Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Nejčastější dotazy a jejich odpovědi k dani z přijmů fyzických osob ze závislé činnosti

Dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

V čem se liší tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“  za zdaňovací období 2005 oproti předcházejícímu roku?

Vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků  za zdaňovacím období 2005 se  podává na tiskopise 25 5459 MFin 5459 – vzor č. 11. Tiskopis oproti roku 2004 musel zohlednit daňové zvýhodnění poskytované plátcem daně poplatníkům podle § 35c a 35d zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „zákon o daních z příjmů“), ale pouze té části daňového zvýhodnění, která se týká daňových bonusů. Viz. nové sloupce 5a „ Odvod záloh na daň byl podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů, snížen o měsíční daňové bonusy vyplacené podle § 35d odst. 4 zákona  o daních z příjmů “ a sloupec 5b „Celková částka měsíčního daňového bonusu vyplacená podle § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů “.Upozorňujeme, že ve sloupci 5a se nepromítají dodatečné opravy měsíčního daňového bonusu provedené podle § 38i odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Naopak ve sloupci 5b jsou uvedeny částky daňového bonusu, o které plátce daně snižoval odvod záloh za příslušný měsíc, dále částky, o které si plátce daně žádal  na tiskopisu 25 5246 MFin 5246 vzor č. 1, ale i opravy provedené podle § 38i odstavec 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Ke sloupci 2 a 3 je nutné podotknout, že plátce daně zde uvádí úhrn záloh na daň po měsíční slevě na dani z daňového zvýhodnění, tzn. skutečně sraženou zálohu. Vyúčtování za zdaňovací období 2005 má celkem 4 přílohy, přičemž novou přílohou pro plátce, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů je Příloha č. 2 s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“ a pro plátce, kteří provádějí dodatečné opravy měsíčního daňového bonusu, je pak novou povinnou přílohou „Příloha č. 4“.

Lze podat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků elektronicky?

Od 9.2.2006 lze podat „Vyúčtování“ za zdaňovací období 2005 včetně jeho příloh, též elektronicky, a to na adrese:
EPO-el. podání – elektronické podání pro daňovou správu – „Závislá činnost“. 

Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 – vzor č. 1 s názvem „Žádost podle § 35 odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“, který je plátcům daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků k dispozici na adrese: Všeobecné.

Lze použít tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků  vydaný v roce 2005 i v roce 2006?

Pro účely roku 2006  byl vydán nový tiskopis 25 5460 MFin 25 5460 vzor č. 14, který je uveřejněn na internetu Ministerstva financí a České daňové správy, a to na adrese: Vyměřovací řízení.

Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím každý rok podepisovat znovu „Prohlášení k dani“?

Podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů, musí poplatník každoročně podepsat prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období nejpozději do  15. února. Pokud tak neučiní,  srazí plátce zálohu podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, ale nejméně ve výši 20% ze základu daně, pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c) bod 4 nebo § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Co jsou to nové slevy na dani u zaměstnance?

Novelou zákona o daních z příjmů byly v §15  zákona o daních z příjmů, zrušeny některé vybrané nezdanitelné části základu daně (na poplatníka, na manželku, částečný nebo plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a pro studenta)   a převedeny na   slevu  na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů.  Nová sleva na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů se odčítá od vypočtené daně, stejně jako sleva z daňového zvýhodnění, nikoliv tedy od základu daně jako zrušené nezdanitelné části základu daně a na rozdíl od daňového zvýhodnění na vyživované dítě,  nemůže jít do mínusu (bonusu). Slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů můžou zaměstnanci uplatnit již v průběhu zdaňovacího období při výpočtu zálohy na daň u  zaměstnavatele, a to za obdobných podmínek jako zrušené nezdanitelné části  základu daně a  na základě obdobných průkazů (§ 38l zákona o daních z příjmů).

Jak byly sníženy od roku 2006 sazby daně u fyzických osob?

Novelou zákona o daních z příjmů č. 545/2005 Sb. došlo k výraznému snížení daňového zatížení, a to zejména u nízko a středně příjmových skupin příjmové skupiny poplatníků. Roční sazba daně v prvním a ve druhém daňovém  pásmu se snížila z 15% na 12% a z 20% na 19%  a došlo k rozšíření nejnižšího daňového  pásma  ze 109 200 Kč na 121 200 Kč. Tím se upravily i sazby pro výpočet měsíčních záloh na daň v § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, které sráží  zaměstnavatel z mezd  zaměstnanců.

Základ pro výpočet zálohy na daň Záloha Ze základu přesahujícího
 od Kč  do Kč
 0  10 100 12%  
 10 100  18 200  1 212 Kč + 19 %   10 100 Kč
 18 200  27 600  2 751 Kč + 25 %  18 200 Kč
 27 600  a více  5 101 Kč + 32 %  27 600 Kč

Za jakých podmínek může uplatnit poživatel starobního důchodu slevu na poplatníka?

Poživatel starobního důchodu může uplatnit slevu na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, a to ve výši 7.200 Kč ročně,  za podmínky, že  starobní důchod z důchodového pojištění podle tuzemského zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu u něj nečiní  více než 38 040 Kč ročně. Za poživatele starobního důchodu se pro daňové účely považuje nejen poplatník, který má nárok na výplatu starobního důchodu k počátku zdaňovacího období, ale též poplatník, jemuž byl starobní důchod přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období (k 1. lednu).

Jsem zaměstnancem a mám hypoteční úvěr, doposud jsem byl povinen podávat po ukončení roku daňové přiznání. Bude pro mne platit tato povinnost i za rok 2006?

Od r. 2006  si zaplacené  úroky z úvěrů na financování bytových potřeb uplatní   zaměstnanci  pro snížení základu daně až po uplynutí zdaňovacího období, a to u svého zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh. K tomu uvádíme, že v § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů, se novelou zákona č. 545/2005 Sb. zrušila povinnost  pro zaměstnance s hypotečními a souvisejícími  úvěry po uplynutí zdaňovacího období podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Jsem plátce daně ze závislé činnosti a vyplácím svým zaměstnancům daňové bonusy, v některých kalendářních měsících i z vlastních finančních prostředků. Došlo v této oblasti z pohledu plátce daně v roce 2006 ke změnám oproti roku 2005?

Podle novely zákona o daních z příjmů č. 545/2005 Sb. s účinností od 1.1.2006 může plátce daně měsíční daňový bonus vyplatit zaměstnanci nově jen za podmínky, že úhrn jeho měsíčních příjmů dosáhne alespoň ½ minimální mzdy nikoliv jako v roce 2005 alespoň minimální mzdy (viz. § 35d odst. 4 zákona). Dále se pro plátce daně zjednodušila administrativa při vypořádání měsíčních daňových bonusů, které plátce daně vyplácí  zaměstnancům z vlastních finančních prostředků.  Plátce daně může  snižovat odvody záloh správci daně i v následujících měsících, nejdéle  do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky  na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.  Tzn.. nově  se může rozhodnout, zda bude na předepsaném tiskopise žádat správce daně o poukázání chybějící částky, a nebo se rozhodne, že o příslušné  částky bude  snižovat  odvody záloh   v dalších měsících. Může tak činit  vždy nejdéle  do 31. 12. běžného roku. Totéž platí i pro vypořádání doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Zároveň však byla pro správce daně stanovená lhůta pro vyřízení prodloužena  z 15-ti na 20 dnů od doručení žádosti.

Jsou pro mne, jako občana Slovenské republiky, změny v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2005? Za prací do České republiky dojíždím denně. Mám uzavřenou pracovní smlouvu s  českou  firmou na dobu  neurčitou  a  má manželka  je na mateřské dovolené.

Novou skutečností je, že byl zrušen tiskopis „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - typ A“ určený stručně řečeno pouze pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky. Nový tiskopis „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005“ je tedy určen všem poplatníkům daně z příjmů fyzických osob bez ohledu na druh a zdroj příjmů a skládá se ze dvou částí, a to ze základní části a příloh. Poplatník, který měl ve zdaňovacím období roku 2005 příjmy pouze ze závislé činnosti nebo funkční požitky, tak v podstatě vyplní pouze základní část tiskopisu. 

Podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů ve znění platném do 31.12.2005, můžetejako daňový  nerezident České republiky, uplatnit nezdanitelnou část základu daně na manželku (21 720 Kč), za podmínky, že její vlastní příjem je nižší, než limit daný v  § 15 odst. 1 písm. b) citovaného zákona (38 040 Kč). Rovněž Vám zákon o daních z příjmů dává možnost uplatnit za rok 2005 daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c. Podmínkou je, že nejméně 90% všech Vašich příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, Vám plyne ze zdrojů na území České republiky. Tyto výhody jste oprávněn uplatnit prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pro informaci daňový nerezident České republiky může také využít při vypořádání daňové povinnosti za rok 2005  nový institut podle § 13a  zákona o daních z příjmů, tj. společné zdanění manželů. V takovém případě však musí být také splněna podmínka, že z úhrnu příjmů obou manželů má nejméně 90% příjmů zdroj na území ČR.  

Má manželka je zaměstnaná, v současné době je na rodičovské dovolené. Podle ústního vyjádření mzdové účtárny jejího zaměstnavatele neměla manželka žádný zdanitelný příjem, pouze získala cca 500 Kč za zúčtování daňových záloh roku 2004. Písemné potvrzení o této skutečnosti mi na žádost mzdová účtárna odmítla vydat. Jakým způsobem při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob se prokáže, že manželka žádný zdanitelný příjem neměla? Jednaly pracovnice mzdové účtárny správně, když mně odmítly potvrzení vydat.

Zákon o daních z příjmů, ve znění platném do 31.12.2005, při uplatnění této nezdanitelné části základu daně z titulu vyživování manželky nepředepisuje poplatníkovi doklad, kterým by prokazoval skutečnou výši příjmu své manželky.

Poplatník tuto skutečnost uvede pouze ve svém přiznání k dani z příjmů.

Pokud jde o otázku odmítnutí vydat Vám potvrzení o příjmech manželky
ve zdaňovacím období roku 2005, lze uvést, že postup pracovnice mzdové účtárny  zaměstnavatele Vaší manželky byl  pravděpodobně oprávněný, neboť podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů je plátce povinen vydat příslušný doklad pouze na žádost poplatníka, tj. v předmětném případě Vaší manželky.

Pro informaci uvádíme, že do vlastního příjmu manželky se  nezapočítává přeplatek na dani z ročního zúčtování daňových záloh, který jí vrátil zaměstnavatel (protože do vlastního příjmu se započítává příjem, tj. u zaměstnance hrubá mzda).

V případě dodatečného prokázání, že vlastní příjem manželky byl vyšší než 38 040 Kč a poplatník neměl na nezdanitelnou část základu daně nárok podle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, je poplatník povinen podle § 41 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, podat do konce měsíce následujícího po zjištění, že jeho daňová povinnost má být vyšší, dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. 

U zaměstnavatele, kde jsem v hlavním pracovním poměru, hodlám uzavřít ještě na jinou činnost dohodu o provedení práce s odměnou 3 000,-Kč. Bude má odměna z dohody o provedení práce zdaněna zvláštní sazbou daně 15%

V případě, že zaměstnanec má od téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci příjmy ze závislé činnosti na základě dvou (nebo i více ) pracovněprávních vztahů, např. z pracovního poměru
a současně z dohody o provedení práce uzavřené na jiný druh práce, musejí se pro účely zdanění příjmy z těchto vztahů sečíst, tzn. nelze je zdaňovat odděleně, a to i když v případě dohody o provedení práce příjem nepřesáhl hranici uvedenou v ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Pro zdanění měsíčních příjmů, resp. pro výši sražené měsíční zálohy na daň, je v takovém případě rozhodující, zda zaměstnanec má, nebo nemá u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani.

Došlo v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů s účinností od 1.1.2006 ke změnám v § 6 odst. 4.

Daň se podle zvláštní sazby daně v roce 2006 sráží z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků za stejných podmínek jako do 31.12.2005.

Zvláštní sazba daně ve výši 15% podle § 36 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů se použije u zaměstnanců, kteří nepodepsali prohlášení k dani podle  § 38k odst. 4 nebo 5 za podmínek uvedených v  § 6 odst. 4, tzn. jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) a d) nebo o funkční požitky podle odstavce 10 zákona o daních z příjmů, jejichž úhrnná výše u zaměstnance od téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč.

Zaměstnavatel mi nevyplatil ve zdaňovacím období 2005 všechny „čisté“ příjmy. Lze v rámci vypořádání mé roční daňové povinnosti k tomuto přihlédnout?

Novelou zákona o daních z příjmů č. 545/2005 Sb., byl v § 5 odst. 4 ještě s účinností 
pro zdaňovací období 2005 upřesněn způsob vypořádání daňové povinnosti u zaměstnance s tzv. dlužnými příjmy (zaměstnavatelem v  kalendářním roce zúčtovanými ale nevyplacenými nebo zaměstnancem neobdrženými ), a to tak, že pro daňové účely půjde o příjmy zaměstnanců až ve zdaňovacím období, ve kterém jim budou vyplaceny. Dále bylo upřesněno, že zaměstnavatelem sražené zálohy na daň z dlužných příjmů se započítají na daňovou povinnost zaměstnance až v tom zdaňovacím období, ve kterém mu budou tyto příjmy dodatečně vyplaceny nebo ve kterém je obdrží. Také při stanovení základu daně tohoto zaměstnance musí být zachován obdobný režim, např. pojistné sražené z dlužných příjmů se u zaměstnance zohlední až v tom zdaňovacím období, ve kterém mu budou dlužné příjmy vyplaceny nebo ve kterém je obdrží. Obdobně se postupuje při evidenci dlužných  příjmů. Dlužné příjmy (resp. tyto příjmy v dalších letech dodatečně doplacené nebo zaměstnancem obdržené) je povinen zaměstnavatel evidovat na mzdovém listě zaměstnance a při vystavení dokladu podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů zaměstnanci tyto údaje v něm uvést. Z těchto údajů pak zaměstnanec, nepožádá-li o roční zúčtování záloh zaměstnavatele, bude vycházet ve svém přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Jak se projeví z daňového hlediska, předčasný zánik smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem?

U nezdanitelné části základu daně ve výši příspěvků, které na základě smlouvy s penzijním fondem platí poplatník své penzijní připojištění se státním příspěvkem, byla s účinností
od 1.ledna 2006 novelou zákona o daních z příjmů, v případě, kdy dojde k předčasnému zániku smlouvy zavedena pro daňové účely sankce formou dodanění částek,
které si poplatník uplatnil pro snížení základu daně.

Ve zdaňovacím období, kdy penzijní připojištění zaniká bez nároku poplatníka na výplatu penze nebo na jednorázové vyrovnání a současně je poplatníkovi vyplaceno odbytné, zaniká poplatníkův nárok na uplatnění této nezdanitelné části základu daně a vzniká mu tím fiktivní zdanitelný příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů ve výši částek, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem snížen poplatníkův základ daně. Poplatník je povinen za podmínek stanovených v § 38g zákona o daních z příjmů podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a předmětné částky fiktivního příjmu zahrnout pro účely zdanění do základu daně, resp. dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Dodanění se ale nevztahuje na částky, o něž byl základ daně snížen před účinností novely zákona o daních z příjmů č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů. Brání tomu ustanovení čl. II bod 1 přechodných ustanovení zákona, kde je uvedeno, že pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2005 a zdaňovací období, které započalo v roce 2005, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon jinak.  Zákon jinak v tomto případě nestanoví.

Aplikační služby