Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Oznámení o osvobozených příjmech

Nová oznamovací povinnost pro fyzické osoby.

Které ustanovení a od kdy zavádí novou oznamovací povinnost pro fyzické osoby?
Ustanovení § 38v ZDP zavádí s účinností od 1. 1. 2015 poplatníkům daně z příjmů fyzických osob novou oznamovací povinnost, týkající se osvobozených příjmů.

Musí se oznamovat jakákoliv částka nebo je stanoven limit?
Oznamovací povinnost se týká příjmu, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč – příjem se posuzuje jednotlivě.

Jakých příjmů se oznamovací povinnost týká?
Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup).

Které příjmy nemusí poplatník sdělovat?
Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) ZDP.

Jakým způsobem má fyzická osoba oznámit nabytí osvobozených příjmů?
Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Ministerstvo financí vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“, který je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy. Oznámení je podáním podle daňového řádu a lze jej učinit v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou).

Kdy jsou povinny fyzické osoby nejdříve a nejpozději plnit oznamovací povinnost?
Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb. Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají. V případě plné moci udělené daňovému poradci pro podání daňového přiznání, je oznámení možné podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 daňového řádu.
Ačkoli je podání oznámení vázáno na lhůtu pro podání daňového přiznání, jedná se o samostatné podání, které nemá vazbu na daňové přiznání. Jinak řečeno, povinnost podat oznámení mají všechny osoby, které ve zdaňovacím období nabyly osvobozený příjem bez ohledu na to, zda podávají či nepodávají přiznání k dani z příjmu fyzických osob.

Jaké údaje jsou oznamovány?
Výše příjmu podle § 38v ZDP v Kč, který byl v daném zdaňovacím období osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, který fyzická osoba ve zdaňovacím období obdržela, a byl vyšší než 5 mil. Kč. Limit se posuzuje u každého příjmu zvlášť a platí pro příjmy přijaté od 1. ledna 2015. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy uvedené ve výjimce v § 38v odst. 3 ZDP.
Zákonné ustanovení, podle kterého byl příjem osvobozen, například § 4 a § 4a, § 6 a § 10 ZDP.
Popis okolností nabytí příjmu – fyzická osoba uvede způsob dosažení příjmu (např. prodej obrazu, výhra v loterii, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě).
Datum, kdy příjem vznikl. V případě dědictví je tímto datem až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.

Jak se bude oznamovat příjem (majetek) získaný v rámci SJM?
Pokud osvobozený příjem, který podléhá oznamovací povinnosti podle § 38v odst. 1 ZDP, plyne do společného jmění manželů (SJM), nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé, ale postačí, aby oznámení vůči správci daně učinil jeden z nich.

Jak se bude postupovat v případech, kdy je osvobozený příjem hrazen ve splátkách?
Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav, resp. co a kdy je daným příjmem. Pokud je příjmem, který poplatník obdržel, splátka posuzuje se pro oznámení vždy výše každé jednotlivé splátky (resp. jednotlivý příjem).

Jsou s nepodáním oznámení dle § 38v ZDP spojeny nějaké sankce?
Nové ustanovení § 38w ZDP navazující na § 38v ZDP upravuje pokutu za neoznámení, případně pozdní oznámení osvobozeného příjmu. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Lze sankcionovat poplatníka, který podá oznámení dle § 38v ZDP, ale výši příjmů uvede v nesprávné výši, a následně se ukáže, že výše příjmů je odlišná?
Při výpočtu výše sankce se vychází z reálného ocenění toho příjmu, který poplatník jako příjem neuvedl nebo jej uvedl dodatečně.

Příklad: Poplatník zaslal oznámení dle § 38v ZDP sám, ale až po uplynutí zákonné lhůty a oznámil příjem ve výši 7 mil. Kč. Následně bylo správcem daně zjištěno, že správná výše příjmu činila 9 mil. Kč. Pokuta bude stanovena ve výši 0,1 % z 9 mil. Kč, tj. ze správné, nikoli oznámené částky. Z uvedeného vyplývá, že pokud by poplatník oznámení vůbec nepodal, protože se např. domníval, že jeho příjem je menší než 5 mil., nesplnil svoji oznamovací povinnost, výše sankce se bude odvíjet od skutečnosti, zda podal sám bez výzvy, na základě výzvy nebo povinnost nesplnil ani v náhradní lhůtě a od skutečné hodnoty osvobozeného příjmu.

Vztahují se na pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu stejné lhůty jako pro stanovení daně?
Pokud uplyne lhůta pro stanovení daně, v rámci jejíhož zdaňovacího období osvobozený příjem nastal, není možné dle § 38w odst. 3 ZDP uložit pokutu.

Lze pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu prominout?
Ustanovení § 38w odst. 6 ZDP dává správci daně možnost zcela nebo zčásti prominout uloženou pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. K prominutí může správce daně přistoupit v souladu s § 259 odst. 1 daňového řádu na základě žádosti.

Další informace viz Pokyn GFŘ D-28

Aplikační služby