Finanční správa České republiky

Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Časté dotazy a odpovědi

Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení naleznete v sekci Soubory ke stažení.

I. Úvodní informace

Dotaz 1 – První podání kontrolního hlášení
Kontrolní hlášení se má podávat po 1.1.2016. Znamená to, že bude muset být předloženo již spolu s daňovým přiznáním za zdaňovací období prosinec 2015, resp. IV. čtvrtletí 2015, tedy v termínu do 25.1.2016?

Odpověď 1
Nikoliv. Povinnost podávat kontrolního hlášení nevzniká za zdaňovací období před 1.1.2016. To znamená, že první kontrolní hlášení bude muset být podáno do 25.2.2016 za zdaňovací období leden 2016 nebo do 25.4.2016 za zdaňovací období I. čtvrtletí 2016 (u fyzických osob – čtvrtletních plátců DPH).

Dotaz 2 – Povinnost elektronické formy podání daňového přiznání k DPH
Jsem fyzická osoba s ročním obratem menším než 6 mil. Kč – čtvrtletní plátce DPH, na kterého se vztahuje výjimka dle § 101a odst. 3 zákona o DPH a přiznání k DPH podávám v papírové podobě. Od 1. ledna 2016 budu posílat na finanční úřad i kontrolní hlášení, které musí být podáno vždy elektronicky. Můžu i nadále podávat přiznání k DPH v papírové podobě?

Odpověď 2
Nemůžete. S účinností od 1.1.2016 dochází ke zrušení § 101a odst. 3 zákona o DPH a všem plátcům DPH tedy vzniká povinnost podání přiznání k DPH výlučně elektronickou formou. V této souvislosti upozorňujeme, že elektronickou formou musí být podáno již přiznání k DPH za zdaňovací období prosinec 2015, resp. IV. čtvrtletí 2015.

Elektronické podání lze učinit datovou zprávou odeslanou z Vaší datové schránky nebo datovou zprávou odeslanou prostřednictvím portálu Finanční správy tzv. EPO. K autentizaci tohoto podání lze využít buď elektronický zaručený podpis, přihlašovací údaje z datové schránky nebo lze podání odeslat bez autentizace a následně v zákonem stanovené lhůtě potvrdit prostřednictvím tzv. e-tiskopisu. Detailní informace k elektronické formě podání jsou k dispozici na www.daneelektronicky.cz

Dotaz 3– Podání kontrolního hlášení za skupinu ve více xml souborech
Jsem zastupující člen skupiny a chtěl bych se zeptat, zda skutečně budu povinen vyplňovat kontrolní hlášení za celou skupinu, když každý člen má jiný účetní software, ve kterém si účtuje své přijaté a vydané daňové doklady, a vede svou evidenci dle § 100 zákona o DPH. Kontrolní hlášení chce přímo do tiskopisu vyplnit jednotlivé daňové doklady tak, aby součet plnění všech členů (v našem případě se jedná o tři členy) souhlasil s údaji uvedenými v přiznání za skupinu. Dosavadní údaje jsou obsaženy v záznamní povinnosti cca na 40 stránkách. Nebylo by možné podat kontrolní hlášení za skupinu v našem případě ve třech xml souborech, kdy každý soubor bude za jednoho člena skupiny?

Odpověď 3
V případě skupinové registrace se z pohledu zákona o DPH jedná o jedinou osobu povinnou k dani – plátce daně. Podání kontrolního hlášení, stejně jako u všech ostatních daňových tvrzení, bude mít povinnost zajistit za skupinu její zastupující člen. Z toho důvodu bude nutné sestavit a podat pouze jedno společné kontrolní hlášení za všechny členy skupiny dohromady, tj. v daném případě bude podán pouze jeden xml soubor.

Dotaz 4 - Kontrolní hlášení a dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období roku 2015 a předcházejících let
(zveřejněn 19. ledna 2016)
Omylem jsem opomenul přiznat daň na výstupy z faktury (daňového dokladu) vydané v prosinci 2015 do daňového přiznání k DPH za prosinec 2015. Pokud budu tento omyl napravovat dodatečným daňovým přiznáním k DPH za prosinec 2015, které ale budu podávat až po 1. 1. 2016, vznikne mi také povinnost podání kontrolní hlášení DPH k tomuto dodatečnému daňovému přiznání?

Odpověď 4
Ne. Povinnost podat kontrolní hlášení vzniká plátci dle §101c zákona o DPH u uskutečněných zdanitelných plnění s DUZP po 1. 1. 2016 a obecně řečeno – vykazují se v něm pouze transakce, které uvádí do souvisejících daňových přiznání k DPH podaných za leden 2016 / 1. čtvrtletí 2016 a dále - v principu podle pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.

II. Evidenční číslo daňového dokladu

Dotaz 1 – písmena, čísla, pomlčky
Jakým způsobem má být v kontrolním hlášení vyplněno evidenční číslo daňového dokladu (např. v části A.4. nebo B.2. kontrolního hlášení), pokud na daňovém dokladu je uvedeno FV-256/16j. Bude dostačující uvést pouze numerické vyjádření tj. 25616?

Odpověď 1
Evidenční číslo daňového dokladu je pro potřeby kontrolního hlášení nutno zachytit co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Minimálně však musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu. Vámi uváděné číslo daňového dokladu by mělo být tedy v kontrolním hlášení vyplněno buď v plném formátu tj. FV-256/16j anebo s vynecháním speciálních znaků, ale ve správném pořadí tj. FV25616j.

Dotaz 2 – malá a velká písmena
Obdrželi jsme daňový doklad s evidenčním číslem FV285J. Náš účetní systém ale mění automaticky velká písmena na malá. Můžeme uvést tento daňový doklad v části B.2. kontrolního hlášení ve formátu fv285j?

Odpověď 2
Ano, změna velkých písmen na malá a opačně není problém.

Dotaz 3 – úvodní nuly
Pokud máme evidenční číslo daňového dokladu 000001589, můžeme jej uvést v kontrolním hlášení bez úvodních nul, tj. v kolonce evidenční číslo daňového dokladu bude vyplněno ve formátu 1589?

Odpověď 3
Ano, v kolonce evidenční číslo daňového dokladu není nutné vyplňovat tzv. vodící nuly (tj. nuly, které jsou před číslem).

Dotaz 4
Pokud nám dodavatel pošle daňový doklad s uvedením Fa.č. 250000123 (2015), je možné abychom do kontrolního hlášení v části evidenční číslo daňového dokladu vykázali FA.Č. 250000123 (2015)?

Odpověď 4
Pro účely kontrolního hlášení je nutné vyplnit kolonku evidenční číslo daňového dokladu co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Minimálně však musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu. Vyplňuje se pouze číslo daňového dokladu, nikoli označení čísla („Fa.č.“ nebo FA.Č.“), není-li toto označení součástí čísla dokladu. Do kolonky evidenční číslo daňového dokladu se tedy uvede 250000123 (2015), popř. 2500001232015.

Dotaz 5 – zmocnění k vystavování daňových dokladů
S dodavatelem máme sjednanou dohodu ve smyslu § 28 odst. 6 zákona o DPH, na jejímž základě jsme my, jakožto odběratel, zmocněni k vystavování dokladů (tzv. self-billing neboli samofakturace). Jaké evidenční číslo dokladu má být uváděno v kontrolním hlášení u dodavatele a odběratele? Dle našeho názoru by se mělo jednat o naše číslo, tj. evidenční číslo, které uvedl vystavovatel dokladu, v daném případě naše společnost – odběratel. V současné době dodavatel do svého účetního systému zadává dané doklady pod svým interním evidenčním číslem, pod kterým jej také vede v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty dle § 100 zákona o DPH.

Odpověď 5
V kontrolním hlášení musí být uvedeno u odběratele i dodavatele shodné evidenční číslo daňového dokladu, který je vystaven na uskutečněné zdanitelné plnění. To, zda je daňový doklad vystaven dodavatelem anebo je k jeho vystavení zmocněn odběratel, není rozhodující. Ve Vašem případě tedy bude v kontrolním hlášení dodavatele i odběratele uvedeno evidenční číslo daňového dokladu uvedené na daňovém dokladu vystavovatelem, kterým je v případě tzv. self-billingu odběratel.

III. Limit 10.000 Kč včetně daně pro účely zařazení do části A.4/A.5 a části B.2/B.3 kontrolního hlášení

Dotaz 1
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Jakým způsobem budeme postupovat při vyplňování jednotlivých řádků a oblastí kontrolního hlášení v případě, že vystavíme na jednom daňovém dokladu (jedno evidenční číslo) plnění spadající do různých daňových režimů (např. běžný režim a režim přenesení daňové povinnosti)?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
V případě souhrnných daňových dokladů a běžných daňových dokladů, které obsahují plnění podléhající různým daňovým režimům, respektive obecně druhy plnění, které se vykazují v kontrolním hlášení v rámci samostatných oblastí, se použije evidenční číslo takovéhoto daňového dokladu vícekrát. Například dodavatel mobilních telefonů dodá současně mobilní telefony za 120 000 Kč a náhradní pouzdra za 12 000 Kč, přičemž vystaví jeden daňový doklad. Do kontrolního hlášení tento dodavatel uvede totožné číslo daňového dokladu na dvou řádcích: jednou v oddíle A.1. a jednou v oddíle A.4. – dle příslušného „režimu“ plnění. V daném případě i pokud by dodání pouzder nepřevýšilo částku 10 000 Kč, uvádělo by se v oddíle A.4., neboť příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převyšuje stanovený limit 10.000,-Kč včetně daně.

Dotaz 2 – osvobozená a zdanitelná plnění na daňovém dokladu
Do jakého oddílu máme zahrnout vystavený daňový doklad pro plátce (vydaná faktura), který bude v celkové částce např. 25.000 Kč včetně daně, když z toho je 22.000Kč osvobozeno od DPH (např. nájemné) a 3.000 Kč je za poplatky včetně 21 % DPH. Máme částku 3.000 Kč včetně DPH vyplnit do oddílu A.5. nebo do oddílu A.4. (částka 22.000 Kč, která je osvobozená od daně, se do kontrolního hlášení neuvádí).

Odpověď 2
Posouzení hodnoty plnění (limit 10.000 Kč vč. daně), které je rozhodné pro určení vykázání v oblasti A.4. nebo A.5. kontrolního hlášení, je nutné vztáhnout k celkové hodnotě uvedené na daňovém dokladu, bez ohledu na charakter daných plnění (plnění zdanitelná – v běžném režimu, nebo režimu přenesení daňové povinnosti nebo plnění osvobozená). Na základě uvedeného tak může nastat situace, že v oblasti A.4. bude vykázáno i plnění s hodnotou nižší než 10.000 Kč včetně daně, a to za předpokladu, že příslušný daňový doklad ve své souhrnné částce převýší stanovený limit. Ve Vašem případě tedy částku 3 tis. Kč uvedete do oddílu A.4. kontrolního hlášení (částka 22 tis. Kč, jelikož je osvobozená od daně se do kontrolního hlášení neuvádí).
Uvedené rovněž platí pro plnění vykazovaná v části B kontrolního hlášení (B.2. a B.3.).
Upozorňujeme, že v případě splátkového (§31 zákona o DPH) nebo platebního (§31a zákona o DPH) kalendáře se pro splnění limitu (10.000 Kč včetně daně) uvažuje součet všech jednotlivých dílčích plnění/úplat na těchto dokladech uváděných.

Dotaz 3 – souhrn daňových dokladů
Ráda bych se zeptala v souvislosti se zaúčtováním paragonů, které jsem souhrnně nalepila na papír a součtovou částkou (pokud byly stejného charakteru) zaúčtovala. Jak postupovat, když součet těchto paragonů přesáhne 10.000 Kč? Budu muset u každého vypisovat evidenční číslo dokladu a uvádět je v části A.4. (pokud se jedná o námi vystavené paragony) nebo B.2. (pokud účtuji o paragonech od dodavatelů) kontrolního hlášení?

Odpověď 3
Zákon o DPH upravuje daňové doklady v díle 5 (§ 26 a násl.), přičemž nerozlišuje pojmy jako paragon, případně faktura apod.. Limit 10.000 Kč včetně daně se posuzuje ve vztahu k plněním uvedeným na jednom dokladu, přičemž způsob účtování dokladů není rozhodující. Pokud tedy hodnota plnění uvedená na jednom daňovém dokladu (paragonu) nepřesáhne částku 10.000Kč vč. daně, uvedou se veškeré tyto doklady do části A.5./B.3. a to v souhrnné částce za celé období (bez nutnosti vykázání detailních náležitostí jednotlivých dokladů). Pokud by tedy mezi souhrnně zaúčtovanými doklady byl daňový doklad přesahující hodnotu 10.000 Kč, je nutno tento doklad uvést samostatně do oddílu A.4./B.2. kontrolního hlášení.

Dotaz 4 – poměrný nárok na odpočet daně
Jako plátce DPH jsem přijal zdanitelné plnění – daňový doklad vystavený plátcem DPH - v celkové hodnotě 11.000 Kč, ze kterého mám pouze poměrný nárok na odpočet daně dle § 75 zákona o DPH. V souvisejícím daňovém přiznání a kontrolním hlášení budu tudíž uplatňovat nižší hodnoty odpočtu, než prezentuje přijatý daňový doklad (uplatněný nárok na odpočet daně bude pod 10.000 Kč). Jak tuto hodnotu vykázat v souvisejícím kontrolním hlášení?

Odpověď 4
Poměrný nárok na odpočet z příslušného daňového dokladu bude vykázán v části B.2. kontrolního hlášení, neboť pro posouzení stanoveného limitu pro část B.2. (tj. 10.000 Kč) uvažuji celou hodnotu daňového dokladu (zde činí 11.000 Kč) - bez ohledu na to, jakou výši odpočtu daně plátce uplatňuje. Do souvisejícího řádku části B.2. kontrolního hlášení je kromě dalších položek nutné specifikovat i to, že jde o uplatnění poměrného nároku na odpočet – zaškrtnutí příslušného pole „ANO“.
Obdobně se postupuje i v případě, že doklad obsahuje i další plnění, ze kterých si plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet = pro posouzení limitu je rozhodná celá hodnota daňového dokladu včetně daně bez ohledu na režim DPH, či výši uplatňovaného nároku na odpočet daně.

Dotaz 5 – plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a standardní režim
Jak budou v kontrolním hlášení (u dodavatele a odběratele) vykázána běžná zdanitelná plnění (tj. s uplatněním DPH) v případě, kdy je na jednom daňovém dokladu uvedeno plnění v režimu přenesení daňové povinnosti ve výši 8.000 Kč a běžné zdanitelné plnění ve výši 5.000 Kč + 1.050 Kč DPH.

Odpověď 5:
Pro posouzení zařazení daňového dokladu do příslušné části kontrolního hlášení je rozhodující součet hodnot všech plnění nebo přijatých úplat vykazovaných na daňovém dokladu, bez ohledu na režim dotčených plnění. Vzhledem k tomu, že v uváděném případě převyšuje hodnota plnění na daňovém dokladu částku 10.000 Kč včetně daně, bude běžné zdanitelné plnění (tj. základ daně 5.000 Kč + 1.050 Kč daň) vykázáno v části A.4. u dodavatele a v řádku B.2. u odběratele.
Jenom pro úplnost uvádíme, že základ daně u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v částce 8.000 Kč uvede dodavatel v části A.1. Odběratel uvede základ daně a daň odpovídající přijatému plnění v části B.1.

Dotaz 6 - Limit 10.000 Kč včetně daně
(zveřejněn 19. ledna 2016)
Chtěl bych se zeptat na výši limitu u částí A.4./A.5. kontrolního hlášení (KH) a u B.2./B.3. KH. Uvádíte limit 10 000 Kč včetně daně. Do jaké části KH ale patří plnění, které je rovno přesně 10 000 Kč včetně daně?

Odpověď 6
Pokud jsou uskutečněná zdanitelná plnění uvedena na daňovém dokladu, jehož výsledná celková hodnota včetně daně (posuzováno v absolutní hodnotě) dosahuje přesně 10.000,- Kč včetně daně (po jejím zaokrouhlení dle §37 zákona o DPH), tak tato plnění se vykazují v části A.5. KH (poskytovatel - dodavatel) a případný nárok na odpočet z těchto dokladů je pak na straně příjemce (odběratele) prezentován v části B.3. KH.

IV. DIČ odběratele – část A.4. kontrolního hlášení

Dotaz 1
Uskutečnil jsem zdanitelné plnění (prodej travní sekačky v hodnotě 28.000 Kč) pro podnikatele – neplátce DPH. V souladu s § 28 zákona o DPH jsem v tomto případě povinen vystavit daňový doklad (jedná se o dodání zboží osobě povinné k dani), nicméně v souladu s § 29 zákona o DPH nejsem povinen na tento daňový doklad uvést DIČ pro účely DPH, protože neplátci DPH nebylo ještě přiděleno. Danou transakci bych měl vykázat v části A.4. kontrolního hlášení, kde ale DIČ odběratele musí být vždy uvedeno. Jak mám v tomto případě postupovat?

Odpověď 1
V části A.4. se v kolonce DIČ odběratele uvádí u odběratelů – plátců DPH – DIČ pro účely DPH. V případě neplátců DPH (osob povinných k dani nebo právnických osob nepovinných k dani) se zde uvádí DIČ podle § 130 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Pokud odběratel nesdělí v rámci obchodní transakce dodavateli své DIČ, má se za to, že při pořízení plnění vystupuje jako fyzická osoba nepovinná k dani = konečný spotřebitel. Pak bude hodnota plnění uvedena do části A.5. kontrolního hlášení, a to bez ohledu na limit.

V. Uskutečnění plnění pro neplátce DPH – konečného spotřebitele

Dotaz 1
Jsme firma prodávající osobní automobily i fyzickým osobám – nepodnikatelům. Do jaké části kontrolního hlášení uvedeme prodej osobního automobilu takovéto osobě v hodnotě 250.000 Kč, na který jsem vystavil fakturu.

Odpověď 1
V případě uskutečnění zdanitelného plnění pro fyzické osoby nepovinné k dani, u kterých vzniká poskytovali povinnost přiznat daň, ale není zde povinnost vystavit daňový doklad, jsou tato plnění uváděna v části A.5. kontrolního hlášení, a to bez ohledu na limit.

VI. Zálohy a vyúčtování záloh

Dotaz 1 – plnění pro osobu povinnou k dani
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Jakým způsobem vykázat do kontrolního hlášení uskutečněné zdanitelné plnění v hodnotě 16.000,- Kč včetně daně pro osobu povinnou k dani - neplátce, jemuž předchází úplata ve výši 5.000,- Kč přijatá přede dnem uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Uvedené zdanitelné plnění jako dodavatel vyplníte do oddílu A.4. a A.5. kontrolního hlášení následovně:
Přijatá platba přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění ve výši 5.000,- Kč, jejímž přijetím Vám z této vznikla samostatná povinnost přiznat daň, bude vykázána do oddíle A.5. kontrolního hlášení, neboť nedosahuje požadovaného limitu nad 10.000,- Kč pro vyplnění v oddíle A.4.
Naopak zbývající hodnota/platba za zdanitelné plnění ve výši 11.000,- Kč bude vykázána v oddíle A.4. kontrolního hlášení, neboť přesahuje zde požadovaný limit pro vyplnění.
Platby předcházející uskutečnění zdanitelného plnění (tj. klasicky „zálohy“) se tedy v případě sledování limitu (10.000,- Kč) pro vyplnění do požadovaných oddílů kontrolního hlášení posuzují samostatně.
Obdobný princip platí i v případě přijatých zdanitelných plnění a na tyto předem poskytnutých plateb, resp. z těchto uplatňovaných nároků na odpočet daně - (oddíl B.2. a B.3. kontrolního hlášení).

Dotaz 2 – zálohy u dodavatele
Na základě dohody se zákazníky vystavujeme v průběhu čtvrtletí zálohové faktury na poskytování služeb v tuzemsku a to vždy k 15. dni běžného měsíce se splatností do 25. dne běžného měsíce. Po přijetí platby vystavujeme na tuto přijatou platbu vždy daňový doklad. Následně, po skončení čtvrtletí provádíme vyúčtování, na jehož základě může vzniknout buď přeplatek anebo nedoplatek. Jsme měsíční plátci DPH. Prosíme o sdělení, jak budou v kontrolním hlášení zachyceny u dodavatele následující transakce:

  • Vystavení daňového dokladu („DD“) (evidenční číslo 1) na uhrazenou zálohu – den přijetí úplaty
    25.1.2016 – základ daně 8.000 Kč + 1.680 Kč DPH. Celková částka na daňovém dokladu 9.680 Kč.
  • Vystavení daňové dokladu (evidenční číslo 2) na uhrazenou zálohu – den přijetí úplaty 25.2.2016 – základ daně 20.000 Kč + 4.200 Kč DPH. Celková částka na daňovém dokladu 24.200 Kč.
  • Vystavení daňového dokladu (evidenční číslo 3) na uhrazenou zálohu – den přijetí úplaty 25.3.2016 – základ daně 15.000 Kč + 3.150 Kč DPH. Celková částka na daňovém dokladu 18.150 Kč.
  • V březnu 2016, kdy dochází k vyúčtování záloh, mohou nastat následující situace:

    a) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 50.000 Kč + 10.500 Kč DPH. Vzhledem k tomu, že na zálohách bylo zaplaceno 43.000 Kč + 9.030 Kč DPH, výsledkem je doplatek ve výši 7.000 Kč + 1.470 Kč DPH. Na celkové vyúčtování je tedy vystaven daňový doklad (evidenční číslo 4) s DUZP 31.3.2016, na jehož základě vzniká odběrateli povinnost uhradit částku 7.000 Kč + 1.470 Kč DPH. Celková částka doplatku na daňovém dokladu je 8.470 Kč.
    b) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 40.000 Kč + 8.400 Kč DPH. Na zálohách bylo uhrazeno (bez DPH) 43.000 Kč + 9.030 Kč DPH, výsledkem je tedy přeplatek ve výši 3.000 Kč + 630 Kč DPH. Na celkové vyúčtování je vystaven daňový doklad (evidenční číslo 4) s DUZP 31.3.2016, na jehož základě nám vzniká povinnost vrátit odběrateli přeplatek ve výši 3.000 Kč + 630 Kč DPH. Celková částka přeplatku na daňovém dokladu je 3.630 Kč.
    c) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 30.000 Kč + 6.300 Kč DPH. Na zálohách bylo uhrazeno 43.000 Kč + 9.030 Kč DPH, výsledkem je tedy přeplatek ve výši 13.000 Kč + 2.730 Kč DPH. Na celkové vyúčtování je vystaven daňový doklad (evidenční číslo 4) s DUZP 31.3.2016, na jehož základě vzniká povinnost vrátit odběrateli přeplatek. Celková částka přeplatku na daňovém dokladu je 15.730 Kč.

Odpověď 2:
Pro účely posouzení, zda zálohová platba bude u dodavatele zachycena v části A.4. nebo části A.5. kontrolního hlášení, je rozhodující hodnota přijaté úplaty vykázaná na daňovém dokladu. Na základě tohoto pak budou výše uvedené transakce zachyceny v kontrolním hlášení u dodavatele následujícím způsobem:

  • Kontrolní hlášení za leden 2016 – částka 9.680 Kč bude zachycena v části A.5. kontrolního hlášení (celková hodnota přijaté úplaty na daňovém dokladu nepřesahuje hodnotu 10.000 Kč včetně daně).
  • Kontrolní hlášení za únor 2016 – částka 24.200 Kč bude zahrnuta v části A.4. kontrolního hlášení s uvedením evidenčního čísla DD 2 (celková hodnota přijaté úplaty na daňovém dokladu přesahuje hodnotu 10.000 Kč včetně daně).
  • Kontrolní hlášení za březen 2016 – částka 18.150 Kč bude zahrnuta v části A.4. kontrolního hlášení s uvedením evidenčního čísla DD 3 (celková hodnota přijaté úplaty na daňovém dokladu přesahuje hodnotu 10.000 Kč včetně daně).
  • Kontrolní hlášení za březen 2016:
    a) Částka doplatku ve výši 8.470 Kč bude zahrnuta v části A.5. kontrolního hlášení (celková hodnota plnění na daňovém dokladu nepřesahuje hodnotu 10.000 Kč včetně daně).
    b) Částka přeplatku ve výši 3.630 Kč bude zahrnuta v části A.5. kontrolního hlášení – v negativní hodnotě (celková hodnota plnění na daňovém dokladu nepřesahuje v absolutní částce hodnotu 10.000 Kč včetně daně).
    c) Částka přeplatku ve výši 15.730 Kč bude zahrnuta v části A.4. kontrolního hlášení v negativní hodnotě s uvedením evidenční čísla DD 4 (celková hodnota plnění na daňovém dokladu přesahuje v absolutní částce hodnotu 10.000 Kč včetně daně).

Dotaz 3 – zálohy u odběratele
Na základě dohody jsou nám dodavatelem vystaveny v průběhu čtvrtletí zálohové faktury na poskytování služeb v tuzemsku, a to vždy k 15. dni běžného měsíce se splatností do 25. dne běžného měsíce. Po přijetí platby je nám vždy na tuto přijatou platbu vystaven daňový doklad. Následně, po skončení čtvrtletí provádí dodavatel vyúčtování, na jehož základě vzniká buď přeplatek anebo nedoplatek. Nicméně na základě našeho rozhodnutí si neuplatňujeme nárok na odpočet daně na základě daňových dokladů k přijaté záloze, ale až v okamžiku obdržení vyúčtování. Jak máme zachytit v našem kontrolním hlášení v části B tedy transakce související se zálohami, pokud obdržíme od dodavatele následující doklady:

  • Vystavení daňového dokladu (evidenční číslo 1) na uhrazenou zálohu – den přijetí úplaty 25.1.2016 – základ daně 8.000 Kč + 1.680 Kč DPH. Celková částka na daňovém dokladu 9.680 Kč.
  • Vystavení daňové dokladu (evidenční číslo 2) na uhrazenou zálohu – den přijetí úplaty 25.2.2016 – základ daně 20.000 Kč + 4.200 Kč DPH. Celková částka na daňovém dokladu 24.200 Kč.
  • Vystavení daňového dokladu (evidenční číslo 3) na uhrazenou zálohu – den přijetí úplaty 25.3.2016 – základ daně 15.000 Kč + 3.150 Kč DPH. Celková částka na daňovém dokladu 18.150 Kč.
  • V březnu 2016, kdy dochází k vyúčtování záloh, mohou nastat následující situace:
    a) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 50.000 Kč + 10.500 Kč DPH. Vzhledem k tomu, že na zálohách bylo zaplaceno 43.000 Kč + 9.030 Kč DPH, výsledkem je doplatek ve výši 7.000 Kč + 1.470 Kč DPH. Na celkové vyúčtování je tedy vystaven daňový doklad (evidenční číslo 4) s DUZP 31.3.2016, na jehož základě vzniká odběrateli povinnost uhradit částku 7.000 Kč + 1.470 Kč DPH. Celková částka doplatku na daňovém dokladu je 8.470 Kč.
    b) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 40.000 Kč + 8.400 Kč DPH. Na zálohách bylo uhrazeno (bez DPH) 43.000 Kč + 9.030 Kč DPH, výsledkem je tedy přeplatek ve výši 3.000 Kč + 630 Kč DPH. Na celkové vyúčtování je vystaven daňový doklad (evidenční číslo 4) s DUZP 31.3.2016, na jehož základě vzniká dodavateli povinnost vrátit nám přeplatek ve výši 3.000 Kč + 630 Kč DPH. Celková částka přeplatku na daňovém dokladu je 3.630 Kč.
    c) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 30.000 Kč + 6.300 Kč DPH. Na zálohách bylo uhrazeno 43.000 Kč + 9.030 Kč DPH, výsledkem je tedy přeplatek ve výši 13.000 Kč + 2.730 Kč DPH. Na celkové vyúčtování je vystaven daňový doklad (evidenční číslo 4) s DUZP 31.3.2016, na jehož základě vzniká povinnost vrátit odběrateli přeplatek. Celková částka přeplatku na daňovém dokladu je 15.730 Kč.

Pro úplnost uvádíme, že jsme měsíční plátci DPH a daňový doklad na vyúčtování (evidenční číslo 4) obdržíme v květnu 2016, kdy také budeme uplatňovat celý nárok na odpočet daně.

Odpověď 3
V daném případě je nezbytné, aby pro správné porovnání a spárování transakcí mezi dodavatelem a odběratelem, byla daná transakce v kontrolním hlášení odběratele zachycena nikoliv pouze jedním zápisem s uvedením nároku na odpočet DPH z celkové hodnoty zdanitelného plnění, ale dle jednotlivých obdržených daňových dokladů. To znamená, že v kontrolním hlášení za květen 2016, kdy bude uplatněn nárok na odpočet daně ze všech obdržených daňových dokladů k dané transakci, bude toto zachyceno následovně:

a) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 50.000 Kč + 10.500 Kč DPH, tj. na řádku 40 daňového přiznání bude uplatněn celkový nárok na odpočet daně ve výši 10.500 Kč. V kontrolním hlášení bude tato částka zohledněna následovně:

  • Část B.3. – zde bude uvedena hodnota ZD 15.000 Kč + 3.150 Kč (jedná se o zachycení DD s evidenčním číslem 1 a evidenčním číslem 4, jejichž hodnota byla nižší než 10.000 Kč včetně daně), bez nutnosti uvedení dalších údajů (DIČ a evidenčního čísla DD).
  • Část B.2. – zde budou uvedeny vždy na samostatném řádku daňový doklad č. 2 (ZD 20.000 Kč + 4.200 Kč DPH) a č. 3 (ZD 15.000 Kč + 3.150 Kč DPH), jejichž hodnota je vyšší než 10.000 Kč včetně daně.

b) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 40.000 Kč + 8.400 Kč DPH, tj. na řádku 40 daňového přiznání je uplatněn celkový nárok na odpočet daně ve výši 8.400 Kč. V kontrolním hlášení bude tato částka zohledněna následovně:

  • Část B.3. – zde bude uvedena hodnota ZD 5.000 Kč + 1.050 Kč (jedná se o zachycení DD s evidenčním číslem 1 a evidenčním číslem 4 (v negativní výši), jejichž hodnota byla nižší než 10.000 Kč včetně daně), bez nutnosti uvedení dalších údajů (DIČ a evidenčního čísla DD).
  • Část B.2. – zde budou uvedeny vždy na samostatném řádku daňový doklad č. 2 (ZD 20.000 Kč + 4.200 Kč DPH) a č. 3 (ZD 15.000 Kč + 3.150 Kč DPH), jejichž hodnota je vyšší než 10.000 Kč včetně daně.

c) Celková hodnota zdanitelného plnění je ve výši 30.000 Kč + 6.300 Kč DPH, tj. na řádku 40 daňového přiznání je uplatněn celkový nárok na odpočet daně ve výši 6.300 Kč. V kontrolním hlášení bude tato částka zohledněna následovně:

  • Část B.3. – zde bude uvedena hodnota ZD 8.000 Kč + 1.680 Kč (jedná se o zachycení DD s evidenčním číslem 1, jehož hodnota byla nižší než 10.000 Kč včetně daně), bez nutnosti uvedení dalších údajů (DIČ a evidenčního čísla DD).
  • Část B.2. zde budou uvedeny vždy na samostatném řádku daňový doklad č. 2 (ZD 20.000 Kč + 4.200 Kč DPH) a č. 3 (ZD 15.000 Kč + 3.150 Kč DPH) a daňový doklad č. 4 v negativním vyjádření (ZD -13.000 + -2.730 Kč DPH), jejichž hodnota (i v absolutní částce) je vyšší než 10.000 Kč včetně daně.

VII. Režim přenesení daňové povinnosti – část A.1./B.1. kontrolního hlášení

Dotaz 1 – uvedení měrných jednotek a výpis z evidence
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Uskutečňuji zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH – dodání hliníkového odpadu a šrotu. Bude povinností vykazovat v rámci deklarace těchto transakcí v kontrolním hlášení také měrné jednotky, jako je tomu nyní u výpisu z evidence podle § 92a zákona o DPH?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Kontrolní hlášení nahrazuje původní samostatné podání výpisu z evidence pro účely DPH podle § 92a zákona o DPH. Ve struktuře kontrolního hlášení a oddílů týkající se vykazování transakcí v režimu přenesení daňové povinnosti (A.1. a B.1.) se s uváděním měrných jednotek už dále nepočítá. V kontrolním hlášení se u příslušných oddílů k režimu přenesení daňové povinnosti budou vykazovat tyto údaje:
A.1.: DIČ odběratele, Evid. číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění.
B.1.: DIČ dodavatele, Evid. číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a daň (členění podle jednotlivých sazeb daně) a kód předmětu plnění.

Dotaz 2 - Režim přenesení daňové povinnosti u pozdě obdrženého dokladu z roku 2015
(zveřejněn 19. ledna 2016)
Jaký bude postup v případě režimu přenesení daňové povinnosti, kdy datum uskutečnění zdanitelného plnění („DUZP“) dané transakce je do 31. 12. 2015 a odběratel obdrží daňový doklad od dodavatele až koncem ledna 2016 a z tohoto důvodu neuvedl plnění do přiznání k DPH za prosinec 2015? Bude možné dané zdanitelné plnění vykazovat v kontrolním hlášení a daňovém přiznání k DPH za leden 2016 (či 1. čtvrtletí 2016)?

Odpověď 2
Ne. V případě režimu přenesení daňové povinnosti je situace z možností uvedení data uskutečnění zdanitelného plnění před 1. 1. 2016 odlišná od ostatních částí kontrolního hlášení. Zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti realizovaná do 31. 12. 2015 se budou vykazovat do období, kam svým DUZP spadají a budou tak vykazována v rámci Výpisů z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH (na Daňovém portále FS ČR/Aplikace EPO/DPH/Výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH) a příslušného řádného/dodatečného daňového přiznání k DPH (DAP/DODAP DPH) za původní období – dle DUZP. Toto platí pro jejich vykázání u odběratele i dodavatele. V této souvislosti zdůrazňujeme, že v kontrolním hlášení v části A.1. – poskytovatel a části B.1. – příjemce musí být v položce DUZP uvedeno vyšší datum než 31.12.2015 (viz Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH).
Připomínáme, že nárok na odpočet ze zdanitelných plnění přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti (tuzemském i intrakomunitárním) se do formuláře kontrolního hlášení neuvádí – tento zůstává vykázán pouze v souvisejícím daňovém přiznání k DPH.

VIII. Část B.2. kontrolního hlášení

Dotaz 1 – krácený nárok na odpočet daně
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Jsem plátcem daně a mám krácený nárok na odpočet. Musím vypočítaným koeficientem krátit hodnoty základu daně a daň v kontrolním hlášení?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Do kontrolního hlášení uvedete celou hodnotu základu daně a daň na vstupu (tj. nikoliv v krácené výši). Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr“ uvedete v daném případě „NE“.

Dotaz 2 – poměrný nárok na odpočet daně
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Jsem plátce a přijatá plnění jsem použil jak pro ekonomickou činnost, tak pro soukromé účely a tedy musím použít poměr podle § 75 zákona o DPH. Jak mám vykazovat příslušné hodnoty přijatých plnění do kontrolního hlášení?

Odpověď 2
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Do kontrolního hlášení uvedete hodnotu odpočtu (tj. související základ daně a daň – dle sazby) v částečné (poměrné) výši.
Pokud vyplňujete oddíl B.2. kontrolního hlášení, ve sloupci „Použit poměr“ uvedete v daném případě „ANO“.

Dotaz 3 – poměrný nárok na odpočet daně
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Na obdrženém daňovém dokladu máme dvě uvedená plnění. Jedno za ubytovací služby spojené s ekonomickou činností plátce a druhé soukromé využití tenisového kurtu (kde není nárok na odpočet daně). Jedná se v této souvislosti o poměrný nárok na odpočet ve smyslu sloupce č. 11 oddílu B.2. kontrolního hlášení?

Odpověď 3
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Nejedná, z daňového dokladu uvedete pouze skutečně uplatňovaný nárok na odpočet z ubytovacích služeb a v kolonce „Použit poměr“ zadáte „NE“.

Dotaz 4 - Vykázání faktury přijaté v lednu 2016 s datem uskutečnění zdanitelného plnění 21.12.2015
(zveřejněn 19. ledna 2016)
Jak postupovat v případě vykazování faktury (daňové dokladu) přijaté v lednu 2016 s datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) dne 21. 12. 2015. Nárok na odpočet můžeme uplatnit až v měsíci, kdy obdržíme daňový doklad (tj. v lednu 2016). Pokud uplatníme odpočet z této přijaté faktury v daňovém přiznání k DPH za měsíc leden 2016, máme ji uvést taktéž do kontrolního hlášení za leden 2016?

Odpověď 4
Ano. V souvislosti s pokyny k vyplnění kontrolního hlášení (dále také „KH“) je zřejmé, že v případě přijatých daňových dokladů se do kontrolního hlášení DPH budou uvádět ta plnění, ze kterých si plátce v příslušném období uplatňuje nárok na odpočet a vykazuje je i v souvisejícím daňovém přiznání k DPH (ř. 40 a 41 DAP DPH). To znamená, že pokud si plátce bude uplatňovat nárok na odpočet z daňových dokladů na vstupu v daňovém přiznání k DPH za leden 2016, tak musí podat i příslušné kontrolní hlášení DPH za leden 2016 a uvedené řádky DAP DPH (ř. 40 a 41) zde rozepsat a to bez ohledu na to, že datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) na těchto uváděných dokladech (na vstupu) je za období do 31. 12. 2015. Do položky KH „Datum povinnosti přiznat daň (DPPD)“, v části B.2. KH plátce uvede DUZP z příslušného přijatého daňového dokladu – v tomto případě 21. 12. 2015 (tj. datum – DUZP – zde může být i před 1. 1. 2016). V této souvislosti uvádíme, že toto neplatí pro část A.1 a B.1 kontrolního hlášení (režim přenesení daňové povinnosti) – viz. Dotaz 2 v části VII. Režim přenesení daňové povinnosti.
Pokud si ale plátce neuplatňuje nárok na odpočet (nebo si jej ze zákonných důvodů vůbec nemůže uplatnit) v souvisejícím období pro podání KH, resp. k souvisejícímu DAP DPH, hodnoty dokladu na vstupu pak do KH neuvádí. Platí, že hodnoty DAP DPH (ř. 40 a 41) se rovnají rozepsaným hodnotám příslušného/příslušných části B kontrolního hlášení.
S případnými časovými posuny mezi deklarovanou daní na výstupu u dodavatele a uplatňováním daně na vstupu na straně odběratele – systém kontrolního hlášení samozřejmě počítá, neboť odběratel (plátce) má dle § 73 zákona o DPH lhůtu pro uplatnění odpočtu až tří let od vzniku příslušného nároku. Stejně tak systém kontrolního hlášení vyhodnocuje, že u plnění uskutečněných před 1. 1. 2016 nemusí z tohoto důvodu dojít ke „spárování transakcí“ mezi dodavatelem a odběratelem.

IX. Následné a opravné kontrolní hlášení

Dotaz 1 – opravné kontrolní hlášení
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Podal jsem řádné kontrolní hlášení za měsíc únor 2016 dne 20. března 2016 a 22. března 2016 jsem zjistil, že jsem zapomněl dát do tohoto řádného kontrolního hlášení několik vydaných faktur. Přiznání k DPH za únor 2016 jsem podával 23. března 2016 a v tomto přiznání byly tyto vydané faktury zahrnuty. Jak mám opravit již podané kontrolní hlášení za únor 2016?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Je nutné postupovat tak, že podáte opravné kontrolní hlášení do 25. dne příslušného měsíce (tj. do 25. března 2016), kde uvedete jak všechny údaje z řádného kontrolního hlášení, které jste podal 20. března 2016 a dále zahrnete i opomenuté faktury.

Dotaz 2 – následné kontrolní hlášení
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Dne 25. února 2016 jsem podala řádné kontrolní hlášení, ale 3. března 2016 jsem zjistila, že jsem v řádném kontrolním hlášení špatně uvedla číslo jedné faktury, DIČ odběratele a základ daně. Prosím o radu.

Odpověď 2
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Je nutné postupovat tak, že podáte následné kontrolní hlášení a to do 5ti pracovních dní od zjištění. V tomto následném kontrolním hlášení uvedete všechny údaje z řádného kontrolního hlášení a promítnete opravy (tj. opravíte Vaše chybně zadané údaje na správné).

X. Opravy výše daně dle §42 zákona o DPH

Dotaz 1 – hodnota opravy a vykázání v příslušné části kontrolního hlášení
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Uskutečněné zdanitelné plnění (dodání lepenkových krabic ve výši 30.000,- Kč včetně daně) z března 2016 bylo zčásti reklamováno a jako dodavatel (společnost s. r. o.) jsem v květnu 2016 vydal opravný daňový doklad a snížil jsem hodnotu dotčeného plnění (základ daně a daň) pro svého odběratele. Opravný daňový doklad byl doručen odběrateli na začátku června 2016. Rozdíl oproti původnímu plnění je -15.000,- Kč. Jak mám vykázat tyto změny do kontrolního hlášení?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Jedná s o opravu základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním spadajícím do období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad (§ 42 odst. 3 písm. b) zákona o DPH). Tyto změny budou uvedeny v řádném kontrolním hlášení za měsíc červen 2016 v oddíle A.4. (podle absolutní hodnoty opravy – tato je nad limit 10.000,- Kč včetně daně, pokud by byla nižší – uvede se do oddílu A.5. kontrolního hlášení) s tím, že se uvede rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, resp. i rozdíl mezi opravenou a původní daní (týká se Vámi zmíněné hodnoty -15.000,- Kč), pro vykázání tohoto rozdílu se využije sloupec „základ daně“, resp. sloupec „daň“. Údaj bude uveden v daném případě s mínusovým/záporným znaménkem! Evidenční číslo dokladu bude číslo opravného daňového dokladu (náležitosti stanoví § 45 zákona o DPH). Datum uskutečnění dotčeného plnění je podle § 42 odst. 3 zákona o DPH.
Související úpravy odpočtu daně na straně příslušného příjemce zdanitelného plnění se uvádějí v souladu s postupy definovanými ustanovením § 74 zákona o DPH.
Pozn.: Obdobně se postupuje i v případě zvýšení základu daně a daně – oprav podle § 42 zákona o DPH.

Dotaz 2 – vystavení daňového dokladu vůči nesprávnému odběrateli
(zveřejněn 21. prosince 2015)
Omylem jsem vystavil daňový doklad na plátce, který nebyl odběratelem mnou uskutečněného zdanitelného plnění s datem uskutečnění v únoru 2016. Zdanitelné plnění bylo v kontrolním hlášení za únor 2016 vykázáno v oddíle A.4. na nesprávného plátce (odběratele). Daň byla z dotčeného plnění v rámci daňového přiznání k DPH za únor 2016 přiznána/odvedena. Doklad mi byl „nesprávným odběratelem“ vrácen a já jsem vystavil nový daňový doklad, tentokrát na správného odběratele. Jak mám postupovat ohledně opravy v kontrolním hlášení?

Odpověď 2
Daň byla v rámci daňového přiznání k DPH za únor 2016 přiznána a odvedena správně podle zákona o DPH (§ 21 zákona o DPH). Původně nesprávně vystavený daňový doklad bude v rámci evidence dodavatele opraven, resp. bude vystaven nový daňový doklad znějící na správného odběratele. V této situaci podá dodavatel následné kontrolní hlášení za únor 2016 (do 5ti pracovních dní od zjištění nesrovnalostí), kde uvede všechny údaje za dotčené období znovu – s promítnutím správně uvedeného zdanitelného plnění v oddíle A.4. (uvedení správného odběratele, popř. nové číslo daňového dokladu). To znamená, že řádek s chybnými údaji je nahrazen novým řádkem se správně uvedenými hodnotami. Dodatečné daňové přiznání není nutné v dané situaci podávat – základ daně a daň se neměnily a byly hodnotově správně přiznány v řádném daňovém přiznání za únor 2016.

Dotaz 3 – sleva z ceny a oprava odpočtu
(zveřejněn 21. prosince 2015)
Jako odběrateli mi byla přiznána sleva na vybrané pravidelné odběry zdanitelných plnění od mého dodavatele. Opravný daňový doklad zatím nemám k dispozici, nicméně částku slevy mám od dodavatele potvrzenu. Je povinností uvést snížení souvisejícího odpočtu daně i do kontrolního hlášení, když nemám k dispozici evid. číslo dotčeného opravného daňového dokladu do konce období, za které podávám související kontrolního hlášení? A pokud ano, bude nutné v kontrolním hlášení promítnout evid. číslo opravného daňového dokladu v okamžiku jeho obdržení od dodavatele?

Odpověď 3
Ano. Jedná se o opravu podle § 74 zákona o DPH, kdy odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem. Do řádného kontrolního hlášení (oddíl B.2. nebo B.3. – podle limitu – hodnoty opravy) se v případě, že má být vyplněn řádek v oddíle B.2. kontrolního hlášení a do konce období, za které se podává související kontrolního hlášení nemá odběratel k dispozici evid. číslo opravného daňového dokladu, uvede do položky pro „Evid. číslo daňového dokladu“ - interní evidenční číslo odběratele související se zaznamenáním této změny. Ostatní související položky řádku oddílu B.2. se rovněž vyplní. Do kolonky DPPD se uvede den, kdy se plátce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti opravu provést, tj. den zjištění výše slevy.

V řádném kontrolním hlášení za období, ve kterém odběratel obdrží od dodavatele opravný daňový doklad (pokud se jedná se o původně vykázanou opravu v části B.2.), musí odběratel v části B.2. stornovat původní řádek opravy dle § 74 zákona o DPH – tj. uvede původní řádek s interním číslem dokladu znovu avšak nyní s opačnými znaménky u hodnotových polí základu daně a daně - a zároveň na dalším řádku uvede opravu opětovně správně s obdrženým opravným daňovým dokladem (s příslušným evidenčním číslem). Tím bude zajištěno správné porovnání této transakce mezi dodavatelem a odběratelem.

Další možnost, jak doplnit číslo opravného daňového dokladu, je standardní podání následného kontrolního hlášení a to již s uvedením ev. čísla opravného daňového dokladu a nového DPPD.

Pro názornost uvádíme způsob opravy se stornem původního řádku v řádném kontrolním hlášení na praktickém příkladu.

Ilustrativní příklad
Odběratel (Y) provedl 23. února 2016 opravu odpočtu daně dle § 74 zákona o DPH (z titulu potvrzeného množstevního bonusu) ve výši 100.000 Kč + 21.000 Kč. Protože ještě neobdržel opravný daňový doklad od dodavatele (X), provedl úpravu odpočtu pod interním číslem dokladu 201608. Opravný daňový doklad obdržel od dodavatele 12. března 2016, pod evidenčním číslem daňového dokladu 201625002. V kontrolním hlášení u odběratele bude tato transakce zachycena následujícím způsobem:

Kontrolní hlášení za únor 2016 (část B.2.)

 Číslo řádku  DIČ dodavatele  Ev.číslo daňového dokladu DPPD  Základ daně 1   Daň 1
 1  X  201608  23.02.2016  -100000  -21000

Kontrolní hlášení za březen 2016 (část B.2.)

Číslo řádku DIČ dodavatele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
 1  X  201608  23.02.2016  100000*  21000*
 2  X  201625002  12.03.2016  -100000  -21000

* Vzhledem k tomu, že se jedná o storno původního řádku, musí být částka uvedena s opačným znaménkem.

Dotaz 4 – hodnota opravy a příslušná část kontrolního hlášení
(zveřejněn 21. prosince 2015)
Pokud v únoru 2016 obdržíme následující opravné daňové doklady:

  • na dodatečně poskytnutou slevu z ceny plnění ve výši 5.000 Kč + 1.050 Kč DPH
  • na vrácené zboží ve výši 11.000 Kč + 2.310 Kč DPH,

jak budou zachyceny v kontrolním hlášení?

Odpověď 4
Pro posouzení, ve které části kontrolního hlášení (zda část B.2./B.3. u odběratele nebo A.4./A.5. u dodavatele) bude promítnuta hodnota opravy zdanitelného plnění dle § 42 zákona o DPH, je rozhodující absolutní hodnota opravy. Z tohoto důvodu bude hodnota opravy ve výši 5.000 Kč + 1.050 Kč zachycena u odběratele v části B.3. kontrolního hlášení (částka je v absolutní hodnotě nižší než 10.000 Kč včetně daně) a oprava ve výši 11.000 Kč + 2.310 Kč v části B.2. kontrolního hlášení. Obě opravy budou vykázány se záporným znaménkem.

Dotaz 5 – datum povinnosti přiznat daň u opravného daňového dokladu (dobropisu)
(zveřejněn 21. prosince 2015)
V případě vystavení opravného daňového dokladu (dobropisu) na snížení původně fakturované částky (např. dodatečně poskytnutá sleva z ceny) není povinnost uvádět na tomto dokladu datum uskutečnění zdanitelného plnění. V případě, že absolutní hodnota opravy převýší částku 10.000 Kč včetně daně, musí být tento dobropis zahrnut v části A.4. u dodavatele a v části B.2. u odběratele. Jaké bude v tomto případě v kontrolním hlášení uvedeno datum?

Odpověď 5
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se v souladu s § 42 odst. 3 zákona o DPH považuje u dodavatele za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém, v případě snížení daně na výstupu, obdrží odběratel opravný daňový doklad. Z tohoto důvodu bude u dodavatele v části A.4. v kolonce „DPPD“ uveden skutečný den doručení opravného daňového dokladu odběrateli.

Odběrateli vzniká v souladu s § 74 odst. 1 zákona o DPH provést opravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Postup řešení tohoto případu je popsán v dotazu č. 2.

V případě, že se o provedení opravy dozvěděl až na základě obdrženého opravného daňového dokladu, uvede v části B.2. v kolonce „DPPD“ skutečný den jeho obdržení.

XI. Opravy výše daně dle §43 zákona o DPH

Dotaz 1 – nesprávná sazba daně
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Dne 15. června 2016 jsme zjistili, že jsme v lednu 2016 uplatnili nesprávnou sazbu daně u několika uskutečněných plnění. Musíme podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za leden 2016? A pokud ano, v jakém termínu?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Zjistíte-li, že jste uvedli nesprávnou sazbu daně, je nezbytné opravit původně chybně vystavené daňové doklady postupem dle § 43 zákona o DPH. V návaznosti na takto provedenou opravu je dále nutné do 22. června 2016 (do 5ti pracovních dní od zjištění nesrovnalostí) podat následné kontrolní hlášení za měsíc leden 2016, ve kterém uvedete všechny údaje z lednového kontrolního hlášení a promítnete opravy. Nicméně dále jste povinni podat dodatečné daňové přiznání k DPH za měsíc leden 2016, a to do konce následujícího měsíce (tj. je nutné podat dodatečné daňové přiznání za leden 2016 do 31. července 2016).

Dotaz 2 – vystavení daňového dokladu v běžném režimu namísto uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku
(zveřejněn 21. prosince 2015)
Dne 2. 2. 2016 jsem jinému plátci poskytnul plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti, avšak omylem jsem na daňovém dokladu uvedl daň. Tuto daň jsem zahrnul do přiznání k DPH a zároveň byl daňový doklad uveden v oddíle A.4. kontrolního hlášení. Následně byl k původnímu plnění ve výši 100.000 Kč + 21.000 Kč v březnu 2016 vystaven a doručen opravný daňový doklad na opravu daně mínus 21.000 Kč. Jak správně tuto opravu uvést v kontrolním hlášení?

Odpověď 2
V souladu s ustanovením § 43 zákona o DPH opravu (-21.000 Kč) uvedete v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň, a současně chybu napravíte v následném kontrolním hlášení. V podaném následném kontrolním hlášení bude dané plnění uvedeno tak, jak mělo být uvedeno správně. Znamená to, že dané plnění se již neobjeví v oddíle A.4., kde bylo původně uvedeno, ale nově bude uvedeno ve výši 100.000 Kč v oddíle A.1., do kolonky DUZP se uvede původní den uskutečnění zdanitelného plnění, tedy 2. 2. 2016 a do kolonky Ev. číslo daňového dokladu uvedete evidenční číslo opravného daňového dokladu.

Obdobně chybu napraví Váš odběratel v případě, že na základě původního daňového dokladu omylem uplatnil nárok na odpočet daně (tj. pokud v tomto případě nepostupoval podle § 73 odst. 6 zákona o DPH). V následném kontrolním hlášení již přijaté plnění nebude mít v oddíle B.2., ale s evidenčním číslem opravného daňového dokladu plnění uvede do oddílu B.1. s datem uskutečnění zdanitelného plnění 2. 2. 2016.

Dotaz 3 – vystavení daňového dokladu s chybnou sazbou daně
(zveřejněn 21. prosince 2015)
Dne 15. 1. 2016 jsem jinému plátci poskytnul plnění podléhající druhé snížené sazbě daně, avšak omylem jsem na daňovém dokladu uvedl základní sazbu daně. Toto plnění bylo vykázáno v oddíle A.4. kontrolního hlášení, kdy hodnota plnění byla uvedena ve sloupcích 5 a 6. K původnímu plnění ve výši 10.000 Kč + 2.100 Kč byl v únoru 2016 vystaven a doručen opravný daňový doklad na opravu daně mínus 1.100 Kč. Jak správně opravu uvést v kontrolním hlášení?

Odpověď 3
V souladu s ustanovením § 43 zákona o DPH opravu (-1.100 Kč) uvedete v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň, a současně chybu napravíte v následném kontrolním hlášení. V podaném následném kontrolním hlášení bude dané plnění zaznamenáno tak, jak mělo být uvedeno správně. Znamená to, že hodnota plnění bude v oddíle A.4. uvedena nikoli ve sloupcích 5 a 6 (základ daně a daň v základní sazbě daně), ale ve sloupcích 9 a 10 určených pro vykázání základu daně a daně v druhé snížené sazbě daně (10.000 Kč + 1.000 Kč). Do kolonky DPPD se uvede původní den uskutečnění zdanitelného plnění, tedy 15. 1. 2016 a do kolonky Ev. číslo daňového dokladu uvedete evidenční číslo opravného daňového dokladu.

Obdobně chybu napraví Váš odběratel v případě, že na základě původního daňového dokladu omylem chybně uplatnil nárok na odpočet daně (tj. pokud nepostupoval dle § 73 odst. 6 zákona o DPH). V následném kontrolním hlášení přijaté plnění bude mít v oddíle B.2. ve výši 10.000 Kč + 1.000 Kč s evidenčním číslem opravného daňového dokladu.

XII. Opravy výše daně dle §44 zákona o DPH

Dotaz 1 – Výpis z přehledu oprav
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Uplatňuji opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 zákona o DPH. Spolu s vyplněním údajů do kontrolního hlášení (oddíl A.4.) jsem povinen rovněž přiložit také samostatný výpis přehledu oprav pro daňové účely související s údaji vyplňovanými do daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Vyplněním patřičných údajů do části A.4. kontrolního hlášení – jako věřitel podle podmínek § 44 zákona o DPH – se nahrazuje podání samostatného výpisu z přehledu oprav pro daňové účely podle § 44 odst. 4 písm. b). Nicméně nadále trvá povinnost předložit kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých došlo k provedení opravy výše daně podle § 44 zákona o DPH (§ 44 odst. 4 písm. a) zákona o DPH).

XIII. Výzvy

Dotaz 1 – výzva k podání kontrolního hlášení
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Byl jsem vyzván správcem daně, abych podal kontrolní hlášení. Jsem však přesvědčen, že mi za dané období povinnost podat kontrolní hlášení nevznikla. Jak mám postupovat?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Pro uvedený případ máte možnost rychlé reakce přímo ve formuláři kontrolního hlášení na Daňovém portále Finanční správy ČR (www.daneelektronicky.cz) v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (aplikace EPO) a to prostřednictvím volby (funkční položky/tlačítka): „Rychlá odpověď na výzvu“ a zvolení z roletové nabídky volbu – „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH). Dále je nutné vyplnit číslo jednací doručené výzvy správce daně (ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, vč. uvedených oddělovačů) a samozřejmě také identifikaci plátce v záhlaví formuláře kontrolního hlášení. Tímto úkonem je oficiálně reagováno na výzvu správce daně v uvedeném případě.
Obdobně se postupuje, pokud je plátce vyzván k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti k původně podanému kontrolnímu hlášení, avšak plátce je přesvědčen, že mu přesto tato povinnost nevznikla. Na formuláři kontrolního hlášení opět vybere položku: „Rychlá odpověď na výzvu“ a nyní zvolí z roletové nabídky volbu – „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“. Vyplnění údajů čísla jednacího z doručené výzvy správce daně a identifikace plátce jsou opět nezbytnými údaji pro podání uvedené varianty.

XIV. Ostatní

Dotaz 1 – plnění s různými sazbami daně
(zveřejněn 11. srpna 2015)
Vystavili jsme jeden daňový doklad, na kterém jsou uvedena dvě zdanitelná plnění s různými sazbami daně (základní a první snížená). Musíme hodnoty základu daně a daň uvádět do každého řádku kontrolního hlášení samostatně, nebo je možné tyto hodnoty uvést do jednoho řádku kontrolního hlášení?

Odpověď 1
(zveřejněna 11. srpna 2015)
Je-li vystaven jeden daňový doklad, který obsahuje více základů daně a sazeb daně, je nutné uvést hodnoty základů daně (souhrnně za každou jednotlivou sazbu daně) a daně (souhrnně za každou jednotlivou sazbu daně) do jednoho řádku kontrolního hlášení, resp. dle příslušných pokynů k vyplnění KH (např. u oddílu A.4.). Na jednom řádku kontrolního hlášení je nutné uvést součet hodnot základů daně u základní, u první snížené a u druhé snížené sazby daně do samostatné kolonky kontrolního hlášení (kolonky základ daně 1; základ daně 2; základ daně 3), dále do téhož řádku kontrolního hlášení je nutné uvést součet hodnot základní sazby daně, první snížené sazby daně a druhé snížené sazby daně do samostatné kolonky kontrolního hlášení (daň 1; daň 2; daň 3). Nebude se tedy uvádět každý jednotlivý základ daně a daň do samostatného řádku kontrolního hlášení – pokud se týká konkrétního plnění a příslušného režimu DPH (resp. viz postup k vyplnění příslušných oddílů KH – dle pokynů k vyplnění).

Dotaz 2 - § 91 Zvláštní režim pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu
(zveřejněn 19. ledna 2016)
Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního způsobu daňové povinnosti. Jaký bude postup při vyplňování kontrolního hlášení DPH u subjektu, který má povolenu aplikaci zvláštního režimu pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu podle § 91 zákona o DPH?

Odpověď 2
V případě, že správce daně povolil a rozhodl o aplikaci § 91 zákona o DPH u konkrétního plátce – stanovení zvláštních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 100 zákona o DPH a daňového řádu individuálním způsobem pro stanovení daně (pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu), tak v daném případě plátce postupuje po povolenou dobu ve vykazování evidence tímto odpovídajícím způsobem. Tato možnost bude samozřejmě podle § 91 zákona o DPH a příslušného posouzení a rozhodnutí správce daně – k dispozici nadále (tj. i po 1. 1. 2016).
V daném ohledu, pokud není tedy plátce prokazatelně schopen vykazovat daň na výstupu na základě jednotlivých transakcí a je rozhodnuto o aplikaci § 91 zákona o DPH, bude plátce tato zdanitelná plnění na výstupu vykazovat souhrnně do příslušné části A.5. KH bez ohledu na limit, pokud má takto schválenou a nastavenou individuální záznamní povinnost od správce daně.

XV. Část C kontrolního hlášení

Dotaz 1 - Oddíl C u čtvrtletního plátce DPH podávajícího kontrolní hlášení měsíčně
(zveřejněn 19. ledna 2016)
U čtvrtletního plátce DPH s měsíčním kontrolním hlášením - má být v jednotlivých měsících čtvrtletí, za které je podáváno kontrolní hlášení, vyplněna také část C kontrolního hlášení? Pokud ano, s jakým obsahem?

Odpověď 1
Ohledně části „C“ kontrolního hlášení - v souladu s pokyny k vyplnění a popisem technické struktury (.xml) kontrolního hlášení (dále také „KH“) – dotčená část „C“ KH znamená prostý součet hodnot, které plátce vložil do příslušných částí A a B konkrétního kontrolního hlášení za určité jednotlivé období, za které se KH podává. Tzn. pro každé jednotlivé podání KH musí část C obsahovat součtové hodnoty vyplněných částí A a B dotčeného podávaného KH. Nelze část C ponechat zcela prázdnou, pokud jsou nějaké hodnoty vyplňovány do částí A a B konkrétního KH.
Princip součtu hodnot je uveden v obou výše zmíněných dokumentech s tím, že pro technické pracovníky je samozřejmě v technickém popisu detailnější a závazná .xml struktura kontrolního hlášení – dostupná na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/xml-struktura.
Pokud tedy čtvrtletní plátce DPH (s povinností předkládat KH měsíčně) podává KH za leden 2016 bude část „C“ tohoto kontrolního hlášení obsahovat součtové hodnoty částí A a B daného měsíce. Stejně tak bude postupovat při podání KH za únor 2016 a březen 2016. V rámci podání přiznání k DPH za I. čtvrtletí 2016 by tedy součet příslušných částí „C“ KH za podaná KH leden až březen 2016 měl odpovídat příslušným řádkům daňového přiznání.

Dotaz 2 – Provázání části C kontrolního hlášení v aplikaci EPO na daňové přiznání
(zveřejněn 19. ledna 2016)
Bude část C kontrolního hlášení v aplikaci EPO na Daňovém portále Finanční správy ČR provázána s podáním souvisejícího daňového přiznání k DPH?

Odpověď 2
Aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na Daňovém portále FS ČR obsahuje vždy pouze podání jednotlivých dokumentů (např. Daňové přiznání, Kontrolní hlášení atd.), a při podání nejsou dokumenty vzájemně propojeny. Vazba části C kontrolního hlášení na řádky souvisejícího daňového přiznání k DPH (DAP DPH) je v daném ohledu pro plátce daně kontrolní. Je zřejmé, že pro čtvrtletní plátce pak návazně systémově bude správcem daně kontrolován součtový soulad všech tří podaných kontrolních hlášení (KH) za jednotlivé měsíce (např. leden, únor, březen) k daňovému přiznání k DPH podanému za příslušné čtvrtletí (např. 1Q2016).

Plátci však samozřejmě mohou své interní softwarové (účetní) prostředí přizpůsobit tak, že se jim hodnoty části C KH následně přenesou do příslušného souvisejícího daňového přiznání k DPH. Nicméně jak je zmíněno výše – u čtvrtletních plátců to bude součet částí C všech samostatně podaných KH (za příslušné měsíce čtvrtletí).

XVI. Platební a splátkový kalendář

Dotaz 1 – Splátkový kalendář
(zveřejněn 4.2.2016)

Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, která hradí nájemné za kanceláře měsíčně a to na základě splátkového kalendáře (vystaveného na období březen 2015 – březen 2016), který je součástí nájemní smlouvy. Měsíční nájemné je ve výši 7.000 Kč + příslušné výše DPH s tím, že ve splátkovém kalendáři je uvedeno, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je poslední kalendářní den v měsíci. Hrazeno je vždy k datu uskutečnění zdanitelného plnění podle splátkového kalendáře. Mohu vykázat v kontrolním hlášení, které jsem povinen předkládat čtvrtletně, souhrnně celkovou částku nájemného za tři měsíce, když evidenční číslo daňového dokladu (splátkového kalendáře) je pro všechny splátky shodné? V které části kontrolního hlášení bude toto nájemné vykázáno?

Odpověď 1
V případě splátkového kalendáře je pro posouzení limitu (10.000 Kč včetně daně) pro zařazení do části B.2./B.3. kontrolního hlášení rozhodující součet všech jednotlivých dílčích plnění v tomto dokladu uvedených a to bez ohledu na to, že část dílčích plnění se vztahuje k obdobím před 1.1.2016. Vzhledem k tomu, že součet splátek nájemného v tomto případě přesáhne tento limit, budou jednotlivá měsíční plnění uvedena v části B.2. kontrolního hlášení, i když sama jsou nižší než 10.000 Kč včetně daně. Pokud uplatňujete v daňovém přiznání k DPH za příslušné čtvrtletí nárok na odpočet daně z několika samostatných plnění na základě shodného splátkového kalendáře, která mají odlišné datum uskutečnění zdanitelného plnění, pak každé jednotlivé plnění bude vykázáno na samostatném řádku kontrolního hlášení. Ve Vašem případě to znamená, že v části B.2. kontrolního hlášení bude nájemné za tři měsíce uvedeno ve třech samostatných řádcích, které se budou lišit pouze v části DPPD (kterým je dle splátkového kalendáře vždy poslední kalendářní den v příslušném měsíci, ke kterému je hrazeno).

Dotaz 2 – Platební kalendář
(zveřejněn 4.2.2016)
Jak postupovat ve vykazování plnění uvedených na platebním kalendáři (zálohy na energie apod.)? A jak postupovat, když není hrazeno v souladu s rozpisem plateb dle platebního kalendáře?

Odpověď 2
Platební kalendář (PK) je zvláštní daňový doklad s náležitostmi dle § 31a zákona o DPH, který je vystaven pro poskytování úplat před uskutečněním zdanitelného plnění a má své evidenční číslo a je na něm rozpis plateb na předem stanovené období. Tento druh dokladu je v praxi vystavován především v případě pravidelných záloh, k jejichž vyúčtování dochází v delším časovém období, aby nemusel být vystavován samostatný daňový doklad na každou přijatou platbu.
V praxi mohou v souvislosti s platbami záloh dle platebního kalendáře vznikat různé situace – např.:

a) Odběratel zaplatí zálohu před termínem stanoveným v PK
b) Odběratel zaplatí zálohu v termínu stanoveném v PK
c) Odběratel zaplatí zálohu po termínu stanoveném v PK, ale před datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP)

V situacích popsaných pod body a) až c) je PK daňovým dokladem podle § 31a zákona o DPH a zákon nevyžaduje vystavení dalšího samostatného daňového dokladu k přijaté platbě.
Ve vykazování těchto transakcí (dle platebního kalendáře) se v rámci KH postupuje následovně:
Rozhodující pro určení, zda dílčí transakce z platebního kalendáře budou vykazovány jednotlivě v části A.4. nebo B.2. KH nebo jako souhrnné hodnoty v části A.5. nebo B.3. KH rozhoduje součet všech záloh (plateb) na platebním kalendáři uváděných. Překročí-li tedy celková souhrnná hodnota platebního kalendáře hodnotu 10.000,- Kč včetně daně – vykazují se jednotlivě zde prováděné předpisy plateb do části A.4., resp. recipročně u příjemce v části B.2. KH, i když jednotlivé platby nemusí dosahovat stanoveného limitu 10.000,- Kč včetně daně.
Pro část A.4. KH na straně poskytovatele plnění (resp. příjemce platby) a na straně příjemce plnění (resp. poskytovatele platby) při uplatnění nároku na odpočet v části B.2. KH, se příslušné transakce z platebního kalendáře vykazují v kontrolním hlášení zvlášť za každou jednotlivou zálohovou platbu a následně i zvlášť za tzv. vyúčtovací fakturu. Vzhledem k tomu, že vyúčtovací faktura představuje samostatný daňový doklad, limit 10.000 Kč se u ní posuzuje samostatně.

V případě vykázání jednotlivé platby v části A.4. nebo B.2. KH (detailní rozpis) se postupuje následovně:

Pro vyplnění položky „DPPD“ pro každou předmětnou dílčí platbu dle PK (Evideční číslo daňového dokladu = číslo PK) se do kontrolního hlášení (KH) vyplní:

  • Dodavatel: DPPD = datum skutečného přijetí platby
  • Odběratel: datum skutečného přijetí platby dodavatelem a v případě, že mu není u bezhotovostního převodu tento datum znám, vyplní datum odepsání úhrady ze své strany (účtu). Vzhledem k tomu, že platební kalendář nemusí obsahovat datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty, může být pro odběratele přesné zjištění dne přijetí úplaty dodavatelem v praxi nerealizovatelné. Proto je připuštěno, pro účely vyplnění kontrolního hlášení, aby odběratel uvedl v části DPPD den úhrady z jeho účtu. V této souvislosti upozorňujeme, že v souladu s § 72 odst. 3 zákona o DPH vzniká odběrateli nárok na odpočet daně až v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost přiznat daň (§ 21 odst. 1 zákona o DPH), tj. dnem přijetí úplaty dodavatelem.

Ilustrativní příklady zachycení platebního kalendáře v kontrolním hlášení:

Příklad 1: platby hrazené před DUZP

Platební kalendář – roční odběr elektrické energie
č. daňového dokladu: 123
Zákazník - odběratel č.: 56489233, DIČ: XXXX, Obchodní jméno (název), adresa

15.01.2016 datum splatnosti základ daně: 6000,- Kč
platba přijata dne: 14. 1. 2016
sazba: 21% DPH: 1260,-  celkem: 7260,- Kč,
15.02.2016 datum splatnosti základ daně: 6000,- Kč
platba přijata dne 11. 2. 2016
sazba: 21% DPH: 1260,- celkem: 7260,- Kč,
17.03.2016 datum splatnosti základ daně: 6000,- Kč
platba přijata dne 16. 3. 2016
sazba: 21% DPH: 1260,- celkem: 7260,- Kč,

Dodavatel a jeho měsíční KH – přijaté úhrady
A.4. KH (celkově hodnota zvláštního daňového dokladu – platebního kalendáře - je vyšší než 10.000,- Kč včetně daně):

Leden 2016

Číslo řádku DIČ odběratele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
1  X 123 14.01.2016 6000 1260

Únor2016

Číslo řádku DIČ odběratele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
1 X 123 11.02.2016 6000 1260

Březen 2016

Číslo řádku DIČ odběratele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
1 X 123 16.03.2016 6000 1260

Vyúčtovací faktura ke konci roku č. 506 – doplatek: 605,- Kč.

A.5. KH – dodavatel - prosinec 2016 - kumulativně (vyúčtovací faktura – samostatný doklad nepřesahuje stanovený limit 10.000,- Kč):

 Základ daně 1  Daň 1
500 105

Odběratel a jeho KH – poskytnuté úhrady a uplatnění nároku na odpočet
Odběratel na základě svého uvážení neuplatňuje nárok na odpočet z poskytnutých úplat (jednotlivě placených záloh) v okamžiku jejich úhrady, ale až v okamžiku obdržení vyúčtovací faktury, tj. v tomto případě až ve zdaňovacím období prosinec 2016. Vyúčtovací fakturu č. 506 také obdržel v prosinci 2016 (kdy uplatňuje i nárok na odpočet daně) a je zde uveden doplatek 605,- Kč. V případě jednotlivě placených záloh je mu skutečný den přijetí platby dodavatelem explicitně znám jen u třetí úhrady za březen 2016, tj. 16. 3. 2016, v ostatních případech má k dispozici pouze datum odepsání úhrady ze svého účtu.

Prosinec 2016
B.2. KH – jednotlivě dle placených záloh (hrazeno bylo dne: 11. 1. 2016, 8. 2. 2016, 14. 3. 2016), celková hodnota PK je nad stanovený limit 10.000,- Kč včetně daně:

Číslo řádku DIČ dodavatele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
1 X 123 11.01.2016 6000 1260
2 X 123 08.02.2016 6000 1260
3 X 123 16.03.2016 6000 1260

Vyúčtovací faktura č. 506 v hodnotě 605,- Kč a daň:
B.3. KH – kumulativně (vyúčtovací faktura – samostatný doklad nepřesahuje stanovený limit 10.000,- Kč):

Základ daně Daň
1 1
500 105

Příklad 2: kumulované platby hrazené před DUZP

Odběratel uhradil najednou dvě zálohy za elektrickou energii (lednovou a únorovou) po datu splatnosti - spolu se zálohou za březen 2016, tj. všechny platby byly provedeny ve stejný den.
Dodavatel – uvede všechny tři obdržené zálohy – dle data přijetí platby (datum povinnosti přiznat daň) v KH (a také v daňovém přiznání k DPH) za březen 2016 (č. daňového dokladu: PK = 123, DPPD - datum přijetí platby: 17.03.2016).

Dodavatel KH za březen 2016:
A.4. KH: - řádně obdržená záloha za březen 2016 a zálohy přijaté později (lednová, únorová):

Číslo řádku DIČ odběratele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
1 X 123 17.03.2016 18000 3780

Pozn.: pokud by lednová nebo únorová záloha byly přijaty kterýkoli jiný den v měsíci březnu, než by byl den přijetí platby pro březnovou zálohu, je nutné tyto přijaté platby rozepsat na samostatné řádky KH s vlastním faktickým DPPD (s opakováním čísla daňového dokladu - PK).

Odběratel KH za prosinec 2016 – poskytnuté úhrady a uplatnění nároku na odpočet:
B.2. KH - odběratel uplatní nárok na odpočet z poskytnutých úplat až v prosinci 2016. Odběratel zná datum přijetí platby dodavatelem pro platbu zahrnující zaplacení zálohy za leden až březen 2016:

Číslo řádku DIČ odběratele Ev.číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1
1 X 123 17.03.2016 18000 3780

Pozn.: pokud by lednová nebo únorová záloha byly hrazeny (přijaty dodavatelem) kterýkoli jiný den v měsíci březnu, než by byl den platby pro březnovou zálohu, je nutné tyto poskytnuté platby rozepsat na samostatné řádky KH s vlastním faktickým DPPD (s opakováním čísla daňového dokladu – PK).

Vyúčtovací faktura – samostatný doklad (dle jeho limitu - hodnoty) – viz Příklad 1 výše.

Aplikační služby