelných částí základu daně z titulu zaplaceného předmětného pojistného v případě, kdy došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění. V případě že pojištění nezaniklo nebo nebyla dodatečně změněna doba trvání pojištění, pak nebyly naplněny skutečnosti, které by měly za následek dodatečné zdanění (podle § 10 zákona o daních z příjmů) dříve uplatněných částek, o které byl poplatníkovi v příslušných letech snížen základ daně. Pokud by došlo k jiným změnám v pojistné smlouvě při trvání pojištění, bylo by nutno znovu posoudit nárok na výše uvedené uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Kdy jsem majitelem nemovité věci a kdy mohu uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů?

Podle § 133 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí. Pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně ve smyslu § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů je potřeba splnit podmínky dané v odst. 4 téhož ustanovení. Pokud není podmínka vlastnictví nemovitosti splněna, nelze uplatnit odpočet úroků z hypotečního úvěru podle již zmíněného § 15 zákona o daních z příjmů.

Jaké jsou pro zdaňovací období 2008 výše slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů?

Pro zdaňovací období 2008 jsou podle § 35ba zákona o daních z příjmů stanoveny slevy na dani ve výši:

  • 24 840 Kč na poplatníka,
  • 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
  • 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,
  • 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
  • 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
  • 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.

Jaké částky (peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, rodičovský příspěvek) se započítávají do vlastního příjmu manželky pro uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst.1 písm. b) zákona o daních z příjmů?

Podle § 35ba odst.1 písm. b) zákona o daních z příjmů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 zákona o daních z příjmů.
Pokud manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 2008 částku 68 000 Kč, může manžel uplatnit slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Do vlastního příjmu manželky bude započtena peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, ale rodičovský příspěvek do vlastních příjmů zahrnut nebude.

Co se rozumí pod pojmem vyživované dítě?

Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem. Pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod, a soustavně se připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Jaká výše daňového zvýhodnění je platná pro zdaňovací období 2008?

Podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů má poplatník uvedený v § 2 téhož zákona nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 10 680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b.
Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Kdo může ve zdaňovacím období 2008 uplatnit daňový bonus a v jaké výši?

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2008 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 48 000 Kč. Podle § 35c zákona o daních z příjmů může poplatník daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

Jaký mám za zdaňovací období 2008 použít kurs pro přepočet měny?

Podle ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů, se pro daňové účely používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.

Přílohy

  • Přiznání k dani z příjmů č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 15

  • č. 25 5405/1 MFin 5405/1 - vzor č. 16

  • Příloha č. 1 - č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 - vzor č. 4

  • Příloha č. 2 - č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 - vzor č. 4

  • Příloha č. 3 - č.25 5405/P3 MFin 5405/P3 - vzor č. 4

Aplikační služby