Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob.

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou :

  • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z kapitálového majetku,
  • příjmy z pronájmu,
  • ostatní příjmy.

Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Převod obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným, kdy držitel tohoto podílu je fyzická osoba a tento podíl nebyl součástí obchodního majetku. FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila svoji účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka). V roce 2013 převedla svoji účast na společnosti s ručením omezeným na nabyvatele. Bude její příjem z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným v roce 2013 zdanitelným příjmem?

Pokud FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka), potom stále platí, že její účast na dané společnosti nepřetržitě trvá od roku 1999.

Dnem nabytí podílu se rozumí den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti i v případě, že společník v průběhu trvání společnosti zvýší svůj obchodní podíl např. převodem od jiného společníka.
Znamená to, že změna míry účasti nemá vliv na vznik a časový běh trvání účasti, tzn. nepřerušuje dobu trvání účasti na společnosti s ručením omezeným.

Jestliže k nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným došlo v roce 1999 a k převodu této účasti dochází v roce 2013, jedná se o příjem osvobozený, neboť je splněna podmínka daná ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, tj. doba mezi nabytím a převodem účasti na společnosti přesahuje dobu pěti let.

Prodej vytěženého dřeva z vlastního lesního pozemku, kdy vlastník tohoto pozemku není zemědělským podnikatelem. V roce 2013 poplatník vykácel stromy z porostu na pozemku, na kterém měl povinnost hospodařit podle lesního zákona a toto vytěžené dřevo prodal. Podléhá příjem z prodeje dřeva zdanění daní z příjmů a lze k tomuto příjmu uplatnit výdaj stanovený procentem z příjmů?

Příjem z prodeje dřeva bude pro účely daně z příjmů považován za příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 písm. a), ke kterému lze uplatnit výdaj v paušální výši (procentem z příjmů) podle § 7 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. 80% z příjmů.

Prodej bytu (rodinného domu)

Prodej bytu (rodinného domu) - o jaký druh příjmů se jedná?

Příjmy z prodeje bytů a nemovitostí (nezahrnutých do obchodního majetku) podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob podle § 10 zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), pokud nejsou od této daně osvobozeny. Podmínky, za kterých je příjem z prodeje osvobozen, jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů.

V roce 2013 jsem prodal byt (nebyl zahrnut do obchodního majetku), ve kterém jsem měl bydliště od roku 2001. Jsou příjmy z prodeje osvobozeny?

Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud jste v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny podle § 4 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Jak se postupuje u příjmů z prodeje rodinného domu, pokud jsem v něm měl bydliště po dobu kratší než dva roky?

Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, pokud použije získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby podle § 4 odst.1 písm. u) zákona o daních z příjmů. V případě, že příjem z prodeje nebude použitý na uspokojení vlastních bytových potřeb, bude podléhat zdanění podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zdaněn bude příjem snížený o výdaje podle § 10 odst. 5 zákona.

Zdědila jsem po matce byt včetně příslušných nebytových prostor. V tomto bytě prozatím bydlím. Mám v úmyslu jej ještě letos prodat, protože mám svůj, který jsem před 4-mi lety, kdy jsem se přestěhovala k matce z důvodu péče o ni, začala pronajímat. Jakou daň z příjmů z prodeje tohoto bytu musím zaplatit?

Za předpokladu, že jste měla v prodávaném bytě bydliště nejméně po dobu 2let bezprostředně před jeho prodejem, jsou splněny podmínky § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Příjmy z prodeje bytu jsou proto osvobozené.

Vlastním od roku 2000 byt a část společných nebytových prostor v bytovém domě. Do roku 2002 jsem v bytě bydlel a od roku 2002 jej pronajímám. Zvažuji prodej nájemci. Slyšel jsem, že příjem z prodeje bych mohl mít osvobozený od daně z příjmů.

Protože doba mezi nabytím a prodejem již v tomto okamžiku (2013) přesahuje dobu pěti let, byl by případný příjem z prodeje u Vás osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Uvedené platí za předpokladu, že byt není a po dobu nejméně pěti bezprostředně předcházejících let nebyl zahrnut do obchodního majetku.

Jednotliví majitelé bytů (od roku 2003) jsou v domě spoluvlastníky společných nebytových prostor (bývalá prádelna). Na stavebním odboru městského úřadu ohlásili změnu prostor prádelny na byt, aniž by byly provedeny jakékoliv úpravy. Tyto prostory prodávají. Budou příjmy spoluvlastníků z prodeje těchto prostor osvobozeny od daně z příjmů?

Příjmy z popsaného prodeje budou osvobozeny z důvodu splnění podmínky vlastnictví po dobu 5 let podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Rodinný dům

Co se rozumí pod pojmem rodinný dům?

Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v němž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. a) bod 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území).

Bydliště

Co se rozumí pod pojmem bydliště?

Podle § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů se bydlištěm na území České republiky pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se pak rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní nebo pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka jeho užívání bez prodlevy.

Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, má-li zde rovněž např. manželku (manžela) děti, rodiče nebo zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). V praxi to nejčastěji bývá trvalý pobyt.

Trvalý pobyt

Jaký význam má trvalý pobyt z hlediska správy daně?

Trvalý pobyt (podle zákona o evidenci obyvatel) má význam pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože přiznání se podává místně příslušnému správci daně, a to je podle § 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, u fyzické osoby správce daně v místě pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Bytová potřeba

Co se rozumí pod pojmem bytová potřeba?

Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí případy, které jsou vyjmenovány v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona. Je to např. výstavba bytového domu, rodinného domu, pořízení bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování v ustanovení uvedených bytových potřeb písm. a) až g).

V roce 2013 jsem prodal rodinný dům, ve kterém jsem měl bydliště od roku 2012 jaké musím splnit podmínky pro osvobození příjmů z prodeje domu?

Částku odpovídající úhradě použijete na obstarání vlastní bytových potřeb nejpozději do jednoho roku následujícím po roce, v němž jste částku přijal. Tento příjem je osvobozen i tehdy, pokud jste částku odpovídající úhradě vynaložil na bytové potřeby v době do 1 roku před jejím obdržením (§ 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů). Přijetí částky musíte oznámit správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Jestliže použijete na získání bytové potřeby jen část získaných prostředků, jsou osvobozeny pouze tyto získané prostředky a zbývající část je zdanitelným příjmem podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Prodej pozemku

V roce 2013 jsem prodal pozemek, který jsem zdědil po svém otci. Jak mám postupovat, jsem od daně osvobozen?

Příjmy z prodeje nemovitostí (neuvedených pod § 4 odst.1 písm. a) zákona, tedy i pozemků) jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou).

Refinancování bytových potřeb

V poslední době jsem se setkal s tím, že jedna ze stavebních spořitelen nabízí zajímavý produkt a poskytuje za výhodných podmínek úvěr ze stavebního spoření na splacení již poskytnutého hypotečního úvěru?

Refinancování bytových potřeb je upraveno v § 15 odst. 3 písm. h) zákona o daních z příjmů  a v pokynu Generálního finančního ředitelství pokyn D-6. Smyslem a cílem právní úpravy daní z příjmů je zvýhodnit takové fyzické osoby, které uspokojují svou potřebu bydlení způsoby uvedenými v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů. S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů.

Paušální výdaj na dopravu

Co to je Paušální výdaj na dopravu?

Výdajem je podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu"), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písm. k) tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.

Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.

Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravuje možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle § 24 odst.2 písm. k) zákona o daních příjmů a naopak.

Co to je krácený paušální výdaj na dopravu?

Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného ve výši 80 % z částky 5 000 Kč (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu"). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Jak jsou vymezena vozidla, na která se vztahuje paušální výdaj na dopravu?

Paušální výdaj na dopravu lze za předpokladu splnění ostatních podmínek uvedených v zákoně použít v případě silničních motorových vozidel prokazatelně zatříděných do kategorií L, M a N podle přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Ve zmíněné příloze se potom silničních motorová vozidla dělí mj. na kategorie L - motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly (např. motocykl), kategorie M - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob a kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů.

Kdo může paušální výdaj na dopravu uplatnit?

Paušální výdaj mohou použít za předpokladu splnění stanovených podmínek fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 zákona a právnické osoby.

Jak postupuje poplatník, který má více než tři vozidla?

Paušální výdaj může použít poplatník maximálně u tří silničních motorových vozidel za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Celkový počet těchto vozidel není u poplatníka omezen. V případě uplatňování výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u čtvrtého a dalších vozidel je však poplatník povinen prokazovat výši vzniklých výdajů (nákladů) podle ostatních ustanovení § 24 zákona o daních z příjmů.

Jak bude postupovat poplatník u kráceného paušálního výdaje?

Poplatník, který uplatňuje krácený paušální výdaj u vozidla, které používá k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, bude uplatňovat krácení ostatních souvisejících výdajů podle § 25 odst. 1 písm. x) zákona o daních z příjmů. Dále je povinen, podle § 28 odst. 6 tohoto zákona, při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, zahrnout do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu poměrnou část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80% odpisů.

Mimořádné odpisy

Pro jaký majetek se uplatní mimořádné odpisy?

Pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k zákonu o daních z příjmů § 30a, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Kdy má poplatník povinnost zahájit odepisování, když chce uplatnit mimořádné odpisy?

Poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

U jakého majetku lze mimořádné odpisy uplatnit?

Mimořádné odpisy lze uplatnit pouze u hmotného majetku, který ve vymezeném období splňuje definici danou ustanovením § 26 odst. 10 zákona o daních z příjmů, tzn., že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Mimořádné odpisy nelze uplatnit u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů.

Jak se odepisuje technické zhodnocení na hmotném majetku odepisovaném podle § 30a zákona o daních z příjmů?

Technické zhodnocení majetku odpisovaného v režimu mimořádných odpisů představuje „jiný majetek“ ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. U toho majetku se uplatní standardní pravidla pro hmotný majetek, tedy i možnost zvýšení odpisu v prvním roce odpisování. Technické zhodnocení, které je provedeno na hmotném majetku odpisovaném podle § 30a zákona o daních z příjmů, nezvyšuje vstupní cenu tohoto hmotného majetku.

Součet výdajů (hodnot) na provedená technická zhodnocení, která budou dokončena a uvedena do stavu způsobilého k užívání v prvním roce odpisování, bude vstupní cenou samostatně evidovaného technického zhodnocení jako jiného hmotného majetku a při jeho odpisování se použije sazba (koeficient) pro první rok odpisování tj. § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V případě zvýšení vstupní ceny samostatně evidovaného technického zhodnocení hmotného majetku v důsledku opakovaného technického zhodnocení provedeného v dalších letech, se pro odpisování tohoto technického zhodnocení použije sazba (koeficient) pro zvýšenou vstupní cenu resp. zvýšenou zůstatkovou cenu.

Jak postupovat u hmotného majetku odepisovaného podle § 30a zákona o daních z příjmů, u kterého dojde ke změně vstupní ceny?

V případě změny vstupní (zůstatkové) ceny majetku odpisovaného dle § 30a zákona o daních z příjmů z důvodu jiného než je technické zhodnocení se uplatní zásada uvedená v § 29 odst. 7 zákona o daních z příjmů s ohledem na měsíční způsob odpisování (tj. odpis se stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke zvýšení nebo snížení vstupní (zůstatkové) ceny hmotného majetku došlo).

Při změně vstupní ceny majetku odpisovaného dle § 30a zákona o daních z příjmů se zůstatková cena majetku odepíše rovnoměrně po zbývající dobu odpisování (případně jednorázově, je-li majetek již plně odepsán), a to jak v případě majetku zařazeného v 1. odpisové skupině, tak u majetku zařazeného v 2. odpisové skupině.

Výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje

Jaká je výše výdajů stanovených procentem z příjmů podle § 7 odst. 7, § 9 a § 10 zákona?

Přehled paušálních výdajů fyzických osob:

Činnost výdajový paušál platný pro rok 2008 výdajový paušál pro rok 2009 výdajový paušál pro rok 2010 výdajový paušál pro rok 2011 až 2013 
§ 7 odst. 1 písm. a)
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
80% 80% 80% 80 %
§ 7 odst. 1 písm. b)
příjmy ze živností řemeslných
60 % 80 % 80 % 80 %
§ 7 odst. 1 písm. b)
příjmy ze živnosti kromě živností řemeslných
50 % 60 % 60 % 60 %
§ 7 odst. 1 písm. c)
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
40 % 60 % 40 % 40 %
§ 7 odst. 2 písm. a)
příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní podle § 7 odst. 6
40 % 60 % 40 % 40 %
§ 7 odst. 2 písm. b)
příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů
40 % 60 % 40 % 40 %
§ 7 odst. 2 písm. c)
příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů
40 % 60 % 40 % 40 %
§ 7 odst. 2 písm. d)
příjmy z činnosti insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu
40 % 60 % 40 % 40 %
§ 9
příjmy z pronájmu
30 % 30 % 30 % 30 %
§ 10
příjmy ze zemědělské výroky, která není provozována zemědělským podnikatelem
80 % 80 % 80 % 80 %
§ 7 odst. 2 písm. e)
příjmy z pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku



30 %

Platí pro zdaňovací období 2013 nějaké omezení ve vztahu k výdajovým paušálům?

Pro zdaňovací období 2013 lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (zákon č. 252/1997 Sb.) a z příjmů ze živností řemeslných, 60 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, 40 % v ostatních případech uvedených v ustanovení § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč (např. autorské honoráře) a 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

U příjmů z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů je stávající výše výdajových paušálů zachována ve výši 30 %. Absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu je omezena částkou 600 000 Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 30 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč).

Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže

a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
b) uplatnit daňové zvýhodnění.

Jaké paušální výdaje může uplatnit finanční poradce?

Výše výdajů procentem z příjmů (dále jen „paušální výdaje“) se uplatňuje dle ust. § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů v závislosti na druhu vykonávané činnosti.

Zprostředkování pojištění
Podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, není činnost pojišťovacích zprostředkovatelů živností. Je upravena zvláštním předpisem, kterým je zákon č. 38/2004 Sb., zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů lze k činnosti upravené zvláštním předpisem uplatnit paušální výdaje pouze ve výši 40 %, neuplatní-li si poplatník výdaje ve skutečné výši.

Zprostředkování investic
Živností podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, není činnost obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců. Jejich činnost je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, proto si poplatník může, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % podle ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování doplňkového penzijního spoření (III. pilíř důchodové reformy)
Zprostředkovat doplňkové penzijní spoření je oprávněn vázaný zástupce penzijní společnosti podle ust. § 77 a následujících zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoveno, že vázaný zástupce může jednat jménem a na účet pouze jedné penzijní společnosti a není tak splněna definice živnosti podle ust. § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. (Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem).

Doplňkové penzijní spoření nebo důchodové spoření je dále oprávněn sjednat investiční zprostředkovatel, jeho vázaný zástupce nebo vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a činnost těchto zprostředkovatelů je upravena zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování doplňkového penzijního spoření nelze tedy vykonávat na základě živnostenského oprávnění, ale podle zvláštních předpisů, a poplatník, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, může si uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů – viz ust. § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Obdobně toto platí pro všechny kategorie zprostředkovatelů při sjednání důchodového spoření (II. pilíř důchodové reformy) podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Zprostředkování stavebního spoření
Stavební spoření je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a není zde žádná zvláštní úprava k jeho zprostředkování.

Zprostředkování stavebního spoření lze tedy vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“ a poplatník, neuplatní-li výdaje ve skutečné výši, může si uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů – viz ust. § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Zprostředkování penzijního připojištění (možnost sjednání tohoto produktu skončila 30. 11. 2012)
Penzijní připojištění upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, a zde neexistuje žádná zvláštní úprava k jeho zprostředkování.

Z ust. § 2 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že se tento zákon nevztahuje mimo jiné na provádění penzijního připojištění se státním příspěvkem. Zprostředkování penzijního připojištění lze tak vykonávat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti volné „zprostředkování obchodu a služeb“.

Na základě výše uvedeného poplatník, který provádí zprostředkování penzijního připojištění, nepodniká podle zvláštních předpisů (nemá příjmy dle ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů), ale má příjmy ze živnosti podle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Proto v případě, že tento poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit paušální výdaje, ve výši 60 % z příjmů.

Fotovoltaické elektrárny

Jsou osvobozeny příjmy z výroby elektřiny pomocí solárních (fotovoltaických) elektráren?

Novelou zákona č. 346/2010 Sb., o daních z příjmů, bylo osvobození od daně zrušeno.

O jaký druh příjmů se jedná?

Jedná se podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů o příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Zájemce o provozování fotovoltaické elektrárny je povinen požádat o udělení licence, která mu může být udělena dle zákona  č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Jak má postupovat poplatník při odepisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření?

U majetku využívaného k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření označeného ve Standardní klasifikaci produkce (SKP) kódem skupiny 31.10, 31.20 nebo 32.10 se postupuje podle § 30b zákona o daních z příjmů. Majetek se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny (pokud bylo provedeno technické zhodnocení).

Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Odpisování ostatního majetku využívaného pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se řídí obecnými pravidly pro odpisování.

SKP 31.10: Elektromotory, generátory a transformátory, jejich díly
SKP 31.20: Elektrická rozvodná, řídicí a spínací zařízení, jejich díly
SKP 32.10: Elektronky a jiné elektronické součástky

Zde uvedené informace o zatřídění do příslušných kódů SKP jsou pouze zevrubné (orientační). Pro správné zatřídění jednotlivých položek majetku je třeba vycházet z podrobnějšího členění SKP. Standardní klasifikace produkce a vysvětlivky k ní jsou k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu.

Jak se odepisuje technické zhodnocení na hmotném majetku odepisovaném podle § 30b zákona o daních z příjmů?

Technické zhodnocení hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření, odpisovaného podle § 30b zákona o daních z příjmů, zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

Nerezident

Kdo je nerezident České republiky?

Fyzická osoba (§ 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje. Tato osoba má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále za nerezidenta je považována osoba o níž to stanoví mezinárodní smlouvy a osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení (v takovém případě se jedná o nerezidenta i v případě, že se ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů na území ČR zdržuje obvykle).

V jakých případech mohou využít nerezidenti ČR ustanovení § 36 odst.7 zákona o daních z příjmů?

Rezidenti EU a EHP mohou zahrnout příjmy podléhající srážkové dani do daňového přiznání (viz tabulka):

§ 22 ZDP Druh příjmů Sazba
v § 36 ZDP
odst. 1 písm. c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, odst. 1
písm. a) bod 1. 15%
odst. 1 písm. f) bod 1. příjmy z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky, odst. 1
písm. a) bod 1. 15%
odst. 1 písm. f) bod 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu, odst. 1
písm. a) bod 1. 15%
odst 1 písm. g) bod 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), odst. 1
písm. a) bod 1.
15% „leasing“ odst. 1
písm. c) bod 1.
5%
odst. 1 písm. g) bod 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, odst. 1
písm. a) bod 1.
15%
odst. 1 písm. g) bod 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 71), odst. 1
písm. b) bod 1. 15%
odst. 1 písm. g) bod 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, odst. 1
písm. a) bod 2. 15%
odst. 1 písm. g) bod 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, odst. 1
písm. a) bod 1. 15%
odst. 1 písm. g) bod 12. sankce ze závazkových vztahů,

odst. 1

písm. a) bod 1.
15%

Paragraf 36 odst. 7 zákona nelze uplatnit u příjmů:

  • ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 tedy § 22 odst. 1 písmeno b)
  • z podílů na zisku § 22 odst. 1 písmeno g) bod 3.
  • výhry v loteriích § 22 odst. 1 písmeno g) bod 8.

Rezident

Kdo je rezident České republiky?

Fyzická osoba, která má na území České republiky (§ 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů):

  • bydliště tj. místo, kde má osoba stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. V praxi je bydliště obvykle totožné s trvalým pobytem, nebo
  • se zde obvykle zdržuje tj. pobývá na území České republiky alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu.

Tato fyzická osoba (rezident České republiky) má daňovou povinnost, která se vztahuje na celosvětové příjmy, tj. příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Jsem rezidentem České republiky (ČR) a z důvodu dřívější práce v zahraničí je mi ze zahraničí vyplácena penze. Kde budu tuto penzi zdaňovat?

Podle smluv o zamezení dvojího zdanění má obvykle právo na zdanění penze stát, ve kterém je příjemce penze daňovým rezidentem, v tomto případě by se tedy jednalo o zdanění v ČR. Nicméně článek Penze příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění může stanovit i některé výjimky, kdy je zdanění tohoto příjmu (penze) přisouzeno státu zdroje, např. v případě vykonávané činnosti pro stát tzv. veřejné služby.

V rámci jednoho zdaňovacího období poplatník pobíral jak příjmy z ČR, tak příjmy z Francie. Jak vyřešit otázku podání daňového přiznání ?

Za předpokladu, že se jedná o rezidenta ČR, tento má povinnost v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré příjmy, tedy příjmy ze zdrojů v ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, tj. ve Francii.

Poplatník podnikal do konce června v ČR jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a od července do konce roku byl zaměstnán v zahraničí u agentury EU spadající pod Evropskou Komisi. Platy zaměstnanců této agentury podléhají dani ES a nepodléhají dani národní. Jak má postupovat při vypořádání daňových povinností v ČR?

Poplatník je povinen v ČR podat daňové přiznání, ve kterém přizná a zdaní své příjmy z první poloviny roku, kdy podnikal v ČR jako OSVČ a ve vztahu k druhé části roku, kdy pracoval pro agenturu EU je potřeba doložit místně příslušnému správci daně potvrzení od uvedené agentury EU, že příjmy na základě Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8.4. 1965 podléhají jen dani do ES a nikoli daním národním.

Jaké mám daňové povinnosti  pokud vykonávám práce „au-pair“ v Německu?

Dle § 3 odst. 4 písm. e) zákona daních z příjmů, není předmětem daně z příjmů příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 téhož zákona (daňový rezident ČR), který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud nebude mít poplatník žádný další příjem, který by podléhal zdanění, nevznikne mu v souvislosti s pobytem v Německu jako au-pair žádná daňová povinnost.

Poplatník pracuje jako lodník v Nizozemí. Příjmy z této činnosti zdanil v Holandsku a následně i v České republice, kde má trvalé bydliště. Jakým způsobem má postupovat, aby mu byly vráceny daně zaplacené v Nizozemí?

Zjednodušeně je možno konstatovat, že podle většiny smluv o zamezení dvojího zdanění jsou mzdy a platy pobírané z důvodu zaměstnání zdaněny v zemi, kde je zaměstnání vykonáváno (viz podmínky odst. 1 a 2 článku Závislá povolání). Je však třeba respektovat znění konkrétní dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, podle smlouvy mezi ČR a Nizozemím je příjem plynoucí ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla používaných v mezinárodní dopravě, nebo člunu používaného ve vnitrostátní dopravě zdaňován v zemi rezidence zaměstnance, tj. v ČR.

Vrácení nesprávně sražené daně z příjmů ze závislé činnosti v Nizozemsku, která byla vybrána v rozporu se Smlouvou, je třeba nárokovat u plátce (zaměstnavatele) či na finančním úřadě v Nizozemsku. Pokud by nizozemská daňová správa nevyhověla (tzv. vznik mezinárodního dvojího zdanění v rozporu se smlouvou), doporučujeme postupovat oficiální cestou a požádat prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu kompetentní orgán v zemi rezidence o zahájení řešení případu dohodou v souladu s článkem 27 (Řešení případů vzájemnou dohodou) Smlouvy.

Je možné uplatnit osvobození od daně z příjmů z prodeje nemovitosti v České republice v případě, že obdržené peníze jsou bezprostředně použity na nákup jiné nemovitosti v rámci EU, kam se česká rodina odstěhovala za prací? Konkrétně se jedná o Švédsko.

Podle Smlouvy mezi Českou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku se použije článek 13 – Zisky ze zcizení majetku, který v ustanovení odstavce 1 určuje, že právo na zdanění zisků z prodeje nemovitého majetku náleží smluvnímu státu, v němž je takový majetek umístěn. To znamená, že zisky z prodeje nemovitosti umístěné v ČR se zdaňují v ČR postupem stanoveným v příslušných ustanoveních zákona o daních z příjmů.

Osvobození od daně z příjmů při prodeji nemovitosti je možné uplatnit pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) či písm. b) zákona o daních z příjmů. Z hlediska těchto ustanovení je skutečnost, kde se předmětná kupovaná nemovitost nachází, bezpředmětná.

Jakým způsobem vypořádá poplatník své daňové povinnosti, pokud v průběhu kalendářního roku došlo ke změně daňové rezidence z Nizozemí do České republiky k 1.6.2013?

Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči ČR (§ 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů), v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně -  tzn. do 31.5.2013 vypořádá daňovou povinnost vůči Nizozemsku, od 1.6.2013 do 31.12.2013 v rámci daňového přiznání v ČR.

Má český daňový rezident povinnost podat daňové přiznání, pokud mu plynuly příjmy z dividend ze slovenské společnosti?

V článku 10 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je uvedeno, že dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu (v daném případě tedy Slovenska), rezidentu druhého smluvního státu (tedy České republiky) mohou být zdaněny (tedy „budou zdaněny“ dle vnitrostátního práva daného státu) v tomto druhém státě.

Způsob zdanění těchto dividend je pak obsažen v § 8 odst. 4 zákona o daních z příjmů, dle kterého jsou dividendy ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Z uvedeného vyplývá, že český rezident má povinnost podat v ČR daňové přiznání.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Jak zjistím, zda je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění a jaká metoda pro vyloučení dvojího zdanění se v ní uplatňuje?

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou zveřejněny ve Sbírce mezinárodních smluv. Přehled smluv o zamezení dvojího zdanění lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva financí nebo ve Finančním zpravodaji.

Jaká jiná metoda pro vyloučení dvojího zdanění ještě existuje kromě metody vynětí?

Je to metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí a ta se uplatní například u příjmů ze Slovenska či z Irska. U této metody je nutné finančnímu úřadu doložit doklad o zaplacení daně v zahraničí a pokud daň zaplacená v zahraničí je menší, než daň v České republice, musí poplatník doplatit rozdíl na dani. U příjmů ze závislé činnosti lze postupovat podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů a volit výhodnější metodu pro poplatníka.

Jednotný kurz

Jaký mám za zdaňovací období 2013 použít kurs pro přepočet měny?

Podle ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů, se pro daňové účely používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurz, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. (Pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ D - 16)

Dary

Lze uplatnit dary jako položky, snižující daňový základ?

Od základu daně je možné jako nezdanitelnou částku odečíst poskytnuté dary např. na zdravotnictví, školství, kulturu atd., často uplatňovaným darem je bezpříspěvkový odběr krve, hodnota jednoho odběru je pro daňové účely oceněna na částku 2 000 Kč, dary lze uplatnit maximálně do výše 10 % základu daně.

Nově lze odečíst hodnotu odběru orgánu od žijícího dárce, která se oceňuje částkou 20 000 Kč.

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění

Jak mohu uplatnit penzijní připojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření?

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,
  • penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
  • doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.

Co je instituce penzijního pojištění?

Institucí penzijního pojištění se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je

a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

Jak mohu uplatnit životní pojištění?

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Jaká jsou omezení v případě uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Ustanovení § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů stanoví, že poplatník fyzická osoba si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů poplatníkem s příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Nezdanitelnou část základu daně lze odečítat maximálně do výše 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze odečíst až 13 000 Kč a jedná-li se o poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodni-kvalifikace.cz/ .

Jakým způsobem postupuje zaměstnanec při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec může odpočet nezdanitelné části základu daně uplatnit po uplynutí kalendářního roku jednak u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování záloh, a to na základě předloženého potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání a nebo v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně.

Jakým způsobem postupuje poplatník (OSVČ) při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má dvě možnosti, jak tuto daňovou výhodu uplatní. Jednak si může příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání, nebo jí může uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) zákona o daních z příjmů, jestliže toto další vzdělávání souvisí s jeho podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.

Odčitatelné položky

Co to jsou odčitatelné položky od základu daně?

Jedná se např. o daňovou ztrátu. Od základu daně lze odečíst dosud neuplatněnou vyměřenou daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ztrátu nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, Nejstarší ztrátu, kterou lze v daňovém přiznání za zdaňovací období 2013 uplatnit jako odčitatelnou položku, je ztráta za zdaňovací období 2008.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Jaký tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze použít za zdaňovací období 2013?

Pro zdaňovací období 2013 je v platnosti tiskopis:
Přiznání k dani z příjmů č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 20, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor č. 21. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise pokud má daňový subjekt pro ně náplň, v opačném případě přílohy nepřikládá.
Příloha č. 1 - č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 vzor č. 9 slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 zákona o daních z příjmů).
Příloha č. 2 - č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 vzor č. 9 slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 zákona o daních z příjmů) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů).
Příloha č. 3 - č. 25 5405/P3 MFin 5405/P3 vzor č. 9 je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí - metoda zápočtu (podle § 38f zákona o daních z příjmů). Příloha č. 3 je zveřejněna pouze elektronické podobě.

Lze použít anglickou verzi tiskopisu přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Tento tiskopis je určen především nerezidentům podávajícím daňové přiznání jako pomůcka k vyplnění, a je opatřen potiskem s upozorněním a odkazem na § 76 odst.1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Jak podat daňové přiznání

Jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat osobně na místně příslušném finančním úřadě, nebo poštou, a nebo můžete po skončení zdaňovacího období 2013 využít nabídky na webových stránkách České daňové správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných ministerstvem financí v aplikaci „Daně elektronicky“ na webové adrese (www.financnisprava.cz nebo http://www.daneelektronicky.cz/).

Elektronický podpis

Kam se mám obrátit když chci získat zaručený elektronický podpis?

Pokud nevlastníte kvalifikovaný certifikát, můžete se obrátit na akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/) v sekci "eGoverment". V současnosti jsou akreditováni tři poskytovatelé: První certifikační autorita, a.s. , eIdentity a.s. a Česká pošta, s.p.. Více informací naleznete na internetových stránkách České daňové správy (www.financnisprava.cz).

Povinnost podat daňové přiznání

Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Podle § 38g zákona,

  • je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 o daních z příjmů) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k o daních z příjmů, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, má jiné příjmy podle § 7 až 10 o daních z příjmů vyšší než 6 000 Kč.
  • Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
  • dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP) který využije postup podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví § 239 (v případě právního nástupce za zemřelého) nebo § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením, poplatník pak postupuje podle § 38gb zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňový řád).

Lhůty pro podání daňového přiznání

Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013?

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013 se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst.1 daňového řádu, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

Pro názornost lze uvést následující příklad: dne 31.12.2013 nastala rozhodná skutečnost, kterou je v případě poplatníka na dani z příjmů konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy 1.1.2014. Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Posledním dnem lhůty pro podaní daňového přiznání je 1.4.2014.

Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty tj. před 1.4.2014.

Poplatník bude v první polovině roku pobývat v zahraničí, a chtěl by podat daňové přiznání až po návratu ze zahraničí. Jak má v tomto případě postupovat?

Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny zejména v § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podle § 36 odst. 4 daňového řádu, pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Příjem z prodeje nemovitosti

Český daňový rezident prodal zděděný byt v Itálii. Kde a v jakém režimu podléhá zdanění prodej tohoto bytu?

Je nutné rozlišit dvě daňové roviny, a to dědickou daň při dědictví nemovitosti a daň z příjmu při prodeji daného bytu. Co se týče daně dědické, dle § 3 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, není předmětem daně dědické v České republice nemovitost v zahraničí, dědická daň se v České republice tedy neplatí.

Následného prodeje bytu by se již netýkala daň dědická, nýbrž daň z příjmů. Podle článku 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Itálií (dále jen Smlouva) by příjem plynoucí z prodeje bytu podléhal zdanění v Itálii dle jejích zákonných předpisů, jelikož nemovitost je tam umístěna.

V souladu s § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů, má daňový rezident České republiky povinnost i tento příjem uvést do daňového přiznání v České republice, nicméně v návaznosti na článek 23 Smlouvy se předmětný příjem vyjme ze zdanění, tudíž neovlivní výsledný základ daně v ČR.

Český daňový rezident prodal dům na Slovensku. Jaké má v této souvislosti daňové povinnosti?

Obdobně jako v předchozím případě je nutné se při vypořádání daně z příjmů řídit příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, v tomto případě uzavřenou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Dle článku 13 odst. 1 této smlouvy příjem plynoucí z prodeje domu rovněž podléhá zdanění na Slovensku, ale zde se pro účely vyloučení dvojího zdanění použije metoda prostého zápočtu (viz čl. 23 Smlouvy se Slovenskem).

Při použití této metody lze daňovou povinnost v ČR snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou dle zákona o daních z příjmů, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí (viz § 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů). 

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokuta za opožděné tvrzení daně. Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem, jaký postih mne může čekat?

Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu částku menší než 200 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše částky vypočtené podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Daňová kalkulačka

Kde je zveřejněna daňová kalkulačka?

Česká daňová správa zpřístupnila na svých internetových stránkách aplikaci "Daňová kalkulačka", která nabízí možnost orientačního výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013 u nejběžnějších případů. Kalkulačky naleznete zde.

Způsob úhrady daně

Jak zaplatit daň?

Daň lze platit:

  • bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně
  • v hotovosti
    1. prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (vkladem hotovosti na příslušný účet správce daně) nebo poštovním poukazem (složenkou) na příslušný účet správce daně,
    2. úřední osobě pověřené přijímat tyto platby (většinou v pokladně správce daně), přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
    3. šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
    4. daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
    5. oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,
  • kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon,
  • přeplatkem na jiné dani.

Daň se platí příslušnému správci daně v české měně. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.

Slevy na dani

Jaké jsou pro zdaňovací období 2013 slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů?

Pro zdaňovací období 2013 jsou podle § 35ba zákona o daních z příjmů stanoveny slevy na dani ve výši:

  • 24 840 Kč na poplatníka; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního pojištění stejného druhu,
  • 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
  • 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,
  • 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
  • 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
  • 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.

Můj manžel je cizinec, který pracuje u české firmy, máme malé dítě, ale manžel ještě nemá v ČR trvalý pobyt. Může manžel uplatnit slevu na dani?

Pokud je daňovým rezidentem v ČR, pak  má nárok na slevy na dani dle § 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů. Pokud se týká dokladů, které je třeba k  uplatnění výše uvedených slev předložit, jde zejména o rodný list dítěte a čestné prohlášení manželky či prohlášení zaměstnavatele manželky (pokud je zaměstnaná), že slevu na dítě neuplatňuje ona a v případě slevy na manželku je třeba doložit potvrzení o jejích příjmech. Za příslušné zdaňovací období by pak Váš manžel slevy uplatnil v rámci daňového přiznání. 

V případě, že by Váš manžel nesplňoval podmínky daňového rezidentství v ČR, mohl by uplatnit slevy dle výše uvedených ustanovení za podmínky, že 90% jeho veškerých příjmů by činily příjmy ze zdrojů na území ČR (§ 35ba odst. 2 a § 35c odst. 5 o daních z příjmů). Za příslušné zdaňovací období by pak podal daňové přiznání v ČR, v rámci kterého by uvedené slevy uplatnil.

Má průkaz ZTP-P vydaný na Slovensku pro slovenského občana zaměstnaného v ČR stejnou účinnost pro daňovou oblast jako český průkaz ZTP-P vydaný českému občanu, pokud se týká vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec.

Pro uplatnění daňového zvýhodnění dle § 35ba odst. 1 písm. e) o daních z příjmů - tj. daňového zvýhodnění z titulu, že poplatník je držitelem průkazu ZTP-P, je u poplatníka, který není rezidentem České republiky, nutné, aby mu byl průkaz ZTP-P vydán v souladu s českými právními předpisy.

Vlastní příjem manželky

Jaké částky (peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, rodičovský příspěvek) se započítávají do vlastního příjmu manželky pro uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst.1 písm. b) zákona o daních z příjmů?

Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

  • dávky státní sociální podpory,
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky sociální péče,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,  který je od daně osvobozen.

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

  • veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod.,
  • všechny druhy důchodů,
  • nemocenská,
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • ošetřování člena rodiny,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • peněžitá pomoc v mateřství.

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů? Manželka je od 02/2013 na mateřské dovolené.

Slevu na dani na vyživovanou manželku můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory.

Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2013, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.

Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba o daních z příjmů zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2014, které se započítávají do limitu 68 000 Kč, jež je určující pro uplatnění slevy na manželku (manžela) dle § 35ba zákona o daních z příjmů. Do zdaňovacího období roku 2013 nebo 2014?

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) o daních z příjmů, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2014, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2014.

K tomu ještě sdělujeme, že u příjmů ze závislé činnosti dle § 6 o daních z příjmů, se postupuje podle § 5 odst. 4 o daních z příjmů, v němž se uvádí: „Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období.“ To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplaceny za prosinec 2013 až v lednu 2014 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela do zdaňovacího období roku 2013.

Vyživované dítě

Co se rozumí pod pojmem vyživované dítě?

Za vyživované dítě poplatníka se považuje (podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem.

Pokud je zletilým dítětem, považuje se za vyživované dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Daňové zvýhodnění

Jaká výše daňového zvýhodnění je platná pro zdaňovací období 2013?

Podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů má poplatník uvedený v § 2 téhož zákona nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 13 404 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b zákona o daních z příjmů. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16 včetně případného solidárního zvýšení daně podle § 16a o daních z příjmů, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba zákona o daních z příjmů. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Daňový bonus

Kdo může ve zdaňovacím období 2012 uplatnit daňový bonus a v jaké výši?

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2013 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 48 000 Kč. Podle § 35c tohoto zákona může poplatník daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 zákona o daních příjmů nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Zdaňování u důchodů

Které důchody mohou podléhat dani z příjmů fyzických osob?

Jedná se o pravidelně vyplácené důchody nebo penze z povinného systému důchodového pojištění, do kterých se započítává i případný důchod pozůstalostní vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním. Naopak jednorázový doplatek důchodu za dobu od vzniku nároku v minulosti do data vyřízení žádosti vyplacený ve zdaňovacím období je od daně osvobozen. Zdanění také nepodléhá např. příplatek nebo příspěvek k důchodu vyplacený ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem.

Jaká částka důchodu je osvobozena?

Od daně z příjmů fyzických osob osvobozena částka pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 36ti násobku minimální mzdy, tzn.  288 000 Kč. Tato částka odpovídá důchodu ve výši 24 000 Kč měsíčně. (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů)

Platí vždy limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů?

Pro úplnost lze uvést, že zákonem č. 346/2010 Sb. byla zavedena od 1.1.2011 ( ust. § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů)  úprava pro zdanění důchodů uvedených v § 4 odst. 1 písmeno h) zákona o daních z příjmů, podle které přesáhne-li součet příjmů ze závislé činnosti podle § 6 a dílčích základů daně z podnikání podle § 7 a z pronájmu podle § 9 za zdaňovací období částku 840 000 Kč, bude důchod podléhat zdanění plné výši. U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů se bude do limitu započítávat skutečný příjem (nikoliv příjem navýšený o povinné sociální a zdravotní pojištění tzv. super hrubá mzda).

U § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů je míněn dílčí základ daně, tj. příjem po odečtu daňově uznatelných výdajů. Z výše uvedeného vyplývá, že důchodce, který (poprvé za kalendářní rok 2011) má  součet příjmů ze zaměstnání a základů daně z podnikání a pronájmu vyšší než částku 840 000 Kč musí tuto částku včetně celého vyplaceného důchodu zahrnout do základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob.

Pozor: Podle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné 1.1.2014 se pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se zmíněné ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije.

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2013 vyplacen starobní důchod ve výši 220 000 Kč a současně má příjem z pronájmu. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Poplatník ve zdaňovacím období vykázal základ daně z pronájmu nemovitosti (příjem po odečtu výdajů) ve výši 900 000 Kč. Ve zdaňovacím období 2013 zdanění (mimo zmíněných příjmů z pronájmu) nepodléhá částka pravidelně vypláceného starobního důchodu, protože pro roky 2013 až 2015 platí výjimka podle přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., podle které se  ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije. Tzn., že poplatník podá daňové přiznání, kde uvede pouze příjmy z pronájmu.

Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2013 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj 9 000 Kč?

Jestliže neměl tento důchodce kromě důchodu (do 288 000 Kč) a příjmu 9 000 Kč za prodej ovoce, jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše 20 000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů).

Daňová evidence

Daňová evidence. Je povinen podnikatel s předmětem činnosti prodej zboží při vedení daňové evidence vést i skladovou evidenci?

Podle ustanovení § 7b odst. 2 zákona se pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci použije ustanovení § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele. Podle ustanovení § 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů je poplatník povinen provádět zjištění skutečného stavu zásob k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění pak provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a 25 tohoto zákona. Aby mohl zjistit případné rozdíly skutečného stavu se stavem evidenčním podle daňové evidence, musí tak vést evidenci zásob (skladovou evidenci).

Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění při změně pojišťovny

Poplatník má uzavřeno kapitálové životní pojištění, na které uplatňuje daňové úlevy podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Současná smlouva se mu zdá být nevýhodná a chce ji zrušit a současně uzavřít investiční životní pojištění. Co má udělat, aby nedodaňoval?

Pokud bude pojistné plnění nebo odbytné včetně rezervy a kapitálové hodnoty pojištění přímo pojišťovnou převedeno na novou smlouvu (na účet u nové pojišťovny nebo na jiné životní pojištění u téže pojišťovny), může si poplatník uplatnit odpočet, pokud nový produkt také splňuje podmínky dané § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů.

Tzn., že i pro nový produkt musí platit, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Jak má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění a nechal si odbytné vyplatit na svůj účet?

Pokud bylo pojištění vyplaceno formou odbytného na účet poplatníka, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů zaniká, protože nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky. Příjmem podle § 10 zmíněného zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Solidární zvýšení daně

Považuje se solidární zvýšení daně za součást daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob?

Ano, solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob, přičemž se nejedná o nové daňové pásmo, ale pouze o konstrukční prvek při výpočtu daňové povinnosti podle §16 zákona o daních z příjmů.

Pokud plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, znamená to, že se neuplatní ani solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha zákona o daních z příjmů?

Plátce, který nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, neprovádí výpočet zálohy podle § 38h odst. 2  zákona o daních z příjmů, a proto ani nezvyšuje zálohu o solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jaké příjmy se zahrnují do výpočtu solidárního zvýšení daně?

Při výpočtu solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů se použije příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů) a dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů).

Jak se vypočte daň při uplatnění solidárního zvýšení daně?

Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 zákona o daních z příjmů a dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů za příslušné zdaňovací období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Při výpočtu solidárního zvýšení daně nedochází v souladu s ustanovením § 5 zákona o daních z příjmů ke kompenzaci příjmů ze závislé činnosti a ztráty z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Týká se solidární zvýšení daně i příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky zdaňované srážkou daně podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti?

Ne. V zákoně o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti a z funkčních požitků uplatněno solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh (§ 38ha zákona o daních z příjmů). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud se daňový nerezident rozhodne využít možnost podat daňové přiznání podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem zdaněný srážkovou daní zahrne do celkového základu daně.

Platí, že pro účely uplatnění slev na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění dle 35c zákona o daních z příjmů se bere v úvahu daň vypočtená dle § 16 zákona o daních z příjmů a zvýšená o solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů?

Ano, a to nejen pro účely stanovení daně, ale také pro účely stanovení zálohy na daň. Předmětné slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné“ zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů?

Při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů se podle §38f zákona o daních z příjmů vyjímají příjmy ze zahraničí pro účely výpočtu daňové povinnosti podle §16 zákona o daních z příjmů, jejíž součástí je solidární zvýšení daně podle §16a tzn., že z ostatních příjmů tj. z příjmů po vynětí se vypočte daň podle §16 včetně případného solidárního zvýšení daně, pokud ostatní příjmy splní podmínku pro uplatnění §16a.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody zápočtu za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů?

Při výpočtu daňové povinnosti s využitím práva na zamezení dvojímu zdanění podle § 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů se za daňovou povinnost, kterou lze snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, považuje daň vypočtená podle § 16 zákona o daních z příjmů, včetně případného solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů.

Vypočte se solidární zvýšení daně také u poplatníka, který má pouze příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění v ČR?

Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob. K vyloučení dvojího zdanění se obecně použije § 38f zákona o daních z příjmů. V případě poplatníka, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona o daních z příjmů vyjmuty ze zdanění, není povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. §38g odst. 4 se v případě takového poplatníka neuplatní, neboť v jeho případě se daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně a daňová povinnost v ČR nevzniká.

Jak se solidární zvýšení daně uplatňuje u OSVČ, má-li spolupracující osoby?

Pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 zákona o daních z příjmů, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a zákona o daních z příjmů včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Jak se uplatňuje solidární zvýšení u účastníků sdružení?

U účastníků sdružení (sdružení dle § 829 zákona č. 40/1961 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kteří rozdělují společně dosahované příjmy a výdaje podle § 12 zákona o daních z příjmů, se solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů posuzuje u každého samostatně, tj. po rozdělení příjmů a výdajů. (Sdružení není poplatníkem daně z příjmů.)

Jaké příjmy autorů lze zahrnout pod ustanovení § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

Zmíněné ustanovení se vztahuje pouze na autory, nikoli na výkonné umělce (např. herce, zpěváky, hudebníky, tanečníky).

Podléhají příjmy z výplaty emisního ážia akciovou společností dani z příjmů fyzických osob? Uplatní se při výplatě těchto příjmů daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby?

Povinnost k dani z příjmů fyzických osob se v roce 2013 řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2013 (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Příjem z rozdělení emisního ážia mezi akcionáře a.s., které vzniklo vklady akcionářů do společnosti, jehož zdrojem jsou kapitálové fondy společnosti, které nebyly tvořeny ze zisku a.s., nelze podřadit pod dividendový příjem z účasti v obchodní společnosti definovaný pod § 36 odst. 2 písm. a)zákona o daních z příjmů.

Zákon o daních z příjmů problematiku výplaty z jiných vlastních zdrojů nebo emisního ážia společníkovi (fyzické osobě) konkrétně neupravuje. Za situace, kdy obchodní společnost vyplatí akcionářům finanční prostředky, které nejsou podílem na zisku a jsou nazvány kupř. „emisní ážio“, pak se z hlediska zákona o daních z příjmů bude vždy jednat o příjem. Protože v ust. §36 zákona o daních z příjmů není uveden titul pro zdanění těchto příjmů zvláštní sazbou daně, musí být výše uvedený příjem zdaněn sazbou obecnou (dle §16 odst. 1 zákona o daních z příjmů) v rámci daňového přiznání, pokud daňovému subjektu taková povinnost dle § 38g zákona o daních z příjmů vznikne. Tato povinnost mu ze zákona nevzniká pokud jeho roční úhrn příjmů, které jsou předmětem daně a nejedná se o příjmy od daně osvobozené nebo příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby nepřesáhly 15 tis. Kč, nebo v případě, že má pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho plátce nebo postupně od více plátců a podepsal u všech těchto plátců daně za příslušné zdaňovací období prohlášení k dani dle § 38k zákona o daních z příjmů a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby nemá jiné příjmy podle § 7až §10 vyšší než 6 tis. Kč.

Příjmy plynoucí z jiných vlastních zdrojů (kapitálových fondů akciové společnosti) jsou v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. e) předmětem daně z příjmů fyzických osob a budou zdaňovány u fyzických osob jako ostatní příjmy podle § 10. Předpokladem pro to je, že obchodní podíl není u společníka součástí obchodního majetku. Pokud by obchodní podíl byl součástí jeho obchodního majetku, jednalo by se o příjem dle § 7 zákona o daních z příjmů, který je v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. b) rovněž předmětem daně z příjmů fyzických osob. K těmto příjmům nelze dle našeho názoru uplatnit výdaje.

V ustanovení § 22 zákona o daních z příjmů není uvedený příjem zahrnut, proto se při výplatě emisního ážia nerezidentům nebude srážet ani srážková daň ani zajištění daně. Takový příjem bude nerezident zdaňovat až v zemi své rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti k celosvětovým příjmům dle tamní legislativy.

Aplikační služby